Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY

…je to nezaměstnanost …ji měříme …je nezaměstnanost i problémem sociálním a politickým

nastává, pokud se osoba schopná a ochotná pracovat ocitne bez práce nezahrnujeme osoby, které nemohou pracovat: nemají fyzické či psychické předpoklady pracovat - děti - starobní důchodci - invalidní důchodci (tělesně či mentálně postižení) nezahrnujeme osoby, které nehledají práci: jsou samozaměstnavateli, nebo mají příjmy od jiných členů domácnosti - studenti - osoby v domácnosti - rentiéři - podnikatelé

Unemployment statistics in CR 1) MPSV- register for unempl. benefits, monthly 2) CZSO survey- quarterly from 1993 the both numbers differ- hidden unemployment, false unemployment

nezaměstnanost vzniká, pokud na trhu práce převyšuje nabídka práce zaměstnanců poptávku firem po práci

 rozlišení z hlediska subjektivního hodnocení pracovníka  zvnějšku je těžké měřit obou složek, lze jen odhadovat

 rozlišení z hlediska sledování úrovně nezaměstnanosti

a) frikční nezaměstnanost: lidé běžně mění svou práci, jedná se o přirozený krátkodobý a pozitivní jev, který slouží k volnému přelévání pracovní síly z oboru do oboru b) strukturální nezaměstnanost: některá odvětví se dostávají do útlumu (těžební průmysl, strojírenství), a tím lidé přicházejí o práci; je třeba hledat nové uplatnění mimo původní obor c) cyklická nezaměstnanost: hospodářství se nevyvíjí rovnoměrně, ale v tzv. cyklech d) sezónní nezaměstnanost: sezónní práce jsou nerovnoměrně poptávány v rámci kalendářního roku (stavebnictví, zemědělství, turistický ruch)

Na straně poptávkyNa straně nabídky  vysoká cena práce  vede k nahrazování práce kapitálem  složité propouštění  vede k menší ochotě zaměstnavatelů vytvářet nová místa  vysoké podpory v nezaměstnanosti  uchazeč nechce pracovat za nízkou mzdu  dlouhé období podpory  nezaměstnaný si déle vybírá místo

Zvyšuje se po roce 1989 s výraznou změnou struktury českého hospodářství, které se odklání od těžebního a těžkého průmyslu směřem ke spotřebnímu průmyslu a službám postihuje nejvíce oblasti se silným podílem těžebního průmyslu.

Míra nezaměstnanosti v různých regionech závisí na nestejné nabídce práce a flexibilitě pracovní síly. Češi nejsou příliš ochotni stěhovat se za prací, takže regionální rozdíly zůstávají dlouhodobě výrazné (mapa zachycuje stav k roku 2003).

Rizikovými faktory jsou vládní nestabilita, celkově malá vyspělost ekonomiky a nerovnoměrný demografický vývoj.

Štědře nastavený systém podpor vede k tomu, že někteří lidé dobrovolně zůstávají bez práce. Nízká úroveň podpor může uvrhnout nezaměstnaného do bídy a nutí ho přijmout i práci která neodpovídá jeho kvalifikaci.

Pravicoví politici obvykle podporují pružnější pracovní trh, který umožňuje snadno propouštět zaměstnance. Zaměstnavatelé se pak méně bojí nabírat nové síly. V kombinaci s tím volí obvykle nízké podpory v nezaměstnanosti vyplácené po omezenou dobu, které „donutí“ nezaměstnané rychleji si najít práci. Levicoví politici obvykle prosazují vyšší ochranu zaměstnanců před propouštěním. Zaměstnanec je podle nich vždy v méně výhodné pozici než zaměstnavatel, a proto má být chráněn zákonem. Podporují obvykle vyšší podpory v nezaměstnanosti vyplácené po delší dobu a postupný růst minimální mzdy, který má zatraktivnit práci.

Použité zdroje a literatura Holman, Robert: Ekonomie, C. H. Beck, Praha 2005 Sojka, Milan: Malá encyklopedie moderní ekonomie, Libri, Praha _employment

Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu OBZORY Autor:Aleš Balcar Předmět:Ekonomie Datum:4. dubna 2010