Mýty a fakta léčby mladistvých a mladých dospělých TK Karlov, SANANIM z.ů. Petr Vácha.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
P ODPORA TRANSFORMACE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Ivana Příhonská Praha /
Advertisements

Podpora plánování rozvoje sociálních služeb formou založení odborných partnerství CZ.1.04/3.1.03/
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi D.R.A.K., o.s.
Případové studie Úvodní informace Zpracovávaná témata Ukázka zpracovaného tématu CZ.1.07/1.1.00/ My to umíme.
V RODINĚ, V RODINNÉM ŽIVOTĚ jsou uspokojovány psychické potřeby dítěte (ale také rodičů): 1. přísun podnětů 2. smysluplný svět 3. životní jistota 4. vlastní.
2. část Zařízení zajišťuje praní prádla, úklid společných i bytových prostor. Zejména uživatelé pobočky jsou podporováni v nácviku péče o domácnost.
Nízkoprahový klub BAN! Chválit a povzbuzovat dítě je stokrát účinnější než hrozit a trestat. Orison Swett Marden.
Strategické řízení školy s využitím sebehodnocení školy dle modelu CAF RNDr. Hana Žufanová.
Odborné sociální poradenství Poradna KLÍČ. Historie Pilotní projekt „Klíč“, odborná práce s 21 rodinami (problémový rozvod, výchovné problémy dětí,
Seznámit žáky s vývojovými fázemi člověka. Vysvětlit změny ve vývojových fázích mladšího školního věku a především změny v dospívání. Výukový materiál.
Důležitost propojování sociální a zdravotní péče pro duševně nemocné- jak by měl vypadat úspěšný systém začleňování osob s psychiatrickou diagnózou MUDr.Lenka.
Formy a druhy sociálních služeb. Sociální služby Činnost zajišťující pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo v rámci prevence před.
Mapování potřeb regionů ve vztahu k činnosti středisek výchovné péče a zařízení ústavní a ochranné výchovy POHLEDEM PRACOVNÍKŮ ORGÁNŮ SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY.
Plánování sociálních služeb a transformace aneb Systémově, společně a statečně Šárka Hlisnikovská Role obcí v transformaci sociálních služeb 25. – 26.
Sociální služby ve zdravotnických zařízeních ústavní péče.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Jakubcová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu : CZ.1.07/1.5.00/ Šablona:III/2č. materiálu:VY_32_INOVACE_12.
Moje představa o koordinované rehabilitaci Bc. Václav KRÁSA Předseda NRZP ČR.
Kvalifikace pracovníka v sociálních službách a sociálního pracovníka.
Název školy: Střední škola sociální PERSPEKTIVA a Vyšší odborná škola, s.r.o. Adresa:Mírová 218/6 Dubí III - Pozorka Název projektu KLÍČE K POZNÁVÁNÍRegistrační.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu VY_32_INOVACE_188_Charakterové vlastnosti osobnosti Název školy Masarykova střední škola zemědělská.
Raná péče. terénní, popřípadě ambulantní služba poskytovaná dítěti a rodičům dítěte ve věku do 7 let, které je zdravotně postižené, nebo jehož vývoj je.
Představení výzkumného projektu Lenka Hloušková Ústav pedagogických věd Filozofická fakulta MU Brno.
Sociální zabezpečení Sociální služby Mirka Wildmannová Katedra veřejné ekonomie Ekonomicko-správní fakulta MU BRNO.
Prostor pro změnu. Historie a poslání  Ponton působí v Plzni od roku 1996 a v Příbrami od roku  Posláním Pontonu je aktivně rozvíjet děti a mladé.
Dotkněte se inovací CZ.1.07/1.3.00/ Životospráva rodiny.
Chráněné bydlení. pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně.
Sub-projekt PF 098: Práva dítěte ve školské praxi Brno, 26. listopadu 2013 Autentická participace Petra Ali Doláková Realizátor projektu: Česko-britská.
OD PŘEDŠKOLNÍ VÝCHOVY K PŘEDŠKOLNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ A ZPÁTKY K PŘEDŠKOLNÍ VÝCHOVĚ Doc. PhDr. Eva Opravilová, CSc., PhDr. Jana Kropáčková,
Úřad práce České republiky
Správa sociálního zabezpečení
Mentoring, co a jak? Václav Šneberger
Doprovázení jako základní postoj služby ve věznici
Název projektu: Drogové závislosti - násilníci a oběti Bc
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
31 Základní typy zdravotnických systémů
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích
Techniky práce s mentálně postiženými
AUTOR: Kateřina Křížová NÁZEV: VY_32_INOVACE_05_09 sociální role
Základní informace o poskytovateli
Právo životního prostředí pojem, vývoj, prameny, postavení v systému práva, principy Ivana Průchová.
CÍLE ŠKOLNÍ TĚLESNÉ VÝCHOVY
Terapeutické komunity
Služby následné péče.
Společenská odpovědnost organizací Město Třebíč 21. září 2017
Dětský klub Malý drak.
9. Heterogenní a homogenní skupiny
PhDr.Hana Pazlarová, Ph.D
PROTIDROGOVÁ PREVENCE Alkohol
Digitální učební materiál
Andragogika Vzdělávání.
Pedagogika školního sportu
Životní cyklus.
Správa sociálního zabezpečení
Role a možnosti spolupráce s orgány sociálně-právní ochrany dětí
Tresty a ochranná opatření ( trestní sankce)
Děti odsouzených rodičů
Školní poradenské pracoviště
SOS-Kinder- und Jugendhilfen
OSOBNOST.
Právo sociálního zabezpečení
PhDr.Hana Pazlarová, Ph.D
Domy na půl cesty ve středočeském kraji
Centra kolegiální podpory
Pojem a definice krize Překážka na cestě za důležitými životními cíli, kterou člověk není schopen překonat v obvyklém čase obvyklými metodami řešení problémů.
Život bez střeva , Praha.
Práce psychologa Úřadu s dítětem v procesu mezinárodního osvojení Brno, Mgr. Ondřej Bouša.
Podpora samostatného bydlení
Pěstounská péče na přechodnou dobu (PPPD)
Kód materiálu: VY_32_INOVACE_09_DEN_ZEME Název materiálu: Den Země
Transkript prezentace:

Mýty a fakta léčby mladistvých a mladých dospělých TK Karlov, SANANIM z.ů. Petr Vácha

Mýtus č.1 - závislému, popř. výrazně rizikovému experimentátorovi pomůže pouze léčba existují jedinci, kteří si pomohli sami? kde jsou a proč se nikdo nepokusil sesbírat jejich zkušenosti?

TK Karlov poskytuje společnou rezidenční léčbu dvěma cílovým skupinám klientů A) Klienti mladiství a mladí dospělí 15 – 25 let - délka léčby 6-8 měsíců, resp. 4-5 měsíců - 12 klientů ve skupině, chlapci i dívky - základním léčebným prostředkem je terapeutická komunita - zastoupení klientů z VÚ – max.25% B) Matky s dětmi – kapacita 9 matek a 10 dětí

výjimečné zastoupení mladistvých ve skupině klientů starších – jeden klient ve skupině, často v roli velmi zlobivého dítěte skupiny dlouhodobý život na ulici, dysfunkční rodinné zázemí, somatické problémy, i.v. uživatelé, převládající opiáty složitý a komplikovaný průběh léčby – nedokončené léčby motivace na základě totální životní krize Mladiství klienti let v letech prošlo léčbou cca 600 klientů Charakteristika a vývoj cílové skupiny klientů mladistvých Klienti v roce 2000 – „závislé děti ulice“

Klienti od roku 2003 – „zlaté děti“ - děti finančně nadstandardně zajištěných rodičů, rodiny funkční, někdy neúplné - studenti středních a vysokých škol - i.v. uživatelé, masivní nástup užívání pervitinu, inteligenčně schopni vnímat případná rizika - sociální rehabilitace často úspěšná, dokončené léčby včetně následné péče - motivace na základě tlaku rodiny - nárůst duálních diagnóz

Současnost: „nechápající - nebezpečně experimentující tekkno děti“ - mnohem vyšší zastoupení mladistvých ve skupině (prům. věk ve sk. 20 let) - 95 % pouze základní vzdělání, o nadstavbové vzdělání nejeví zájem - specifické poruchy učení, v kombinaci s ADHD, nařízené náhradní - ústavní výchovy - převládá nadužívání pervitinu, společně s THC a alkoholem - v rodinných anamnézách – závislost rodičů, u dívek zneužívání, znásilnění - 1/3 – duální diagnóza – psychózy, úzkostné poruchy - motivace pod tlakem rodiny, popř. institucí

- neúplná - pečující a kontrolující (hyperprotektivní) matka - úplná - úzkostná, pečující a kontrolující matka – chladný, slabý, upozaděný, či nepřítomný otec - neúplná – matka má k dítěti chladný, nevšímavý a racionální přístup - úplná – dcera je zneužívána (otčím, otec, nevl. bratr) - rodina dysfunkční (zejména u dětí z VÚ) Mýtus č.2 ? – závislost může vzniknout v každé rodině - rodinné modely současného klienta

Mýtus č. 3 – pro úspěšnou léčbu musí mít klient „dobráno“ Co lze získat tím, že se pokoušíme léčit mladistvého klienta -zastavit stupňující se zaostávání v psychosociálním vývoji (sebekontroly, sociálních a komunikativních dovedností, citového vyzrávání, schopnosti vytváření bezpečných vztahů, hledání smyslu vzdělávání a vzdělání, vztahů v rodině, ve škole, narůstající trestní činnost) - odstranit negativní sociální důsledky drogové kariéry evidence klienta na příslušném pracovním úřadě s možností získání dávek sociální péče, pomoci klientovi získat nové osobní doklady (občanský průkaz, průkaz pojištěnce ZP), zprostředkování kontaktu s policií, soudy, probačními pracovníky. Cílem je, aby maximum trestních problémů bylo vyřešeno v rámci procesu léčby v TK - získání nutných osobních dovedností - zvýšení odpovědnosti za své jednání, osvojení si pracovních, hygienických návyků, získání náhledu na své dosavadní chování, na své možnosti a limity (Těmínová, 2002). -emoční a somatická stabilizace - zlepšení zdravotního stavu, zvýšení fyzické a psychické kondice -A co peníze? 860 nebo ?

Mýtus č.4 – základní léčebnou metodou je psychoterapie. Současné účinné faktory a aktivity, pozitivně ovlivňující průběh léčby – psychoterapie, nebo edukace, aneb co docela slušně funguje -plánování léčby a terapie v posloupnosti krátkodobých střednědobých a dlouhodobých cílů -vztah – klient-skupina, klient-terapeut, klient-tým, klient-komunita -pochopení – srozumitelnost, jednoduchost pravidel -přehledný a strukturovaný program, vysvětlování proč… -přizpůsobení jazyka, aby nám rozuměli -pochvala je součástí bezpečného vztahu -zážitkové a zátěžové programy -prostředí léčí- podnětná vybavenost léčebného prostředí (hřiště, hudební nástroje, sportovní potřeby, společenské hry, posilovna..)

Psychoterapie: druh setkání a spolubytí člověka s člověkem, který klienta zprošťuje jeho dosavadních vnitřních omezení, přináší mu hlubší sebepoznání a ve výsledku změny v prožívání a chování (volně dle Široký, 1969). MOTIVACE klienta - spoluurčuje zda půjde o: -psychoterapii (vlastní přání a vůle pracovat na sobě) -výchovu (absence klientovi samostatné vnitřní kapacity pro změnu) Otazník v TK: ZMĚNY ZVNITŘNĚNÉ vs. ZMĚNY „NA POŽÁDÁNÍ“ Chce změnu klient nebo chce komunita změnit klienta? Mýtus č.5 – motivovaný mladistvý klient

Takže edukace -Výchova v TK by měla být cílevědomá, plánovaná a všestranná činnost, směřující k přípravě klienta na jeho budoucí osobní život po ukončení léčebného programu -cílem výchovného působení na klienta v TK je jeho celková změna duševní, tělesná, somatická -výchovou v TK můžeme klientovi zprostředkovat získání znalostí, dovedností a zejména zdravých a bezpečných postojů (kompetencí) - plánování výchovného procesu v TK musí mít posloupnost od krátkodobých, přes střednědobé, až po dlouhodobé cíle Při výchovné činnosti v TK jde vždy o vztah mezi stanovenými cíli a použitými prostředky výchovného působení, přičemž zvolené cíle určují volbu volených prostředků

Mýtus č.6 – abstinence je cílem -Kde je abstinence? Je to cíl, nebo prostředek? -Abstinence není cílem, je pouze cestou, podmínkou a nezbytným prostředkem(Kalina 2003)

Mýtus č. 7 Prostředí neléčí Estetická výchova, zastavení pokusů o squatové rekonstrukce v komunitě a získání pozitivního vztahu k léčebnému prostředí

Mýtus zvaný terapeut -Mýtus č.8 - terapeut je pozitivním vzorem nejen v komunitě, ale i v osobním životě! -Mýtus č 9 - terapeut řeší své životní, osobní a vztahové problémy dospěle a zrale, na rozdíl od našich klientů! - Je to snadné, léčit mladistvého klienta? bezpečně provádět, navázat s ním pozitivní vztah a motivovat klienta ke změně, s jeho příchodem do prostředí, které pro něj může být: naprosto neznámé, vzhledem k režimu, pravidlům a nastaveným hranicím -někdy nepřátelské a ohrožující a proto je potřeba proti němu bojovat (terapeut je součástí komunity, takže z tohoto boje není vyloučen) Tým – naprosto klíčový pro vytváření pozitivního léčebně – výchovného prostředí (Richterová - Těmínová.)

Mýtus č. 10 – skupina mladistvých klientů bez intimních vztahů pokud jsme přesvědčeni, že v této skupině mladistvých nemáme intimní vztahy, je utajení téměř dokonalé. Nepátrejme, protože ze zkušenosti o těchto vztazích pouze nevíme a v tom případě můžeme zůstat nadále i několik dní klidní

Mýtus č. 11 Užívání psychoaktivních látek je hodné odsouzení a opovržení. Po mnoha letech práce s rodinami klientů nakonec učiníme poznání, „že v některých rodinách se nechlastat, nebo nefetovat, prostě nedá.“

A možná mýtus poslední? Nemáme naše mladistvé klienty rádi. Je to sice divné, ale MÁME Děkuji za pozornost