Teorie veřejné volby Alokace zdrojů v demokratickém systému

Cíl přednášky Tato přednáška má přispět k pochopení základních vztahů a podílu veřejnosti na tvorbě, rozsahu a struktury Veřejného sektoru a tak i na následné produkci Veřejných statků Motto: Ten, kdo miluje klobásy a ctí zákony, by nikdy neměl být přitom, když vznikají.

Teze Rozhodování o alokaci zdrojů Co to je Veřejná volba? –Co je obsahem Veřejné volby? –Co jsou volby? Formy a pravidla Veřejné volby –Historie vzniku Veřejné volby –Formy Veřejné volby –Pravila Veřejné volby Veřejná volba a její efektivnost Volební systémy, volební mechanismy a procesy

ROZHODOVÁNÍ O ALOKACI ZDROJŮ Komparace politického a ekonomického trhu

Jednotlivec Rozhodnutí Tvorba Kupující (prodávající) zboží v rámci organizovaného trhu Kupující (prodávající) zboží v rámci organizace politických procesů Soukromý mechanismus alokace zdrojů Veřejný mechanismus alokace zdrojů Peněžní hlasy Q P Cena jako zdroj informací Volební hlas Hlasování jako zdroj informací

Komparace politického a ekonomického trhu AspektPolitický trhEkonomický trh (soukr.st.) InstitucionálníProbíhá ve VSProbíhá v soukr. sektoru Instrument hlasování Hlas voličeCena Objekt, o němž se hlasuje Netržní, polotržní (veřejné, smíšené popř. soukromé) statky Soukromé statky Subjekt hlasování Voliči, politici, veřejnost Individuum Kritérium volbyVeřejný zájemPreference individua Ochrana, F. (2003)

Veřejná volba Co to je veřejná volba? VV se zabývá vysvětlením pohnutek, zákonitostí a charakteru individuálního chování při přijímání kolektivních alokačních rozhodnutí. Strecková (1998) Public choice theory is the branch of economics that studies the way that governments make decisions (about the level of taxes, public consumption, size of transfer payments etc.) Stiglitz, J. E. VV je takovým druhem rozhodování, které se uskutečňuje ve veřejném sektoru, předmětem a kritériem rozhodování je tzv. veřejný zájem. Při veřejné volbě dochází k vyjednávání mezi jednotlivými subjekty podle vybraných pravidel, přičemž o problému se rozhoduje v rámci tzv. politického trhu. Ochrana, F

Veřejná volba Rozhodování → výběr minimálně ze 2 variant „Veřejný zájem“ - problém vymezení pojmu Individuální zájem osoby A Individuální zájem osoby B Veřejný zájem Ochrana, F.

Veřejná volba Co je základem veřejné volby z hlediska veřejné ekonomie? Základní otázky Teorie veřejné volby –Jak donutit voliče a tudíž spotřebitele veřejných statků nebo příjemce transferů projevit své preference? –Jak integrovat individuální preference do kolektivních rozhodnutí?

Veřejná volba K I1I1 I2I2 I5I5 I7I7 I8I8 I6I6 InIn I n+1 I4I4 I3I3 K….kolektivní rozhodnutí I 1-(n+1) …. individuální preference

Veřejná volba K….kolektivní rozhodnutí I 1-(n+1) …. individuální preference I4I4 I2I2 I3I3 I1I1 K

Veřejná volba Pomáhají volby a pokud ano, tak do jaké míry, k naplňování demokratického ideálu – vládě lidu? Pohybuje se průměrný občan v politických procesech zcela racionálně, hlasuje na základě výrazného zapojení do volebních akcí s podrobnými informacemi o volebních kampaních, koalicích a kandidátech? Které základní faktory asi způsobují, že lidé jdou k volbám?

Veřejná volba Anglický lid si myslí, že je svobodný, velice se mýlí: Je svobodný jen během volby členů Parlamentu, jakmile jsou zvoleni, je otrokem, není ničím.

Veřejná volba Přímá demokracie Nepřímá demokracie ?

Historický vývoj 507 – 417 př. n. l století Přímá demokracie Nepřímá demokracie

Formy veřejné volby Definice –Plebiscit –Referendum –Lidová iniciativa –Lidové veto Výhody Nevýhody Definice –tzv. reprezentativní –zastupitelská Výhody Nevýhody

Pravidla veřejné volby Definice –Rozhodnutí padne až všichni souhlasí Výhody –Nedochází k externím nákladům hlasování Nevýhody –Časové průtahy –„Vydírání jedincem“ Definice –Rozhodnutí padne pokud daný návrh získá předem definovanou většinu Výhody –Pružné a časově nenáročné rozhodování Nevýhody –Vznikají externí náklady –Mohou být schváleny neefektivní a nesprávné návrhy –„Tyranie většiny“

Veřejná volba a její efektivnost Neefektivnost spojená rozhodováním v přímé demokracii –Jednomyslná shoda versus většinové pravidlo (viz. Tabulkač.1) –Hlasovací paradox –Volič medián Neefektivnost spojená s rozhodování v reprezentativní demokracii –Teorie „chování politiků“ –Teorie „míry aktivity voličů“ –Teorie „politicko-ekonomického cyklu“ –Log-rolling (vzájemná výměna hlasů) –Teorie byrokracie

Veřejná volba a její efektivnost Máme modelovou situaci: Obec tvoří pět občanů, kteří mají hlasovat o předloženém návrhu. V případě schválení návrhu vzniknou každému náklady ve formě vyššího zdanění v výši pět peněžních jednotek. Čisté přínosy vyplývající z realizace projektu jsou následující: Ukazatel12345 Přínos z realizace Náklady (daňová cena) Čistý přínos Hlasování Ano Ne Jednomyslný souhlas Projekt nebude realizován Většinové pravidlo Projekt bude realizován Pokud se použije princip hlasování prostou většinou, vzniká vysoká pravděpodobnost přijetí neefektivního rozhodnutí. Tabulka č.1 Porovnání pravidel hlasování

Volební systémy Poměrný systém Většinový systém Tabulka č.2 Základní charakteristiky volebních systémů

Schvalování zákonů v ČR

Volební systém Švýcarsko Případová studie

Referenda Ústavní novelizace podpisů nebo 8 kantonů Novelizace federálního zákona Volby: Lid a kantony Nepovinné Referendum Povinné Referendum Volby: Lid a kantony

Volební systém Švýcarsko Případová studie - Landsgemeinde Shromáždění typické Landsgemeinde pro kanton Appenzell

ZÁVĚR Veřejná volba představuje složitý proces, jehož cílem je jednak zajistit participaci občanů na něm samotném, jednak se jedná o kontinuální proces rozhodování o optimální alokaci zdrojů ve veřejném sektoru. Veřejná volba je ovlivňována celou řadou faktorů a vstupuje do ní řada aktérů, proto může dojít i jejímu selhání.

ZÁVĚR Správná výběr pravidla rozhodování ale i správně strukturovaný a vyvážený volební systém, umožňuje snižovat nebo eliminovat pravděpodobnost vzniku externích a interních nákladů hlasování.