SUBURBANIZACE URBAN SPRAWL KGE/URBIO, Barbora Češková, 6/2016

Suburbanizace = přesun obyvatel, jejich aktivit a některých funkcí z jádrového města do zázemí  odvozen z anglického slova suburb, tedy předměstí  vznikají areály nové výstavby označované jako satelitní městečka (suburbia), nákupní nebo průmyslové zóny - tyto lokality můžeme rozčlenit podle převládající funkce na dva druhy: rezidenční (obytná) a komerční (pracovní a obslužná)

Foto: Martin Ouředníček Dostupné z: Rezidenční suburbanizace v obci Jesenice u Prahy na okraji Průhonického parku

Komerční suburbanizace u dálnice D1 v Říčanech u Prahy Foto: Martin Ouředníček Dostupné z:

Historie  Starověká mezopotámská města (1000 př. n. l.)  Přesun londýnské buržoazie do zázemí města (18. století)  V ČR – průmyslová revoluce – domkové kolonie (19. století)  V USA – konec rasové segregace – „bílý útěk“ – větší bezpečí, lepší kvalita vzdělání – černoši v centru měst vytvořili tzv. ghetta (20. století)

ČR vs. USA  USA  greenfield developments, tj. stavba nových autonomních sídel bez návaznosti na stávající sídelní síť  ČR  charakteristická prostorovým obrůstáním příměstských sídel (vesnic a městeček) většinou ve formě desítek nových domů  I v ČR různé typy výstavby (resp. suburbanizace)

V Praze - Satalicích jsou dostupné veškeré služby a nová zástavba vhodně doplňuje původní sídlo. Foto:

Noví obyvatelé bydlení u Zlaté nebudou mít k dispozici téměř žádnou sociální infrastrukturu ani služby. Foto:

Výhody  odlehčuje přeplněná městská centra  vytváří iluzi soukromí a venkovského života  uvolňuje byty v centrech pro sociálně slabší (hlavně v USA)  nárůst nových pracovních příležitostí  zvyšovaní finančních příjmů do rozpočtů obcí

Nevýhody  závislost na svých automobilech (popř. příměstské veřejné dopravě – ta však není provozována v takové míře jako v centru)  rozdíly mezi původními obyvateli příměstských obcí a nově příchozími obyvateli - výrazně mladší, mají středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání - spadají do skupiny s vysokým sociálním statusem  obrovská ekologická zátěž na území  vysoké náklady na infrastrukturu  degradace a vylidnění širších městských center - vlivem degradace se odstěhovávají i ti lidé, kteří o tom původně neuvažovali

 Z centra se lidé stěhují hlavně kvůli:  vysokým nákladům na bydlení a neustálému zvyšování cen nemovitostí  centra se stávají stále více rizikovými oblastmi  jsou zde environmentální a sociální problémy Příčiny a důvody

 suburbanní zóna je většinou mnohem bezpečnější  poskytuje zdravější prostředí – je to ideální propojení bydlení na venkově a zároveň ve městě  touha vymanit se z šedi panelákových sídlišť  nacházejí se zde dostupnější a levnější pozemky než v centru města  rostoucí bohatství střední třídy - obyvatelé si mohou dovolit koupit vlastní dům v suburbánní zóně (na předměstí)  dopravují se vlastními vozy či vozy městské i příměstské dopravy, která je dnes dostupná – to má ale vliv na rostoucí dopravu a zhoršené životní prostředí

Urban sprawl  forma suburbanizace  rozvoj zástavby do volné krajiny  je charakteristické neřízeným a nepromyšleným umístěním rezidenčních nebo komerčních areálů do krajiny  snahy individuálních vlastníků pozemků nebo investorů o maximální zisk  hlavní úlohu přitom mají kvalitní plánovací dokumenty a zodpovědnost samosprávy obcí a státní správy na poli územního rozvoje

Dopady, které významně snižují kvalitu života v suburbiu a zvyšují ekonomické náklady obce  nepropojenost území  neexistence cest a chodníků  odlehlost pro poštovní doručovatele  svoz komunálního odpadu  odklízení sněhu  zavedení a správa technické, sociální a dopravní infrastruktury  extrémní závislost na osobním automobilu

Počet obyvatel nových domů v obci Hlušovice severně od Olomouce převyšuje původní populaci Foto:

Zjednodušená prostorová struktura metropolitních českých měst. Největší rozvoj v současnosti zaznamenává suburbánní zóna na okraji nebo za administrativní hranicí města. Autor: Martin Ouředníček Dostupné z:

Zóny rezidenční suburbanizace, 2010

Zóny suburbanice v Plzeňském kraji  Největší město obklopená suburbiemi je jednoznačně krajské město Plzeň  Mezi jeho nejsilnější suburbia patří Chotíkov, Štěnovice, Čižice, Letkov a Bdeněves – ty zaznamenali za poslední roky největší příliv obyvatelstva (viz zóna 1 na následující mapě)

Rokycany – suburbia Ejpovice a Osek mají společná s Plzní, ostatní jsou – Kamenný Újezd, Veselá, Volduchy

 V ostatních městech Plzeňského kraje nad obyvatel se objevují suburbia zóny 3 Domažlice – Pařezov Tachov – Studánka, Dlouhý Újezd, Lom u Tachova

Sušice – Dlouhá Ves, Hrádek Klatovy – Bezděkov, Dolany, Bolešiny, Mochtín, Vrhaveč

Počty domů v okresech Plzeňské aglomerace a jejich indexní změna mezi roky 1991 a 2011  Největší nárůsty zaznamenaly v jednotlivých okresech obce:  Plzeň – Jih: Letkov 188,9 %, Štěnovice 152,8 %  Plzeň – Sever: Krsy 158,7 %, Chotíkov 140,8 %  Rokycany : Smědčice 171,9 %, Kornatice 168,2 %

Průmyslové zóny v Plzeňské aglomeraci Nejvhodnější podmínky pro rozvoj ekonomických aktivit má v Plzeňské aglomeraci její jihozápadní část, která je tvořena trasou Nýřany – Tlučná – Vejprnice a prostorem letiště Líně Letiště Líně s rozlohou 343 ha je největší rozvojovou plochou na území Plzeňské aglomerace - funkční náplní této zóny by měla být lehká průmyslová výroba, logistika, administrativa a letecký provoz Toto území navazuje na část městské průmyslové zóny Plzeň - Borská pole.

Zdroje:         =1 =1  