VÝZVA SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY A HOSPODÁŘSKÉ KOMORY ČR K PODPOŘE EXPORTU

ČR je kriticky závislá na exportu ČR je velmi otevřená ekonomika Podařilo se zachovat vysoký podíl průmyslu na HDP Průmysl je závislý na exportu Řadě českých firem se podařilo postoupit z pozice subdodavatelů a stát se generálními dodavateli či dodávat finální sofistikované výrobky Export má vysoké multiplikační efekty Export činí již přes 80 % HDP, v posledních letech jeho podíl rostl

Multiplikační efekt - Makroekonomika  1 miliarda Kč v kapitálu EGAP = 2.2 mld. Kč pro ekonomiku v příštích 10 letech = 1750 nových pracovních míst  1 Kč ve státní podpoře exportu = 0.32 Kč v dalším vývozu (2x více než v Německu) Zdroj: Analýza EEIP

Multiplikační efekt – finanční benefity pro ekonomiku ČR  Multiplikační efekt podpory exportu (příklad 2013) CZK 63.4 mld. objem exportu podpořený EGAP CZK 76.8 mld. celkový export s podporou EGAP CZK 23.4 mld. celková přidaná hodnota exportéra a jeho českých subdodavatelů CZK 0.73 mld. odvedená DPPO CZK 3.84 mld. zisk před zdaněním pracovních míst na daném objemu exportu CZK 17.3 mld. osobní náklady, z toho CZK 6.2 mld. na soc. a zdrav. odvodech CZK 41 mld. MULTIPLIKAČNÍ EFEKT - A TO PŘI NEZTRÁTOVÉM HOSPODAŘENÍ EGAP (Export celkový = 1.2* export pojištěný, Přidaná hodnota = 30 % z exportu celkového, Odvedená DPPO při zisku před zdaněním 5 %, Osobní náklady, odvody sociální a zdravotní počítány při průměrné mzdě CZK ) Zdroj: Platforma exportérů ČR

Konkrétní příklad multiplikačního efektu Tramvaje Škoda Transportation do Turecka DODÁVKA 72 TRAMVAJÍ PRO TURECKÉ MĚSTO KONYA Objem zakázky 3,4 miliardy Kč Zakázky pro české subdodavatele za 1,8 miliardy korun (Wikov, Kovonerez, OMB) 800 milionů příjmy a úspory státu na daních a odvodech zaměstnanců skupiny Škoda Transportation Využití miliardové investice do výzkumu a vývoje pro získání dalších podobných zakázek Práce pro lidí ve skupině Škoda Transportation Zdroj: Škoda Transportation

Co potřebují podniky, aby mohly uspět, a jak jim může pomoci stát KLÍČOVÉ FAKTORYJAK MŮŽE POMOCI STÁT Reputace Záštita státu při zahraniční misi Ekonomická diplomacie Reference Veřejné zakázky Schopnost dodat v konkurenceschopné kvalitě a ceně Stabilita měnového kursu Vzdělávací systém Ceny energií Daňové podmínky Schopnost nabídnout financování v řadě teritorií, kde je problém s komerčním financováním podmínkou získání zakázek; v ostatních teritoriích velká výhoda Státní pojišťovna exportních úvěrů Státní banka

Český průmysl v roce Oživení ekonomické diplomacie Dobudovaná síť zástupců CzechTrade Větší pozornost věnovaná zahraničním misím představitelů státu Geopolitické vlivy: Ukrajina a sankce vůči Rusku Válka na Středním východě Cena energií (dopad podpory OZE) Nejistota kursového vývoje Problémy s exportním financováním

Výzkum mezi členy Svazu průmyslu 44 % podniků očekává ZVÝŠENÍ EXPORTU Export ale nepříznivě ovlivní: – 55 % podniků ovlivní omezení poptávky Německa (z toho 27 % zásadně) – 36 % podniků ovlivní omezení poptávky Číny a Jižní Ameriky (z toho 9 % zásadně) – 72 % ovlivní konflikt na Ukrajině a sankce vůči Rusku (z toho 29 % zásadně) – 48 % ovlivní válka na Středním východě (z toho 13 % zásadně) – 43 % ovlivní ztížená dostupnost exportního financování a pojištění ČEB a EGAP (z toho 19 % zásadně) (odpovědělo 56 podniků s ročním exportem větším než 100 milionů korun )

Dvě třetiny podniků se domnívají, že státní podpora je pro český export zásadní: 64 % podniků se domnívá, že je státní podpora pro český export zásadní 63 % podniků pokládá ČEB a EGAP za zásadní, protože i jiné státy podporují svůj export Nefungující exportní instituce by byly vážným problémem pro český export (u EGAP pro 66 % podniků, u ČEB pro 60 % podniků) Ostatní formy státní formy podpory exportu pokládá za podstatné jen menšina podniků: Podpora CzechTrade (44 %) Zvýšení počtu míst ekonomických diplomatů na některých ambasádách(32 %) Účast na zahraničních cestách politiků (12 %) Co podniky chtějí od státu -

Exportní financování ve vyspělých zemích Všechny státy OECD mají svojí státní úvěrovou pojišťovnu, a v mnoha případech i státní exportní banky (tzv. duální systém, který máme i my v ČR). Státní exportní pojišťovny - pojišťování středně až dlouhodobých úvěrových rizik, tam kde komerční pojišťovny nepojišťují Příklady: Německo/Euler Hermes Francie/COFACE Itálie/SACE, Belgie/ONDD Dánsko/EKFFinsko/Finvera Holandsko/Atradius Norsko/GIEK USA/MIGA Kanada/EDC UK/ECGDJaponsko/NEXI Maďarsko/MEHIB Polsko/KUKE Exportní banky - středně až dlouhodobé financování exportních kontraktů, tam kde komerční banky nefinancují Příklady: Slovensko/Eximbanka SRRakousko/OeKBUSA/US Eximbank Finsko/FEC Holandsko/FMOJaponsko/JBIC Maďarsko/Exim Bank

Systém státní podpory exportního financování v ČR ExportérIniciuje vztah mezi ČEB/EGAP a importérem, ale není jeho součástí Nese odpovědnost za svůj kontrakt s dlužníkem a za samotnou realizaci kontraktu (není odpovědný za platební kvalitu dlužníka ani za kvalitu eliminace rizik splacení) ČEB Poskytne úvěr zahraničnímu zákazníkovi (pokud ho neposkytne některá z komerčních bank) Banka nese riziko splácení úvěru a za kvalitu eliminace rizik je zodpovědný EGAP, který úvěr pojistil EGAP Pojistí bance až 95 % hodnoty úvěru s podmínkou, že více než 50 % dodávek pochází z ČR Zahraniční dlužník splácí úvěr včetně úroků a pojištění (celková cena financování dosahuje až 20 % úvěru) StátPřínosy : Zaměstnanost, daně a odvody, přidaná hodnota, příspěvek k HDP, vzdělanost Rizika : Nesplácení úvěru a tedy pojistné plnění ze strany EGAP (Dlouhodobě by mělo být hospodaření ČEB a EGAP vyrovnané obdobně jako u institucí ostatních států OECD. Vzhledem k jejich zaměření (dobré zakázky v rizikových teritoriích) je přirozené, že podíl nesplácených úvěrů je větší než u komerčního bankovního financování, zvláště v období krize) Při započtení multiplikačního efektu je systém vysoce efektivní, dokonce více než přímé investiční pobídky. Navíc má dlouhodobý efekt pokračování exportu zboží a služeb na teritoriích, kde se původně začalo s podporou.

Česká exportní banka, a.s. (ČEB) Banka založená speciálně k podpoře exportu z ČR Cílí na na podporu v rizikových teritoriích a v oborech senzitivních pro komerční banky (jádro, uhlí apod.) Nejaktivnější v krizových obdobích, kdy komerční bankovní sektor financování omezuje Není založena s cílem generovat významnější zisky (následný multiplikační efekt pro ekonomiku ČR) Česká exportní banka, a.s. (ČEB) je dnes jediná, specializovaná, státem vlastněná banka, schopná zajistit reálnou konkurenceschopnost českých exportérů při financování významných exportních zakázek na mezinárodním trhu, a zároveň být alternativou dceřiným společnostem a pobočkám velkých zahraničních bank.

Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) Pojišťovna založená speciálně na podporu exportu z ČR Primárně kryje rizika tam, kde komerční pojišťovny nepůsobí Ani EGAP není založen s primárním cílem tvořit významné zisky (následný multiplikační efekt pro ekonomiku ČR) Saldo vybrané pojistné vs. vyplacené pojistné plnění v daném roce (mil. Kč). Zdroj EGAP V zahraničí není výjimkou opakované meziroční hospodaření se ztrátami Např.: ONDD (ztráta 2011), Atradius (ztráta 2008, 2009), GIEK (ztráta 2011, 2012), atd. Podíl státu na sanaci výsledků hospodaření, např: Finvera (Finsko dotuje bilanci od 2009 každoročně ve výši % HV a cca 25 % výnosů) EGAP za dobu svého fungování od roku 1993 pojistil export za více než 670 mld. Kč. Bez EGAP značná část exportu vůbec nevznikla. Přitom za 20 let své existence EGAP zaznamenal jen 4 roky, kdy vyplacené pojistné v daném roce překročilo objem vybraného pojistného…

Aktuální tendence Kvůli problémům ČEB se u akcionářů projevují snahy o revizi rozsahu podpory přes pojištění EGAP, a to směrem ke snížení rozsahu a výše podpory, která je dnes srovnatelná s naší konkurencí z OECD (nemáme nic víc) Kvůli stejnému důvodu ČEB výrazně snížila objem poskytnutých úvěrů a u akcionářů se projevují snahy o značné omezení aktivity ČEB Vzrůstá snaha o tzv. bezrizikové transakce, které jsou z principu nedosažitelné Objevují se snahy přenášet rizika, z principu náležící bance, na exportéry Roste administrativní náročnost a náklady všech zúčastněných stran

Výzva k podpoře českého exportu Nechceme žádné dotace, ale úvěrování solidních zákazníků a kvalitních projektů v rizikových teritoriích Nechceme nic víc než mají konkurenti z OECD zemí, tj. zachovat to, co dnes máme Profesionální fungování EGAP a ČEB jako státních proexportních institucí podle standardů OECD s důrazem na transparentnost, flexibilitu a efektivitu Neměnit základní koncept a respektovat specifika EGAP a ČEB a jejich základní účel, soustředit se na profesionalizaci jejich fungování Děkujeme za výrazné zlepšení ekonomické diplomacie, sama však nestačí Jsme připraveni a chceme být součástí debaty o systému podpory exportu přes EGAP a ČEB s důrazem na minimalizaci rizik pro státní rozpočet Cílovým stavem je funkční a flexibilní EGAP s jasně danými podmínkami, které budou nadále srovnatelné se zahraniční konkurencí, a jehož podpora má značný multiplikační efekt pro příjmy státního rozpočtu a zaměstnanost, i resuscitovaná ČEB k podpoře významných transakcí v krizových obdobích, rizikových teritoriích nebo senzitivních oblastech průmyslu, a v neposlední řadě také nových oborů a teritorií Svaz Průmyslu ČR Platforma exportérůHospodářská komora ČR 20 společností s kumulativním obratem miliard korun