Hormony Ch_063_Přírodní látky_Hormony Autor: Ing. Mariana Mrázková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

Anotace:  Digitální učební materiál je určen pro opakování, upevňování a rozšiřování, seznámení, procvičování a srovnávání učiva 9.ročníku.  Materiál rozvíjí, podporuje, prověřuje, vysvětluje učivo – přírodní látky.  Je určen pro předmět chemie a ročník devátý.  Tento materiál vznikl ze zápisu autora jako doplňující materiál k učebnici: Novotný,P., za kolektiv. Chemie pro 9.ročník základní školy, SPN a.s., Praha 1998.

H O R M O N Y

● Hormony jsou sloučeniny, které slouží v těle mnohobuněčných organizmů jako chemický posel od jedné buňky (nebo skupiny buněk) pro jiné. ● Hormony jsou produkovány v tělech všech mnohobuněčných organizmů včetně rostlin, mohou v nich tak řídit průběh a vzájemnou koordinaci reakcí v organismu. ● Od enzymů se odlišují také tím, že působí jen na žijící buňky.

Žlázy vylučující inkrety, zvané hormony, bez vývodu přímo do krve jsou žlázy s vnitřní sekrecí, takzvané endokrinní žlázy, které se proto také nazývají hormonální nebo krevní žlázy.

K endokrinním žlázám patří: ● hypofýza ● epifýza ● štítná žláza ● příštítná tělíska ● thymus (brzlík) ● nadledviny ● pankreas ● pohlavní žlázy (ovaria, testes)

Dělení hormonů Hormony je možné dělit podle různých hledisek: ● podle chemické povahy ● podle způsobu účinku ● - regulační – ovlivňují jiné endokrinní žlázy (liberiny hypotalamu, tropní hormony předního laloku hypofýzy) ● - hormony s přímým účinkem na tkáně (inzulin, tyroxin) ● - hormony působící lokálně – endotelin ● podle místa sekrece

Hormony regulují rovnováhu vnitřního prostředí organismu. Zdravý organismus si je vytváří sám a jejich nedostatek či nadbytek vede k onemocnění. Např. hormon inzulín, který vytváří slinivka břišní, reguluje množství glukosy v krvi člověka.

Rostlinné hormony ● Rostlinné hormony se od živočišných odlišují obvykle menší specifičností - každý z hormonů působí širší paletu účinků, ve svém účinku se také často překrývají a některé z fyziologických účinků také vznikají pouze v závislosti na vzájemné kombinaci působení fytohormonů. M

Živočišné hormony ● Hormony vznikají ve specializovaných endokrinních (řecky endon – uvnitř, krinein – vylučovat) žlázách, z nichž se dostanou prokrvením do krevního oběhu (vnitřní sekrece). ● Mohou vznikat také i v buňkách orgánů, které mají primárně jiné úlohy. Tyto hormony potom obvykle slouží jen uvnitř tohoto orgánu, např. hormon sekretin působí pouze na buňky sliznice a slinivky břišní. ● Hormony vznikající v nervovém systému nebo jeho buňkách se označují jako neurohormony. U obratlovců se tyto buňky nacházejí v mezimozku, kde řídí příjem a výdej vody a soli nebo ovlivňují napětí cévních stěn (obzvláště u savců).

Hormony u člověka ● Hormony jsou produkty žláz s vnitřní sekrecí, nebo tkání produkující hormony, vylučované přímo do krevního oběhu. ● Mají většinou bílkovinnou povahu (jde tedy o aminokyselinové hormony) nebo jde o látky odvozené od cholesterolu (steroidy). ● Hormony mají specifický účinek – nemohou být tedy nahrazeny žádnou jinou látkou. ● Působí cíleně – mají účinek na určité ohraničené tkáně. ● Doba jejich působení je několik minut nebo i týdnů.

Podstata fungování hormonů ● V porovnání s nervy účinkují hormony mnohem pomaleji a na svou činnost potřebují o mnoho více času. ● Většina hormonů, které se podílejí na základních životních činnostech, jako např.: růst a rozmnožování, účinkuje velmi pomalu. ● Všeobecně se hormony spojují s řízením nebo ovlivňováním chemických procesů v cílových buňkách. Například určováním rychlosti, jakou využívají živiny pro tvorbu energie, nebo toho, zda tyto buňky budou či nebudou tvořit mléko, vlasy nebo jiné produkty metabolických procesů v těle.

Účinky hormonů ● Hormony mají rozmanité účinky. ● Ty, které se tvoří ve větších endokrinních žlázách, jsou celkově působící hormony. Patří mezi ně například inzulin a pohlavní hormony. ● Tělo vytváří i celou řadu jiných hormonů, které působí mnohem blíže k místu svého vzniku. Příkladem lokálně působícího hormonu je sekretin, který se tvoří ve dvanáctníku (duodenum) jako odpověď na přítomnost potravy. Hormon potom putuje krví do sousední slinivky břišní (pankreas) a stimuluje ji k uvolnění vodnaté šťávy, která obsahuje enzymy (chemické transformátory) potřebné na trávení.

Dělení hormonů podle vzdálenosti buněk 1) hormony působící lokálně ● autokrinní (interleukiny - imunita,...) ● parakrinní (NO - oxid dusnatý známý svým vazodilatačním účinkem, sekretin,...)

2) hormony působící na větší vzdálenost ● endokrinní (inzulin, glukagon, adrenalin,...)

Endokrinní disruptory - látky narušující hormonální systém Y

Příroda s hormony: M

POUŽITÉ ZDROJE: ● Hormon. Cs.wikipedia.org [online] [cit ]. Dostupné z: ● ENDOKRYNNÍ SYSTÉM. [online] [cit ]. Dostupné z: ● Hormonální řízení. Skolaazdomu.wikispaces.com [online] [cit ]. Dostupné z: ● Hormony a jejich vliv na organismus. Medicina.ronnie.cz [online] [cit ]. Dostupné z: ● Hormonální soustava. In: Vyuka.zsjarose.cz [online] [cit ]. Dostupné z: ● Objev českých vědců: PILS. [online] [cit ]. Dostupné z: ● Endokrinní disruptory - látky narušující hormonální systém. [online] [cit ]. Dostupné z: ● Příroda s hormony (kontaminace životního prostředí antikoncepcí). [online] [cit ]. Dostupné z: