Divadla malých forem Základní škola a Mateřská škola, Otnice, okres Vyškov Mgr. Drahomíra Floriánová Číslo a název klíčové aktivity: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Interní číslo: VY_32_INOVACE_HV2.DF.9.16

Mgr. Drahomíra Floriánová

Historické souvislosti Dne 8. května 1945 skončila 2. světová válka. Všichni se těšili na klidný, mírový život. Čekali, co nového jim přinese. V hudbě se lidé vrátili ke společenskému zpěvu staršího repertoáru od lidových písní, sokolských písní až přes písně Hašlera či Ježka. Hrála se dechovka. Objevili se také sovětské písně a pochody československých jednotek (Směr Praha).Směr Praha Vznikla takzvaná estrádní hudba. Tu provozovaly lázeňské, rozhlasové a velké dechové orchestry. R. A. Dvorský vydával swingové písně, Karel Vlach se svým orchestrem ho hrál. Politické události roku 1948 obraz poválečné hudební scény změnily. Po nástupu komunistů byla hudba poznamenaná ideologií. Hudební tvorba mohla pouze navazovat na lidové písně nebo na hudbu státem uznávaných klasiků. Vznikaly masové a budovatelské písně (Zítra se bude tančit všude), které hrály mládežnické soubory (Julia Fučíka).Zítra se bude tančit všude

Hudba v 50. letech 20. století Ve druhé polovině 50. let nastalo v hudbě určité uvolnění. Začala vysílat televize, vydávaly se dlouhohrající gramofonové desky, hudba se nahrávala na kotoučové magnetofony. Taneční hudba se pomalu vracela ke swingu, foxtrotům a tangům. Pořádala se řada soutěží, například Hledáme písničky pro všední den nebo Písničky na zítra. Z rádia Luxembourg zněly u nás první rokenroly. Pro rozvoj populární hudby u nás měly zásadní roli divadla malých forem. Největší význam pro jejich vznik měla vinárna Reduta na pražské Národní třídě. Zde se scházela parta mladých lidí. Hráli a zpívali vlastní písničky. Mezi ně patřili Jiří Suchý a Jiří Šlitr. Rytmus a melodie jejich písní měly blízko k rokenrolu, texty se vyznačovaly pro ně typickým, chytrým humorem. Karel Vlach si v roce 1958 vybral a natočil jejich písničku Blues pro tebe. Nazpíval ji Josef Zíma. Stala se jednou z nejúspěšnějších v tom roce.Blues pro tebe

Semafor V roce 1958 zahájili Jiří Suchý s Ivanem Vyskočilem provoz divadla Na zábradlí svou hrou Kdyby tisíc klarinetů. V následujícím roce se Jiří Suchý s Jiřím Šlitrem osamostatnili a tak vzniklo nejvýznamnější divadlo malých forem Semafor (Sedm Malých Forem). Tvorba divadla Semafor ovlivnila a dodnes ovlivňuje kulturní dění v naší zemi. Výborné texty Jiřího Suchého se blížily moderní poezii, nepostrádaly však hravost a smysl pro humor. V hudbě Jiřího Šlitra najdeme jak vliv šantánových písní, tak šanson, country, částečně i rock. V Semaforu začínali Karel Gott, Eva Pilarová, Waldemar Matuška, Hana Hegerová. Hrál tu Olympic. Jiří Suchý

Semafor Od poloviny 60. let Suchý se Šlitrem angažovali Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna. V jejich tvůrčí skupině zpívali například Miluška Voborníková, Pavel Bobek, Naďa Urbánková. Šimek s Grossmannem se proslavili psaním svých povídek a uvedením jejich Návštěvních dnů v Semaforu.povídek Jako režiséři v Semaforu působili Jan Roháč i celosvětově známý režisér Miloš Forman. V semaforských hrách hráli František Filipovský, Miroslav Horníček a Miloš Kopecký. Z této doby se můžeme podívat na první jazzovou operu Dobře placená procházka nebo hudební film Kdyby tisíc klarinetů. V roce 1969 na Vánoce však Jiří Šlitr zemřel na otravu svítiplynem. Dodnes se neví, zda spáchal sebevraždu nebo to byla nešťastná náhoda. V roce 1974 se Jiří Suchý se poprvé potkává Jitkou Molavcovou, která je jeho jevištní komediální partnerkou dodnes.

Další divadla malých forem Mezi další populární divadla malých forem v Praze patřilo divadlo Rokoko, Paravan a později Apollo. V divadle Rokoko se v roce 1965 sešli a začali spolu spolupracovat Marta Kubišová, Helena Vondráčková a Václav Neckář. V letech 1968 – 1970 společně působili s velkým úspěchem jako skupina Goden Kids. Pak se rozpadli, protože Marta Kubišová nesměla s politických důvodů vystupovat. V Brně bylo nejnavštěvovanější Večerní Brno, v Plzni divadlo Alfa. V Alfě začínal hudební skladatel Bohuslav Ondráček a zpěváci Marta Kubišová a Václav Neckář. Marta Kubišová Helena Vondráčková Václav Neckář v oscarovém filmu Ostře sledované vlaky

Doplňovačka Dne 8. května ……………………………… 2. světová válka. Objevili se také sovětské písně a pochody československých jednotek (…………………………..). Po nástupu komunistů byla hudba poznamenaná ………………………………… Vznikaly masové a ……………………………..…, které hrály mládežnické soubory (Julia Fučíka). Ve druhé polovině 50. let nastalo v hudbě určité ……………………………. Z rádia ……………………………. zněly u nás první rokenroly. Pro rozvoj populární hudby u nás měly zásadní roli ……………………………………………………. Jiří Suchý a Jiří Šlitr založili v roce 1959 nejvýznamnější divadlo malých forem ………………. Od poloviny 60. let Suchý se Šlitrem angažovali ………………………………………………………………. Z této doby se můžeme podívat na první …………………….. Dobře placená procházka nebo hudební film Kdyby tisíc klarinetů. V roce 1969 na Vánoce však ………………………. Jiří Šlitr. V roce 1974 se Jiří Suchý se poprvé potkává ………………………………………….. Mezi další populární divadla malých forem v Praze patřilo divadlo ……………….., Paravan a později Apollo. V Brně bylo nejnavštěvovanější ………………………………………., v Plzni divadlo Alfa. V letech 1968 – 1970 společně působili M. Kubišová, H. Vondráčková a V. Neckář s velkým úspěchem jako skupina ………………………………………... budovatelské písně, Rokoko, Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna, divadla malých forem, Jitkou Molavcovou, uvolnění, Semafor, skončila, Luxembourg, ideologií, Večerní Brno, zemřel, Směr Praha, jazzovou operu, Goden Kids

Zdroje Petr Novák, Wikipedia, Molavcov%C3%A1--Michal-Hor%C3%A1%C4%8Dek--Brno2011zb.jpg?uselang=cs, Ben Skála, / /, Molavcov%C3%A1--Michal-Hor%C3%A1%C4%8Dek--Brno2011zb.jpg?uselang=cs , 2, ,_Berlin,_Palast_der_Republik,_Helena_Vondtrackova.jpg, ,_Berlin,_Palast_der_Republik,_Helena_Vondtrackova.jpg Hudební výchova pro 9. ročník ZŠ, A. Charalambidis, J. Pilka a kol., SPN, Praha 2005, ISBN ,