Mgr. Kateřina Karbulová, Sportovní gymnázium Dany a Emila Zátopkových, Ostrava - Zábřeh
po zavraždění přemyslovského krále Václava III.13O6 došlo k vymření Přemyslovců po meči, zbyly jen dcery = po přeslici rod pokračoval vláda Rudolfa Habsburského 13O6 – 13O7 = 1. Habsburk na našem trůnu, manžel Elišky Rejčky ( 2. ženy Václava II.) Jindřich Korutanský (1306, 1307 – 1310) = manžel Anny, dcery Václava II. česká šlechta spiknutí, jednání s Jindřichem VII. Lucemburským ( umírá 1313)
* † 1307 ( 26 let) vévoda rakouský v letech syn římskoněmeckého císaře Albrechta Habsburského 1.manželka = manželka Blanka ( sestřenice francouzského krále Filipa IV. Sličného) Rudolf je zvolen králem částí české šlechty stojící proti Jindřichu Korutanskému
2. žena = vdova Eliška Rejčka ( 2. žena Václava II., dědička Polska) vyhnal z Pražského hradu královské dcery Elišku a Markétu, které část šlechty uznala za dědičky české koruny a vystoupila proti králi vojensky při tažení proti Horažďovicím nečekaně umírá na úplavici je pochován v chrámu sv. Víta
jevil se jako schopný panovník, vynikal: „ …..střízlivou rázností, chladnou ukázněností a přísnou hospodárností; žil prostě a šetrně, naprosto odlišně od nádherymilovného způsobu svých předchůdců. “ Zbraslavská kronika přezdívali mu pro jeho spořivost král „Kaše“, ( sám obyčejnou kaši i jedl )
* † 1335 postrádal autoritu, rozmařilý České království se ocitlo na pokraji anarchie prohrál trůn v boji s Janem Lucemburským 1. žena Anna Přemyslovna ( dcera Václava II.), zemřela bezdětná v září 1313 ve 22 letech 2. žena Adléta Brunšvická ( ), dvě dcery, mladší Markéta, zvaná Maultasch (Pyskatá) se pak stala jedinou dědičnou korutanských držav 3.manželka Beatrix Savojská (1328)
otec římskoněmecký císař Jindřich Lucemburský matka Markéta Brabantská vyrůstal na francouzském dvoře Filipa IV. Sličného 1310 jindřich získal pro Jana českou korunu ve 14 letech ho oženili s 18 tiletou Eliškou Přemyslovnou, sestrou posledního Přemyslovce Václava III. k Čechům kvůli sporům s českou šlechtou nepřilnul, pobýval raději v západní Evropě, zejména ve Francii a Lucembursku král „ cizinec“, „král - diplomat", „ poslední rytíř" v Čechách pobyl 2,5 roku z 36 let vlády
Ve 14 letech měl Jan titul hrabě lucemburský, hrabě v Laroche a markrabě v Arlonu. Ač Jindřich VII. udělil z titulu římského panovníka České království svému synovi v léno, musel Jan Lucemburský zlomit odpor Jindřicha Korutanského. Na podzim 1310 stanul v mrazivém prosinci se svými oddíly před Prahou. Do opevněného města pronikl za pomoci Eliščiných stoupenců uvnitř hradeb. Dne Janovi bojovníci obsadili Staré Město a posléze celou Prahu. Jindřich Korutanský musel Čechy vyklidit. Císař Jindřich VII. již v srpnu 1313 umírá a mladý český král zůstal sám na boj se sebevědomou českou šlechtou.
V rytířských válkách dobýval slávu jménu českého krále. Zúčastnil se skoro každé bitvy svých spojenců.
Jan byl zvolen za ústupky šlechtě : významní šlechtici si vymohli výhody = inaugurační diplomy, přivlastňovali si majetek cizinci nebudou dosazováni do úřadů šlechta nemá vojenské povinnosti mimo území státu šlechtické statky jsou nezdanitelné vymře-li rod po meči, majetek nepřipadne panovníkovi, ale ženě nebo nepřímému dědici později uděluje správu Čech Jindřichu z Lipé a raději odchází do ciziny zpět se vrací jen pro peníze na války
ale přispěl ke zvýšení prestiže českého státu na mezinárodním poli diplomatickými schopnostmi hájil český stát v zahraničí = rozšířil území o Lužici a část Slezska, trvale získal od císaře Chebsko, velkou část Slovenska, část Slezska, Budyšínsko, Zhořelecko 1346 – padl v bitvě u Kresčaku od roku 1339 už byl slepý
1. manželka: Eliška Přemyslovna* † 1330 otec Václav II. ( český a polský král,† 1305) matka Guta Habsburská († 1302) poslední z rodu Přemyslovců na trůně sňatek s Janem Lucemburským ( 18 let, Jan 14 let) nerozuměli si uvězněna na hradě Mělník Jan odvezl malého Václava (Karla IV.) ve třech letech do Francie
Korunovace Jana a Elišky Korunovace Jana a Elišky byla v Praze ve Svatovítské katedrále.
Jan a Eliška
Pečeť královny Elišky
Eliška nesnášela svou nevlastní matku Elišku Rejčku i jejího životního druha Jindřicha z Lipé dvě skupiny šlechty: Jindřich + Rejčka = větší podpora české šlechty Eliška Přemyslovna + spojenec Vilém Zajíc z Valdeka Eliška Jindřicha nechala v roce 1315 zatknout, ale Jan Lucemburský se sblížil s Jindřichem i Eliškou Rejčkou = válka mezi Eliškou a Janem, rozpad manželství v roce 1319, občas se smířili
Eliška obsadila Prahu, manželem poražena, vyhnanství –hrad Loket, Mělník, Jan odváží děti žila pak z podpory příbuzných psychicky nevyrovnaná, vznětlivá, hrdá zemřela na tuberkulózu v 38 letech na Vyšehradě v domě Jana Volka ( nevlastní bratr) byla pohřbena na Zbraslavi Zbraslav - kostel
1. Markéta Lucemburská (1313– 1341) + manžel Jindřich II. Dolnobavorský (1305 – 1339) 2. Jitka/Bona Lucemburská (1315 – 1349) + manžel Jan II. Francouzský ( ), budoucí francouzský král 3. Václav = Karel IV. ( – ), český král a římský císař + Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická, Alžběta Pomořanská 4. Přemysl Otakar (1318 – 1320, jméno podle děda PO II.) 5. Jan Jindřich ( ), moravský markrabě + manželky Markéta Pyskatá, Markéta Opavská, Markéta Habsburská,Alžběta Oettingenská 6. Anna Lucemburská ( ) + Ota Habsburský ( ) 7. Eliška Lucemburská ( před 1330)
2. manželka: Beatrix Bourbonská ( ) svatba 1334 dcera vévody Ludvíka I. Bourbonského Jan začal žít usedlejším způsobem života do Čech přijela až korunována v Praze českou královnou
Socha Beatrix Bourbonské (Saint-Denis) Mluvila jen francouzsky, spoječnost jí dělala Blanka z Valois. Češi si ji neoblíbili, jako královnu už všichni brali Blanku, manželku Janova následníka trůnu Karla IV. Beatrix v Praze porodila syna Václava Lucemburského ( Českého) a pak odcestovala do Lucemburska....přišel náš otec do Čech a přivedl s sebou manželku, kterou si vzal za královnu, jménem Beatrix, dceru vévody bourbonského, z rodu králů francouzských... ( Vita Caroli, Karel IV.)
Václav Český ( ), vévoda Lucemburský Johana Brabantská (1322 – 1406) syna Václava přežila o dva týdny dcera Bona Nemanželské děti: Mikuláš Lucemburský ( ), patriarcha akvilejský
* , Praha - † Brusel vévoda lucemburský (od 1353), brabantský a limburský (od 1355) manželka Johana Brabantská (1322–1406), o 15 let starší, svatba 1352, bezdětní, jen levobočci, údajně zemřel na lepru...milý, galantní a šlechetný, miloval turnaje, tanec a veselou pohodu a svou štědrostí k sobě poutal mnoho rytířů a jiných urozených osob. Je pochován byl v cisterciáckém klášteře v Orvalu (Belgie), dodnes je tam zachován jeho náhrobek. Jeho posledním přáním bylo, aby jeho srdce poslali Johaně. Václavovým dědicem se stal v Lucembursku Václav IV. a v Brabantsku a Limbursku burgundský vévoda Filip Smělý.
Janova královská pečeť
26. srpna 1346, francouzský král Filip VI. proti anglickému králi Eduardu III.
V srpnu 1346 pobýval český král Jan se synem Karlem IV. v Trevíru. Francouzský král Filip VI. ho požádal o vojenskou pomoc proti Anglii v době Stoleté války. Vydali se k Paříži s asi pěti sty rytíři. slepý Jan zasáhl do bitvy asi až ke konci bitvy,,Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!“ řetězy připoután mezi koně francouzských rytířů, jedno kopí ho zasáhlo zezadu, druhé zepředu
1360 byl v místě bitvy vztyčen,,Croix de Boheme´´- kamenný český kříž.,,Tento kříž připomíná hrdinský konec Jana Lucemburského, krále českého, který zemřel pro Francii 26. srpna 1346.“ Na jeho podstavci jsou vyryta slova:
Soud českého krále (středověká iluminace)
1980 se vrátily Janovy ostatky dočasně do Prahy, kde je podrobil průzkumu antropolog Emanuel Vlček a jeho tým z příslušného oddělení Národního muzea. Poté byly ostatky převezeny zpět do hrobu v Lucemburku. Jan Lucemburský měřil asi 170 cm, byl štíhlé svalnaté postavy, vynikající jezdec na koni a v bitvách a turnajích utrpěl také vážná zranění. Smrtelná byla zranění hlavy a hrudníku.
Janova pohřební tumba (Katedrála Notre-Dame), Lucemburk
Sochrová, Marie: Dějepis v kostce I, Fragment, Havlíčkův Brod 2004 Picková, Naďa, Kubů, Naděžda: Dějiny středověku a raného novověku, Práce, Praha 1995 Čornej, Petr, Čornejová, Ivana, Parkan, František :Středověk a raný novověk, Dějepis pro gymnázia a střední školy, SPN, Praha autor Acoma autor Acoma autor Jan z Gelnhausenu autor Parléřova huť autor Acoma autor Acoma
autor User:Acoma zdroj User:Acoma autor Acoma autor Acoma autor Acoma %C3%A9ho_k_zalo%C5%BEen%C3%AD_%C4%8Desk%C3%A9_velmoci_v_druh%C3%A9_t% C5%99etin%C4%9B_stolet%C3%AD_XIV.jpg, autor Author Unknown