Nezaměstnanost

nezaměstnanost vzniká, pokud na trhu práce převyšuje nabídka zaměstnanců poptávku firem.

Trh práce

D < S …… převis nabídky v ekonomice, na trhu práce je málo volných míst, poptávka firem po pracovnících je nízká či nulová dochází k nezaměstnanosti D > S …… převis poptávky, poptávka firem je větší než nabídka pracujících např. z důvodu velmi nízkých mezd D = S …… všichni, kdo chtějí za danou mzdu pracovat, získají práci, firmy nakoupí přesně tolik práce, kolik při dané mzdě poptávají

Nezaměstnanost může být: a) Dobrovolná je dána tím, že někteří lidé nechtějí být po určitou dobu zaměstnáni nabízená mzda (plat) je pro ně příliš nízká, jiným vyhovuje nebýt určitý čas zaměstnán, nevyhovuje jím vzdálenost do práce atd. stát dobrovolnou nezaměstnanost neřeší.

b) nedobrovolná lidé chtějí a potřebují pracovat, aby si zajistili obživu, ale nemohou odpovídající práci sehnat. stát ji sleduje a pomáhá řešit: aktivní opatření – podpora vzniku nových pracovních míst, zaměstnávání absolventů škol, rekvalifikační kurzy, daňové úlevy při zaměstnávání postižených občanů atd. pasivní opatření – podpora v nezaměstnanosti ze státního rozpočtu

Druhy nezaměstnanosti a) frikční nezaměstnanost považována za krátkodobou nezaměstnanost vzniká v důsledku změny zaměstnání (v některé firmě nejsou spokojení, rozváží pracovní poměr a hledají jiné zaměstnání), nebo např. v důsledku stěhování do jiné oblasti (určitou dobu trvá, než najdou nové pracovní místo).

b) strukturální nezaměstnanost některá odvětví se dostávají do útlumu (těžební průmysl, strojírenství), a tím lidé přicházejí o práci stát se snaží pomáhat prostřednictvím rekvalifikací tj. získávání nových znalostí a dovedností v perspektivním oboru tzv. rekvalifikační kurzy. c) cyklická nezaměstnanost hospodářství se nevyvíjí rovnoměrně, ale v tzv. cyklech v období krize a sedla je vysoká nezaměstnanost.

Měření nezaměstnanosti Míru nezaměstnanosti vyjadřujeme jako podíl nezaměstnaných osob na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. Za nezaměstnané jsou v tržních ekonomikách považování jen občané, kteří aktivně usilují o nalezení práce a jsou evidováni na Úřadu práce.

Za ekonomicky aktivní obyvatelstvo považujeme ty, kteří jsou zaměstnaní, či aktivně hledají zaměstnání. Nepatří zde důchodci, studenti a ti, kteří práci nehledají.

Měření nedobrovolné nezaměstnanosti

Tripartita Mezi subjekty, které se účastní řešení otázky efektivního využití pracovních sil v národním hospodářství a s tím související nezaměstnanosti patří: stát zaměstnanci (zastoupené odbory) podnikatelé (zastoupené svými svazy)

Tomuto trojúhelníku říkáme tripartita (oficiálně Rada pro sociální dialog) a při jednáních se zde řeší otázky regulace mezd, zaměstnanosti atd.

Zaměstnanci mají zájem na co nejvyšších mzdách a na plné zaměstnanosti (nulové nezaměstnanosti). zaměstnance zastupují při jednání odbory, které mají v Evropě tradičně velkou váhu a vliv.

Podnikatelé mají zájem na efektivně nízkých mzdách, aby měli nižší náklady a neztratili konkurenceschopnost. pro podnikatele je existence nezaměstnanosti přínosem, protože na trhu práce je dostatek pracovních sil, ze kterých si mohou vybírat ty nejlepší, a zároveň převis nabídky práce sráží její cenu a podnikatelé mají nižší náklady, jsou více konkurenceschopní, dosahují vyšších zisků.

Stát se snaží sladit tyto protichůdné zájmy a najít rozumný a společensky únosný kompromis, tzn. stát na makroekonomické úrovni musí připustit určitou míru nezaměstnanosti, ovšem pouze nízkou (státy EU připouští rozumnou hranici do výše 5%) ke snížení negativních dopadů této nezaměstnanosti na jednotlivce vytváří systém sociálních opatření: pasivní (podpora v nezaměstnanosti) aktivní (rekvalifikační programy placené ze státního rozpočtu, podpora vytváření nových pracovních míst, program daňových úlev při zaměstnávání zdravotně postižených občanů atd.).