Úvod do filosofie Pojem a vznik filosofie, definice filosofie Vztah filosofie a ostatních věd Filosofické disciplíny, filosofické otázky, základní pojmy Periodizace

Základní osnova  Pojem filosofie Pojem filosofie  Definice filosofie Definice filosofie  Vznik evropské filosofie Vznik evropské filosofie  Vybrané filosofické disciplíny Vybrané filosofické disciplíny  Postavení filosofie v systému věd Postavení filosofie v systému věd  Periodizace evropské filosofie Periodizace evropské filosofie  Shrnutí Shrnutí  Zdroje Zdroje

Pojem filosofie Řečtina: philein + sophia Filosofia = milovat moudrost Filosofos = ten, kdo miluje, hledá moudrost Původ užití termínu filosofie  Sókratés jako milovník moudrosti  Pýthágorás a Hérakleitos Základní osnova

Definice filosofie Složitost hodnocení a definování pojmu filosofie Definice Obecná věda  postupné vyčleňování speciálních věd Základní filosofické otázky Bytí a jsoucno  Bytí je to, čím se jsoucno stává jsoucnem Základní osnova

Definice „… vědění lidského rozumu o celkové skutečnosti, pronikající k posledním základům, …“ Filosofický slovník, Brugger „… znamená především touhu po opravdovém vědění, jež by obsáhlo celou skutečnost a vyjevilo člověku smysl jeho života, …“ Filosofický slovník, FIN Nejednoznačnost a protikladnost hodnocení:  Platón: filosofové by měli vládnout v obci  Nietzsche: filosofie je pouze souhrnem pojmových mumií Definice filosofie Definice filosofie

Základní filosofické otázky Filosofie není odtržena od naší každodenní reality - filosofování Filosofické otázky si klade každý – údiv, pochybování Dítě jako filosof: otázka proč? – Gaarder: Sofiin svět Základní otázky:  Kdo jsem?  Jaký to má smysl?  Existuje Bůh?  Co je správné?  Jak a co můžeme poznat?  Má věda odpovědi na všechno? Definice filosofie

Vznik evropské filosofie Doba: 7. – 6. století př. K. Místo: řecké městské státy v malé Asii a jižní Itálii Filosofie jako protiklad mytologie  Údiv a pochybování  Skepse a její překonání První filosofové – Miléťané (Thalés, Anaximandros) Velmi podobná doba i v jiných částech světa  Indie: Upanišády (1000 – 750 před Kristem)  Čína: Konfucius (6. století před Kristem) Základní osnova Základní osnova

Vybrané filosofické disciplíny Ontologie Gnozeologie Etika Estetika Základní osnova

Postavení filosofie v systému věd Filosofie jako obecná věda Rozdíl v pohledu na skutečnost - filosofie x speciální vědy  Speciální vědy zkoumají jsoucno a jeho části  Filosofie si klade otázku po bytí  Bytí: to, čím se jsoucno stává jsoucnem Filosofie jako matka všech věd Základní osnova Základní osnova

Ontologie Definice: nauka o podstatě světa Základní filosofická otázka  Co je podstatou světa?  Existuje Bůh?  Co je smyslem lidské existence? Idealismus, materialismus, dualismus Bytí a jsoucno Změna a trvání podstaty Vybrané filosofické disciplíny

Gnozeologie  Definice: nauka o poznání  Základní filosofická otázka  Jak poznáváme svět?  Je možné poznání pravdy?  Spor racionalismu a empirirsmu  Iracionalismus – mimorozumové prostředky poznání  Voluntarismus  Filosofie bytí  Existencialismus Vybrané filosofické disciplíny

Etika Nauka o správném jednání Základní filosofická otázka  Jak správně žít?  Jsou hodnoty objektivní nebo relativní? Spor sofistů a Sókrata Idea dobra Zlo je nedostatkem dobra – Sv. Augustin Vybrané filosofické disciplíny Vybrané filosofické disciplíny

Estetika Nauka o kráse Základní filosofická otázka  Co je krásné?  Jaký je ideál krásy?  Teorie umění Aristotelova estetika Vybrané filosofické disciplíny

Periodizace evropské filosofie Starověk  Kosmocentrismus – co je podstatou světa (kosmu)  Ontologie – pralátka, praprincip, živly, atomy, idea Středověk  Teocentrismus – existence Boha, jeho vztah ke světu, poznání Boha  Teologie – dogmata (trojjedinnost Boha), důkazy boží existence Novověk  Antropocentrismus – emancipace člověka, smysl člověka a světa  Gnozeologie – racionalismus, empirismus, iracionalismus Základní osnova