BURNOUT SYNDROM ANEB BEZ POHLAZENÍ NELZE ŽÍT PhDr.Mgr.et Mgr.Bohumil Ptáček UNIVERZITA OBRANY BRNO 2014 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/

Obsah Burnout syndrom jako projev nahromadění problémů Stres – útěk nebo útok ? Co s tím ?

BURNOUT SYNDROM BURNOUT SYNDROM Syndrom vyhoření –vyprahlosti – vypálení se objevil jako pojem v 70.letech. Projevuje se především jako ohrožení lidí pracujících na exponovaných místech, ale také v řadě „pomáhajících profesí“-např, záchranáři,hasiči,učitelé,psychoterapeuti, též lidé do pomáhajících profesí okolnostmi zařazeni, např. při ošetřování dlouhodobě nemocných pacientů v domácnostech apod.

Termín se objevil v roce 1974 v USA Psycholog Herbert Freudenberger – při své práci zjistil, že stále více Američanů bere drogy ne jako výraz určitého životního stylu, ale z důvodu problémů se zvládáním běžného pracovního dne. Příznaky zjistil u lidí, kteří ve svých pracovních postech byli vystaveni tlaku v emocionálně–emoční oblasti, zvláště v profesích lékař, učitel, právník, zdravotní sestra, politik.

Na základě zkoumání postupem doby v USA je syndrom vyhoření uznáván jako nemoc z povolání. Základními projevy podle poznatků jsou :  Apatie a zlostné projevy  Nechutenství  Nespavost  Problémy s hybností těla  Prožívají dlouhodobý stres se všemi průvodními projevy

Důvodem je chronická únava a stavy úzkosti, vyvolané stavy jsou důsledkem dlouhodobě prožívaného stresu. Nejohroženější kategorií lidí jsou ti, kteří se živí příliš náročnou profesí. „Nasazují laťku příliš vysoko“.

Např. v Německu se od roku 2004 počet případů zdevítinásobil !! Vnitřně lidé prožívají pocity bezmoci (helplessness), selhání, ztráty nadšení, iluzí i sebedůvěry, pocit beznaděje (hopelessness), prázdnoty, úzkosti a deprese. Jsou snadno unavitelní, časté jsou potíže se spánkem a jídlem. Další poruchy se mohou objevit v oblasti srdeční činnosti, dýchání nebo zažívání

Syndrom vyhoření doprovázejí pochybnosti smyslu vykonávané práce, emoční únava až vyčerpání, podráždění, sklíčenost a depresivní ladění. Postižení mají pocit, že se jim práce nedaří, mají k ní nechuť, více se uzavírají do sebe, bývají apatičtí a nesoustředění, prožívají nespokojenost v každodenních aktivitách. Lze pozorovat odcizení vůči práci i lidem, s nimiž pracují nebo kterým pomáhají – cítí se jimi obtěžováni. Jejich lhostejnost nebo i cynismus se projevuje nejen v práci, ale také v osobním životě, což může následně poškozovat jejich vztahy. Náchylnost ke konzumaci návykových látek pak není překvapivá.

Tomuto vývoji lze zabránit tím, že jasně odlišujeme svůj pracovní a osobní život, tzn. že známe limity své profesionální kompetence, které se snažíme dlouhodobě nepřekračovat. Jestliže se již první známky vyhoření objeví, je vhodné se o své práci poradit se zkušenějším kolegou či se svěřit svým nejbližším. U pomáhajících profesí lze využít supervize, obecně je pak k doporučení vyhledat individuální terapii

Účelné je znát své strategie či postupy, které nám pomáhají zvládat stres a vyrovnat se s obtížnými situacemi. S tím jsou spojeny i individuální rysy a vlastnosti naší osobnosti, znalost sebe sama, svých reálných možností i nedostatků. Svoji důležitost má udržování rovnováhy mezi osobním a pracovním životem, je vhodné hledat si aktivity, které se pokud možno odlišují od naší práce, nevyhýbat se fyzické zátěži, sportu či pobytu na čerstvém vzduchu..

Nezapomínejte rozvíjet zdravé mezilidské vztahy, věnovat se svým koníčkům, které povzbuzují optimistický postoj k životu. Také dovolená nám může být ku prospěchu. Naučit se říkat asertivní „ne“, tedy umění odmítat, a zbavit se vidiny úspěchu a výkonu za každou cenu, může také velmi prospět

SYMPTOMY VYHOŘENÍ TĚLESNÉ PŘÍZNAKY: Pocity únavy až vyčerpání Pocity chladu ( zvl.na okrajových částech těla) Dechová tíseň; pocit zkrácení dechu Bolesti hlavy Nespavost Obtíže s trávením Divné pocity na kůži Různé nespecifické bolesti ( zad,páteře………)

PSYCHICKÉ A EMOČNÍ PŘÍZNAKY: Plačtivost Předrážděnost na jindy neutrální podněty Viditelně nevyprovokované záchvaty hněvu a zlosti Objektivně patrný smutek Podrážděnost tónu hlasu Nekontrolované projevy zlosti Podezíravost a vztahovačnost Vyhýbání se pracovním povinnostem

FRUSTRACE „ Frustrace je případ, kdy je motivovanému jedinci na cestě k vytýčenému cíli postavena ( vytvořena) nějaká překážka“ CÍL NÁHRADNÍ CÍL

Burnout syndrom je projevem nadměrného stresu.Z pohledu medicíny představuje automaticky probíhající reakci organismu na ohrožující podněty. Ty jsou STRESOREM. Stres je PROCES,který má organismus připravit na útok či útěk, v další fázi pak na přežití v krajně nebezpečných podmínkách. Poplachová reakce začíná již tam,kde nikdo o stresu ještě nemluví, ani neví.Na základě podnětů ( bolest,tenze-napětí…)napovídá mozek, že se v organismu něco děje a je potřeba se na tento děj připravit. Pokud podnět není příliš intenzívní,reflex odezní; pokud se jeví jako skutečné nebezpečí,spouští se stresový proces.

PRŮBĚH STRESU I. II. III. ČAS Doba vhodná pro řešení problému Doba trvání: hod.,den Dny, týdny, měsíce…rok

STRES je nezbytný k přežití.Jeho nevýhodou pro člověka je, že se dostavuje i jako reakce na podněty, které rozhodně neznamenají ohrožení života : -EUSTRES – doprovází podněty silného zážitku – radost, úspěch u zkoušky atp.,kdy dochází k pozitivní aktivizaci -DISTRES - má opačné důsledky, vede k útlumu činnosti organismu. Třetí fáze – ZHROUCENÍ – znamená chaos v organismu člověka se všemi nepříznivými důsledky.

SAMOLÉČENÍ PLODÍ PROBLÉMY

CO S TÍM ? ERICH BERNE : „Člověk potřebuje několik pohlazení denně, jinak mu vysychá mícha“. POHLAZENÍM se rozumí nejen fyzický kontakt, ale i přijetí a ocenění sebe i druhých. Především by měl člověk umět „pohladit“ sebe sama. To není seberozmazlování, to je naplnění skutečné potřeby. Nejen teď a tady, ale hlavně ve vztahu k budoucnosti.

Základní obranou je několik standardních rad :  Ujasnit si žebříček svých hodnot  Se svým časem zacházet jako s největším pokladem  Hledejte skutečné a věrné přátele, se kterými můžete bez problémů probírat své prožitky a problémy

PRAVIDLA POMÁHAJÍCÍ  Buď sám k sobě laskavý a vlídný.  Najdi si „útočiště“ – místo klidu pro sebe.  Neboj se druhé pochválit, nauč se přijímat pochvalu od druhých.  Uvědom si, že v dané situaci prožíváš zcela oprávněně občasné pocity bezmoci.  Snaž se neupadnout do stereotypu.  Využívej posilujících prvků přátelství.  Plánuj si chvíle odpočinku a ve svém volnu nehovoř o práci.

 Nauč se říkat „rozhodl jsem se“ namísto „musím“.  Nauč se říkat „NE“; uvažuj za co stojí tvé „ANO“ když nikdy neřekneš „NE ( asertivita je zde účelná vlastnost)  Netečnost ve vztahu k druhým je nebezpečnější, než si připustit myšlenku, že se nedá nic dělat.  RADUJ SE, SMĚJ SE, HRAJ SI !