Ve ř ejné finance

1.Úvod do problematiky veřejných financí. 2.Veřejný sektor a veřejné statky. 3.Rozpočtová soustava. 4.Veřejné volba a její konsekvence pro oblast veřejných financí. 5.Fiskální federalismus a prostorové aspekty veřejných financí. 6.Veřejné příjmy. 7.Veřejné výdaje, projekty a programy. 8.Rozpočtová a fiskální politika, rozpočtový deficit a veřejný dluh. 9.Financování sociálního zabezpečení. 10.Sociální zabezpečení v ČR. 11.Dávky sociálního zabezpečení v ČR a jejich konstrukce. 12.Mezinárodní aspekty veřejných financí

3.1 Veřejné rozpočty v ČR. 3.2 Role státu v tržní ekonomice. 3.3 Historie vzniku, pojem, podstata a funkce státního rozpočtu. 3.4 Rozpočtové zásady a pravidla. 3.5 Rozpočtový proces a rozpočtová skladba. 3.6 Příjmy a výdaje státního rozpočtu. 3.7 Možnosti řešení deficitu státního rozpočtu. 3.8 Instituce správy zdrojů státního rozpočtu. 3.9 Rozpočty krajů, jejich charakteristika, příjmy a výdaje Rozpočty obcí, jejich charakteristika, příjmy a výdaje Rozpočtové určení daní

St. mimorozp. fondy – SF životního prostředí – SF dopravní infrastruktury – SF rozvoje bydlení – SF pro zúrodnění půdy – SF kultury – SF ČR pro podp. a rozv. č. kinematografie Privatizační fondy – Fond národního majetku – Pozemkový fond Veřejné zdravotní pojištění Veřejné rozpočty Územní rozpočtyMimorozpočtové fondy Kapitoly St. rozpočtuRozpočty obcíRozpočty krajů Soustava veřejných rozpočtů ČR Státní rozpočet

ČR je unitární stát s modelem relativní samostatnosti rozpočtů. Soustava veřejných rozpočtů ČR je závislá na územně správním uspořádání státu a zahrnuje: (1)státní rozpočet; (2)rozpočty státních finančních účelových fondů a ostatních fondů; (3) rozpočty krajů; (4) rozpočty obcí; V tzv. širším pojetí soustava veřejných rozpočtů zahrnuje tzv. instituce správy zdrojů veřejných rozpočtů

(1)Státní rozpočet je centralizovaný peněžní fond s finančními vztahy, které zabezpečují financování funkcí a potřeb státu v rozpočtovém roce. Obsahuje očekávané příjmy a odhadované výdaje státního rozpočtu v rozpočtovém roce a financující položky. Ve věcné podobě je státní rozpočet souhrnem širokého vějíře finančních dokumentů, které jsou každoročně zakotveny v zákonu o státním rozpočtu. Z hlediska struktury je státní rozpočet členěn na kapitoly státního rozpočtu. (2)Rozpočty státních finančních účelových fondů stojí mimo státní rozpočet v rámci systému tzv. fondového hospodaření. Jde o finanční prostředky a vztahy, v rámci nichž se uplatňuje účelová vazba mezi příjmy a výdaji. Tato skupina veřejných financí má autonomní charakter a tvoří specifický segment veřejného sektoru

V současnosti existují v ČR tyto státní fondy:  Státní fond životního prostředí;  Státní fond dopravní infrastruktury;  Státní fond rozvoje bydlení;  Státní fond kultury;  Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie;  Státní zemědělský intervenční fond. Každý státní finanční účelový fond je právnickou osobou a zřizuje se zákonem. V rámci fungování veřejných financí jsou kromě již citovaných státních finančních účelových fondů zřizovány další fondy, které podle cílového zaměření a charakteru aktivit slouží k hospodářským a k veřejně prospěšným účelům. Patří k nim např. fondy podpory podnikání, privatizační (majetkové) fondy a svěřenecké (pojistné) fondy

Dotace Příjmy Výdaje Nadnárodní rozpočet (EU) Ústřední rozpočet Regionální rozpočet Místní rozpočet Fondové financování Fondové financování může být také na regionální úrovni a místní úrovni Dotace Příjmy Výdaje

(3)Rozpočty krajů jsou samostatnými články soustavy veřejných rozpočtů, které financují nejen přímo svoji činnost, ale také společensky významné činnosti veřejných institucí a podniků, vůči nimž vystupují v roli zakladatelů a zřizovatelů. Mají v rámci příjmové stránky rozpočtu shodné spektrum sdílených daní jako obce. Delegace daňových výnosů ve prospěch příjmů rozpočtů kraje je převážně dána podílem z celostátního hrubého výnosu jednotlivých daní (7,86 % z celostátního hrubého výnosu DPH, 8,92 % záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou a daně z příjmů právnických osob)- podrobně viz schéma rozpočtového určení daní v ČR. Procentické podíly, kterými kraje participují na celostátním hrubém výnosu sdílených daní, se značně liší

(4)Rozpočty obcí jsou typické municipální (místní) rozpočty. Obec má vlastní majetek. V rámci role obcí v soustavě veřejných financí a veřejných rozpočtů má obec působnost tzv. samostatnou (výkon samosprávy) a tzv. přenesenou (plnění úkolů pro stát, tj. výkon státní správy). Příjmem rozpočtu obce jsou jak sdílené daně, tak i svěřené daně (např. daň z nemovitostí), významnými příjmy obce jsou i výnosy z místních poplatků, dotace, dary a jiné příjmy. Ze sdílených daní plyne do rozpočtu obcí podíl 20,83 % z celostátního hrubého výnosu DPH, 22,87 % záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a 1,5 % podle kritéria počtu zaměstnanců s místem výkonu práce v obci, 23,58 % daně z příjmů vybírané srážkou a daně z příjmů právnických osob, 30 % daně z příjmů z podnikání podle bydliště podnikatele a z 60 % celostátního výnosu DPFO OSVČ 23,58 %

Představy o roli státu v tržní ekonomice mají dlouholetý vývoj, který ovládaly různé doktríny,  jak např. typu „laissez-faire  tak i pojetí prezentující nezbytnost zavádění účinných zásahů do tržní ekonomiky představované např. pojetím Keynese. V teorii veřejných financí převládá názor, že stát by měl v tržní ekonomice plnit především tyto role: (1)korigování nedokonalé alokace zdrojů; (2)stanovení pravidel pro rozvíjení podnikatelské aktivity; (3)udržení konkurenčního rámce; (4)produkce veřejného zboží a služeb; (5)vyrovnávání působení externalit kladných (external economy) a záporných (external diseconomy); (6)realizace stabilizační politiky

Vznik státního rozpočtu je historicky spjat s vývojem společenských formací, v nichž byla postupně nastolována otázka naplňování společenských potřeb prostřednictvím jakési veřejné instituce s charakterem samostatného účelového souboru, který by se aktivně podílel na zlepšování životních podmínek lidí s cílem uplatnit v individualistickém ekonomickém systému dílčí solidaristické prvky. V dějinném kontextu tak vznikaly požadavky na tvorbu nejrůznějších pokladen až po specificky utvářené fondy. Prvotní příčinou vzniku státního rozpočtu byla trvalá poptávka po zdrojích financování válečných akcí a druhotnou pak zájem na tlumení následků přírodních kalamit

Podstata státního rozpočtu tkví v rozdělování a přerozdělování důchodů (např. HDP) a představuje tedy souhrn finančních vztahů fungujících v oblasti tvorby, rozdělování, přerozdělování a užití centralizovaného peněžního fondu. Pojem státní rozpočet lze vysvětlit jako: (1)centralizovaný peněžní fond; (2)bilance příjmů a výdajů (účetní dokument); (3)finanční plán na rozpočtové období; (4)ekonomický vztah; (5)právní předpis (norma)

Státní rozpočet má určité funkce, které jsou věcně-logickým projevem jeho podstaty a které postupně vyplynuly z povahy úkolů a okolností, za nichž stát vstupoval do ekonomiky jako regulující subjekt. Proto státní rozpočet plní zejména tyto funkce: (1)alokační; (2)distribuční, resp. redistribuční; (3)stabilizační; (4)kontrolní; (5)regulační;

Charakter státního rozpočtu jako nástroje redistribuce důchodů do dispozice státu a veřejných institucí vedl postupně, zejména na základě dlouhodobých historických zkušeností, k formulaci rozpočtových zásad, jimiž se má řídit státní hospodaření. Empirické zkušenosti byly postupně zobecněny teorií. Později se však začal prosazoval požadavek na minimalizaci rozpočtových zásad, aby svým rozsahem nadměrně nesnižovaly zdroje akumulace. Tyto zásady nelze chápat jako statický model, ale jako dynamický model, v rámci kterého dochází k posunům v jejich interpretaci a aplikaci

V rozpočtové praxi jde o tyto rozpočtové zásady: Zásada jednotnosti: všechny finanční příjmy a výdaje státu mají být soustředěny v jediném dokumentu – státním rozpočtu a mají být ústředně účtovány. Zásada úplnosti: všechny příjmy a výdaje státu musí být obsazeny v plném rozsahu bez kompenzací Zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu: zabezpečuje pravidelnou kontrolu parlamentu nad činností vlády; rozpočtovým rokem je v ČR kalendářní rok Zásada publicity (zveřejňování) státního rozpočtu: voliči mají možnost seznamovat se s finančním hospodařením vlády Zásada reálnosti: zabraňuje zkreslování údajů v rozpočtu Zásada vyrovnanosti: výdaje musí být kryty příjmy bez použití státních půjček; mimořádné výdaje mohou být kryty ostatními příjmy Zásada efektivnosti a hospodárnosti Zásada přehlednosti Zásada přednosti výdajů před příjmy: výdaje by se měly využívat k hospodářskému růstu, pro který je třeba zajistit příslušné prostředky

V rozpočtové soustavě mají místo i rozpočtová pravidla, která vycházejí z formulovaných rozpočtových zásad a upravují způsob nakládání s prostředky veřejných rozpočtů (např. upravují daňové určení, kompetence, sankční instrumenty, rozpočtová opatření apod.). V teorii veřejných financí jsou často uváděna rozpočtová pravidla, jako např. pravidlo: (1)institucionálního určení navrhovatele rozpočtu; (2)způsobu vypracování výdajové stránky rozpočtu; (3)přednosti výdajů před příjmy; (4)pravidlo schvalování rozpočtu; (5)omezení přesunů v rozpočtu; (6)alokace výdajů;

(7) vymezení příjmů, výdajů a rezerv; (8) rozpočtového provizória; (9) časového užití a účelovosti výdajů; (10) úhrady rozpočtově nezajištěných potřeb; (11) sestavení a schvalovací procedury státního závěrečného účtu

V rámci státního rozpočtu musí být zabezpečeny týmy pracovníků okruhy činností, k nimž patří zejména: (1)sestavení návrhu rozpočtu a práce s ním spojené; (2)projednání a schválení rozpočtu v zákonodárném sboru; (3)problematika změny rozpočtů; (4)realizace státního rozpočtu; (5)naplnění kontrolní funkce během rozpočtového období; (6)postrozpočtová kontrola plnění rozpočtu

Následná kontrola Následná kontrola Kontrola Průběžná kontrola Správci kapitol (ministerstva, ústřední orgány) Podklady a střednědobý rozpočtový výhled Ministerstvo financí Návrh státního rozpočtu a střednědobého výhledu Vláda Parlament Zákon o státním rozpočtu Realizace státního rozpočtu Obce Kraje Státní fondy Návrh státního závěrečného účtu Nejvyšší kontrolní úřad Schválený státní závěrečný účet ČNB Schéma rozpočtového procesu

Po ukončení rozpočtového roku se sestavuje tzv. Státní závěrečný účet rozpoctu/2013/statni-zaverecny-ucet-za-rok který obsahuje výdaje o výsledcích hospodaření uplynulého rozpočtového roku. Jeho součástí jsou závěrečné účty kapitol. Společně se státním závěrečným účtem podává vláda Parlamentu a Senátu zprávu o stavu státních finančních aktiv a pasiv a zprávu o souhrnných výsledcích veřejných rozpočtů

Široký vějíř příjmů a rozpočtů, které procházejí státním rozpočtem, vyvolal potřebu  systematického,  jednotného,  přehledného a  závazného třídění rozpočtových příjmů a výdajů, a to podle několika hledisek. Základem analytického rámce rozdělení peněžních operací je 8 kritérií, resp. hledisek, podle kterých se v rámci platné rozpočtové skladby člení peněžní operace:

(1)inkaso x platba; (2)nenávratná x návratná; (3)domácí x zahraniční; (4)opětovaná x neopětovaná; (5)povinná x dobrovolná; (6)běžná x kapitálová; (7)týkající se aktiv a pasiv; (8)pro účely rozpočtové politiky x řízení likvidity. V rámci rozpočtové skladby se uplatňuje třídění peněžních operací na kapitolní, druhové a funkční

Stát získává příjmy do svého rozpočtu z různých zdrojů. Podle formy zdrojů jsou to především: (1)daně, (2)odvody, (3)cla, (4)poplatky, (5)sankční platby; (6)emisní výnosy ucinnost/clanek/cena-emisni-povolenky-zahybe-s-vynosy-z-aukci-v- radu-miliard-eur-ukazuji-vypocty-emise-co2-eu-ets-backloading- zelena-usporam , ucinnost/clanek/cena-emisni-povolenky-zahybe-s-vynosy-z-aukci-v- radu-miliard-eur-ukazuji-vypocty-emise-co2-eu-ets-backloading- zelena-usporam (7)splátky úvěrů a půjček a jiné výnosy

V rámci rozpočtového určení daní jsou příjmem státního rozpočtu výnosy ze sdílených daní, např.  podíl 71,31 % z celostátního hrubého výnosu DPH a  66,98 daně z příjmů ze závislé činnosti, dále pak podíl  67,50 % daně z příjmů vybírané srážkou a daně z příjmů právnických osob.  Výnosy státního rozpočtu jsou i svěřené daně (daň z nabytí nem. věcí). Výdaje státního rozpočtu se člení na  běžné a kapitálové nebo na  návratné a nenávratné. Obdobně členění se uplatňuje i pro strukturu příjmů. Běžné výdaje se vynakládají na spotřebu během rozpočtového roku a mají charakter konečné spotřeby, kdežto kapitálové výdaje jsou určeny na investice, které nelze financovat během 1 roku. Nejfrekventovanější je sledování výdajů podle jednotlivých rozpočtových kapitol

Příjmy NenávratnéNávratné DaňovéNedaňové Bankovní úvěr Emise obligací Běžný rozpočet Kapitálový rozpočet

Výdaje NenávratnéNávratné Vládní nákupyTransfery Běžné půjčky Kapitálové půjčky Běžné Kapitálové

T=331&CT1=

T=332&CT1=

Existuje řada možností řešení deficitu státního rozpočtu. Patří mezi ně zejména: (1)emisní řešení deficitu (money financed deficit), a to: a) kreace nových peněz; b)úvěr od centrální banky; (2) dluhové financování deficitu (debt financed deficit), a to: a)vnitřní dluh (domestic public debt); b)vnější dluh (external publicdebt). V podmínkách ČR se uplatňuje dluhové financování deficitu

Teorie financí rozlišuje rovněž deficit (schodek) státního rozpočtu jako: (1) aktivní (strukturální); (2) pasivní (cyklický). Hlediskem pro diferenciaci deficitu na cyklický a strukturální je reálný výkon národního hospodářství. V okamžiku, kdy se reálný HDP nachází: a)nad potencionálním, veřejné rozpočty dosahují cyklického přebytku; b)pod potencionálním, veřejné rozpočty dosahují cyklického deficitu

Celkový veřejný deficit ( Σ D v ) zahrnuje tedy aktivní (strukturální) deficit (D s ) a pasivní (cyklický) deficit (D c ), tj. Σ D v = D s + D c Celkový veřejný přebytek ( Σ P v ) pak zahrnuje aktivní (strukturální) přebytek (P s ) a pasivní (cyklický) přebytek (P c ), tj. Σ P v = P s + P c Aktivní (strukturální) deficit má záměrný charakter, protože se vlády z různých důvodů rozhodují pro deficitní výsledek svého hospodaření a uplatňují expanzivní fiskální politiku

Aktivní (strukturální) deficitPasivní (cyklický) deficit 1.expanzivní fiskální politika1. hospodářský pokles 2. politické důvody (populismus) 2. růst cen základních surovin 3. rozložení důsledků výdajových šoků (ozdravění bank) 3. společenská a přírodní kataklyzmata 4. rozložení daňového zatížení na více generací 4. úroky z veřejného dluhu Základní příčiny vzniku uváděných dvou typů deficitů jsou následující :

RokDeficit veřejných rozpočtů Strukturální složka Cyklická složka ,5-1,4-1, ,2-2,5+0, ,4-3,6+1, ,2-2,7+0, ,3-2,0-0, ,5-2,8-0, ,2-3,7-0, ,5-6,2-0, Podle OECD Economic Surveys byly pro ČR provedeny odhady strukturálního a cyklického deficitu v % HDP

Jde o rozložení deficitu veřejných financí ČR na cyklickou a strukturální složku prostřednictvím tzv. Hodrick-Prescottova filtru

Rozpočtová soustava ČR zahrnuje (v širším pojetí) rovněž instituce, které spravují a kontrolují příjmovou a výdajovou stránku veřejných rozpočtů. Patří k nim především: (1)Poslanecká sněmovna a Senát; (2)Vláda; (3)Ministerstvo financí a další kapitoly státního rozpočtu; (4)Finanční správa; (5)Celní správa; (6)Orgány správy sociálního zabezpečení; (7)Všeobecná zdravotní pojišťovna a další veřejné pojišťovací instituce; (8)Nejvyšší kontrolní úřad

Kraje zahájily činnost od a od disponují vlastními příjmy z výnosů z tzv. sdílených daní. Krajská samospráva kromě své vlastní působnosti plní též úkoly v přenesené působnosti, a to z jednoho rozpočtu. Teorie veřejných financí zdůrazňuje, že optimální regionální finanční systém musí splňovat určité obecné požadavky, především však požadavek na relativní stabilitu tohoto systému. Pak lze dokonaleji plánovat zabezpečení objemu a kvality poskytovaných veřejných statků

Akcentovat je třeba význam rozpočtových výhledů a tvorby dostatečných finančních rezerv. Požadavek stability je často spojován s požadavkem adaptability spočívající v pružném reagování na nepředvídanou dynamiku vnitřních a vnějších změn. Adaptabilita je dána i legislativně v zákonu č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, která dovolují měnit rozpočet z důvodů organizačních, metodických a věcných změn. Změny rozpočtu se pak provádějí prostřednictvím rozpočtových opatření. Účinnost regionálního finančního sytému je dána také portfoliem výdajů, které umožňují realizovat funkce krajské samosprávy

Z rozpočtu krajů se hradí tyto výdaje: a)závazky vyplývající pro kraj z plnění povinností uložených zvláštními právními předpisy; b)výdaje na činnost orgánů kraje; c)výdaje spojené s výkonem státní správy; d)závazky vyplývající pro kraj z uzavřených smluvních vztahů; e)dotace do rozpočtu obcí v kraji; f)závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými územními celky; g)úhrada úroků z přijatých půjček a úroků; h)výdaje na emise vlastních dluhopisů; i)výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti; j)výdaje na podporu soukromého podnikání prospěšného pro kraj; k)dary a příspěvky na sociální a humanitární účely; l)jiné výdaje

Daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů tvoří: a)daň z příjmů právnických osob (kdy poplatníkem je kraj); b)podíl na 7,86 % z celostátního hrubého výnosu DPH; c)podíl na 8,65 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (kromě daně vybírané srážkou); d)podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně vybírané srážkou; e)podíl na 8,92 % z 60 % celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) daně z příjmů fyzických osob snížené o výnosy uvedené v písm.c) a d), jde tedy o výnosy z daně zejména z titulu podnikání, jiné samostatné výdělečné činnosti, kapitálového majetku, pronájmu a ostatních příjmů; f)podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob (kromě případu ad a) a dále DPPO, kdy poplatníkem je příslušná obec; g) 100 % výnosu DPPO placené kraji

Kromě daňových příjmů tvoří příjmy kraje:  dotace ze státního rozpočtu (z kapitoly všeobecná pokladní správa) a ze státních fondů;  příjmy z vlastního majetku a majetkových práv;  příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti;  příjmy z hospodářské činnosti organizací, které kraj založil nebo zřídil;  příjmy ze správních činností (správní poplatky, pokuty);  přijaté peněžité dary a příspěvky;  jiné příjmy

Evropská charta místní samosprávy (ECHMS) je zavazujícím dokumentem pro členské státy, který schválila Rada EU. ECHMS stanoví následující principy : 1. Místní společenství mají v rámci hospodářské politiky státu právo na přiměřené vlastní finanční zdroje, se kterými mohou v rámci svých pravomocí volně nakládat. 2. Finanční zdroje místních společenství jsou úměrné odpovědnosti stanovené ústavou a zákonem. 3. Alespoň část finančních prostředků místních společenství pochází z místních daní a poplatků, jejichž sazbu mohou místní společenství v mezích zákona stanovit. 4. Finanční systémy, na nichž se zakládají zdroje, které jsou místním společenstvím k dispozici, musí být natolik různorodé a pružné, aby umožňovaly, že tyto zdroje budou pokud možno stále odpovídat skutečnému vývoji nákladů na plnění úkolů, které místní společenství mají

5. Ochrana finančně slabších místních společenství volá po zavedení postupů finančního vyrovnávání nebo rovnocenných opatření, jež mají korigovat důsledky nerovného rozdělování potenciálních finančních zdrojů a finančního zatížení, které je třeba z nich hradit. Takové postupy nebo taková opatření nesmějí omezovat volné uvážení, které místní společenství mohou v rámci své vlastní odpovědnosti uplatňovat. 6. S místními společenstvími se vhodným způsobem konzultuje, jak se jim přerozdělované zdroje mají přidělovat. 7. Dotace místním společenstvím se pokud možno předem neváží na financování konkrétních projektů. Poskytování dotací nelikviduje základní svobodu místních společenství uplatňovat v rámci své působnosti volné uvážení. 8. Za účelem získávání úvěru na kapitálové investice mají místní společenství v mezích zákona přístup na národní kapitálový trh

Obce vykonávají činnosti jak v samostatné působnosti (podle ústavy mají právo na samosprávu), tak i v přenesené působnosti (plní úkoly pro stát, především na úseku hospodaření s byty, školství, dopravy, silničního hospodářství, obrany státu, zemědělství, všeobecné vnitřní správy,energetiky, kultury aj.). a) výnos daně z nemovitostí (100 %) ; b)podíl na 20,83 % z celostátního hrubého výnosu DPH; c)podíl na 22,87 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně (dle 4 kritérií) a dále 1,5 %(podle počtu zaměstnanců s místem výkonu práce v obci);

d)podíl na 23,58 % z celostátního hrubého výnosu daně vybírané srážkou; e)podíl na 23,58 % z 60 % celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob (OSVČ); f)podíl na 23,58 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob; g)100 % daně z příjmů právnických osob v případech, kdy je poplatníkem příslušná obec

Další příjmy obce tvoří:  příjmy z vlastního majetku a majetkových práv;  příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti;  příjmy z hospodářské činnosti právnických osob založených nebo zřízených obcí;  příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy;  výnosy z místních poplatků;  dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů;  dotace z rozpočtu kraje;  dary a příspěvky;  bezúročné návratné finanční výpomoci;  návratné zdroje (půjčky, úvěry, komunální obligace) a jiné příjmy

Výdaje z rozpočtu obce zahrnují následující položky: a)závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených zákonem; b)výdaje na vlastní činnost v samostatné působnosti; c)výdaje spojené s výkonem státní správy; d)závazky z uzavřených smluvních vztahů; e)závazky ze spolupráce s obcemi a dalšími subjekty; f)úhrada úroků z půjček a úvěrů; g)výdaje na emise vlastních dluhopisů; h)výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti; i)výdaje na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec; j)dary a příspěvky na sociální a humanitární účely; k)jiné výdaje (např. splátky půjček, úvěrů a návratných výpomocí, splátky jistin dluhopisů)

Územní samosprávné celky (kraje a obce) si mohou k zajištění veřejných statků založit nebo zřídit následující subjekty:

ObecKraj Organizační složka Příspěvková organizace Obchodní společnost Obecně prospěšná společnost Nadace Nadační fond Družstvo Svazek obcí Zájmové sdružení právnických osob (obec s jinými subjekty) Zájmové sdružení právnických osob (kraj s jinými subjekty) Mezinárodní sdružení místních orgánů Mezinárodní sdružení se zahraničními partnery

Rozpočtové určení daní je dáno zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, který má zabezpečovat fiskální dostatečnost územně správních celků. Zákon rozvrhuje daňové příjmy tak, aby státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí byly relativně vyváženy a jejich fiskální kapacita se rozvíjela proporcionálně

Relativní podíl jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů je pak uveden ve vyhlášce Ministerstva financí č. 426/2006 Sb. V příloze k této vyhlášce jsou u jednotlivých obcí uvedeny tyto údaje:  název obce (Letonice);  kraj (Jihomoravský);  okres (Vyškov);  kód (593257);  počet obyvatel (např );  koeficient velikostní kategorie obce (0,5881);  procentní podíl obce na výnosu daní z příjmů (0,008171);  počet zaměstnanců (56);  procentní podíl obce na výnosu DPH (0,001339)

V souvislosti s významnými mezníky ve vývoji RUD rozlišujeme následující vývojové etapy RUD, kterými jsou:  období 1993 až 1995  období 1996 až 2000  období 2001 až 2007  období 2008 až 2012  období 2013 až