Jazykové chování rodilých mluvčích slovenštiny žijících v Praze Adam Kříž 26. studentský workshop Žďárek – Tento výstup vznikl v rámci projektu Interdisciplinární přístup k problematice jazykovědných teorií podprojektu Psycholingvistické aspekty ztrácení mateřského jazyka u slovenských rodilých mluvčích žijících v Praze řešeného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prostředků Specifického vysokoškolského výzkumu na rok 2016.

Související projekty  dizertační práce (školitel Mgr. Jan Chromý, PhD.): Jazykové chování slovenských rodilých mluvčích v Čechách  vnitřní grant (hlavní řešitel): Psycholingvistické aspekty ztrácení mateřského jazyka u slovenských rodilých mluvčích žijících v Praze

Jazyková ztráta (language attrition)  nepatologický úbytek znalosti jazyka (zdatnosti v něm), který byl v minulosti osvojen  obvykle v prostředí, kde je tento jazyk málo používán  graduální

Ztráta mateřského jazyka  v kontextu migrace (stěhování)  redukce inputu a užívání rodného jazyka  projevuje se na mnoha jazykových rovinách

Ztráta L1 – jazykové roviny  mentální lexikon nejprozkoumanější rovina jazyková rovina nejnáchylnější ke ztrátě otevřený systém  strukturní systémy jazyka limitovaný počet jednotek vysoká frekvence užívání těsné, provázané vztahy

Ztráta L1 – co se ztrácí  kompetence vs. performance  může být jazyk ztracen, nebo může být jen znepřístupněn  Schmid (2011): spíše otázka performance

Ztráta L1 – faktory osobnostní  věk při počátku ztrácení jazyka  délka pobytu klíčové období mezi 5–10 lety nad 10 let jsou nacházeny malé efekty času efekt jen u těch, kteří používají L1 málo  vzdělání, pohlaví

Ztráta L1 – faktory inputu a outputu  interaktivní užívání formální vs. neformální kontext  neinteraktivní komunikace (média)  myšlení, emoce

Ztráta L1 – postoje a identita  vřelejší vztah (větší motivace) k integraci do nového prostředí – více ztráty  problém: postoje se v čase mění

Ztráta L1  obvykle zkoumáno na relativně vzdálených jazycích (AJ – NJ, FJ – AJ…)  jak to může být u dvou velice blízkých jazyků?

Slováci v Česku – cíl grantu  zda a do jaké míry dochází u Slováků k oslabování zpracování slovenštiny zaměřeno na lexikon komprehenze i produkce  Lze toto ztrácení vysvětlit určitými sociolingvistickými faktory? integrace v Praze množství kontaktu se slovenštinou délka pobytu

Metoda  distribuce dotazníku  dvě experimentální úlohy  do nich výběr 40 Slováků na základě dotazníkem zachycených charakteristik 20 – intenzivní kontakt se slovenštinou 20 – slabší kontakt se slovenštinou + 20 – kontrolní skupina (Slováci na Slovensku)

Dotazník  elektronická forma  distribuováno pomocí techniky sněhové koule  screeningový charakter

Dotazník  základní sociodemografické údaje (pohlaví, věk, délka pobytu, místo původu, vzdělání…)  míra užívání slovenštiny (typy mluvčích, typ komunikace)  míra kontaktu se slovenskými mluvčími

Dotazník

 mezi – : 282 dotazníků  58 dotazníků vyřazeno (jiné město pobytu, jiný mateřský jazyk…)  224 dotazníků

Dotazník – respondenti  všichni respondenti – příjezd do Česka po 12. roce svého života  věk: 27,66 let (SD=6,4), 18–55 let  délka pobytu: 60,63 (SD=53,67), 1–336 v průměru 5 let, měsíc – 28 let  více než 5 let: 99 respondentů  více než 10 let: 32 respondentů

Dotazník – respondenti SŠVŠZŠCELK M Ž CELK ZSVCELK M Ž CELK

Dotazník – užívání jazyka

 velmi často = 5  téměř nikdy = 1  produkce L1: 4,46 (SD=0,81)  recepce L1: 2,98 (SD=1,01)  vztah produkce s pobytem:  vztah recepce s pobytem:

Dotazník – užívání L1 & pohlaví

Dotazník – užívání L1 & původ

Dotazník – L1 a kom. partneři

 výlučně slovensky = 1  ½ slovensky, ½ česky = 4  ½ slovensky, ½ jiný jazyk = 5  výlučně jiný jazyk = 10  přátelé a rodina: 1,66 (SD=0,996)  škola/práce: 2,53 (SD=1,85)  cizí lidé: 3,24 (SD=2,14)

Dotazník – vztahy PRODRECSITBLIZSITJOBSITCIZCS POBYT p<0,001 p<0,01 p<0,05

Regresní analýzy  summary(lm(formula=PRODSL~PUVOD1+POH L+POBYTCZ, data=slk))  jako signifikantní se jeví vliv délky pobytu produkce slovenštiny v komunikaci s blízkými v komunikaci ve pracovním/školním prostředí v komunikaci s cizími lidmi (tam i „západní S“)

Regresní analýzy

Experimenty  komprehenze: lexical decision (úloha detekce slova) na monitoru prezentace řetězce písmen úkol rozhodnout, zda je řetězec existujícím slovem, či nesmyslným shlukem grafémů  produkce: picture naming (pojmenovávání obrázků) prezentace obrázků úkol co nejrychleji vyřknout jméno jevu, který je na obrázku zachycen

Experimenty  měří se správnost a rychlost reakce  sledování stupně aktivace určitých jednotek

Přínos  hlubší pochopení fungování česko- slovenské komunikace a bilingvismu zatím neprobádaný aspekt této otázky  obohacení poznatků o obecných otázkách ztrácení mateřského jazyka dva vzájemně srozumitelné jazyky

Literatura  M. S. Schmid: Language attrition. New York: Cambridge University Press,  B. Köpke, M. S. Schmid, K. M. Keijzer, S. Dostert (eds.): Language Attrition: Theoretical Perspectives. Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins, 2007.