Tereza Hodovská, Veronika Vitásková
14. až 16. století v Itálii Odklon od náboženství Nově zaměření na člověka Šíření vzdělanosti (antická vzdělanost) Zámořské objevy Změna ve společenské hierarchii Počátek moderního věku
Vznik univerzit ve 12. st. → rostl počet učenců a lidí, kteří umí psát – nárůst rukopisů, pomalý návrat k některým antickým spisům – Aristoteles Vynálezy usnadňující každodenní práci → trakař, oj, chomout, rozmach vodních a větrných mlýnů (rozvoj plachetní síly pro plavidla) → revoluční změny v námořnictví i pozemní dopravě → rozvoj domácího i zahraničního obchodu Nárůst vytváření bohatství → rozvoj bankovnictví a pojišťovnictví (Benátky, Florencie) Nárůst mecenášství umění a literatury
Vznik nových dílen (Nizozemí, Německo, Itálie) věnujících se kameni, kůži, kovu, dřevu, sádře, chemikáliím i látkám → bohatší sortiment luxusního zboží a strojů Knihtisk → dostupnost levného papíru, vynález pohyblivých liter (zlatník Johannes Gutenberg a jeho mecenáš Johann Fust) → rychle se zvyšující počet tiskáren – knihy jsou více dostupné - vyšší úroveň vzdělanosti
Období po roce Jde o období přechodné, zakládající renesanční trend → na jedné straně přetrvávají konzervativní tendence → S tím je spojená iniciativa Cola di Rienzi přimět Karla IV., aby se přestěhoval do Itálie a Svatou říši římskou udržoval a dále rozvíjel. Na druhé straně zde vidíme i postupný nástup renesance. → Boccacciův Dekameron předkládá náměty renesanční často s prvky lidské intimity.
Období po roce roce 1400, tzv. doba florentská Ve Florencii vzrůstá prosperita obyvatelstva → rozvoj námořního obchodu, bankovnictví a řemeslné výroby Šlechtické rody soupeřily ve městě s významnými měšťanskými rodinami i samy mezi sebou → přibližně od poloviny 15. st. zde vládne rod Mediceju Cosimo a Lorenzo Medici – snaží se zavést vládní formu signorie Významní mecenáši umění → působí zde mnoho významných renesančních umělců Renesance se rozšiřuje po celé Itálii
V průběhu 15. st. ovlivňovalo florentské renesanční umění tvorbu v celé Itálii a na konci století začalo pronikat i do ostatních zemí. Počátkem 16. st. se renesance rozvíjí i v Římě Mnoho velkých umělců zde pracuje ve službách renesančních papežů (především Julia II., Lva X. a Pavla III) → Michelangelo Buonarroti, Leonardo da Vinci, Raffaello Santi Mezi další významná renesanční centra této doby patří Benátky, Florencie, Parma a Vicenza Postupně se zde začínají rodit barokní prvky
z Itálie do ostatních částí Evropy se renesance šířila během 15. st. Nejprve hlavně v architektuře a sochařství v podobě různých renesančních prvků na stavbách ve své podstatě gotických. Ve Francii se rozvíjela za podpory Karla VIII., poté i za Františka I. V druhé polovině 15. st. je renesance přijata na území Německa a Holandska, později také v Anglii (alžbětinská doba), Skandinávie a zbytku Evropy. Projevila se hlavně v náboženství → protestantská reformační hnutí Renesanční umění zde vycházelo z místních tradic umělců a principů gotiky → proti italské chladnější a rezervovanější
ve středověku umělci považováni za řemeslníky, potlačení individuality – nepodepisují se (označováni dle svých nejvýznamnějších děl, např. Mistr vyšebrodského oltáře) Renesance → Vystoupení z anonymity, dosáhnutí vysokého společenského postavení Obvykle zaměstnáni v různých dílnách → z některých se stávají umělecké kluby Formulují se různé estetické teorie Se zákazníky mnoho z nich jedná jako se sobě rovnými, rozvíjí se smysl pro nezávislost
Stavby měšťanstva Florencie 15. století Světské stavby – zámky, paláce, vily, radnice Kámen → cihly Štuk, mramorový obklad Vnější sloupořadí, valená klenba, kopule, schodiště, sgrafito Filippo Branellschi – 1. architekt
Dóm ve Florencii s Brunelleschiho kopulí Kostel San Lorenzo ve Florencii Palác Farnese v Římě (Michelangelo)
Dóm sv. Petra v Římě (Bramante, Rafael, Michelangelo)
Letohrádek královny Anny Nelahozeve s Zámek v Litomyšli
Barevnost (stínování), zachycení pohybu, výraz tváře, perspektiva Fresky, kopule chrámů, světské interiéry Antická, křesťanská a mytologická témata Užití olejomalby
Leonardo da Vinci – Dáma s hranostajem Leonardo da Vinci – Mona Lisa
Leonardo da Vinci – Poslední večeře
Rafael Santi - Proměnění Páně Rafael Santi – Sixtinská Madona
Michelangelo Buonarotti – Poslední soud
Michelangelo - Leda
Sandro Botticelli - Zrození Venuše
Tizian - Venuše urbinská Sulejman I. Nádherný
Volně stojící sochy Dramatičnost Propracovaný detail (mimika, emoce, gesta) Nově busty slavných osobností
Východní dveře baptiseria - Lorenzo Ghiberti
Michelangelo - DavidMojžíš v bazilice Svatý Petr v řetězech
Svatý Jiří - Donatello
V literatuře začínají převládat národní prvky → vytvoření spisovného národního jazyka povýšením některého místního dialektu Rozvoj literatury je spjat s humanismem a jeho návratem k antickým textům Na přelomu středověku a renesance stojí Dantova Božská komedie. Počátky renesance vytvářejí v poezii Francesco Petrarca a v próze Giovanno Boccaccio. Největším italským básníkem období renesance byl Lodovico Ariosto. V Anglii to byl William Shakespeare, ve Francii Francois Rabelais, ve Španělsku Miguel de Cervantes, v Portugalsku Luís de Camóes.
Obnova antických literárních žánrů → komedie, tragédie, pastorála Oblíbení autoři jsou Terentius, Plautus, Sene ca nebo Vergilius V poezii se uplatňuje sonet Dále je oblíben traktát, polemika, objevují se cestopisy, životopisy a pedagogické spisy
Dante Alighieri Giovanno Boccaccio Francesco Petrarca
Mikuláš Koperník teorie pohybu nebeských těles - heliocentrismus otáčení kolem své osy čtvero ročních období
Nekonečný vesmír Zpochybnění svaté Trojice – vše je ve všem → problémy s inkvizicí
Metoda indukce Empirický sběr dat Otec moderní vědy Učení o idolech: - Idol lidského rodu - Idol jeskyně - Idol tržiště - Idol divadla Dílo Novy Organon
Moc oddělena od etiky Ctnost – ochota udělat pro slávu a velikost vše Účel světí prostředky Ideál je absolutistická monarchie Dílo Vladař
Utopista Teorie společenské smlouvy Absolutní moc pramenící z demokratické volby Dílo Leviathan
Reformátor 1517 Wittenberg – 95 tezí 1521 Wormský koncil – označení za kacíře, zákaz spisů Spojení člověk Bůh o Boží milost (x odpustky) o Víra o Boží písmo (autorita) Zakladatel evangelické církve
Děkujeme za pozornost. 52/