Nástin přednášek – studijní pomůcky

Disciplinární delitky  jednání porušující disciplínu, pořádek uvnitř určité organizace, instituce  jde o delikt FO, kdy porušená povinnost souvisí s příslušností pachatele k určité veřejnoprávní organizaci  jde o odpovědnost veřejnoprávní  subjekt je tedy vždy speciální  ??Státní zaměstnanci – dosud problematické – neúčinný služební zákon  Příslušníci bezpečnostních sborů  Členové profesních komor  Studenti vysokých škol  Osoby ve výkonu trestu odnětí svobody  Chovanci v ústavní výchově  od disciplin. deliktů je třeba odlišovat soukromoprávní disciplinární delikty (např. členů pol. stran, občanských sdružení - disciplinární odpovědnost je zde založena vnitřním předpisem, nikoli zákonem)

Disciplinární delikty  objekt – disciplína, pořádek, kázeň ve vnitřních vztazích dané organizace; disciplína – stanovený řád nějakého organizovaného celku, pravidel, podle nichž celek funguje  určité jedno protiprávní jednání může naplnit jak skutkovou podstatu přestupku, jiného SD FO či SD smíšeného, tak i současně podstatu disc. deliktu – v takovém případě je možný postih za oba delikty (viz §12/1, §66/3/d, §71/d, §76/1/ch přest. zákona),  ? Výše uvedené - Udržitelné ve světle judikatury ESLP  subj. stránka – odpovědnost za zavinění, postačuje z nedbalosti

Disciplinární delikty  skutkové podstaty bývají obecné  sankce – okruh široký - morální, peněžité, snížení hodnosti či odvolání z místa přestaveného, či až sankce znamenající zánik služebního či členského poměru  pro projednávání platí zásada legality  příslušný k projednání je některý orgán dané organizace

Příslušníci bezpečnostních sborů  zákon č.361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezp. Sborů  odpovědnost za tzv. kázeňský přestupek  za kázeňský přestupek se ukládá kázeňský trest: písemné napomenutí, snížení základního tarifu až o 25% na dobu nejvýše tří měsíců, odnětí služební medaile nebo odnětí služební hodnosti (tento naposledy uvedený trest je obligatorním důvodem propuštění ze služebního poměru  Řízení vede služební funkcionář, uplatňuje se zásada ústnosti. Postupuje se dle zákona o služebním poměru  Kromě kázeňských přestupků se ve služebněprávním režimu projednává i jednání příslušníka bezp. sboru mající znaky (obecného) přestupku  Procesní režim  Kázeňský přestupek – zákon o služebním poměru+základní zásady  Jednání mající znaky přestupku – subsidiárně správní řád, přestupkový zákon (zejména sankce)

Vojáci z povolání  zákon č.221/1999 Sb., o vojácích z povolání  kázeňský přestupek vojáka z povolání  kázeňský trest (napomenutí, písemná důtka, výstraha pro neodpovědný výkon služby a snížení platu až o 15 % až na dobu 6 měsíců); jako kázeňský přestupek se vyřizuje též jednání vojáka z povolání mající povahu (obecného) přestupku.  Právo ukládat kázeňská tresty je součástí kázeňské pravomoci, kdy úplnou kázeňskou pravomocí disponuje prezident republiky a ministr obrany, v rozsahu stanoveném ve vojenských řádech ji pak mají služební orgány a nadřízení.  Jako poradní orgány lze zřizovat kázeňské komise. Subsidiárně se užije na řízení správní řád.  Disc. odpovědnosti podléhají i vojáci, kteří konají vojenskou činnou službu formou vojenských cvičení (zákon č.220/1990 Sb.)

Členové profesních komor  Vedle pořádku ve vnitřních vztazích vystupuje jako relativně samostatný objekt těchto deliktů do popředí též řádný výkon profese a profesní etika.  K projednávání disciplinárních deliktů mají profesní komory ze zákona zřízeny speciální disciplinární orgán kolegiátního typu.  Vůči speciálním ustanovením o řízení se až na výjimky subsidiárně uplatní správní řád.  Podrobnosti o disciplinárním řízení pak stanoví typicky statutární předpisy jednotlivých komor (např. kárné řády).

Studenti vysokých škol  Zákon č. 111/19998 Sb., o vysokých školách  Kázeňský přestupek  Zákon + vnitřní předpisy, zpravidla disciplinární řády  Rozhoduje rektor/děkan na návrh disciplinární komise  Sankce: napomenutí, podmínečné vyloučení, vyloučení

Pořádkové delikty  Mají procesní povahu  porušení určité procesní povinnosti, jejímž následkem je ztížení, maření, narušování určitého správního procesu/postupu  Uplatňuje se zpravidla v rámci nějakého procesního postupu či kontrolního, dozorového procesu.  jednání/nečinnost, kdy subjekt (FO či i PO) neplní procesní povinnost, úřad ho nutí uložením pořádkové sankce ke splnění,  uplatnění sankce tak nemá ani tak funkci trestu, do popředí vystupuje především zajišťovací funkce

Pořádkové delikty  objekt – řádný průběh a účel nějakého správního procesu, postupu  objektivní stránka spočívá v určitém jednání (konání i opomenutí), které maří či jinak ztěžuje průběh postupu, popř. ohrožuje jeho účel  subjekt – FO i PO (viz např. SJS 880/2001)  subjektivní stránka – zde se názory teorie i judikatury liší.

Pořádkové delikty  trestem je zpravidla pořádková pokuta (vykázání)  neplatí ne bis in idem, jde o skutek nový, byť obsahově totožný, lze sankci uložit i opakovaně, zpravidla bývá stanovena max.hranice (pro jednotlivou pokutu, někdy i pro jejich úhrn)  princip oportunity  někdy v zákonech zakotveno oprávnění prominout uloženou sankci či ji snížit  je zakotven v řadě předpisů  pořádkové pokuty jsou ukládány rozhodnutím ve správním řízení, příslušný je SO, který provádí řízení, v němž došlo k porušení procesní povinnosti

Pořádkové delikty Příklady právních úprav těchto deliktů:  Správní řád – srov. §62, § 137 odst. 2  Přestupkový zákon – srov. § 60  Zákon o státní kontrole – srov. § 19  Aj.

Základní studijní literatura  Mates Pavel. Základy správního práva trestního. C.H.Beck

Opakovací otázky  Jak rozumíte pojmu disciplína ve vazbě na problematiku správních deliktů?  Charakterizujte disciplinární delikty za pomoci znaků skutkové podstaty.  Kdo se může dopustit disciplinárních deliktů.  Uveďte příklady jednáních, která naplní skutkové podstaty disciplinárních deliktů u jednotlivých subjektů.  Kdo rozhoduje o disciplinárních deliktech a jaké sankce za ně lze uložit.  Uveďte příklad základních právních předpisy, z nichž vychází disciplinární odpovědnost.  Aplikuje se v disciplinárních řízení správní řád?  Jsou rozhodnutí o disciplinárních deliktech přezkoumatelné.

Opakovací otázky  Vysvětle pojmy kázeňský přestupek příslušníků bezpečnostích sborů a jednání mající znaky přestupky – v čem spatřujete základní odlišnosti. Jaké sankce lze za tato jednání uložit.  Popiště podrobněji průběh disciplinárního řízení vedenému proti studentům vysokých škol. Jaké sankce lze za tato jednání uložit.  Uveďte příklady jednání, která naplňují skutkovou podstatu pořádkových deliktů.  Jaký je účel pořádkové pokuty.  Jaká je výše pořádkové pokuty ukládané podle správního řádu.  Uveďte příklady jiných právních předpisů obsahují institut pořádkových pokut.

Opakovací otázky  Kdo rozhoduje a jakou formou o uložení pořádkové pokuty.  Vysvětlete zásadu oportunity.  Vysvětlete zásadu ne bis in idem – jak je to s jejím uplatněním u pořádkových deliktů.  Lze se proti uložení pořádkové pokuty samostatně odvolat.  Lze uložení pořádkové pokuty prominout.  Jaké jsou podmínky pro uložení pořádkové pokuty dle správního řádu.  Jaké jsou podmínky pro vykázání.