Pohyb a kvalita života seniorů Doc. PaedDr.Marie Blahutková, Ph.D. Centrum sportovních aktivit VUT Brno

Kvalita života je definována s ohledem na spokojenost daného člověka s dosahováním určitých cílů směřování jeho života, které jsou dány podle vlastní hierarchie hodnot (Křivohlavý, 2001). Je to individuální hodnota, kterou každý subjektivně pociťuje v jiných dimenzích, každý ji jinak chápe a jinak definuje.

Kvalita života není totéž co funkce „lidského pobývání“ Lidský život se realizuje plně, tj. kvalitně jen tehdy, když vychází z arché (počátku), to je příčina působící (efficientes), dále musí lidský rozum vybrat možnost pro pohyb na cestě, tj. dynamis, která není nic jiného než příčinou materiální, látkovou, možnostní. Adorace objektivnosti ve vědě vede k tomu, že kvalita života je dosahována objektivně zjistitelnými, tj. měřitelnými predikcemi.

Kvalita života je pojem multidimenzionální, jako je lidský život Pojem z filozofického hlediska úzce souvisí se smyslem života. Hnilica (2000) uvádí kladné póly kvality života jako: celkovou spokojenost se životem (kognitivní obohacení života), přítomnost kladných a relativní absenci záporných emocí, pocit celkového fyzického a duševního zdraví, pocit dobré tělesné kondice a absenci intenzivních a častých bolestí

Kvalita života a WHO není jen prostým součtem životních podmínek a zdravotního stavu, ale spíše vypovídá o vlivu zdravotního stavu a podmínek na jedince a jeho život. Je chápána jako důsledek interakce mnoha různých faktorů. Jsou to sociální, zdravotní, ekonomické a enviromentální podmínky, které ovlivňují lidský rozvoj na úrovni jednotlivců i celých společností (Djener, Rahtz, 2000).

Subjektivní a objektivní kvalita života Důležitou roli ve vnímání vlastní kvality života hraje idealizovaná představa o sobě samém a o svém životě (Hnilica, 2001). Skutečná kvalita života je určena osobním významem jednotlivých dimenzí a rozsahem, v jakém u daného jedince dochází k naplňování v reálném životě (Payne, 2005). Subjektivní – emocionalita Objektivní – měřitelná jednotka – splnění požadavků vedoucích ke zdraví

Kvalita života seniorů Vychází z uspokojování rovnováhy organizmu ve smyslu bio-psycho-socio-spirituální rovnováhy osobnosti Jedná se o naplňování života prostřednictvím takových cest, které pomáhají v jistotě osobnosti, v osobnostním růstu, respektují individuální rozdíly v cílech i prostředcích života a odpovídají založení člověka. Souvisí se zdravím

Zdraví člověka Je potřebné pro naši spokojenost Je důležité k naplňování smyslu života Pomáhá nám v naplňování našich tužeb Je prostředníkem k dosahování našich cílů Jeho aktuální stav je vždy iniciátorem našich emocí

Emoce představují predispoziční programy chování, jež přímo souvisejí s akcí Emoce jsou vícevrstvé a jsou lokalizovány do různých částí těla Jsou odpovídajícím projevem v reakci na aktuální prožívání (záporné – adrenalin, noradrenalin, kladné –endorfiny) Rozlišujeme negativní emoce – stres (deprese,frustrace, anxiozita, krize- burnout) pozitivní emoce (salutory)

Rovnice stresu NEGATIVNÍ EMOCE STRES FRUSTRACE ANXIOZITA KRIZE AGRESIVITA APATIE

Stres patří k závažným patogenům u každého živého organismu Lidské tělo se projevuje úlekem Zvyšuje se napětí svalů (strnulost) Dochází k ochabování svalů (apatie) Vede k pocitům neuspokojování potřeb Mění se chování člověka Může být spouštěčem smrtelného onemocnění člověka

Stres – fenomén moderní doby Jednotlivec, skupina, společnost Globalizace Zdraví Negativní postoje Civilizační nemoci Škola, práce, zaměstnání Volný čas

Hněv a zloba je často příčinou vážných stavů organismu - může být např. lokalizován v hlavě: ústa, mozek a oční bulvy se zvětší, zatímco silné kontrakce krčních svalů a klíčních kostí slouží k udržení lokalizace podnětů. V hrudníku mohou vznikat spazmy, které se mohou přenášet také do jazyka a průdušnic. Břicho může být nafouknuto zevnitř tlakem na bránici (Keleman, 2005). Všechny tyto projevy negativních emocí se dále přenášejí do ostatních orgánů a mohou vyvolávat složité negativní tělesné reakce (křeče, poruchy dechu, návaly horka, pocity zvracení, ale i anxiózní stavy). Ve věku pozdní dospělosti mohou tyto stavy způsobovat vážná onemocnění.

Univerzita 3. věku slouží pro další vzdělávání seniorů a umožňuje : seznámit starší občany s novými vědeckými poznatky v jejich oboru prohloubit jejich sebepoznávání pomoci jim získat nadhled a tím ulehčit přizpůsobování a orientaci v měnícím se prostředí uskutečnit sociální kontakty a tím přispět ke zlepšení chápání jejich kvality života

Psychomotorická terapie Terapie patří k technikám léčebným a je doprovodnou pro léčbu léky. Mnohdy jí lze psychofarmatickou léčbu nahradit, zejména tehdy, pokud se jedná o psychosomatické obtíže Psychomotorická terapie je součástí kinezioterapie – terapie pohybem Psychomotorická terapie pomáhá při odbourávání stresu

Jakmile je člověk dlouhodobě vystaven stresovým reakcím, dochází k závažným změnám v lidském organismu, např. ochabuje svalový systém (špatné držení těla, hypokineze), dochází k poklesu imunitního systému a zhoršuje se výkonnost člověka

Lekce psychomotorické terapie Prožitek z pohybu Pozitivní přístupy Správné držení těla Odbourávání stresů Copingové strategie Individuální přístup Masáže, relaxace Energetická stimulace

Výzkum kvality života Výzkum probíhal 3 roky (2008 – 2010) 13 seniorek a 3 senioři, doposud 9 seniorek Věk 65 – 78 roků Lekce 1 x týdně (60 minut) SEIQoL (O´Boyle, McGee, Joyce, 2004) 1.Skupina hodnot: zdraví, ekonomické zabezpečení, rodina, přátelství, vztahy mezi lidmi 2.Skupina hodnot (vlastní výběr): : partnerství, zájmová činnost, vztahy mezi lidmi, práce na sobě

Výsledky u 1. skupiny hodnot

Pozitivní vliv kinezioterapie: - na řadu onemocnění a prostřednictvím psychomotorické terapie lze dosáhnout obdobných účinků - lze motivovat klienty k hledání nových cest k duševní rovnováze a k hledání smyslu života - ovlivňuje také duchovní život seniorů, - senioři nacházeli smysl života, naučili se odlišovat důležité věci od méně důležitých a najít si i v maličkostech každodenní radosti - zlepšila se komunikace s mladšími spolucvičícími a dokázali ocenit dobrou spolupráci - někteří začali pravidelně cvičit a zlepšil se jejich pozitivní vztah k životu, cítili se zdravější a spokojenější

Závěry Cvičení přispívá k lepší kvalitě života a ke zdraví Návštěvy cvičebních lekcí zlepšují komunikaci seniorů

Literární zdroje: Hnilica, Karel: Konflikt hodnot a kvalita života (Conflict of values and the quality of life); In: Československá psychologie. 2000, roč. 44, č. 5, s ISSN X. Keleman, S. (2005). Anatomie emocí. Praha: Portál. Křivohlavý, J. (2001). Psychologie zdraví. Praha: Portál Payne, J. et al. (2005). Kvalita života a zdraví. Praha: Triton

Děkuji za pozornost