NEBEZPEČNÉ LÁTKY NÁZEV OPORY – ČÁSTI PŘEDMĚTU JOSEF NAVRÁTIL Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/ )

NEBEZPEČNÉ LÁTKY Ing. Josef NAVRÁTIL, CSc. Katedra ochrany obyvatelstva Tel.:

NEBEZPEČNÉ LÁTKY Zákon o chemických látkách a chemických přípravcích 356/2003 (včetně změn 186/2004, 125/2005, 345/2005, 222/2006) Výbušné E exotermní reakce i bez přístupu kyslíku, vývin plynu, detonace Oxidující O při styku s jinými látkami vysoce exotermní reakce Extrémně hořlavé F+ „l „ b. vzp. < 0 0C a b.v. < 35 0C, „g“ vznětlivé

NEBEZPEČNÉ LÁTKY Vysoce hořlavé F mohou se samovolně zahřívat a pak se vznítí bez dodání energie po krátkém styku se zdrojem zapálení se snadno vznítí kapaliny s velmi nízkým bodem vzplanutí látky, které ve styku s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňují vysoce hořlavé plyny samovolně po krátkém styku se zápalným zdrojem, b.vzp. < 21 0 C, hořlavé plyny 1 l.kg -1. hod -1

NEBEZPEČNÉ LÁTKY Hořlavé bod vzplanutí 21 až 55 0 C

NEBEZPEČNÉ LÁTKY vysoce toxické T+ - velmi malé množství způsobí akutní nebo chronické poškození zdraví či smrt toxické T- malé množství způsobí akutní nebo chronické poškození zdraví či smrt zdraví škodlivé Xn - způsobí akutní nebo chronické poškození zdraví či smrt žíravé C - zničí živou tkáň dráždivé Xi – vyvolají zánět senzibilizující R42 - přecitlivělost karcinogenní kar. kat.– vyvolání či zvýšení četnosti rakoviny mutagenní mut. kat – genetické poškození toxické pro reprodukci repr. kat. – nedědičné poškození potomků nebezpečné pro životní prostředí N – vliv na ŽP

NEBEZPEČNÉ LÁTKY Požárně technické charakteristiky

I. Základní pojmy a procesy hoření Hoření samovolně probíhající oxidačně redukční reakce, kdy hořlavá látka reaguje vysokou rychlostí s oxidovadlem a přitom je uvolňováno značné množství energie ve formě tepla a světla Podmínky pro hoření - přítomnost Podmínky pro hoření - přítomnost  hořlavé látky  oxidačního činidla  zdroj zapálení Tyto činitelé tvoří hořlavý soubor Tyto činitelé tvoří hořlavý soubor

I. Základní pojmy a procesy hoření HOŘLAVOST HOŘLAVOST schopnost hořlavých látek reagovat s oxidovadlem za silného vývoje tepla a světla VZNĚTLIVOST schopnost pevných látek se zapálit zahřívání za zvýšených teplotZÁPALNOST schopnost látky zapálit se při přímém působení zdroje zapálení

Teploty vznícení u alkanů uhlovodíkvzorecteplota vznícení, °C propan C3H8C3H8 504 butan C 4 H hentan C 5 H hexan C 6 H heptan C 7 H

Plamen Vnější projev rychlých reakcí oxidace  dle způsoby přípravy kinetický (hořlavá látka je předem smíchána s oxidovadlem), difúzní (promíchání až v průběhu hoření),  dle typu šíření plamene - stacionární, nestacionární,  dle proudění – laminární, turbulentní,  dle oxidace uhlíku – nesvítivý více než 50 % kyslíku, svítivý, čadivý – více než 60 % uhlíku,

Výbuch fyzikální fyzikální chemický rychlé hoření chemický rychlé hoření exotermický rozklad exotermický rozklad Výbuch je charakterizován výbuchovým tlakem,výbuchovým tlakem a brizancí tj. interval, kdy je maximální přírůstek tlaku za jednotku času. Z hlediska rychlosti přeměny: 1. explozivní hoření - deflagrace ( rychlost v m.s -1, tlak cca-10 x větší, šíří se všemi směry stejně) 2.detonace - ( rychlost převyšuje 1000 m.s -1, tlak 2 x větší než u explozivního hoření, šíří se směrově)

Fyzikální veličiny a požárně technické charakteristiky Vznícení Vznícení Teplota vznícení Teplota vznícení koncentrace koncentrace tlak plynů tlak plynů přítomnost katalyzátorů přítomnost katalyzátorů styk s oxidovadlem styk s oxidovadlem objem a tvar objem a tvar stupeň disperzity stupeň disperzity

Teplota vzplanutí Nejnižší teplota hořlavé kapaliny vztažená na standardní tlak, při níž vzorek zahřívaný v předepsaném přístroji vyvine tolik par, že jejich směs se vzduchem, která se vytvoří nad hladinou vzorku, po přiblížení zkušebního plamínku vzplane a opět uhasne. Uzavřený kelímek Pensky-Martens Otevřený kelímek Clevelanda

Bod vzplanutí vybraných kapalin Látka Bod varu Bod vzplanutí Bod hoření Sirouhlík Benzen Butanol Anilín Etanol Mazací olej

Dle normy ČSN Třída nebezpečnosti Dolní meze teploty vzplanutí v o C Horní meze teploty vzplanutí v o C I21 II2155 III55100 IV100250

Teplota hoření Nejnižší teplota hořlavé kapaliny vztažená na standardní tlak, při níž vzorek zahřívaný v předepsaném přístroji vyvine tolik par, že jejich směs se vzduchem, která se vytvoří nad hladinou vzorku, po přiblížení zkušebního plamínku vzplane a po jeho oddálení hoří nepřetržitě nejméně pět sekund.

Kyslíkové číslo nejmenší koncentrace kyslíku ve směsi s dusíkem v objem.%, při které zkoumaná látka ještě hoří za definovaných podmínek Acetát celulózy16,8Polyester41,5 Bavlna18,6Nylon26,7 Celulóza19,6PVC21,2 Dřevo25,0Polyuretan16,3 Kaučuk ABS19,6Teflon95,0 Papír20,8Vlna23,8 Parafín16,0Grafit63,5

Závislost teploty vznícení v 0 C na tlaku Látka0,1MPa 0,5 MPa 1,0MPa 1,5 MPa 2,0MPa 2,5MPa Benzen Benzín petrolej

Meze výbušnosti Horní mez výbušnosti Dolní mez výbušnosti Dolní teplotní mez výbušnosti Horní teplotní mez výbušnosti

Minimální zápalná energie Minimální zápalná energie elektrickou kapacitní jiskrou je nejmenší elektrická energie potřebná k zapálení dané látky při optimální koncentraci a daných podmínkách. Třídy citlivosti /mJ/ : 1 – do 0, ,025 až 0,2 3 – 0,2 až 4,0 4 – 4,0 až 20 5 – nad 20

Minimální zápalné energie Látka ve směsi se vzduchem W min v mJ Koncentrace směsi v objem % acetylén0,0197,7 metan0,288,5 sirouhlík0,0097,8 cukr89800 dřevěný prach obilní prach PE uhlí Acetylen a kyslík 0,0002

Speciální parametry Minimální zápalný proud (resp. napětí) je proud (napětí), které způsobuje zapálení výbušné směsi s pravděpodobností 10 -3, stanovenou pomocí unifikovaného přerušovače Minimální výbuchový tlak Nejvyšší hodnota výbuchového tlaku naměřená při různých koncentracích směsi plynu, páry nebo prachu se vzduchem. Příklady v MPa: vodík 0,73, metan 0,706, acetylén 1,016

Spalné teplo a výhřevnost Spalné teplo – množství tepla, které se uvolní při dokonalém spálení hmotnostní nebo objemové jednotky hořlavé látky v kyslíku, přičemž voda se vyloučí v kapalném stavu. Výhřevnost - voda v plynném stavu, tj. spalné teplo zmenšené o kondenzační teplo. Vliv: teplota hoření, rychlost šíření a průběh požáru.

Rychlost hoření Hmotnostní rychlost hoření Lineární rychlost hoření Rychlost šíření plamene - plyno-, paro-, pracho- - po povrchu vzorku

Další parametry Hustota Relativní hustota Rozpustnost ve vodě Difúzní koeficient Teplota tání Teplota varu molová hmotnost měrná hmotnost plynné fáze měrná hmotnost kapalné fáze tlak nasycených par viskozita povrchové napětí