11. přednáška z předmětu UC5

 Výkaz o finanční situaci (Statement of Financial Position)  Výkaz o úplném výsledku (Statement of Comprehensive income)  Výkaz o peněžních tocích ( Statement of Cash Flows)  Výkaz o změnách vlastního kapitálu (Statement of changes in equity)  Komentář (Notes)

 Není pevně stanovený formát  Povinné náležitosti: název výkazu a společnosti, datum, měna vykazování, přesnost zaokrouhlení a druh (individuální/konsolidovaná)  Obsahuje významné položky a mnohé odkazy na komentář  Implementační příručka k IAS 1 obsahuje ilustrativní příklad rozvahy

 Není povinnost členit A na krátkodobá a dlouhodobá, praxe to však vyžaduje:  A je krátkodobé, pokud: - Se očekává, že bude prodáno či spotřebováno v průběhu běžného provozního cyklu, - Je drženo k obchodování, - Se očekává, že bude prodáno do 12 m od ukončení účetního období, - Se jedná o peníze a peněžní ekvivalenty

 Pozemky, budovy a zařízení se vykazují a) Jako v ČR: brutto, korekce, netto b) Pouze netto, ostatní v komentáři  Závazek je krátkodobý, pokud: - Bude uhrazen v průběhu provozního cyklu podniku - Bude uhrazen do 12 m od data ukončení úč. období - Ú.j. nemá nepodmíněné právo odložení úhrady závazku či jeho vypořádání na dobu nejméně 12ti m po ukončení úč. období

 Obvyklé členění závazků:  - dlouhodobé závazky vyplývající z běžných činností společnosti,  specifické dlouhodobé závazky – např. z leasingu, z vydání dluhopisů,  rezervy.  Vlastní kapitál tvoří zbytkovou část pasiv po odečtu závazků.  VK tvoří: vklady vlastníků a emisní ážio,položky jako fond z přecenění, fond z přepočtu cizích měn, kumulované zisky atd. Naopak se v této části rozvahy nevyskytují sociální fondy, které jsou považovány za závazky (např. vůči zaměstnancům).

 podmíněné aktivum = aktivum vyplývající z minulých událostí, jehož existence bude potvrzena tím, že buď dojde či nedojde k nejisté budoucí události, která není zcela pod kontrolou dané účetní jednotky. Jedná se například o podmíněnou pohledávku, která vyplývá z probíhajícího soudního sporu. Pokud nastane jistota, že společnosti poplyne ekonomický prospěch, změní se podmíněné aktivum na přímou aktivní položku (v daném případě na pohledávku).

 Podmíněný závazek současný závazek vyplývající z minulých událostí, u něhož: není pravděpodobný odliv zdrojů, není spolehlivě určitelná výše, nebo možný závazek vyplývající z minulých událostí, jehož existence bude potvrzena tím, že dojde či nedojde k nejisté budoucí události, která není plně pod kontrolou společnosti.

 Lze jej vyhotovit buď v plné verzi výkazu – v tom případě se jedná vlastně o původní verzi výkazu zisku a ztráty (požadovanou před novelou IAS 1) doplněnou o informaci o tzv. Ostatním úplném výsledku (Other Comprehensive Income).  Účetní jednotka však může zveřejňovat také dva dokumenty, přičemž jedním je původní výsledovka (Income Statement) a druhým dokumentem je samostatný Výkaz o úplném výsledku.

VÝNOSY (Income): Tržby (Revenues) „Zisky“ resp. přínosy (Gains) NÁKLADY (Expenses): Náklady – užší pojetí (Expenses) „Ztráty“ resp. újmy (Losses)

 Revenues a Expenses - se vykazují hrubé (nekompenzují se spolu), - vyplývají z hlavní činnosti společnosti, - plynou z hlavní činnosti společnosti.  Gains a Losses - se vykazují čisté (tzn. dají se kompenzovat), - jsou výsledkem vedlejší činnosti, - většinou se nedají společností ovlivnit (nejsou pod její kontrolou), - př. gains: výnosy z vyřazení dlouhodobých aktiv, nerealizovaný zisk z přecenění cenných papírů, kursové zisky atd. - př. losses: ztráty z živelních pohrom, nerealizovaná ztráta ze změny kurzu atd.

Zatímco Revenues a Expenses jsou zúčtovány výsledkově, Gains a Losses se mohou účtovat buď: výsledkově, či rozvahově – tzn. s dopadem do vlastního kapitálu. Důvodem, proč jsou některé položky Gains a Losses účtovány na účty vlastního kapitálu je snaha o omezení kolísání hodnoty vykázaného výsledku hospodaření.

Ze standardu IAS 1 vyplývá možnost členění provozních nákladů jak podle jejich druhu, tak podle účelu vynaložení. Mezi základní nákladové druhy patří např. osobní náklady, odpisy, spotřeba materiálu a surovin atd. Na rozdíl od druhové výsledovky dle českých právních norem se však dle IAS 1 změna stavu zásob vlastní výroby (a aktivace) považuje za úpravu výrobních nákladů, nikoli za výnos finančního účetnictví. V účelové výsledovce jsou náklady členěny podle funkce do tří hlavních kategorií:  náklady na prodej (výrobků či služeb) včetně výrobní režie,  náklady na odbyt (včetně nákladů na reklamu, zařízení obchodů atd.),  správní neboli administrativní náklady (účetní a právní služby, náklady na telefon, poštovné atd.).

 Informace obsažené v tomto výkazu poskytují uživateli účetní závěrky potřebné podklady k analýze schopnosti generovat peněžní prostředky a ekvivalenty a k určení využití těchto peněžních toků.  Peněžní toky jsou předmětem IAS 1 – Prezentace účetní závěrky (pouze ve výčtu výkazů) a IAS 7 – Výkaz peněžních toků.

Peněžní toky z provozní činnosti  peněžní příjmy z prodeje zboží, výrobků, služeb, licencí,  peněžní platby dodavatelům zboží, materiálu, služeb,  peněžní platby zaměstnancům, správcům daní,  přijaté či placené úroky a dividendy, Peněžní toky z investiční činnosti  peněžní příjmy z prodeje pozemků, budov a zařízení, nehmotných a jiných aktiv,  peněžní platby spojené s pořízením pozemků, budov, zařízení atd.,  peněžní platby související s pořízením kapitálových nebo dluhových nástrojů jiného podniku,  peněžní příjmy z prodeje kapitálových nebo dluhových nástrojů jiného podniku, atd., Peněžní toky z finanční činnosti  peněžní toky vyplývající z emise akcií (příjmy i toky spojené s nakládáním s akciemi),  peněžní příjmy plynoucí z emise dlužných cenných papírů resp. obligací a směnek,  peněžní platby u nájemce finančního leasingu atd. = Čisté zvýšení/snížení peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů + Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na počátku období = Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na konci období

 K sestavení části Cash flow týkající se provozní činnosti lze využít:  přímou metodu – tato metoda je standardem preferována, neboť poskytuje informace, které mohou být užitečné pro predikci budoucích přítoků a odtoků, a které nejsou (v případě využití nepřímé metody) k dispozici. Jedná se o zachycení hlavních tříd hrubých peněžních příjmů a úhrad získaných z účetních záznamů či úpravou tržeb a nákladů z prodeje a jiných položek ve výsledovce,  nepřímou metodou – toky z provozní činnosti jsou získávány úpravou zisku/ztráty před zdaněním o dopady nepeněžních transakcí, o dopady časového rozlišení minulých nebo budoucích peněžních toků a o dopady všech ostatních položek spojených s investiční či finanční činností.

musí obsahovat:  úplný výsledek za období, přičemž zvlášť se uvádějí hodnoty připadající vlastníkům mateřské společnosti a zvlášť menšinové podíly,  hodnoty transakcí s vlastníky, přičemž zvlášť se uvádějí vklady vlastníků a výplaty vlastníkům,  účetní hodnoty každé komponenty vlastního kapitálu v porovnání: počátek účetního období – konec účetního období a prezentace každé změny,  dopady retrospektivní (zpětné) aplikace nebo retrospektivního přepočtu u každé komponenty vlastního kapitálu – v případě opravy chyb v účetnictví dle IAS 8.

Obecně musí komentář splňovat následující body:  prezentovat informace o způsobu zpracování účetní závěrky a konkrétních účetních pravidlech,  zveřejnit informace vyžadované IAS/IFRS, které nejsou v jednotlivých výkazech,  poskytnout další informace neobsažené ve výkazech, ale relevantní k pochopení kteréhokoliv z uvedených výkazů. Pořadí, ve kterém je komentář sestavován, je obvykle následující:  prohlášení o shodě s IAS/IFRS,  souhrn použitých / podstatných účetních pravidel,  podpůrné informace o položkách obsažených ve výkazech a to v pořadí, ve kterém jsou v těchto výkazech uvedeny jednotlivé řádky,  další zveřejnění – např. podmíněná aktiva a závazky či nefinanční informace týkající se řízení rizik.  Účetní závěrka může být označena jako v souladu s IAS/IFRS pouze za předpokladu, že je v souladu se všemi požadavky tohoto účetního systému.

 Má stejné složky výkazů jako v IAS/IFRS,  V případě, že změny ve VK jsou způsobeny pouze transakcemi s vlastníky a VH, může ÚJ sestavovat pouze samostatný výkaz, namísto výkazu o komplexním výsledku a výkazu o změnách ve VK  Standard výslovně nepožaduje zveřejňovat informace o segmentech a výnosech na akcii  V IFRS for SME se tímto věnují: 1) Sekce 3 – prezentace fin. výkazů 2) Sekce 4,5,6,7 o výkazech a sekce 8 o komentáři 3) Sekce 9 – Konsolidovaná a individuální závěrka

 Vysvětleny principy: a) Věrné zobrazení – poctivá prezentace dopadů transakcí, jiných událostí a podmínek podle definic a kritérií pro vykazování položek b) Soulad s IFRS for SME - Dle prohlášení o shodě se všemi požadavky c) Nepřetržité trvání jednotky - posoudit, zda je ÚJ schopna pokračovat ve své činnosti, - Při posouzení se berou v úvahu všechny dostupné info (za 12 m od data závěrky).

d) Četnost vykazování - minimálně 1x ročně e) Konzistence vykazování - Pokud ÚJ použije jinou úpravu či klasifikaci, musí ÚJ zajistit srovnatelné údaje f) Srovnávací informace - Srovnávací informace předcházejícího období za všechny částky vykázané v ÚZ za běžné období g) Významnost a agregace - Každá významná skupina položek vykázána samostatně

h) Vymezení účetní závěrky, označení a zveřejnění Termín: Komplexní účetní závěrka (sada 4 výkazů + komentář) - Všechny výkazy mají stejnou míru důležitosti - ÚJ může použít pro výkazy i jiná označení - Nemusí být zveřejněny informace o segmentech, zisku na akcii, mezitímní ÚZ, pokud jsou tyto info zveřejňovány, popíše se základna pro přípravu a prezentaci těchto informací.

 Upravuje IAS 34 – Mezitímní účetní výkaznictví  Cílem je vymezit podmínky, které by měly podniky dodržovat, pokud předkládají uživatelům účetní závěrku častěji, než za celé účetní období.  Co je tedy MÚ závěrka – závěrka za kratší období než 12 měsíců  Standard neukládá povinnost, pouze reaguje na fakt, že uživatelé běžně požadují tyto informace.  Nejčastější MÚZ bývají čtvrtletní nebo pololetní

 Přínosem je získání více informací, než kolik jich přinesou roční výkazy- např. info o sezónních vlivech atd.  Rizika MÚZ: - zesílení rizika chyb v účetních odhadech, - zkreslení díky nepřesnostem ve stanovení odhadované výše daní, - zkreslení díky krátkodobým a dočasným výkyvům na trhu atd…..  Obsah: Zkrácená R, VZ/Z, VoVK, VCF, vybrané vysvětlující poznámky

 Diskrétní přístup:chápe mezitímní období jako zcela samostatné období. Při MÚZ se postupuje naprosto shodně jako při přípravě ročních výkazů.  Integrální přístup:chápe mezitímní období jako součást ročního období. Náklady se proto časově rozlišují na základě odhadů roční aktivity společnosti.

a) ÚJ se rozhodne pro kompletní sadu MÚV – poté musí forma a obsah plně vyhovovat IAS 1 b) ÚJ se rozhodne sestavovat zkrácenou MÚZ, poté musí tato závěrka obsahovat veškeré požadavky IAS 34. Např. v rámci přílohy musí být uveden: - komentář týkající se sezónních a cyklických jevů v mezitímních operacích, - prohlášení o tom, že v MÚZ jsou používány stejné metody.

 Tento pojem není obsahem textu IFRS for SME, neboť se nepředpokládá, že by SME sestavovaly výkazy za dobu kratší než 12 měsíců  Pokud však účetní jednotka bude toto výkaznictví sestavovat, má se řídit požadavky z „plné“ verze standardů

Děkuji za pozornost!