stepi (prérie, pampy), antropogenní step Travinné biomy stepi (prérie, pampy), antropogenní step

Nejčastější výskyt: Mírný pás: střídání čtyř ročních dob a změny počasí (intenzivní cyklonální činnost) podnebí přímořské (oceánské) a vnitrozemské (kontinentální) S - převládají JZ a Z větry, J - JV a V větry

Kdy vznikají lesní a kdy travinné biomy? 500 mm srážek/rok podmiňuje klimax lesa pokles teplot: lesy listnaté (buk, dub, bříza a javor)  lesy smíšené  lesy jehličnaté pokles srážek: lesy  lesostepi  stepi

Přírodní step původně tvořila cca 2/5 povrchu Země Původní stepní krajiny byly přirozenými pastvinami, dnes jsou to kulturní stepi s lány obilí a kukuřice 90% severoamerických stepí bylo během 150 let přeměněno v zemědělskou krajinu. Odlesňováním Evropy a Nového Zélandu vznikly stepi antropogenní

Geografické rozšíření stepí v současnosti Nejvíce v Euroasii: od ústí Dunaje až k Poamuří, kromě prostoru hor J Sibiře V S. Americe v její centrální části od J okraje Kanady až do blízkosti Mexického zálivu. V J. Americe zabírají území střední Argentiny a Uruguaye V J. Africe

Pás stepí v Eurasii - stepi v S. Americe: prérie, v J. Americe pampy srážky nepravidelně během roku (250 – 650 mm/rok), slabá sněhová pokrývka na začátku léta je vláha vyčerpána, následuje velmi teplé léto bez srážek velké teplotní rozdíly: průměrné teploty v zimě –10 až –15 ºC, v letním období 20 – 25 ºC horké a silné větry

Půdní typy Molisoly – černozemě, feozemě, kaštanozemě, obsahují hodně humusu a jsou velmi úrodné matečná hornina – především spraše Zvýšený obsah Ca pH – neutrální nebo mírně kyselé rovnováha mezi mineralizací a humifikací dobrá aerace půdního profilu Halisoly, natrisoly – akumulace solí v půdním profilu, semi-aridní oblasti

Primární produkce stepí 4–11 t/ha za rok (srovnatelná s temperátními lesy) každoročně velký podíl stařiny (40–60%) podzemní biomasa >> nadzemní biomasa

Životní formy a adaptace rostlin stepí na sucho dominují hemikryptofyty: vytrvalé trávy (Stipa, Festuca, Helictotrichon, Andropogon, Panicum,..) a ostřice (Carex) intenzivní prokořenění, až do 2 m hloubky asi 50–90% kořenů v horních 15 cm půdy stratifikace kořenů geofyty – zásobní orgány v půdě (Allium, Gagea, Crocus, Ornithogalum) terofyty – relativně málo + úzké listy, kutikula, trichomy, C4 metabolismus

Vegetace nejbohatší aspekt stepi je na jaře a v časném létě na jaře a v počínajícím létě geofyty (Tulipa, Hyacinthus, Allium, Gagea, Crocus, Ornithogalum, Pulsatilla, Adonis, Iris) (Pulsatilla patens) - prérie photo: Paul Alaback

Allium stellatum Anemone occidentalis S. Am.: Prérie

V létě dominují trsnaté trávy a hemikryptofyty: (Stipa, Koeleria, Melica, Bromus, Agropyron, Phleum, Helictotrichon, Festuca, Carex, Centaurea, Gypsophila, Ranunculus, Clematis, Filipendula, Linum, Dianthus, Eryngium, Jurinea, Scabiosa). V období sucha r. Artemisia Artemisia ludoviciana Linum sulcatum Helianthus grosseserratus

Eryngium yuccifolium

Dlouhostébelnaté stepi sušší oblasti vlhkého kontinentálního klimatu (léto s dostatkem půdní vody) Východoevropské stepi: dvě klidová období (zima a léto) + dvě období vegetačního rozvoje antropogenně podmíněná step = maďarská pusta (vznik z lesostepi); J Morava (Pavlovské vrchy) = stepní bezlesí. Severoamerické stepi (prérie): srážky klesají od východu k západu → lesostep, dlouhostébelnatá prérie (Botriochloa ischaemum), smíšená prérie a krátko-stébelnatá prérie Jihoamerické stepi (bezmrazé pampy): bezlesost nejasná, zřejmě druhotná       

Krátkostébelnaté stepi suché kontinentální klima ostrůvkovité trsy trávy s krátkými stonky + holé plochy bez vegetace Středoasijské stepi: extrémně kontinentální klima s dlouhým obdobím zimního klidu (září – květen); zima bez sněhu → suchá jara, rozvoj vegetace až v červnu až srpnu. Severoamerické prérie: pás podél východního úpatí Skalnatých hor; silně suché klima (300 – 450 mm srážek) - bizoní tráva (Buchloë dactyloides)

Buchloë dactyloides Botriochloa ischaemum

Prérie: Florida - PARK EVERGLADES

Prérie: Pipestone National Monument - Minnesota

Pampa Argentina: Torres del Paine national park

Jihoafrické stepi

Lesostepi na okrajích stepí s příznivějším vodním režimem střídají se zde travinné porosty s listnatými lesy dlouhodobě ovlivnění člověkem – vypalování, vypásání, mnohde přeměněny v pole les má podrost lesních druhů nikoliv stepních, a je na místech chráněných nebo vlhkostně příznivých (severní svahy) v Evropě – doubravy, na Sibiři – jehličnatý borový, modřínový nebo i smrkový  Lužní lesy ve stepích – azonální 

Antropogenní (leso)stepi v ČR

Step: Hády u Brna

Hadcové stepi

NOTHOLAENA MARANTAE

ASPLENIUM CUNEIFOLIUM

Stipa dasyphylla