Úvahy o budoucnosti koheze a teritoriální spolupráci Jan Březina, europoslanec

Výhled kohezní politiky (KP) na období  možnost revize cílů KP: místo konvergence orientace na lisabonské cíle (konkurenceschopnost, zaměstnanost) a nové výzvy – klimatická změna, migrace, stárnutí populace  místo národní alokace tlak na koncentraci prostředků v celoevropských tematických fondech odrážejících priority EU 2020 (např. Fond pro klimatickou změnu)  u tematických fondů (podobně jako v 7.RP, CIP) bude nutno uspět v celoevropské soutěži projektů  v zájmu ČR zachování max. národní obálky v rámci KP

Výhled KP na období 2014 – 2020 – pokrač.  Komisař pro rozpočet Lewandowski: bez nalezení řešení pro Španělsko a nové spolkové země Německa nebude dohoda o novém finančním rámci  Možnost změny parametrů KP: úprava HDP/obyv., phasing-out, phasing-in; hledat řešení pro Prahu a Střední Čechy  možnost sloučení ERDF a Kohezního fondu: riziko rozšíření kritérií způsobilosti v ERDF na Kohezní fond – výhodné pro staré ČS  možnost změny vymezení regionů (místo NUTS euroregiony – sdružení bez právní subjekt., případně ESÚS – sdružení s právní subjekt.)

Očekávané budoucí důrazy v KP v cíli 1 - Konvergence důraz na podporu chudších regionů, možnost zavedení mechanismu flexibility (nyní jen v cíli 3) v cíli 1 - Konvergence důraz na podporu chudších regionů, možnost zavedení mechanismu flexibility (nyní jen v cíli 3) v cíli 2 - Konkurenceschopnost možné zavedení celoevropské volné soutěže, důraz na nadnárodní a přeshraniční projekty v cíli 2 - Konkurenceschopnost možné zavedení celoevropské volné soutěže, důraz na nadnárodní a přeshraniční projekty v cíli 3 - Územní spolupráce důraz na vnější hranice, posílení sousedské politiky v cíli 3 - Územní spolupráce důraz na vnější hranice, posílení sousedské politiky obecně důraz na investice do ochrany klimatu obecně důraz na investice do ochrany klimatu obecně důraz na měřitelné výsledky, na evaluaci výsledků a podmíněnost plateb obecně důraz na měřitelné výsledky, na evaluaci výsledků a podmíněnost plateb podpora nových forem poskytování prostředků KP (revolvingové fondy, finanční inženýrství) podpora nových forem poskytování prostředků KP (revolvingové fondy, finanční inženýrství)

Budoucnost cíle 1 – český zájem zachování současných kritérií způsobilosti regionů pro čerpání ERDF, ESF a členských států pro Fond soudržnosti, která se opírají o HDP (75 % HDP/obyv. průměru EU pro způsobilost regionů cíle Konvergence a 90 % HND/obyv. průměru EU pro způsobilost států čerpat z Fondu soudržnosti zachování současných kritérií způsobilosti regionů pro čerpání ERDF, ESF a členských států pro Fond soudržnosti, která se opírají o HDP (75 % HDP/obyv. průměru EU pro způsobilost regionů cíle Konvergence a 90 % HND/obyv. průměru EU pro způsobilost států čerpat z Fondu soudržnosti možné rozšíření zaměření Fondu soudržnosti na intervence do infrastruktury v oblasti výzkumu a vývoje možné rozšíření zaměření Fondu soudržnosti na intervence do infrastruktury v oblasti výzkumu a vývoje

Budoucnost cíle 2 – český zájem riziko vyčlenění ESF z KP – hlavním kritériem nezaměstnanost – nevýhodné pro ČR riziko vyčlenění ESF z KP – hlavním kritériem nezaměstnanost – nevýhodné pro ČR omezit jen na regiony s HDP/obyv. nižším než průměr EU? V současnosti regiony cíle 2 dosahují v průměru 122 % HDP/obyv. v EU omezit jen na regiony s HDP/obyv. nižším než průměr EU? V současnosti regiony cíle 2 dosahují v průměru 122 % HDP/obyv. v EU zohlednění specifické situace Prahy jako hospodářsky vyspělého hlavního centra v chudším členském státě, které plní roli růstového pólu i pro ostatní regiony. Prosazování návrhu na zavedení flexibility spočívající v možnosti využití evropských prostředků určených pro méně vyspělé regiony také v bohatších regionech daného státu v případě, že tyto intervence budou mít příznivý dopad i na rozvoj zaostávajících regionů. zohlednění specifické situace Prahy jako hospodářsky vyspělého hlavního centra v chudším členském státě, které plní roli růstového pólu i pro ostatní regiony. Prosazování návrhu na zavedení flexibility spočívající v možnosti využití evropských prostředků určených pro méně vyspělé regiony také v bohatších regionech daného státu v případě, že tyto intervence budou mít příznivý dopad i na rozvoj zaostávajících regionů.

Budoucnost cíle 3 –Územní spolupráce: český zájem zachování současné koncepce cíle 3 - Evropská územní spolupráce zachování současné koncepce cíle 3 - Evropská územní spolupráce zachování jeho stávajícího podílu na alokacích kohezní politiky EU zachování jeho stávajícího podílu na alokacích kohezní politiky EU Výrazná přidaná hodnota - podpora přeshraniční spolupráce Výrazná přidaná hodnota - podpora přeshraniční spolupráce Případné navýšení finančního objemu cíle 3 by mělo být ve prospěch přeshraniční spolupráce Případné navýšení finančního objemu cíle 3 by mělo být ve prospěch přeshraniční spolupráce podpora makroregionálních strategií v podobě integrace všech politik včetně kohezní na určitém území podpora makroregionálních strategií v podobě integrace všech politik včetně kohezní na určitém území podpora makroregionálních strategií by neměla změnit poměr mezi přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spoluprací v rámci cíle 3 podpora makroregionálních strategií by neměla změnit poměr mezi přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spoluprací v rámci cíle 3

Územní spolupráce – očekávané priority po r zajištění vybavenosti a dostupnosti dopravního napojení území zajištění vybavenosti a dostupnosti dopravního napojení území podpora inovací v průmyslu a službách s vyšší přidanou hodnotou, tvorba partnerských vazeb mezi podnikateli, výzkumnými středisky a univerzitami podpora inovací v průmyslu a službách s vyšší přidanou hodnotou, tvorba partnerských vazeb mezi podnikateli, výzkumnými středisky a univerzitami integrace území (přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce) integrace území (přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce) dostupnost veřejných služeb a důraz na strategické řízení prostřednictvím integrovaných plánů rozvoje měst dostupnost veřejných služeb a důraz na strategické řízení prostřednictvím integrovaných plánů rozvoje měst

Evropské seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) jako platforma teritoriální spolupráce v rámci EU – výhled po r  tlak na uzavírání smluv mezi EK a ESÚS – snaha EK využít ESÚS jako nástroj prosazování lisabonských cílů a nových výzev  plné včlenění ESÚS do systému kohezní politiky - ESÚS jako adresáti prostředků z OP, resp. samostatných OP - ESÚS jako příjemci národního, resp. regionálního kofinancování

ESÚS po r – pokrač.  hlavním motorem ESÚS je Výbor regionů (VR)  VR ale nemá legislativní iniciativu, proto své náměty směřuje EK  EK by měla v roce 2011 předložit revizi nařízení o ESÚS nařízení o ESÚS  revize by měla usnadnit zakládání ESÚS (viz potíže při zakládání ESÚS CZ-PL-SVK), účast partnerů ze třetích zemí a soukromých subjektů

Makroregionální strategie – výzva pro ČR cílem je vytvořit rámec pro spolupráci, která by vedla ke konkrétním odpovědím na současné výzvy (snížení energetické závislosti, ochrana životního prostředí) cílem je vytvořit rámec pro spolupráci, která by vedla ke konkrétním odpovědím na současné výzvy (snížení energetické závislosti, ochrana životního prostředí) již existuje do níž bude zapojena i ČR; mohou vznikat další (Alpská, Středomořská) již existuje Strategie EU pro region Baltského moře, připravuje se Strategie EU pro dunajský region, do níž bude zapojena i ČR; mohou vznikat další (Alpská, Středomořská) ČR vidí jejich budoucnost v podobě koordinačního mechanismu stávajících programů, finančních nástrojů a institucí KP ČR vidí jejich budoucnost v podobě koordinačního mechanismu stávajících programů, finančních nástrojů a institucí KP