Sněm předsedkyň a předsedů sekcí a regionů Česká asociace sester Dagmar Žitníková Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR

2 České nemocnice  Vyhláška 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb = z minima je maximum obecná praxe – jedna sestra na směně na 30 pacientů zdravotní péče poskytovaná pacientům na lůžkách následné lůžkové péče je v pracovních dnech v době od hodin do 7.00 hodin následujícího dne a dále v sobotu, v neděli a ve svátek zabezpečena minimálně, však vždy, jedním pracovníkem způsobilým k výkonu povolání bez odborného dohledu pro pacienty na 40 lůžkách,

3 České nemocnice  Počet zaměstnanců, kteří jsou odměňováni dle předpisů o platu, je Toto číslo zahrnuje i pracovníky Zdravotnických záchranných služeb Průměrný plat je dle ÚZIS Kč  Počet zaměstnanců, kteří jsou odměňováni dle předpisů o mzdě, je Jde pouze o zaměstnance v lůžkové péči Průměrná mzda je dle ÚZIS Kč

4 České nemocnice  Průměrný tarif všeobecné sestry Kč  Zaručený tarif všeobecné sestry Kč  Průměrný plat všeobecné sestry Kč  Průměrná mzda všeobecné sestry Kč  TOP nabídka tarifu v soukromé nemocnici Kč

5 Všeobecná sestra  Vyšší odborné, nebo vysokoškolské vzdělání  Povinnost celoživotního vzdělávání  Ošetřovatelství jako vědní obor  Akreditační procesy v nemocnicích

6 Všeobecná sestra  stresující pracovní podmínky, snižují se počty zaměstnanců ve službách  nedostatečné finanční ohodnocení  špatné pracovní zařazení – zaměstnavatelé chtějí levné zaměstnance,  zhoršené pracovní vztahy, zvyšující se % případů násilí od spolupracovníků a také od pacientů a jejich blízkých  nedostatečné uznání veřejnosti  nízká prestiž povolání - sestra je děvče pro všechno

7 Proč to tvrdíme? Dotazníkové šetření OSZSP ČR k personální situaci v nemocnicích  Realizace dvou dotazníkových šetření 2014, 2015  Přibližně stejný počet respondentů  Stejně formulované dotazy  o kolik pacientů se stará jedna sestra?  pracujete souběžně na více odděleních?  změnilo se u vás personální obsazení?  můžete se o své pacienty starat, jak byste chtěli, a měli?  je vás na vaši práci dostatek?  mají finanční úspory vliv na kvalitu péče a počet zaměstnanců?  můžete v průběhu pracovní směny čerpat přestávky v práci?  je vaše práce vyčerpávající?

8 Počet sester pečujících o pacienty  Z dotazníku vyplývá:  nejčastěji se setry na lůžkách intenzivní péče starají o 2 – 3 pacienty, a to v každé směně, výsledek je srovnatelný  při směně ve svátek o víkendu a na noční směně v roce 2015 roste procento udávající péči o 4 pacienty (12 – 17% v letošním roce a to oproti 11 – 14% v loňském roce). Snížil se počet respondentů, kteří pečují o 5 nebo 5 a více pacientů. V r toto udávalo až 13%, letos pouze 1 – 5%  sestry na lůžkách standardní péče se ve všech směnách nejčastěji starají o 11 – 15 pacientů. I zde je vidět vzrůstají počet pacientů při práci ve svátek nebo na noční směně  na nočních směnách mají sestry nejčastěji na starost 16 – 20; a dokonce více než 31 pacientů. Tyto výsledky jsou téměř shodné s těmi předešlými  V roce 2015 však více (32%) respondentů odpovědělo, že na noční směně pracuje na lůžkách standardní péče pouze 1 všeobecná sestra (příp. pouze 1 porodní asistentka), přičemž vloni jich bylo 24%  na lůžkách následné péče se sestry na denní směně nejčastěji starají o 16 – 20 pacientů (27 a 28%) a o 11 – 15 pacientů, na nočních směnách nejčastěji pečují o 31 a více pacientů (37%).  více než 30% respondentů uvedlo, že na noční směně pracuje pouze jedna všeobecná sestra anebo jen zdravotnický asistent!

9 Souběh práce zaměstnanců na jiných odděleních a srovnání personálního obsazení  na otázku, zda vykonává nějaký zaměstnanec souběžně práci na jiném oddělení, odpovědělo v roce 2014 kladně 28% respondentů, v r to bylo již téměř polovina (46,5%)  nejčastěji vykonávají souběžně práci zaměstnanci lůžek intenzivní péče (58%), lůžek následné péče (54%), lůžek sociální péče a porodních sálů (50%), nejméně pak zaměstnanci laboratoří (29%). Oproti předcházejícímu roku tak došlo k výraznému nárůstu  44% dotazovaných uvedlo snížení počtu personálu, a to zejména na lůžkách standardní péče (49%), v kategorii „jiné“ 48% a na lůžkách intenzivní péče (42%)  S ohledem na zřizovatele lze říci, že u všech zřizovatelů došlo k poklesu počtu personálu přibližně ve stejném procentuálním zastoupení ( %)  Celkově nejvyšší pokles zaměstnanců byl zaznamenán stejně jako předcházející rok u profese všeobecných sester (89%), a to na všech pracovištích kromě laboratoří

10 Mohou se zdravotníci starat o pacienty jak by měli a chtěli?  Většina respondentů (70%) odpověděla, že se nemohou o pacienty postarat tak dobře, jak by chtěli, nebo měli. Nejčastěji to byli sanitáři a ošetřovatelé (83% a 82%), dále zdrav. asistenti, všeobecné sestry a porodní asistentky (71 – 74%). Tuto skutečnost uvedli všichni pracovníci (100%) na lůžkách sociální péče a většina zaměstnanců (71 – 82%) léčeben, lůžek následné a lůžek standardní péče.  To, že se o své pacienty mohou postarat, uvedlo pouze 18% zdravotníků. V porovnání s dotazníkovým šetřením v roce 2014 se situace na všech pracovištích (mimo laboratoř a ambulanci) zhoršila  Při hodnocení dostatečnosti počtu personálu většina respondentů (75%) uvedla, že je nezbytné okamžité navýšení personálu.

11 Vliv objemu financí na kvalitu zdravotní péče a počet zaměstnanců  Většina dotazovaných (72%) udává, že finanční úspory mají dopad na kvalitu poskytované péče, a to v přibližně stejném procentuálním zastoupení u všech zřizovatelů a na všech typech pracovišť. Při specifikaci respondenti nejčastěji uváděli dopad na odměňování zaměstnanců (85%) a na zdravotnický materiál (66%).  Na rozdíl od roku 2014 se většina respondentů (83%) domnívá, že finanční úspory mají vliv na počet zaměstnanců, púvodně uvedlo pouze 21%.  Dále respondenti upozorňovali na nabírání méně kvalifikovaných a tudíž „levnějších“ zaměstnanců.

12 Přestávky v práci, pocit vyčerpání, vztahy  Přestávku na jídlo a oddech čerpá pravidelně pouze 23% dotazovaných. Nepravidelně (ne v každé směně) čerpá přestávku 42% respondentů. Přestávku nečerpá, ale formálně ji vykazuje 33%, a to nejčastěji zdrav. asistenti, všeobecné sestry a porodní asistentky (34 – 43%).  Vyčerpání po práci pociťuje 98% dotazovaných, přičemž 60% často a 38% občas. Odpověď „ano, často“ označilo 99% zaměstnanců na lůžku sociální péče, 65% zaměstnanců na lůžku standardní péče, 64% zaměstnanců na lůžku následné péče a 60% pracovníků psychiatrie, operačních a porodních sálů, sterilizace apod. Položku „ano, občas“ označilo 63% zaměstnanců v laboratoři a 51% zdravotníků v léčebnách. Oproti předcházejícímu roku došlo převážně k mírnému nárůstu častého pocitu vyčerpanosti  Porovnáním dotazníkových šetření z obou let lze bohužel říci, že ke zhoršení vztahů mezi kolegy došlo na všech pracovištích (s výjimkou laboratoří a léčeben) a u všech profesí (s výjimkou porodních asistentek). Rovněž vztahy s nadřízenými se oproti roku 2014 zhoršily téměř na všech odděleních (mimo lůžek soc. péče a laboratoří) a u všech profesí (s výjimkou porodních asistentek a laborantů).

13 Co dalšího trápí zdravotníky  Respondenti nejčastěji poukazovali na velmi náročnou administrativu, nedostatek personálu, málo odpočinku, či nízké finanční ohodnocení.  Sestry mají minimální čas na pacienty a komunikaci s nimi, jelikož na mnoha odděleních je na prvním místě řádné vedení dokumentace a audity, nikoliv řádná péče o pacienty.  Mnohé trápí také atmosféra na pracovišti, špatná komunikace s vedením a neúcta k sesterskému povolání jako takovému. Personál vyčerpává nadmíra stresu a pocit demotivace.  Mnoho zdravotníků kritizuje špatně nastavený systém vzdělávání sester.  Celkově převládá pocit, že se situace ve zdravotnictví neustále zhoršuje.

14 PROČ?  Ekonomické a právní důvody Podfinancování zdravotnictví Změny v DPH Opatření ČNB Restriktivní úhrady nemocnicím za poskytovanou zdravotní péči mezi lety 2010 až 2013  Vyhláška č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb

15 Nízké počty zaměstnanců  Praktické dopady  snížení bezpečí zaměstnanců i pacientů  stresující pracovní podmínky,  zvyšující se % případů násilí od pacientů, ale také od spolupracovníků – šikana  odchody stávajících zdravotníků, noví nenastupují  PERSONÁLNÍ KRIZE V NEMOCNICÍCH

16 Nízké počty zaměstnanců  Současná personální krize není primárně způsobená systémem vzdělávání.  Hlavním důvodem nedostatku personálu je fyzické a psychické přetěžování zdravotníků, stresující pracovní prostředí a nízké finanční ohodnocení.  Propastné rozdíly v odměňování zaměstnanců, podle právních forem nemocnic, způsobují regionální rozdíly při zajišťování zdravotní péče a odliv zdravotníků z některých nemocnic. 

17 Řešení Ministerstva zdravotnictví  Změna systému vzdělávání Studium všeobecné sestry ?

18 Novela zákona 96/2004 Sb. Odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry se získává absolvováním a) nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu všeobecných sester, b) nejméně tříletého studia v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšších zdravotnických školách, c) studia v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšší zdravotnické škole po získání způsobilosti k výkonu povolání praktické sestry, zdravotnického záchranáře, porodní asistentky nebo dětské sestry podle § 5a odst. 1 písm. a) nebo b), kdy uchazeč byl v souladu s § 95 odst. 1 a 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, přijat do vyššího ročníku než prvního,

19 Připomínky odborů k novele z. 96/2004 Sb.  OS zásadně nesouhlasí s novým návrhem MZ k definování odborného dohledu.  Požadujeme odborný dohled redukovat pouze na adaptační proces  Vzhledem k tomu, že je v materiálu MZ ze dne 7. ledna, který byl připraven pro jednání PT RHSD pro zdravotnictví uvedeno, že MZ připravuje materiál, který by umožnil dovzdělat zdravotnického asistenta/praktickou sestru na všeobecnou sestru formou akreditovaného kvalifikačního kurzu oznamujeme, že tento návrh zásadně odmítáme

20 Zásadní kroky pro personální stabilizaci – návrhy odborů  Zvýšení objemu financí do zdravotnictví:  zvýšení počtu personálu v nemocnicích  sjednocení, dnes diskriminačního, systému odměňování – novela zákoníku práce  zvýšení odměn za práci  Tvrzení, že se personální situace – nedostatek zdravotníků, vyřeší změnou systému vzdělávání je naivní.

21 Spolupráce s Českou asociací sester  Účast na společných jednáních na MZ  Práce ve skupině pro novelu zákona 96/2004 sb.  Práce ve skupině pro změnu personální vyhlášky  Účast předsedkyně ČAS na akcích OS  Účast předsedkyně OS na akcích ČAS  Výměna informací a stanovisek, prosazování společných cílů

22 Děkuji za spolupráci a pozornost děkuji za pozornost a pomoc