Národní obrození Začátek: 2. polovina 18. století
Fakta Ve všech oblastech života dominovala němčina Český jazyk byl na pokraji zániku Česky se mluví zejména na venkově Některé výrazy v češtině ani neexistovaly např. názvy technických novinek nebo vědecké termíny a názvy)
Hlavní osobnosti Josef Dobrovský Josef Jungmann František Palacký Josef Kajetán Tyl Karel Hynek Mácha Václav Thám Karel Jaromír Erben Božena Němcová
Národní obrození Zvedala se protirakouská vlna Vytvářelo se národní uvědomění Vlastenci – vystupovali na obranu své vlasti (učitelé, kněží, spisovatelé, herci, …) Národní obrození zvrátilo nepříznivý stav češtiny Některá nová slova rychle zanikala
Nová slova kněhotelna Hlubozník knihovtipník nosoplenka zelenochrupka břinkotruhla, klapkobřinkostroj hbitokolo podnosnice libočudná rohonos, rohoš zbožorobna
Nová slova kněhotelna (knihovna) hlubozník (basa) knihovtipník (student) nosoplenka (kapesník) zelenochrupka (salát) břinkotruhla, klapkobřinkostroj (piano) hbitokolo (bicykl) podnosnice libočudná (cigareta) rohonos, rohoš (nosorožec) zbožorobna (továrna)
Dodnes používaná slova Nemocnice, zeměpis, hvězdárna, látka Řada vědeckých názvů a termínů Slova jako polodne, povraz či koblouk byla opravena na poledne, provaz a klobouk
Obrozenecké divadlo České divadlo prakticky neexistovalo Divadlo mělo důležitý význam. Bylo málo knih. Slova z jeviště mají daleko větší dopad na člověka než kniha. Česká hymna – Píseň pochází z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla „Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka“ poprvé uvedené v Praze v roce 1834.
Zdroje %A9_n%C3%A1rodn%C3%AD_obrozen%C3%A D %A9_n%C3%A1rodn%C3%AD_obrozen%C3%A D Časopis Naše rodina, roč. 38, číslo 26 České národní obrození – Seminární práce Učebnice Člověk a jeho svět