Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: EU peníze středním školám Gymnázium a Střední odborná škola, Podbořany, příspěvková organizace Šablona: III/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada: dějepis Ověření ve výuce Třída:Datum: DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ondřej Pilař. Dostupné z Metodického portálu ISSN Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

TÉMA: Gotická architektura v Čechách PŘEDMĚT: dějepis, společenskovědní seminář KLÍČOVÁ SLOVA: žebrová klenba katedrála katedrála síťová klenba síťová klenba kroužená klenba kroužená klenba donjon donjon bergfrit bergfrit JMÉNO AUTORA: Mgr. Ondřej Pilař

Metodický pokyn: Metodický pokyn: Materiál je určen pro výklad gotické architektury v Čechách na vyšším stupni gymnázia. Materiál je určen pro výklad gotické architektury v Čechách na vyšším stupni gymnázia. Část prezentace nabízí rozšiřující učivo k danému tématu. Část prezentace nabízí rozšiřující učivo k danému tématu.

Gotika v Čechách umění spjaté s vrcholným a pozdním středověkem u nás; umění spjaté s vrcholným a pozdním středověkem u nás; spolu s barokem a secesí patrně nejvíce zakořeněný umělecký sloh v Čechách; spolu s barokem a secesí patrně nejvíce zakořeněný umělecký sloh v Čechách; souvislost rozvoje gotiky se vzestupem církve, jejího politického vlivu a ekonomického významu na našem území; souvislost rozvoje gotiky se vzestupem církve, jejího politického vlivu a ekonomického významu na našem území; souvislost gotiky také s emancipací české šlechty a její stavební činností; souvislost gotiky také s emancipací české šlechty a její stavební činností; důležitá role výjimečných osobností (např. Karel IV., biskup Jan IV. z Dražic či Vladislav Jagellonský). důležitá role výjimečných osobností (např. Karel IV., biskup Jan IV. z Dražic či Vladislav Jagellonský).

Časové rozdělení gotiky v Čechách Raná gotika Raná gotika tzv. přemyslovská gotika; tzv. přemyslovská gotika; od poloviny 13. století do vymření Přemyslovců – od poloviny 13. století do vymření Přemyslovců – Vrcholná gotika Vrcholná gotika tzv. lucemburská gotika; tzv. lucemburská gotika; od nástupu Lucemburků – 1310 do počátku husitských válek – od nástupu Lucemburků – 1310 do počátku husitských válek – Pozdní gotika Pozdní gotika tzv. vladislavská (jagellonská) gotika; tzv. vladislavská (jagellonská) gotika; od nástupu Jagellonců – 1471 do nástupu Habsburků – od nástupu Jagellonců – 1471 do nástupu Habsburků – 1526.

Gotická architektura – znaky lomený oblouk lomený oblouk PRÁCE S OBRÁZKEM PRÁCE S OBRÁZKEM Kde všude se na architektuře tento prvek objevuje? Kde všude se na architektuře tento prvek objevuje? vertikalita vertikalita PRÁCE S OBRÁZKEM PRÁCE S OBRÁZKEM Proč jsou gotické stavby vysoké, kam míří? Proč jsou gotické stavby vysoké, kam míří? Obr. 1 Obr. 3

Gotická architektura – znaky vnější opěrný systém vnější opěrný systém PRÁCE S OBRÁZKY PRÁCE S OBRÁZKY Jaký tlak vyrovnává vnější opěrný systém? Jaký tlak vyrovnává vnější opěrný systém? žebrová klenba žebrová klenba PRÁCE S OBRÁZKEM PRÁCE S OBRÁZKEM Jakým směrem vytváří tlak žebra klenby? Jakým směrem vytváří tlak žebra klenby? Obr. 32 Obr. 31

Gotická architektura – typy kleneb Raný středověk klasická žebrová klenba (obr. 9); klasická žebrová klenba (obr. 9); Vrcholný středověk síťová klenba (obr. 10); síťová klenba (obr. 10); typická pro Petra Parléře. typická pro Petra Parléře. Obr. 9 Obr. 10

Gotická architektura – typy kleneb Pozdní gotika Pozdní gotika kroužená hvězdová klenba (obr. 13); kroužená hvězdová klenba (obr. 13); typická pro Benedikta Rieda; typická pro Benedikta Rieda; sklípková klenba (obr. 12); sklípková klenba (obr. 12); jiný název – diamantová; jiný název – diamantová; mizí žebra; mizí žebra; přechází až do renesance. přechází až do renesance. Obr. 13 Obr. 12

Raně gotická architektura církevní umění vlády posledních Přemyslovců – Přemysla Otakara II a Václava II.; umění vlády posledních Přemyslovců – Přemysla Otakara II a Václava II.; velký vliv cisterciáckého řádu zakládajícího v Čechách své kláštery a přinášejícího z Francie gotické stavební prvky; velký vliv cisterciáckého řádu zakládajícího v Čechách své kláštery a přinášejícího z Francie gotické stavební prvky; jednotlivé prvky jako žebrová klenba či lomený oblouk se kombinují se stále přetrvávajícími znaky románskými. jednotlivé prvky jako žebrová klenba či lomený oblouk se kombinují se stále přetrvávajícími znaky románskými. Obr. 2

Raně gotická architektura církevní křížová chodba cisterciáckého kláštera v Oseku; křížová chodba cisterciáckého kláštera v Oseku; ukázka skloubení nových prvků gotických s románskými; ukázka skloubení nových prvků gotických s románskými; PRÁCE S OBRÁZKEM Na obrázku ukaž jednotlivé prvky obou kultur. Na obrázku ukaž jednotlivé prvky obou kultur. Obr. 2

Raně gotická architektura kostel sv. Jakuba v Jihlavě; kostel sv. Jakuba v Jihlavě; portál cisterciáckého portál cisterciáckého kláštera v Tišnově s lomeným obloukem; dalšími významnými dalšími významnými kláštery jsou např. Vyšší Brod či Zlatá Koruna v jižních Čechách Obr. 4 Obr. 1

Vrcholně gotická architektura církevní umění spojené s dynastií Lucemburků; umění spojené s dynastií Lucemburků; blízké vztahy s Francií – pronikání vrcholné katedrální gotiky; blízké vztahy s Francií – pronikání vrcholné katedrální gotiky; důležitá role osobností typu Jana Lucemburského, biskupa Jana IV. z Dražic, ale především Karla IV. – iniciátoři aktivní stavební činnosti; důležitá role osobností typu Jana Lucemburského, biskupa Jana IV. z Dražic, ale především Karla IV. – iniciátoři aktivní stavební činnosti; české výtvarné umění v této etapě patřilo k nejvyspělejším v Evropě. české výtvarné umění v této etapě patřilo k nejvyspělejším v Evropě. Obr. 6

Vrcholně gotická architektura církevní Význam osobnosti Karla IV. Význam osobnosti Karla IV. snaha udělat z Prahy centrum Svaté říše římské a pozvednout ji na úroveň nejvyspělejších metropolí; snaha udělat z Prahy centrum Svaté říše římské a pozvednout ji na úroveň nejvyspělejších metropolí; důsledkem bohatá zakladatelská činnost v Praze – obnovení Pražského hradu, katedrála sv. Víta, řada kostelů na nově založeném Novém městě pražském, Karlův most, Týnský chrám…; důsledkem bohatá zakladatelská činnost v Praze – obnovení Pražského hradu, katedrála sv. Víta, řada kostelů na nově založeném Novém městě pražském, Karlův most, Týnský chrám…; podpora církve – stavba řady kostelů a klášterů i mimo Prahu; podpora církve – stavba řady kostelů a klášterů i mimo Prahu; zakládání královských hradů – posílení postavení panovníka (Karlštejn, Kašperk, Radyně…). zakládání královských hradů – posílení postavení panovníka (Karlštejn, Kašperk, Radyně…). Obr. 7

Vrcholně gotická architektura církevní Katedrála sv. Víta na Pražském hradu Katedrála sv. Víta na Pražském hradu architekti – Matyáš z Arrasu, Petr Parléř; architekti – Matyáš z Arrasu, Petr Parléř; kaple sv. Václava – schránka na české korunovační klenoty; kaple sv. Václava – schránka na české korunovační klenoty; sochařská výzdoba (vedena ideou české státnosti) – v přízemí hrobky Přemyslovců, nahoře v triforiu portréty Lucemburků a českých patronů. sochařská výzdoba (vedena ideou české státnosti) – v přízemí hrobky Přemyslovců, nahoře v triforiu portréty Lucemburků a českých patronů. Obr. 7 Obr. 6

Vrcholně gotická architektura církevní Katedrála sv. Víta na Pražském hradě Katedrála sv. Víta na Pražském hradě PRÁCE S OBRÁZKEM Jaký typ klenby (typický pro Petra Parléře) vidíš na obrázku? Jaký typ klenby (typický pro Petra Parléře) vidíš na obrázku? Ukaž, kde se nachází triforium, typický znak katedrály. Ukaž, kde se nachází triforium, typický znak katedrály. Obr. 11

Vrcholně gotická architektura církevní kostel sv. Apolináře na Novém Městě pražském kostely na Novém Městě založené Karlem IV. rozmístěny do symbolického tvaru kříže; kostely na Novém Městě založené Karlem IV. rozmístěny do symbolického tvaru kříže; HISTORICKÁ SOUVISLOST Pomocí internetu dohledej názvy některých dalších těchto chrámů. Pomocí internetu dohledej názvy některých dalších těchto chrámů. Obr. 15

Vrcholně gotická architektura církevní Významné vrcholně gotické kostely v Praze kostel Panny Marie před Týnem -> na Staroměstském náměstí; kostel Panny Marie před Týnem -> na Staroměstském náměstí; kostel sv. Jiljí na Starém Městě -> kostel sv. Jiljí na Starém Městě -> Obr. 16 Obr. 5

Vrcholně gotická architektura církevní Příklady kostelů mimo Prahu kostel sv. Bartoloměje ---> v Kolíně kostel sv. Bartoloměje ---> v Kolíně (chór – stavba Petra Parléře); kostel v Milevsku ---> kostel v Milevsku ---> (chrám z doby Václava IV.). Obr.3 Obr. 8

Pozdně gotická architektura umění dynastie Jagellonců; umění dynastie Jagellonců; oživení stavební aktivity po husitských válkách; oživení stavební aktivity po husitských válkách; zásluha už Jiříka z Poděbrad a jeho politiky konsolidace země. zásluha už Jiříka z Poděbrad a jeho politiky konsolidace země. Obr. 33

Pozdně gotická architektura významní architekti: Benedikt Ried (Rejt), Matouš Rejsek, Hans Spiess; významní architekti: Benedikt Ried (Rejt), Matouš Rejsek, Hans Spiess; nový typ zastřešení kostelů a především nové typy klenby; nový typ zastřešení kostelů a především nové typy klenby; díky osobnosti krále Vladislava vliv uherského prostředí a tedy pronikání renesančních prvků do české architektury (např. okna). díky osobnosti krále Vladislava vliv uherského prostředí a tedy pronikání renesančních prvků do české architektury (např. okna). PRÁCE S OBRÁZKEM PRÁCE S OBRÁZKEM Jakou klenbu vidíš na obrázku? Jakou klenbu vidíš na obrázku? Jaká významná prostora je na obrázku a k čemu dnes slouží? Jaká významná prostora je na obrázku a k čemu dnes slouží? Obr. 29

Pozdně gotická architektura Architektonické projekty na Pražském hradě autorem především B. Ried; autorem především B. Ried; Vladislavský sál (tehdy trůní sál); Vladislavský sál (tehdy trůní sál); Ludvíkovo křídlo Pražského hradu; Ludvíkovo křídlo Pražského hradu; Stará sněmovna; Stará sněmovna; věž Daliborka. věž Daliborka. Obr. 29

Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře druhá katedrála v Čechách; druhá katedrála v Čechách; souvislost s významným politickým postavením a ekonomickou prosperitou Kutné Hory v 15. století; souvislost s významným politickým postavením a ekonomickou prosperitou Kutné Hory v 15. století; architekty chrámu Ried a Rejsek. architekty chrámu Ried a Rejsek. Pozdně gotická architektura PRÁCE S OBRÁZKEM Jaký typ klenby vidíš na obrázku? Jaký typ klenby vidíš na obrázku? Obr. 33 Obr. 35

Pozdně gotická architektura Kostel sv. Mikuláše v Lounech Kostel sv. Mikuláše v Lounech architektem dílna B. Rieda; architektem dílna B. Rieda; stanová střecha – typická pro tohoto autora. stanová střecha – typická pro tohoto autora. PRÁCE S OBRÁZKEM PRÁCE S OBRÁZKEM Popiš podobu tohoto typu zastřešení. Popiš podobu tohoto typu zastřešení. Obr. 34

Světská gotická architektura – hrady velký rozvoj právě v období gotickém; velký rozvoj právě v období gotickém; souvislost s budováním státu a posilováním panovnické moci za vlády posledních Přemyslovců a zejména za Karla IV.; souvislost s budováním státu a posilováním panovnické moci za vlády posledních Přemyslovců a zejména za Karla IV.; souvislost také se společenským a politickým vzestupem české šlechty budující si velká opevněná sídla; souvislost také se společenským a politickým vzestupem české šlechty budující si velká opevněná sídla; různorodost funkcí – sídelní, lovecké, strážní u hranic, správní; různorodost funkcí – sídelní, lovecké, strážní u hranic, správní; typy dle umístění – výšinné (speciálním typem skalní), vodní, městské; typy dle umístění – výšinné (speciálním typem skalní), vodní, městské; typy dle vlastnictví – královské, panské, biskupské (Roudnice, Horšovský Týn), hrady rytířských řádů (Strakonice). typy dle vlastnictví – královské, panské, biskupské (Roudnice, Horšovský Týn), hrady rytířských řádů (Strakonice).

Hrady – typologie Hrady – typologie Období posledních Přemyslovců Období posledních Přemyslovců (2. polovina 13. století) hrad bergfritového typu; hrad bergfritového typu; základem bergfrit - válcová útočištná věž; základem bergfrit - válcová útočištná věž; neslouží k obývání ale jako poslední útočiště při obraně neslouží k obývání ale jako poslední útočiště při obraně dále palác, kaple, kuchyně…; dále palác, kaple, kuchyně…; např. Zvíkov, Bezděz. např. Zvíkov, Bezděz. Obr. 20

Hrady – typologie Období Karla IV. Období Karla IV. (2. třetina 14. století) (2. třetina 14. století) hrad donjonového typu hrad donjonového typu základem donjon – hranolová obytná věž; základem donjon – hranolová obytná věž; dále opět palác, kaple, hospodářské budovy…; dále opět palác, kaple, hospodářské budovy…; např. Karlštejn, Kost. např. Karlštejn, Kost. Obr. 24

Hrady – typologie Období Karla IV. Období Karla IV. (2. třetina 14. století) (2. třetina 14. století) hrady blokové dispozice hrady blokové dispozice srůstání jednotlivých částí hradu, srůstání jednotlivých částí hradu, především věže a paláce; např. Kašperk, Radyně; např. Kašperk, Radyně; později vznik dvoupalácové dispozice – 2 paláce spojené nádvořím. později vznik dvoupalácové dispozice – 2 paláce spojené nádvořím. Obr. 26

Hrady – typologie Období Václava IV. Období Václava IV. (přelom 14. a 15. stol.) hrady bez věží hrady bez věží určitý ústup od obranné funkce; určitý ústup od obranné funkce; např. Krakovec, Točník. např. Krakovec, Točník. Obr. 27

Hrady – typologie Hrady období husitství Hrady období husitství (2. třetina 15. století) (2. třetina 15. století) velký rozvoj vnějšího opevnění velký rozvoj vnějšího opevnění důsledek rozvoje palných, obléhacích zbraní; důsledek rozvoje palných, obléhacích zbraní; několik pásem hradeb a bran; několik pásem hradeb a bran; dělové bašty; dělové bašty; barbakány – předsunutý obranný článek chránící bránu. barbakány – předsunutý obranný článek chránící bránu. Obr. 36

Hrady – ukázky PRÁCE S OBRÁZKY Poznáš tento hrad? Poznáš tento hrad? Obr. 20 Obr. 21

PRÁCE S OBRÁZKY PRÁCE S OBRÁZKY Poznáš tyto hrady? Poznáš tyto hrady? Hrady – ukázky Obr. 22 Obr. 28

Hrady – ukázky PRÁCE S OBRÁZKY PRÁCE S OBRÁZKY Poznáš tyto hrady? Poznáš tyto hrady? Obr. 23 Obr. 25

Hrady – ukázky Kašperk – obr. 26; Kašperk – obr. 26; Krakovec – obr. 27; Krakovec – obr. 27; Kunětická Hora – obr. 36. Kunětická Hora – obr. 36. Obr. 26 Obr. 36 Obr. 27

Světská architektura – měšťanské domy výrazné štíty, bohatě členěné; výrazné štíty, bohatě členěné; průčelí často doplněné o atiky; průčelí často doplněné o atiky; mazhauz – dolní síň v přízemí, často obchod nebo pivnice; mazhauz – dolní síň v přízemí, často obchod nebo pivnice; honosnější domy doplněné o věžičku či arkýř. honosnější domy doplněné o věžičku či arkýř. PRÁCE S OBRÁZKEM S pomocí internetu objasni pojem atika a arkýř. S pomocí internetu objasni pojem atika a arkýř. Obr. 17

Světská architektura most v Písku most v Písku jeden z nejstarších kamenných mostů u nás; jeden z nejstarších kamenných mostů u nás; Karlův most v Praze na místě staršího Juditina mostu; na místě staršího Juditina mostu; architektem Petr Parléř. architektem Petr Parléř. Obr. 19 Obr. 18

Světská architektura Staroměstská mostecká věž u Karlova mostu Staroměstská mostecká věž u Karlova mostu architektem opět Petr Parléř; architektem opět Petr Parléř; ukázka stylu vrcholné gotiky. ukázka stylu vrcholné gotiky. PRÁCE S OBRÁZKEM PRÁCE S OBRÁZKEM Dokumentuj na obrazové ukázce znaky gotiky. Dokumentuj na obrazové ukázce znaky gotiky. Obr. 14

Světská architektura Prašná brána v Praze Prašná brána v Praze architektem Matouš Rejsek; architektem Matouš Rejsek; ukázka pozdně gotického stylu. ukázka pozdně gotického stylu. Obr. 30

ZDROJE: ZDROJE: ČERNÁ, Marie. Dějiny výtvarného umění. 2. rozšířené vyd. Praha: Idea servis, ČERNÁ, Marie. Dějiny výtvarného umění. 2. rozšířené vyd. Praha: Idea servis, ISBN KOCH, Wilfried. Evropská architektura. 2. rozšířené vyd. Banská Bystrice: Euromedia Group, k.s.- Universum, ISBN HEROUT, Jaroslav. Slabikář návštěvníků památek. 3. přepracované vyd. Pardubice: Tvorba. HEROUT, Jaroslav. Slabikář návštěvníků památek. 3. přepracované vyd. Pardubice: Tvorba. ISBN Obr. 1: Daniel Fišer. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 1: Daniel Fišer. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 2: H2k4. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 2: H2k4. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 3: Pajast. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 3: Pajast. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 4: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: Obr. 4: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: Obr. 5: Gampe. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 5: Gampe. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 6: Flickr. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 6: Flickr. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:

Obr. 7: Aconcagua. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 8: Ben Skála[cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 8: Ben Skála. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 9: Mattis. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 10: SteveK. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 11: Aconcagua. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 12: Z thomas. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 13: PetrusSilesius. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 14: Quadell. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:

Obr. 15: ŠJů. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: _Apolin%C3%A1%C5%99e.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pohled_od_Kongresov%C3%A9ho_centra_na_kostel_svat%C3%A9ho _Apolin%C3%A1%C5%99e.jpg Obr. 16: Ralf Roletschek. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 17: NoJin. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 171,Radnice---tzv.-Star%C3%A1-radnice.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Litom%C4%9B%C5%99ice,-n%C3%A1m.-M%C3%ADrov%C3%A9- 171,Radnice---tzv.-Star%C3%A1-radnice.jpg Obr. 18: Aktron. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: BE%C3%AD.JPGhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:P%C3%ADsek,_Kamenn%C3%BD_most_a_n%C3%A1b%C5%99e%C5% BE%C3%AD.JPG Obr. 19: JoJan. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 20: Esperanto-klubo Písek.[cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 20: Esperanto-klubo Písek. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 21: Klaus Kettner[cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 21: Klaus Kettner. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 22: Svobodat. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 23: Prazak[cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 23: Prazak. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:

Obr. 24: Olaf1541[cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 24: Olaf1541. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 25: Olaf1541[cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 25: Olaf1541. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 26: Adam Hauner. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 27: ŠJů. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: B_(01).jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hrad_Krakovec,_od_jihov%C3%BDchodu_ze_str%C3%A1n%C4%9 B_(01).jpg Obr. 28: Petr1888. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: _pohled_z_Mal%C3%A9ho_Bezd%C4%9Bzu_04.JPGhttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hrad_Bezd%C4%9Bz_- _pohled_z_Mal%C3%A9ho_Bezd%C4%9Bzu_04.JPG Obr. 29: PetrusSilesius. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 30: Hans Peter Schaefer[cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 30: Hans Peter Schaefer. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 31: Welleschik.[cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 31: Welleschik. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 32: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW:

Obr. 33: Jerzy Strzelecki. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 34: H2k4. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 35: Martin Vavrik. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 36: Karelj[cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 36: Karelj. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: