genetických pojmů EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Ryby Číslo vzdělávacího materiálu: ICT7/2 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název sady vzdělávacích materiálů: Zoologie strunatců Autor: Mgr. Šárka Kirchnerová Datum vytvoření: Garant (kontrola): Mgr. Jakub Siegl Ročník: 3. ročník čtyřletého gymnázia Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Biologie Téma: Ryby Metodika/anotace: Powerpointová prezentace. Materiál slouží k výkladu tématu Ryby (soustavy, obecná charakteristika, ekologie, vodní pásma). Obsahuje text a obrazový materiál. Časový rozvrh: 60 min Zdroje: na posledním slidu Gymnázium Františka Křižíka a základní škola, s.r.o.

 tradiční označení pro obrovskou skupinu obratlovců, dnes zahrnující dvě třídy: Svaloploutví (Sarcopterygii) Paprskoploutví (Actinopterygii)  název „Ryby“ se používá pro nadtřídu, nebo se jako taxon nepoužívá vůbec Pozn: zde použitá taxonomie: Gaisler J., Zima J., 2007: Zoologie obratlovců. Academia Praha.

 nejpočetnější skupina obratlovců  vodní obratlovci, prvotně vznikli ve sladkovodním prostředí  převažují kosti nad chrupavkami  ve škáře šupiny  žaberní přepážky redukovány, žaberní dutina kryta skřelemi  obrovská produkce potomstva  modelovým organismem je kapr obecný

 hydrodynamický tvar  kůže obsahuje slizotvorné žlázy, pigmenty, šupiny (cykloidní – kaprovití, ktenoidní – okoun, ganoidní – jeseteři)

 na těle ploutve – mohou být modifikovány  ocasní ploutev může být několika typů: homocerkní (souměrná jen morfologicky) difycerkní (souměrná i anatomicky) heterocerkní (nesouměrná)  hlava je nepohyblivě spojená s tělem, žábry kryty skřelemi

 je dobře osifikovaná  osou je páteř (chorda potlačena obratli)  kosti vznikají osifikací chrupavky, nebo jsou kožního původu  mezi svalovou tkání drobné kostičky – vznikají kostnatěním vazivových obalů svalových vláken  ve svalovině převládá podélný boční sval

 hmota míchy převládá nad hmotou mozku  mozek má 5 částí; největší částí je střední mozek, relativně dobře vyvinuty zrakové laloky a mozeček  čich: vyvinut málo, nozdry s čichovými váčky (promývají se při plavání prouděním vody)  sluch a rovnováha: vnitřní ucho s třemi otolity  zrak: oči bez víček a slzných žláz, čočka kulovitá, akomodace přiblížením k sítnici; vidí barevně  chuť: chuťové pohárky v dutině ústní a hltanu, ale i vně těla – na vouscích, pyscích a ploutvích  hmat: postranní čára na boku ryby– vnímá mj. i složení vody

 ústa svrchní, koncová, spodní  mohou obsahovat zuby, ale nikdy slinné žlázy  u některých skupin požerákové zuby  následuje hltan, jícen, vakovitý žaludek, střevo (na začátku žlázy produkující trávicí enzymy), střevo, řitní otvor  součástí jsou játra, žlučník, slezina, slinivka břišní

 vznikly přeměnou pátého žaberního oblouku  umístěny v hltanu některých ryb (kapr, bolen, pstruh, plotice)  pomáhají polykat, posunovat potravu dále do jícnu, mechanicky zpracovávat

 žábry: 4 páry žaberních oblouků pokrytých žaberními lupínky  ty jsou chráněny skřelemi  vodu nabírají při zavřených skřelích, pak uzavřou ústa a vodu cedí (ta omývá žaberní lupínky a pod skřelemi opouští tělo)

 vzduch ryby mohou přijímat i hltanem, žaludkem, střevem, sliznicí dutiny ústní, celým povrchem těla (kožní dýchání)  plynový měchýř většinou plní funkci hydrostatickou Piskoř pruhovaný

 venózní srdce uložené na břišní straně těla  červené krvinky jsou velké, oválné, mají jádro

 mořské ryby: hypoosmotické – musí se bránit ztrátám vody, moči je málo, přebytečné soli odstraňují žábrami  sladkovodní ryby: hyperosmotické – nadbytečnou vodu odstraňují močí  u všech ryb vývod na močopohlavní (urogenitální) bradavce za řitním otvorem

 většina jsou gonochoristé  zpravidla vejcorodí  u živorodých (2-3%) mají samci řitní ploutev přeměněnou na kopulační orgán, vajíčka se vyvíjejí ve vaječníku  důležité pojmy: jikernačka, mlíčňák, jikry, mlíčí, tření, trdliště, plůdek  péče o potomstvo asi u pětiny druhů (od pouhé úpravy trdliště po péči o potomstvo u k koníka mořského)

 Všežravé – omnivorní – ryby: živí se drobnými druhy živočichů a občas i rostlinnou potravou (kapr, cípal).  Bentofágní ryby: živí se zvířenou dna (červy, měkkýši, larvami hmyzu). Často spodní ústa, hmatové vousky, požerákové zuby (lín, parma, slizoun).  Madreporofágní – durofágní – ryby: požírají živočichy dna s tvrdými skořápkami. Mají silné čelisti, často „zobáky“, požerákové zuby, dlouhé střevo (čtverzubci).  Planktonofágní ryby: živí se vznášejícím se planktonem (převážně zooplanktonem). Často koncová nebo svrchní ústa, drobné, nebo žádné zuby, krátkou trávicí trubici bez žaludku (makrela, síh, sleď).  Dravé ryby: loví jiné ryby, hlavonožce, ptáky, i savce. Obvykle velká tlama se špičatými zuby, velký žaludek, krátké střevo (štika, bolen, muréna).  Fytofágní ryby: živí se fytoplanktonem, nebo přímo rostlinami. Obvykle požerákové zuby, žaludek chybí, střevo velmi dlouhé (amur, tolstolobik).

1. Pstruhové: čisté horské potůčky, velký spád, chladná voda, kamenité dno, hodně kyslíku. Typický pstruh, vranka, střevle, mřenka. 2. Lipanové pásmo: podhorské potoky a říčky. Písčité dno, teplejší, ale čistá voda. Kromě lipana hrouzek, mník, ostroretka. 3. Parmové pásmo: střední úseky našich řek. Široké a hluboké koryto, rychlý tok. Parma, tloušť, okoun. 4. Cejnové pásmo: nížinné pásmo, pomalu tekoucí voda, v létě teplejší, chudší na kyslík. Často znečištěná voda. Patří sem i nádrže a rybníky. Kapr, bolen, podoustev, ouklej, štika, sumec.

1. Pelagické: na volném moři v různých hloubkách (sledi, sardinky) 2. Litorální: v mělčinách při pobřeží 3. Bentické: obývající mořské dno (platýs) 4. Brakické: žijící v ústích řek 5. Tažné: katadromní (za třením z řek do moře - úhoř) anadromní (za třením z moře do řek – losos, jeseter)

1. Předloha snímků 2. Morfologie ryby 3. Kostra ryby 4. Trávicí soustava 5. Požerákové zuby („Rozlišovací znaky“) 6. Dýchací soustava Přídatné dýchací orgány primo-na-hladine-rybnika.html pruhovan%C3%BD%201.jpg 8. Cévní soustava