Vývoj lidské společnosti a hospodářství I. lovci a sběrači => rolníci => neolitická revoluce (zemědělství) – tropická jihovýchodní Asie – patriarchát – párová rodina + soukromé vlastnictví – trvalá sídla – člověk krajinotvorným činitelem – rozhodujícím sektorem hospodářství = primární sektor (zemědělství, lov, rybolov)

Vývoj lidské společnosti a hospodářství II. konec středověku => využití tekoucí vody, parní síly => manufaktury (SZ Evropa, textil) tepelná energie, stroje, masová produkce = továrny = průmyslová revoluce – Anglie 18. století – osvobození nevolníků, rolníků = pracovní síla do továren – nárůst urbanizace (rozvoj měst) – revoluce v dopravě (železniční, námořní) – zrovnoprávnění obyvatel (ženy, vzdělání) – nejvyspělejší země – hlavním hospodářským sektorem = sekundární sektor (průmysl, stavebnictví, nákladní doprava) – zvětšující se rozdíly mezi bohatým „severe“ a chudým „jihem“

Vývoj lidské společnosti a hospodářství III. průmyslová revoluce – změny klíčových odvětví textilní potravinářský energetický hutnický strojírenský – po 1. sv. v. dominance USA, poté Japonsko – svoboda člověka, právo na vzdělání, zdravotní péči, urbanizace – člověk významným krajinotvorným činitelem (přímo i nepřímo) – rozvoj terciéru (služby) – v nejvyspělejších zemích dominantním sektorem (60 % obyvatel) chemický (zprac. ropy a zemnímu plynu) dopravní strojírenství (auta) přesné strojírenství elektrotechnika

Vývoj lidské společnosti a hospodářství IV. informační revoluce – již 30 let zpět – velký rozmach informačních technologií minimalizace výrobků nízká spotřeba materiálu vysoký objem výrobků kvalita + kvalifikovaná práce, vědecký výzkum drahé technické vybavení, malý prostor, specialisté – vědecké parky – informační společnost – nejvyspělejší země – zvyšování kvality života občanů

Hospodářství = ekonomika, označuje oblast společenské činnosti, jejímž prostřednictvím se vytvářejí, rozdělují, směňují a spotřebovávají užitné hodnoty HDP = celková hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území – využívá se pro určování výkonnosti ekonomiky stát – HDP – hrubý domácí produkt daného území (státu) – HNP – hrubý národní produkt národa (občanů)

Hospodářské sektory sektor – vznikne seskupením hospodářských vztahů na základě podobných znaků 1.PRIMÁRNÍ SEKTOR – prvovýroba - získání surovin a produktů z přírody a obdělávání půdy těžba, lesnictví, zemědělství rybářství 2.SEKUNDÁRNÍ SEKTOR – druhovýroba – zpracování produktů z prvovýroby a výroba hmotných statků průmysl 3.TERCIÁRNÍ SEKTOR – oblast služeb doprava, zdravotnictví, obchod, školství, kultura, komunální služby 4.KVARTÉRNÍ SEKTOR – peněžnictví, pojišťovnictví, obchod s nemovitostmi 5.KVINTÉRNÍ SEKTOR – vysokoškolské vzdělávání, věda a výzkum, státní správa, zdravotnictví vyčleňují se z terciéru pouze ve vyspělých regionech

Hlavní trendy současné ekonomiky po 2. sv. válce – západ = vliv hospodářství USA, integrace EHS, … problémy s nadvýrobou, velké spotřeby energií a surovin => nadnárodní výrobní a finanční organizace (internacionalizace) pracovní imigrace v západní Evropě ze států jižní a východní Evropy (Afrika) – nenastalo v Asii dostatek pracovní síly – Japonsko – přestavělo celou strukturu průmyslu (na strojírenství, spotřební zboží) = „hospodářský zázrak“ => internacionalizace (kvůli kapacitě, ceně, ochraně prostředí) => investice => „asijští tygři“ – 1. vlna = Tchaj-wan, jižní Korea, Hongkong, Singapur – 2. vlna = Indonésie, Malajsie, Thajsko, Filipíny » textilní a oděvní průmysl, spotřební zboží, lodě, výroba oceli, umělá vlákna, dopravní prostředky, elektronika

Hlavní trendy současné ekonomiky ekonomické integrace – politické a ekonomické cíle NAFTA ASEAN ECOWAS MERCOSUR – jednotlivé produkty OPEC cín, káva, banány – EU – RVHP – zaniklo a přispěla i k zániku SSSR Rada vzájemné hospodářské spolupráce (země bývalého sovětského bloku)

Hlavní trendy současné ekonomiky globalizace hospodářství – soubor procesů vedoucích k propojování výrobců a spotřeby v celosvětových měřítcích – projev modernizace světového hospodářství – rozšiřování působností jednotlivých firem šíření technických inovací „know-how“ dvoustranné a vícestranné dohody o spolupráci a o vzájemných výhodách (cla, daňové úlevy, …) – propad či problémy jedné velké firmy nebo jednoho státu mohou rozkolísat celý světový hospodářský systém – příklad příklad

Hlavní trendy současné ekonomiky globalizace hospodářství – PROBLÉMY: – formy řízení Světová banka (poskytuje úvěry na projekty zaměřené na zvyšování životní úrovně) Mezinárodní měnový fond (by měl vytvářet podmínky pro volný obchod a směnitelnost měn všech států) – => ani jedna instituce nemá potřebné nástroje, aby se jejich doporučeními státy řídily – OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pomoc členským zemím v rozvoji hospodářství, zaměstnanosti, životní úrovně, koordinuje hospodářské politiky zemí, zajišťuje vědecko-technickou spolupráci

globalizace hospodářství – nejen výrobní sektor – doprava – šíření internetu = globalizační fenomén – globalizace zasahuje i do dalších oblastí životní styl stravovací návyky kulturu (televize, rádio, film) => prosazovaní euroamerického pojetí těchto sfér je pro řadu režim, náboženství a sociálních skupin nepřijatelné – globalizace = nezastavitelný proces má klady i zápory! Hlavní trendy současné ekonomiky

Úkoly Které globální firmy působí i na území ČR? Které české firmy byly či jsou zapojeny do procesu internacionalizace rozšiřováním výroby do zahraničí? Jaké výroby se dostávají na náš trh z produkce „asijských tygrů“? V čem vidíte výhody a nevýhody globalizace ekonomiky? Jak se projevuje internacionalizace hospodářství ve vašem městě?