Hospodářská politika a integrace Garant a vyučující: prof. Jaroslav Homolka Tel.: Kancelář: PEF

Hospodářská politika a integrace Vyučující: Tomáš Maier, Ph.D. Tel.: Kancelář: PEF Web: Konzultační hodiny: út: 14:30 – 15:30

Podmínky zápočtu Seminární práce na zvolené téma Docházka

Zkouška Písemná - multiple choice - vypisovací (nutno psát čitelně!!!) Ústní - debata nad seminární prací - otázka na probranou problematiku

Seminární práce Titulní stránka: - Název seminární práce - Jméno a příjmení Cíl práce Analýza problému Závěr (včetně odpovědi na otázku-téma)

Seminární práce Práce bude nahrána do Moodlu nejpozději týden (tj. 168 hodin) před začátkem zkoušky! Práce bude formátu MS Word. Při nesplnění výše zmíněné podmínky studentům propadá první řádný termín!

Seminární práce Témata si volí studenti z uvedeného seznamu, na jedno téma mohou být zapsaní maximálně dva studenti. Na témata se studenti nahlašují hned, v případě nepřítomnosti telefonicky nejpozději 25.2., po tomto datu se celé přihlašování uzavře. Je v zájmu studenta a jeho zodpovědnost si pedagoga sehnat. Na y nebude reagováno.

Seminární práce - témata 1.Biotechnologie a GMO: Ano či ne? Srovnání přístupu EU, USA a rozvojových zemí 2.Obchodovatelná emisní povolení: Uplatní se v ČR a jak Lze je použít i v zemědělství? 3.Environmentální daň: argumenty pro a proti 4.Zemědělské hospodaření v chráněných krajinných oblastech: za jakých podmínek a s jakými podpůrnými/prohibitivními nástroji? 5.Pozemkové reformy v ČR: Jak je lze hodnotit jako ekonomický nástroj ze současného pohledu? 6.Ekonomická transformace v ČR: Byla kupónová privatizace úspěšná či ne? 7.Restituce jako nástroj ekonomické spravedlnosti: V čem byly hlavní problémy a jak by měly být dořešeny? 8.Nástroje transformace zemědělství v ostatních transitivních ekonomikách: komparace a hodnocení 9.Budoucnost zemědělských družstev v ČR: Budou existovat i v budoucnu a v jakých formách? 10.Družstva nové generace (NGCs): Mají šanci existovat i v českém zemědělství a za jakých podmínek?

Seminární práce - témata 11.Fair Trade: Existuje již v ČR a v jakém rozsahu a formách? 12.Fair Trade v nadnárodních firmách (Marks& Spencer, Tesco apod.): Pozitiva a negativa 13.Public Private Partnership: Jak funguje v EU a v ČR? 14.LETS ( Lokální měnové systémy): v čem je jejich význam? 15.Řešení regionální a rurální chudoby: Význam a nástroje řešení v EU a v ČR 16.Mikroúvěry a mikrofinancování: Komu mohou pomoci? 17.Výživová politika: Jaké konkrétní nástroje lze použít ke zvýšení/snížení spotřeby vybrané skupiny potravin ve vybrané cílové skupině obyvatel? 18.Výživová politika: Nástroje potravinové bezpečnosti v praxi 19.Aktivní a pasivní nástroje řešení nezaměstnanosti: Které použít a v jakém rozsahu? 20.Předčasný odchod do důchodu jako řešení nezaměstnanosti: Lze jej uplatnit v ČR a jak?

Seminární práce - témata 21.Předčasné ukončení zemědělské činnosti: Jak se uplatňuje v českém zemědělství a proč? 22.Rovné příležitosti: Pro koho a jak (význam a nástroje)? 23.Liberalizace trhu zemědělské půdy v ČR: Dopady plného otevření trhu v rámci EU 24.Regulace trhu zemědělské půdy: V jaké situaci a za jakých podmínek se má/může uplatnit? 25.Pozitivní diskriminace jako nástroj ekonomické politiky ve vztahu k ohroženým skupinám: Ano či ne a v jaké podobě? 26.Rovná daň: Formy, pozitivní a negativní dopady na jednotlivé skupiny populace v ČR 27.Daňová reforma v ČR: Tři pilíře, rovný důchod, jiná řešení a jejich dopady 28.Rovná daň v postkomunistických zemích: Úspěch nebo neúspěch? 29.Sociální ekonomika: Jakým způsobem ji lze uplatnit v ČR? Variantní návrhy 30.Daň z nemovitostí a z pozemků: Měla by být v ČR zrušena a jaké by byly dopady?

Seminární práce - témata 31.Liberalizace agrárního obchodu: Kladné a záporné dopady 32.Úloha WTO v agrárním zahraničním obchodě: Pozitivní či negativní a proč? 33.Měření konkurenceschopnosti na úrovni státu: Jakými indikátory se provádí a jaká je pozice ČR? 34.Systém hospodaření s odpady v ČR/vašem městě či obci: Jaké nástroje uplatnit pro jeho zlepšení? 35.Bioprodukty a biopotraviny: Co chybí pro zvýšení jejich spotřeby v ČR? 36.Obnovitelné zdroje energie: Proč se v Čechách nevyužívají některé zdroje (větrná energie apod..)? 37.Produkce a využití bioethanolu: Důvody pro a proti 38.Produkce a využití bionafty: Pro a proti 39.Úloha státu v ekonomice? Státní intervence ano či ne, a v jakém rozsahu? Rizika sociálního státu 40.Alternativní zdroje energie produkované v zemědělství: Pro a proti

Seminární práce - témata 41.Ekologické zemědělství v ČR: V jakém rozsahu a jak toho dosáhnout? 42.Přímé platby do zemědělství: Silné a slabé stránky 43.Dopady vstupu ČR do EU na zemědělství: pozitiva a negativa 44.PGRLF: Hodnocení a možnosti další činnosti v rámci SZP 45.Dopady ekonomické krize na zemědělství a možná řešení 46.Obchodovatelná emisní povolení: Lze je uplatnit v zemědělství a jak? 47.Lidský kapitál (Human Capital): Lze jej hodnotit jako produkční faktor a vyjádřit jeho efektivnost? 48.Indikátory trvalé udržitelnosti: Využití a hodnocení z hlediska českého zemědělství 49.Ekologická stopa: Význam, úroveň jednotlivých zemí 50.Hodnocení zemědělství z hlediska HDP: Které aktivity nejsou dostatečně zahrnuty a proč?

Seminární práce Bude původní dílo studenta!!! Text projde antiplagiátorskou kontrolou!!! Citace je doslovný přepis věty, několika vět, odstavečku či tabulky z nějaké již existující literatury, internetového zdroje apod. KAŽDÁ CITACE MUSÍ BÝT ŘÁDNĚ OZNAČENA!!! Citace se obvykle označuje tak, že se za ní dá do závorky pořadové číslo použitého zdroje, pod kterým figuruje v použitých zdrojích nebo se do závorky dá příjmení autora a rok vydání (oddělené čárkou); samozřejmě i v tomto případě musí daná publikace figurovat v použitých zdrojích (seznamu literatury). Citace zpravidla slouží k tomu, aby na ně autor sám vlastním způsobem navázal, aby je kriticky zhodnotil, porovnal je, tj. aby s nimi dále pracoval.

Seminární práce Povoleno do 15 % shody textu Případné porušení výše uvedeného bude vnímáno jako porušení Studijního a zkušebního řádu ČZU a zejména Autorského zákona (zákon č. 121/2000) Práce bude bez gramatických a jiných nedostatků!!! V seminární práci mě zajímá studentův VLASTNÍ názor, studentovy VLASTNÍ závěry

Zkouška Písemná a ústní Dáme dohromady termín(y)?

Literatura Homolka, J. a kol.: Agrární a strukturální politika. PEF Praha, 2012 (s) Svatoš, M. a kol.: Agrární politika. PEF Praha, 2010 Zpráva o stavu českého zemědělství za rok MZe ČR, Praha (ZS) Černoch, F., Zapletalová, V.: Energetická politika Evropské unie, 2014 Ministerstvo dopravy: DOPRAVNÍ POLITIKA ČR PRO OBDOBÍ 2014 – 2020 S VÝHLEDEM DO ROKU 2050 Doplňkové prezentace na webu (.ppt) Obecně internet

Politika Polis: místo, město, stát - domácnost - odvětví - region - stát - vesmír

Ekonomika Oikos: dům Nomos: řád Ekonomická politika: je soustavou pravidel a nástrojů k zajištění blahobytu „obyvatel daného domu“, tedy občanů státu, a jimi spoluvytvářených

Je třeba regulace (politiky)? NE: Ultraliberalismus Lze ho ztotožnit s anarchií ANO: Státem řízená ekonomika

Státem řízená ekonomika Je opravdu vždy škodlivá? Znáte Lafferovu křivku?

Neviditelná ruka trhu To znamená, že trh je řízen pouze tržními silami, tedy nabídkou, poptávkou a cenou. Jestliže užitek, tedy především zisk, plynoucí z dané aktivity převyšuje náklady, udělej to. Jestliže náklady převyšují užitek (zisk), nedělej to. Toto je základní pravidlo ekonomického rozhodování.

Zákon nabídky a poptávky Jestliže nabídla převyšuje poptávku, ceny klesají, což následně vyvolává pokles nabídky. Samozřejmě to celé platí i inverzně.

Jak to ten Smith vlastně napsal? Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za svůj oběd, ale je to jejich ohled na jejich vlastní zájem. Nespoléháme se na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku a nikdy jim nezdůrazňujeme naše potřeby, ale jejich výhody. Když se jedinec ze všech sil snaží použít svůj kapitál na podporu domácího průmyslu tak, aby výroba měla co největší hodnotu, pak nutně usiluje o to, aby roční příjmy společnosti byly co nejvyšší. Ovšemže většinou není jeho úmyslem podporovat veřejný zájem a ani neví, nakolik jej podporuje … myslí jen na svůj zisk a v tom, jako v mnohém jiném, jej vede neviditelná ruka, aby podporoval cíl, který neměl vůbec v úmyslu.

Bohatství národů (1776) Adam Smith

Nedokonalosti neviditelné ruky tržní selhání opožděné reakce „neviditelné ruky trhu“ informační asymetrie existence sociálních, kulturních a historických sil - „potřesení neviditelnou rukou trhu“ politické a právní síly - „neviditelná noha trhu“

Tržní selhání

Opožděná reakce

Informační asymetrie

potřesení neviditelnou rukou trhu Artur Okun

Politické a právní síly Stephen Magee

Po volbě ekonomik je nutno definovat hierarchii cílů hlavní aktéry rozhodovacího procesu časový horizont prostorovou úroveň strategie a nástroje systém kontroly a zpětné vazby

Hierarchie cílů ekonomické politiky Společenské cíle Svoboda Spravedlnost Jistota Blahobyt Cíle ekonomické politiky Ekonomická svoboda Spravedlnost rozdělování Hospodářská jistota Uspokojování potřeb

Spravedlnost formální, daná požadavkem formální svobody ve vztahu k výkonu, tj. odměňování jednotlivců podle výkonu princip rovnosti šancí, podmiňující předchozí požadavek princip spravedlnosti potřeb, tedy alespoň zaručení uspokojení minimálních potřeb každého jednotlivce

Jistota Sociální smír Hospodářská jistota a stabilita  jistotu zásobování v krizových situacích  sociální jistoty jednotlivce  jistotu příjmů a majetku  jistotu plánování pro hospodářské subjekty

Blahobyt Představuje uspokojování potřeb jednotlivce a společnosti hmotnými i nehmotnými statky Mezi statky zahrnujeme:  příjem a majetek jednotlivce  veřejně dostupné statky (kultura apod.)  životní prostředí  statky produkované domácnostmi (domácí práce, péče o děti)  další nemateriální statky (zdraví, volný čas, sociální vztahy)

Aktéři rozhodovacího procesu (v agrárním sektoru) WTO EU MZe SZIF Agrární komora Zemědělci Potravinářská komora Zpracovatelé

Aktéři rozhodovacího procesu (v agrárním sektoru) Profesní svazy Spotřebitelé Nevládní organizace Kontrolní orgány PGRLF MŽP Univerzity a jiná vědecká pracoviště

MZe „Poslouchá“ Brusel Má vliv na SZIF, Pozemkový fond apod. Marián Jurečka

Agrární komora Miroslav Toman právní a legislativní, konzultační, poradenské a praktické přípravy na povolání, zahraničních vztahů, celní a certifikační, informatiky. Agrární komora ČR je rozhodující nevládní agrární organizací, která zastupuje zájmy 103 tisíc svých členů, jimiž jsou zemědělci, lesníci, potravináři, ale také včelaři a další. Jsme organizací, která má ambice sehrát svoji roli nejenom ve svém tradičním pojetí produkce surovin pro výrobu potravin a údržbu krajiny. Svoji nezastupitelnou roli máme v novém moderním pojetí rozvoje venkova, kde chceme být partnerem obcí a všech ostatních subjektů venkovského prostoru. Zemědělství, cultura agri, k venkovu vždy patřilo a nebude tomu jinak ani v budoucnosti.

Zemědělský svaz Martin Pýcha Předmětem činnosti Svazu je obhajovat a prosazovat zájmy svých členů v oblasti produkce, odbytu a zhodnocování zemědělské produkce, usilovat o rozvoj zemědělství a venkova, pomáhat svým členům v rozvoji jejich podnikatelských aktivit a za tím účelem jim poskytovat služby, poradenský servis a vzdělávání v oblasti hospodářské, ekonomické, podnikatelské, obchodní, právní a sociální.

ASZ Josef Stehlík a) obhajoba společných zájmů členů ASZ ČR b) poradenská a informační činnost v zemědělství a lesnictví c) publikační a vydavatelská činnost d) obchodní,zprostředkovatelská a obstaravatelská činnost.

Potravinářská komora Miroslav Toman Zastupování zájmů potravinářského průmyslu a zpracovatelů zemědělské produkce aktivně působících na území České republiky vůči orgánům státní správy, orgánům a organizacím EU a jiným orgánům a organizacím, jejichž činnost jakýmkoliv způsobem souvisí se zájmy podnikatelů zpracovatelského průmyslu Potravinářské odborné a technologické poradenství v oblasti zpracování zemědělské produkce, nápojů a výroby potravin včetně připomínkových řízení legislativních novel a podpůrných programů. Spolupráce s ostatními oborovými svazy a společenstvy, která mají k problematice potravinářství vztah a nebo navazují na jeho činnost. Provádění vzdělávacích a školících činností. Podpora a uplatňování vědy, výzkumu, vývoje a inovací, včetně transferu technologií a know-how.

PGRLF Historie Zemědělec Podpora pojištění Podpora pojištění lesních školek Povodňové půjčky

Časové rozlišení krátkodobé politiky (1-2 roky i méně) střednědobé politiky (3-5 let) dlouhodobé, perspektivní politiky (nad 5 let) permanentní politiky (obecné cíle)

Prostorová úroveň lokální (sporadicky užívaná) regionální národní nadnárodní (EU apod.) globální

Nástroje ekonomických politik pozitivní (podpůrné) negativní (omezující) tržní (nepřímé)

Okruhy ekonomických politik Základem je právní rámec ekonomiky. Tržní politiky ve vztahu k domácímu a zahraničnímu trhu Politiky ve vztahu k produkčním faktorům Výživová a potravinová politika Politiky ve vztahu k životnímu prostředí a TUR Strukturální a regionální politika Ekonomická integrace a její nástroje Energetická politika Dopravní politika

Agrární politika je specifickou formou ekonomické politiky států (nadnárodního seskupení atd.) zaměřená na efektivní spoluúčast agrárního sektoru na realizaci hospodářského a společenského rozvoje při respektování specifických rysů zemědělství a produkce potravin.

Názor Václava Klause „Zemědělství je odvětvím národní ekonomiky jako každé jiné, nemá žádná natolik výrazná specifika, aby to podmiňovalo potřebu specifické agrární politiky“.

Specifika agrárního sektoru Výživa – zdraví Údržba krajiny Vodstvo Osídlení venkova Historie Primární sektor Politická citlivost Zpoždění …

Přečtěte si uvedený článek Pak se zeptám na Váš názor Zaměřte se zejména na komoditu obilí a máslo s mlékem

Potravinové hory v Evropě Autor: Liberální institut | Publikováno: | Rubrika: Novinky O podivnosti a nesmyslnosti společné zemědělské politiky toho bylo napsáno již mnoho, pár čísel ale není nikdy na škodu… Společná zemědělská politika (SZP) má svůj původ v 50. letech minulého století, kdy vznikla jako dohoda mezi Němci a Francouzi o vzájemné podpoře hospodářství. Po více než 40 letech od jejího zavedení je na SZP prakticky nic nezměnilo -- stále se jedná o položku, která zatěžuje unijní rozpočet ponejvíce. Stále je to Francie, která každým rokem získává největší podíl dotací. Stále dochází k "nadprodukci" téměř všech zemědělských plodin, které bude věnován také zbytek tohoto příspěvku. Minulý týden se na stránkách think-tanku OpenEurope objevila zpráva obsahující čísla o skladovaném množství několika produktů v roce 2006, jež byly ovlivněny právě SZP. Co lze ze zprávy vyčíst? Například to, že více než 12 milionů tun obilí bylo naskladněno za tím účelem, aby se "udržela" uměle vysoká cena obilí prodávaného na trhu. Pro lepší představu: zmíněné množství by se bez problémů dvakrát vešlo do Rožmberku. Dále pak také to, že se Evropští úředníci rozhodli a "bokem" dali 265 milionů láhví vína (kterými by se bazén o rozměrech náměstí Sv. Václava zaplnil do výše 4,1 metrů) a 117 tisíc tun másla a mléka (takovéto množství by přišlo vhod, kdybyste připravovali 78,5 miliard sendvičů a plnili 150 milionů krabic mléka). Poslední číslo, které zpráva uvádí, je tun "naskladněného" cukru. Jestliže pijete dva šálky čaje denně, stačilo by vám to na více než 600 milionů let. Na závěr malé přirovnání. V Sovětském svazu stály pro nedostatek nafty na polích traktory, což bylo následkem určitých "opatření" vyhlášených Moskvou. V Evropě 21. století leží ladem potraviny, jelikož o tom rozhodla hrstka úředníků v Bruselu. Že by se někdo nepoučil? Petr Havlík, Liberální institut

Opravdu se jedná o čísla, která by nás měla nadzvedávat ze židle?

Zkusíme si přepočet na obyvatele

Cukr: 2,2 kg Obilí: 24 kg Víno: 0,371 l Mléko a máslo: 0,234 kg

Agrárně politické cíle Efektivní účast zemědělství na národohospodářském rozvoji Stabilizace agrárních trhů Optimální zásobování obyvatelstva potravinami v odpovídající kvantitě, kvalitě, časové a plošné alokaci a dostupné ceně Zabezpečení přiměřené životní úrovně pracovníků v zemědělství - zmírnění důchodové disparity Vyrovnávání oborově specifických nevýhod Trvalá udržitelnost - ochrana a rozvoj krajiny, životního prostředí, „animal welfare“ Multifunkčnost zemědělství: provázanost zemědělské výroby, její sociální funkce, rozvoje venkova