MĚSÍC Jiří Korec Kvarta 2006/07
O Měsíci…. Měsíc je jediným známým přirozeným satelitem Země Měsíc je jediným známým přirozeným satelitem Země Středová vzdálenost Země- Měsíc je km. Středová vzdálenost Země- Měsíc je km. Rovníkový průměr je 3 476,2 km Rovníkový průměr je 3 476,2 km Polární průměr je km Polární průměr je km Povrch 3, 793 x 10 7 km 2 Povrch 3, 793 x 10 7 km 2 Objem 2, 197 x km 3 Objem 2, 197 x km 3 Hmotnost 7, x kg Hmotnost 7, x kg Hustota 3, 344 g/cm Hustota 3, 344 g/cm Rychlost rotace 16, 655 km/h Rychlost rotace 16, 655 km/h Povrchová teplota- minimální 40K, průměrná 250K, maximální 396K Povrchová teplota- minimální 40K, průměrná 250K, maximální 396K Otočení kolem osy- 29 dní Otočení kolem osy- 29 dní Malá gravitační síla- ztráta atmosféry Malá gravitační síla- ztráta atmosféry
Dvě strany Měsíc je v synchronní rotací se Zemí, což znamená, že jedna strana Měsíce („přivrácená“) je stále otočená k Zemi, kdežto „odvrácená“ strana není z větší části ze Země vidět, kromě malých částí podél okraje disku Měsíc je v synchronní rotací se Zemí, což znamená, že jedna strana Měsíce („přivrácená“) je stále otočená k Zemi, kdežto „odvrácená“ strana není z větší části ze Země vidět, kromě malých částí podél okraje disku Odvrácená strana je občas nazývána také „temnou stranou“. „Temná“ v tomto případě znamená „neznámá a skrytá“ a nikoliv „postrádající světlo“; ve skutečnosti přijímá odvrácená strana v průměru zhruba stejné množství slunečního světla jako přivrácená strana. Kosmická loď na odvrácené straně Měsíce je odříznuta od přímé radiové komunikace se Zemí. Odvrácená strana je občas nazývána také „temnou stranou“. „Temná“ v tomto případě znamená „neznámá a skrytá“ a nikoliv „postrádající světlo“; ve skutečnosti přijímá odvrácená strana v průměru zhruba stejné množství slunečního světla jako přivrácená strana. Kosmická loď na odvrácené straně Měsíce je odříznuta od přímé radiové komunikace se Zemí. Obrázky: 90 stupňů V, 90 stupňů Z, odvrácená a přivrácená strana Obrázky: 90 stupňů V, 90 stupňů Z, odvrácená a přivrácená strana
Fyzikální charakteristika SLOŽENÍ- Před více než 4,5 miliardami let byl na Měsíci tekutý oceán magmatu Dnes kůru tvoří: 43% kyslík, 21% křemík, 10% hliník, 9% vápník, 9% železo, 5% hořčík, 2% titan, 0,6% nikl a spousta dalších…. Kompletní složení ještě nebylo zkoumáno, avšak některé lodě (Galileo) se zkoumáním zabývali. Věří se, že celkové složení Měsíce je podobné Zemi, až na nedostatek těkavých látek a železa. POVRCH- Desítky tisíc kráterů o průměru větším než 1km. Největší kráter na Měsíci a vskutku největší známý kráter ve sluneční soustavě tvoří pánev South pole- Aitken. Tento kráter se nachází na odvrácené straně poblíž jižního pólu, má km v průměru a hloubku 13 km. Tmavé a „jednotvárné“ pláně se nazývají moře. Nejsvrchnější část měsíční kůry tvoří nesoudržná kamenná vrstva rozdrcených hornin a prachu zvaná regolit
Fáze Měsíce Měsíc má mnoho různých tváří, ale přesto zůstává stále stejný. Astronomové říkají, že mění fáze. Celý tento úchvatný životní cyklus měsíčních proměn se nazývá lunace a trvá přesně 29 dní 12 hodin 44 minut a 2,8 sekundy. ZATMĚNÍ - Zatmění nastávají jen když jsou Slunce, Země a Měsíc v jedné přímce. Sluneční zatmění mohou nastat jen pokud je Měsíc v novu, zatmění Měsíce je-li v úplňku. NOV- Fáze Měsíce, kdy se Měsíc nachází mezi Sluncem a Zemí. V této fázi není osvětlená žádná část přivrácené strany. Stáří 0 dní DORŮSTAJÍCÍ SRPEK- Objevuje se již pár dní po novu. Měsíc zapadá stále později a přibývá. Stáří 0 až 7,4 dne PRVNÍ ČTVRŤ- Měsíc má podobu písmene D, vychází již poledne a zapadá kolem půlnoci. Stáří 7,4 dne DORŮSTAJÍCÍ MĚSÍC- Měsíc je stále nápadnější, neboť dorůstá a svítí po větší část noci. Stáří 7,4 až 14,8 dne.
…další fáze ÚPLNĚK- Úplněk je jedna z fází Měsíce, kdy je Sluncem osvětlená polokoule přivrácená k Zemi. V úplňku je Měsíc na opačné straně od Země než Slunce, což nastává v době, kdy nový měsíc má stáří 14,8 dne. Měsíční disk je tak pro pozorovatele ze Země plně osvícen a Měsíc vypadá na obloze jako bílé jasné kolo. Stáří 14,8 dne. COUVAJÍCÍ MĚSÍC- Po úplňku se hranice světla a stínu objevuje u pravého okraje Měsíce a tentokrát představuje hranici, kde naopak Slunce zapadá. Tma vítězí nad světlem a Měsíc "couvá". Vychází stále později a zapadá až po východu Slunce. Stáří 14,8 až 22,1 dne. POSLEDNÍ ČTVRŤ- Měsíc je v poslední čtvrti a má podobu písmene C. Vychází až kolem půlnoci a k západnímu obzoru se sklání za denního světla někdy kolem poledne. Stáří 22,1 dne. UBÝVAJÍCÍ SRPEK- Před svítáním se však nad východním obzorem objevuje srpek ubývajícího Měsíce. Den po dni vychází později a brzy zmizí v záři vycházejícího Slunce. Nastává nov a začíná nová lunace, nový cyklus měsíčních fází.
PRŮZKUM MĚSÍCE První člověkem vyrobený předmět, který dosáhl Měsíce, byla automatická sovětská sonda Luna 2, která na něj dopadla 4. září 1959 ve 21:02:24. Odvrácená strana byla poprvé vyfotografována 7. října 1959 sovětskou sondou Luna 3. Luna 9 byla první sondou, která měkce přistála na Měsíci a 3. února 1966 přenesla obrázky měsíčního povrchu. Prvním umělým satelitem Měsíce byla sovětská sonda Luna 10 (odstartovala 31. března 1966). Členové posádky Apolla 8, Frank Borman, James Lovell a William Anders, se 24. prosince 1968 stali prvními lidmi, kteří na vlastní oči viděli odvrácenou stranu Měsíce. Lidé poprvé přistáli na Měsíci 20. července Prvním člověkem kráčícím po měsíčním povrchu byl Neil Armstrong, velitel americké mise Apollo 11.
Fotografie Měsíce… Kráter Daedalus
Měsíc v úplňku
Zatmění Měsíce
Povrch Měsíce
Kráter TYCHO
Astronaut Apolla 17 u balvanu a Apollo 12 připravující se k sestupu na Měsíc
fáze Měsíce dorůstající srpek, první čtvrť, dorůstající Měsíc, úplněk, couvající Měsíc, poslední čtvrť, ubývající srpek
KONEC ZDROJE: