Trénink v předzávodním období zaměřený na elitní plavce: příklady a analýzy Andrei Vorontsov, PhD. a Carl Jenner, NEC Stockholm.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Zátěžové testy anaerobních schopností Výskoková ergometrie Kyslíkový dluh/kyslíkový deficit Wingate test.
Advertisements

ÚVOD DO SPECIALIZACE AKTIVITY PODPORUJÍCÍ ZDRAVÍ 12. Intervenční pohybové programy - atletika, plavání, gymnastika, hry, sporty v přírodě Tento projekt.
Teorie sportovní přípravy Školení trenérů baseballu II.tř. Nymburk 2010.
Rizika, specifikace administrace na konci programového období ve vazbě na eliminaci rizik z „přezávazkování“/nedočerpání Programu Přerov
Instruktor lyžování © 2008 jen pro vnitřní potřebu Metodická komise ÚZL SL ČR.
Redukce lůžek Existuje prostor pro redukci lůžek akutní péče?
Období vzniku: duben _inovace_FG.9.48 Autor : Vladimír TesaříkČlověk a svět práce, finanční gramotnost, nové auto.
Elektronické učební materiály - … stupeň Předmět Autor: Mgr. Roman Havlíček Elektronické učební materiály – II. stupeň Tělesná výchova 1.1 Rozvoj vytrvalostních.
Název SŠ: SŠ-COPT Uherský Brod Autor: Mgr. Anna Červinková Název prezentace (DUMu): 7. Kinematika – rozlišování pohybů a jejich skládání v prakt. úlohách.
Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu Katedra gymnastiky Gymnastika II. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem,
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor:Mgr. Bc. Klára Loudová Název materiálu:
Mgr. Bedřich Myšička vrchní ředitel sekce ekonomické Sekce ekonomická 10. dubna 2014.
Diplomové práce pro CE WOOD a) Bilance toku materiálu pilařského provozu b) Závislost kvality vstupní suroviny na kvalitu výstupních produktů pilařského.
A TLETICKÉ BĚHY – STŘEDNÍ TRATĚ - REGENERACE VE SPORTU Jitka Gottvaldová, , TVS-RVS.
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor:Bc. Martina Jeřábková Název materiálu:
Zvýšená hodnota metabolismu v zátěži vyžaduje zvýšený přísun kyslíku do tkání pro zajištění oxidativní glykolýzy (štěpení cukrů za přístupu kyslíku- od.
MLADÝ ZÁCHRANÁŘ 2012 PRO DĚTI ZÁKLADNÍH ŠKOL MLADÝ ZÁCHRANÁŘ 2012 SOUTĚŽ PRO DĚTI ZÁKLADNÍH ŠKOL HZS Ústeckého kraje.
Poziční analýza školy Mgr. Miloslav Hubatka.
Technické prostředky v požární ochraně
Základy automatického řízení 1
Dechové pomůcky POWERbreathe vhodné pro pacienty s CF
Instruktor lyžování II.třídy (150) jen pro vnitřní potřebu
Regenerace ve sportu Stolní tenis Tomáš Kurečka TVS RVS III
Testy vytrvalostních schopností
NEVIDITELNÝ ŠKRTIČ Jh*.
Rozšiřující testy kondičních schopností
DUM:VY_32_INOVACE_IX_1_17 Výkon Šablona číslo: IX Sada číslo: I
Škola ZŠ Masarykova, Masarykova 291, Valašské Meziříčí Autor
Příbram Ing. Václav Chytil
Dobrý den Horská klinika 2011.
Tenis – regenerace ve sportu
Techniky práce s mentálně postiženými
Instruktor sjezového lyžování (50) jen pro vnitřní potřebu
Základní škola a Mateřská škola Bílá Třemešná, okres Trutnov
Metabolismus a energetické krytí při sportu
Obráběcí CNC centra VY_32_INOVACE_39_794
Název školy : Základní škola a mateřská škola,
Workshop projektu systémová podpora sociální práce v obcích na téma:
Vliv sportu na rozvoj a motivaci mládeže Richard Beneš
AUTOR: Mgr. Alena Bartoňková
Tělesná zdatnost ve školní tělesné výchově
Rychlostní schopnosti (speed, Schnelligkeit)
PRÁCE Z TERÉNU – sportovní gymnastika Veronika Krupková
Management Přednáška 7, 8: Plánování.
ATLETIKA přednáška.
Název školy Téma Název DUM Popis Ročník Autor Číslo projektu
Název školy Téma Název DUM Popis Ročník Autor Číslo projektu
Název projektu: ZŠ Háj ve Slezsku – Modernizujeme školu
DIDAKTIKA LYŽOVÁNÍ.
CIRKUS orientace.
ČINNOST UNO OK V OBDOBÍ 2014+
TRÉNINK MLÁDEŽE PLAVÁNÍ Mgr. Ivana Felgrová (UK FTVS)
ZÁKLADNÍ POJMY Fyziologie a patofyziologie Lékařství (medicína) Tělesná zdatnost Tělesná kondice Kondiční trénink Reakce a adaptace na (fyzickou) zátěž.
Název školy Téma Název DUM Popis Ročník Autor Číslo projektu
Spirometrie.
Cyklistický trénink dětí v triatlonu Petr Polívka
Zdravotní tělesná výchova (ZTV)
Vytrvalostní schopnosti (endurance abilities, Ausdauerfähigkeit)
PERIODIZACE Michal Lehnert.
Suchá příprava, fyzioterapie
PŘEDZÁVODNÍ OBDOBÍ KATEGORIE ML. DOROST, ST. DOROST A JUNIOŘI
Testy aerobních předpokladů
Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace   Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: „Učíme lépe a moderněji“
Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Zemědělské družstevnictví Družstva za první republiky a dnes
Geometrie řízení a uložení kol.
Kondiční PŘÍPRAVA LAKROS.
Hodnocení, realizace a kontrolní etapa
TOC Class Problem I (jednodušší varianta P&Q analýzy) (v tomto konkrétním příkladu je P=Y a Q=Z – specifikace proměnných) Ing.J.Skorkovský, CSc.
Název školy Téma Název DUM Popis Ročník Autor Číslo projektu
Transkript prezentace:

Trénink v předzávodním období zaměřený na elitní plavce: příklady a analýzy Andrei Vorontsov, PhD. a Carl Jenner, NEC Stockholm

„Sestavení“ MC (macro cyclus) 1 – nízké aerobní zatížení a vytrvalostní síla 2 – vysoká intenzita AT/VO 2MAX a výbušná síla 3 – anaerobní zatížení/specifické svalové skupiny 4 – kvalita (závodní tempo + HVO) a vytrvalost/výbušnost 5 – ladění (snížení zátěže) + hlavní závod – odpočinek, zotavení, síla a udržování aerobní zdatnosti, rozvoj maximální rychlosti, větší začlenění plaveckých pomůcek

Předzávodní tréninkový blok - KVALITA Je to období specifického závodního tréninku, cíleného na přeměnu nespecifických schopností a dovedností na specifické a jejich zahrnutí do specifického funkčního systému apod. a vybudování výkonnostního potenciálu „Teorie funkčního systému“ – P. K. Anokhin (průkopník konceptu zpětné vazby, 1935) – klíčový faktor systému jsou specifické aktivity = „plavání v cílovém závodním tempu, cílenou frekvencí záběrů a s obvyklou závodní frekvencí dýchání

CÍLE: Maximalizace specifických schopností díky specializovanému tréninku: -výbušnost, kapacita a efektivita metabolického systému -hnací síla při plavání Dokonalost technických a taktických dovedností: -plavaní technických cvičení hlavním způsobem v závodní rychlosti a v závodní záběrové frekvenci -technika startu a obrátky Udržovací trénink: -maximální vytrvalostní/výbušná síla a vytrvalost specifických svalových skupin -aerobní schopnosti

PROBLÉMY: Je těžké (pokud je to vůbec možné) dosáhnout v tréninku stejné úrovně přípravy všech jednotlivých tréninkových prvků v předzávodním přípravném cyklu Musíme se vypořádat s: -zpožděná odezva nebo špatné přenesení trénovaného motivu -Přeměna práce v tréninku do skutečné fyzické kondice a závodního výkonu Kvalitní trénink v tomto cyklu je nejlepší cesta jak začlenit motorické schopnosti a fyziologický systém do specifických plaveckých dovedností.

OBSAH KVALITNÍHO TRÉNINKU (KT) = ZÁVODNÍ SPECIFICKÝ TRÉNINK ZALOŽENÝ NA INDIVIDUÁLNÍCH TRÉNINKOVÝCH MODELECH Cílová vzdálenost a mezičasy (popř. cílová rychlost), cílová záběrová frekvence, vzdálenost na záběr, frekvence dýchání, splívavost, výjezdy PRVKY KT: „Front end speed“FES „Back end speed“BES „Top end speed“TES „The Whole Thing“ Training (simulace závodu) -Smíšené sety (kontrola SR-SC, DPS, dechu) Opakovaný trénink Maximální rychlost = HVO (high velocity overload) „vysokolrychlostní zatížení“ (jinými slovy – rychlost maximálně přiblížená závodní, kterou je plavec schopný v tréninku vyvinout)

Kvalitní trénink (tréninková rychlost) je nejvíce důležitý 1. způsob: Snížit tréninkové dávky, aby byl plavec donucen plavat rychleji a odolal počáteční únavě (nejvíce používaný způsob v sedmdesátých letech = „trénuj tvrdě, tvrději a nejtvrději“) 2. způsob: Zvýšit intervaly (výdech), aby plavec mohl plavat rychleji, hlídat techniku a správný rytmus: SC(SR), D/S, frekvence dýchání, splívavost, negative splits…

Kvalitní trénink (tréninková rychlost) jsou nejvíce důležitý 1. způsob: rychlé nehromadění únavy -snížení rychlosti, menší důraz na techniku (cílíme na výsledný čas za jakýchkoli okolností) 2. způsob: postupné nahromadění únavy -udržení nebo lehké zvýšení rychlosti, kontrola techniky a dýchání LOGICKY: raději než zvyšovat únavu, připravte plavce na konkrétní vzdálenost nebo na její část a kontrolujte závodní tempo se zaměřením na SC. SR. SR:D/S frekvenci

Psychologické aspekty tréninku v závodním tempu „Trénink v závodním tempu (FES, BES, TES, splits, broken swims) rozvijí představu o vytýčeném cíli a jak tohoto cíle dosáhnout.“

Kvalitní trénink trenérův repertoár prvků motivů… PATERO ZÁSAD TRÉNINKU „známka mistrovství a schopností trenéra“

„Front End Speed“ trénink – Tréninkový prvek prováděný od závodního startu provedený v cílové rychlosti od startu v modelu SC, SR/SD (1. 25m, 1. 50m ze m závodu, m ze 400m závodu) -X x 25m nebo 35m, také X x 50m (ze ) X x 100 pro vytrvalostní plavce (plavaných od stěny, bez závodního startu) -Zaměřeno na záběrovou frekvenci na 50, 100, 200, 400m závod

„Back End Speed“ trénink – Tréninkový prvek zaměřený na úseky (min 35m, 50m, 100m (vytrvalci)) a plavaný buď „z odrazu“ nebo „nohy na stěně“ (obrátka), nebo se startem -Cílový čas např. na určitý úsek závodu (např. ¾ závodu -X x (“poslední ½, ⅓, ¼ závodu) – měřených od mezičasu, od pusodrazu, od startu (štafeta) -”posledních” 35, 50 ze m, ”posledních 50,100 nebo 200 ze m, ”posledních” 100,200, z 1500m

„Front End Speed“ trénink: 5-8 x (50 se startem v 50“) m vyplavání 2-3min „Back end Speed“ trénink : 5-8 x ( v 50“ + 150vypl. v 3:00) -1. a kontrolovaná rychlost a frekvence, „Back End Pace“ (závodní rychlost a frekvence vzhledem k poslednímu úseku závodu) -Nejdůležitější je kontrola SR:D/S a dýchání

„Top End Speed“ trénink (trénink koncového úsilí v závodě) -Set po úsecích (“posledních” ½, ⅓, ¼, nebo ⅛ m vzdálenosti závodu) -Obvykle měřených od závodního startu (kdy hlava protne vodu) -Cílový čas je čas vytýčeného cíle, to stejné platí o frekvenci -X х („posledních“ 15, 20, 25m z m závodu, l“posledních“ 50m z 200m závodu nebo „posledních“ 100m z m závodu, hlídejte cílový závodní čas 2. půli závodu („posledních“ ½, ⅓, ¼, nebo ⅛ z 50, 100, 200 nebo 400m závodu) -Bez nádechu před praporky -SR a DS je klíčová

Příklady „Top End Speed“ sérií Sprint po krátkém zadržení dechu X х („posledních“ 15, 20, 25m z závodu, „posledních“ 50 z 200m závodu nebo „posledních“ 100 z m závodu), plavte na cílový čas 2. poloviny závodu („posledních“ ½, ⅓, ¼, nebo ⅛ z 50, 100, 200 nebo 400m závodu) ”Megan Quann’s sets”(trénink na krátkém bazénu): 4-6х[8х25 v 60”, 55”, 50”, 45”, 40”, 35”, 30” – konstantní závodní rychlost,kontrola dýchání, závodní SR a D/S Možnost zkrácení série 3-4x(5x25! v 50”,45”40”,35”)

BROKEN SWIMS / Race Simulation: «the Whole Thing training» X x ( 2 x ½ vzálenosti závodu int ”) odpočinek 1-4’ (2x50, 2x100, atd.) X x (4 x ¼ vzdálenosti závodu int ”) odpočinek 2-4’ (4x25, 4x50, 4x100) X x (8 x ⅛ vzdálenosti závodu int ”) odpočinek 4-6’ (8x25, 8x50, 8x100) X x ((4 x ⅛) + ½ vzdálenosti závodu) odpočinek 3- 6’ (4x ) Jiné kombinace (½ + ¼+ ¼ or ¼ + ½ + ¼ …….)

Série Johna Urbancheka pro středotraťaře (200m) 4 x 200 broken 8:00 as: 50 dive on 1:30 (at 200 pace :25.5 ) :30 (t = t mid 100 at 200 pace :54.0) :30 (at 200 back-end pace or «as fast as you can come home» :25.5 ∑TT = = ”=

SLIDE viz originál

Sprinterský trénink: závodní tempo a HVO HVO – High Velocity Overload Závodní rychlost, “krátké úseky námahy” x 15, 20, 25, 30, 35 m 1) plavání nejvyšší možnou intenzitou 2) plavání za kontroly závodního rytmu a techniky – «lehce & rychle» Kombinace HVO + odporový trénink (stretch- cord, tažné odporové pomůcky atd.)

SLIDE 22 viz originál

Sestavení makrocyklu II 1. – nízká intenzita – aerobní práh a silová vytrvalost 2. - AT/VO 2MAX a silová výbušnost (trénink v nadmořské výšce 2320m) 3.- trénink – kvalita (závodní tempo + HVO + závody) 4. – snižování zátěže – zotavení, vytrvalost, výbušnost a udržování aerobní zdatnosti, rozvoj maximální rychlosti

SLIDY viz originál

Celkový účel snižování zátěže Dosažení superkompenzace motorických schopností a energetických zásob díky aktivnímu zotavení a snižování zátěže Přeměna tréninkového pokroku v motorické schopnosti, nespecifických plaveckých dovedností ve specifické, technické a taktické dovednosti v nejvyšší možné závodní tempo

Ladění a závody ZÁVODNÍ OBDOBÍ (MEZOCYKLUS V MAKROCYKLU) obvykle trvá 3 – 1,5 týdne před hlavní soutěží sezóny CÍLE: Rozvoj maximální závodní rychlosti Udržení funkční kondice Vyladění techniky při maximální rychlosti, startů a obrátek Vyladění závodní taktiky Udržení síly záběrových svalových skupin Poskytnutí odpočinku a možnosti zotavení

Strategie ladění Linearní Exponenciální – pomalý pokles zátěže Exponenciální – rychlý pokles zátěže Skoková

SLIDE 38 viz originál

Strategie ladění Lineární: úbytek 2 tréninkových jednotek týdně po dobu 2 týdnů Exponenciální – pomalý pokles: stejný počet tréninkových jednotek ale pokles objemu km o 40-60% Exponenciální – rychlý pokles: první týden úbytek 3-4 tréninkových jednotek, snížení objemu km v prvním týdnu o 70-80% Skoková: jednotný pokles po celé období ladění

Klíčové body (Pyne, Mujika et al., 2013) Během období ladění při pomalém poklesu zátěže vede k lepšímu výkonu

Obsah tréninku během období ladění Postupné snižování zátěže Rozvoj specifických schopností a technických cvičení Krátké sprinterské série vysokou intenzitou Starty a obrátky v závodním tempu Mini-závodní-sety s vědomou kontrolou SR, D/S Plavání v nízké aerobní intenzitě Krátké sety s velkým výdechem, nebo střední tratě ( m) Strečink, masáže, relax, mentální trénink, vizualizace závodu Sauna může být, ale nanejvýš 6-7 dní před soutěží

Doporučený obsah tréninku během ladění Snížení objemu při zachování stejného počtu TJ Pozdější čas ranních TJ pro delší možnost spánku Poslední 2-4 dny – možnost tréninku jednofázově Silové tréninku zastavit 5-6 dní před soutěží (někteří plavci mají silové tréninky ještě 3-4 dny před soutěží)

Fyziologické změny během období ladění Snížení zátěže a odpočinek 2-3 týdny před hlavním závodem vede k: -Zvýšení maximální silové vytrvalosti a výbušnosti o % (neuro-svalová adaptace) -Zvýšení metabolické činnosti (regenerace) -Snížení spotřeby kyslíku při plavání o 5-8% díky biomechanické efektivnosti (úspornosti) -Hormonální změny. Zvýšení hladiny testosteronu a HgH Velikost zlepšení závisí na věku a pohlaví plavce a na individuální odezvě na vylaďovací fázi

Psychologické změny během ladění Positivní změny nálady plavce způsobené snížením únavy a zlepšení tréninkového výkonu Lepší vnímání tréninkového úsilí a lepší kontrola prováděných pohybů Optimální úroveň agresivity

Role trenéra během ladění Vytvořte positivní atmosféru v tréninkové skupině během závěrečné přípravy Dejte plavci positivní zpětnou vazbu o jeho zlepšeních a pokrocích ve výkonu Udržujte přátelskou komunikaci se všemi plavci Zdůrazněte silné stránky Upravujte tréninkové motivy k dosažení lepší nálady, psychologické reakce a většího sebevědomí Vyvarujte se negativních reakcí a hodnocení

SLIDY 46 – 53 viz originál