„ The association of infectious agents and schizophrenia“ DANIELA KRAUSE, JUDITH MATZ, ELIF WEIDENGER, JENNY WAGNER, AGNES WILDENAUER, MICHAEL OBERMEIER, MICHAEL RIEDEL, NORBERT MÜLLER Department of Psychiatry and Psychotherapy, Ludwig-Maximilians University, Munich, Germany
Úvod V patogenezi schizofrenie se uplatňuje celá řada etiologických faktorů: Genetická predispozice; snaha identifikovat specifické geny způsobující schizofrenii zatím nemá jednoznačné výsledky (Tomppo et al. 2009) Narození v zimě, na jaře, narození v městské oblasti, perinatální komplikace (Machon et al 1983; Wright et al. 1995) Vážné virové infekce v dětství (Dalman et al. 2008) Infekce herpesviry (Niebuhr et al. 2008) Borna viry (Nunes et al. 2008) Chlamydie (Fellerhoff et al. 2007) Toxoplasma gondii (Yolken et al. 2001) Důvodem, proč se většina studií soustředí na výše zmíněné mikroorganismy, je jejich schopnost způsobit persistující infekci CNS a přítomnost neurologických a psychiatrických příznaků u některých jedinců infikovaných těmito mikororganismy (Quinn at al. 2000)
Úvod Infekce matky HSV 2 je spojena s vyším rizikem psychóz u jejích dětí (Buka et al. 2008) Infekce matky virem chřipky v těhotenství je spojena se 7x vyšším rizikem rozvoje schizofrenie u dítěte (Brown et al. 2004) Pacienti s časným nástupem schizofrenie měli zvýšenou hladinu IgG proti CMV a T. gondii v CSF (Leweke et al 2004) Cílem této studie je zjistit, zda existuje asociace mezi infekcí mikroorganismy postihujícími CNS a schizofrenií, přičemž se, na rozdíl od většiny předchozích zaměřuje nikoliv na jedno, ale hned několik infekčních agens.
Metodika Pacienti se schizofrenií Zdravé kontroly Počet3130 Průměrný věk36,733,7 Muži / ženy58,1% / 41,9%60% / 40% Průměrný věk nástupu schizofrenie 31,9 Průměrný BMI25,423,3 Kouří18 (58%)6 (19%) podmínky V době výzkumu hospitalizováni Bez antipsychotické léčby, nebo byla tato zastavena min. 4 týdny před studií Bez akutní urogenitální nebo celkové infekce Bez psychické poruchy
Metodika Hladina protilátek v séru byla měřena ze vzorku žilní krve metodou ELISA. Byly měřeny : IgG a IgM proti:Cytomegalovirus Herpes simplex virus (typ 1 a 2 se nerozlišovali) virus Epstein-Barrové Mycoplasma pneumoniae IgG, IgM a IgA proti: Toxoplasma gondii Chlamydia trachomatis Chlamydia pneumoniae
Výsledky schizofrenicizdraví Chlamydia trachomatis IgG25,80,0 Chlamydia trachomatis IgA29,010,0 Chlamydia pneumoniae IgG54,843,3 Chlamydia pneumoniae IgA29,036,7 Mycoplasma pneumoniae IgG80,086,7 Mycoplasma pneumoniae IgM12,913,3 Toxoplasma gondi IgG38,720,0 Toxoplasma gondi IgM3,20,0 Toxoplasma gondi IgA3,20,0 Podíl pacientů / kontrol s pozitivními výsledky testů (v %):
Výsledky Podíl pacientů / kontrol s pozitivními výsledky testů (v %): schizofrenicizdraví Herpes simplex virus IgG80,654,8 Herpes simplex virus IgM3,20,0 Virus Epstein-Barrové IgG90,386,6 Virus Epstein-Barrové IgM12,90,0 Cytomegalovirus IgG48,443,3 Cytomegalovirus IgM9,70,0 Celkově měli schizofrenici více pozitivních testů na všechny virové infekce.
Diskuze Chlamydia trachomatis (též dříve Fellerhoff et al. 2007) Herpes simplex virus (též dříve Niebuhr et al. 2008) Převážně IgG, nikoliv IgM → chronická infekce Infekce pravděpodobně není přímou příčinou schizofrenie, alespoň ne z hlediska Kochových postulátů. Chronická infekce ale zřejmě způsobuje alteraci imunitního systému, která je dále příčinou dysbalance mezi neurotransmitery. U schizofreniků se zjistily vyší hladiny IL-1 a TNFα v séru (Song et al. 2009) a IL-2 v CSF (McAllister et al. 1995)
Diskuze Limitace této studie Nebyla současně zjišťována přítomnost infekčního agens pomocí PCR Příliš málo účastníků Kontroly byly zcela bez psychiatrických onemocnění