Vytvořeno v rámci projektu EU peníze školám – Základní škola Ústí nad Labem, Vojnovičova 620/5, příspěvková organizace Anotace Barvy a jejich míchání - výklad či opakování učiva Vzdělávací oblast, vzdělávací obor Umění a kultura, Výtvarná výchova Tematický okruh, téma tematická oblast: Teorie výtvarné tvorby Autor, datum vytvoření Mgr. Lucie Marková Jazyk český Očekávaný výstup Žáci se seznámí nebo zopakují základní poznatky o barvě, uvědomí si mezipředmětové vztahy – fyzika, dějepis. Speciální vzdělávací potřebyne Klíčová slova barva, tón, míchání barev Druh učebního materiálu prezentace Potřebné pomůcky PC a MS Office, dataprojektor nebo IT, sešit, psací potřeby, pastelky Druh interaktivity výklad, aktivita žáků Cílová skupina 6. – 9. ročník Stupeň a typ vzdělávání ZŠ – 2. stupeň Potřebný čas 45 min Řešení ne Celková velikost 6,57 MB Zdroje Aleš Krejča: Techniky grafického umění, Praha 1981, nakl. Artia Obrazová část: Wikimedia commons nebo archiv auroky

Výtvarná výchova, oblast: Umění a kultura 2. stupeň ZŠ Vypracovala: Mgr. Lucie MARKOVÁ Vytvořeno v rámci projektu EU peníze školám – Základní škola Ústí nad Labem, Vojnovičova 620/5, příspěvková organizace

Ahoj, doufám, že mě všichni znáte, ale raději se představím: Již přes pět století se mi říká Mona Lisa a můj úsměv takto zachytil geniální malíř, vynálezce a renezanční člověk Leonardo da Vinci. A ten považoval správně namíchané barvy za vědu. Ahoj, doufám, že mě všichni znáte, ale raději se představím: Již přes pět století se mi říká Mona Lisa a můj úsměv takto zachytil geniální malíř, vynálezce a renezanční člověk Leonardo da Vinci. A ten považoval správně namíchané barvy za vědu. Nejdříve si ujasníme základní termín – BARVA. Buď ji vnímáme jako elektromagnetické záření o různých vlnových délkách nebo jako pigment, pastu, která se vyrábí – dnes v chemických závodech ve velkovýrobnách, dříve si sami umělci vyráběli z přírodních surovin vlastní barvy a úzkostlivě své tajemství střežili. Nejdříve si ujasníme základní termín – BARVA. Buď ji vnímáme jako elektromagnetické záření o různých vlnových délkách nebo jako pigment, pastu, která se vyrábí – dnes v chemických závodech ve velkovýrobnách, dříve si sami umělci vyráběli z přírodních surovin vlastní barvy a úzkostlivě své tajemství střežili.

Vytvořeno v rámci projektu EU peníze školám – Základní škola Ústí nad Labem, Vojnovičova 620/5, příspěvková organizace Barvy zkoumal například Issac Newton nebo básník Johann Wolfgang Goethe, ti sestavili první barevné kruhy a všímali si rozkladu bílého světla na barevné spektrum. Takto ztvárnil barevný kruh J. W. Goethe. Newton jako první uspořádal barvy slunečního spektra do kruhu, zvolil sedm tónů podle sedmi tehdy (v 17. století) známých barev.

Vytvořeno v rámci projektu EU peníze školám – Základní škola Ústí nad Labem, Vojnovičova 620/5, příspěvková organizace V první polovině 18. století se při míchání sedmi Newtonových barev objevily tři základní: žlutá, purpurová a modro azurová, jejichž mícháním vznikají další barvy : červená, zelená a modrá. Brzy se přišlo na to, že se barvy světelného spektra dají sčítat i odčítat. Součet tří základních světel dá výsledné bílé světlo. Odčítání tří základních světel dá černou, tedy tmu.

Vytvořeno v rámci projektu EU peníze školám – Základní škola Ústí nad Labem, Vojnovičova 620/5, příspěvková organizace Výtvarný umělec však barvy vnímal od nejstarších dob jinak, a to jako barevné pigmenty, které získával z přírody. Vzniklé prášky a tekutiny míchal na pasty, které nanášel na nejrůznější podklady: papír, dřevěné desky, stěny, plátna, vydělané kůže a řadu dalších. Ovšem už Aristoteles věděl, že je barva viditelná jen díky světlu. Barvu vnímáme subjektivně, a to pomocí těchto kvalit: barevného tónu, světlosti a sytosti barvy. Abyste si to uměli představit, toto je řada barev jednoho tónu – žlutého. Liší se světlostí a sytostí. Buď přidáme bílý pigment nebo barvu zředíme na bílém podkladu.

Vytvořeno v rámci projektu EU peníze školám – Základní škola Ústí nad Labem, Vojnovičova 620/5, příspěvková organizace Barevné pigmenty nemícháme jen s bílou Př. Červená a bílá dá růžovou. nebo černou, Př. Žlutá a černá dá okr. ale také mezi sebou: Modrá a červená dá fialovou. Žlutá a modrá dá zelenou. Červená a žlutá dá oranžovou. Barevné pigmenty nemícháme jen s bílou Př. Červená a bílá dá růžovou. nebo černou, Př. Žlutá a černá dá okr. ale také mezi sebou: Modrá a červená dá fialovou. Žlutá a modrá dá zelenou. Červená a žlutá dá oranžovou. Víte, že míchání sytých tónů s bělobou využívá technika zvaná kvaš? A smícháme- li syté tóny s černou či šedivou dostaneme tóny lomené? Víte, že míchání sytých tónů s bělobou využívá technika zvaná kvaš? A smícháme- li syté tóny s černou či šedivou dostaneme tóny lomené?

Vytvořeno v rámci projektu EU peníze školám – Základní škola Ústí nad Labem, Vojnovičova 620/5, příspěvková organizace To je konec mého povídání o barvách a jejich míchání či mísení, ale pro vás je to začátek: vezměte si barvy (vodové či akrylové nebo tempery) a zkuste míchat a tvořit …. Nemusíte jako mistr Leonardo da Vinci, stačí jen pro radost. Jestli chcete o mistrovi vědět více, stačí kliknout na jeho jméno.Leonardo da Vinci To je konec mého povídání o barvách a jejich míchání či mísení, ale pro vás je to začátek: vezměte si barvy (vodové či akrylové nebo tempery) a zkuste míchat a tvořit …. Nemusíte jako mistr Leonardo da Vinci, stačí jen pro radost. Jestli chcete o mistrovi vědět více, stačí kliknout na jeho jméno.Leonardo da Vinci „Děkuji, milá přítelkyně, za pomoc při povídání o barvách.“ „Chval přítele veřejně a kárej ho mezi čtyřma očima,“ to jsou moje slova. „Děkuji, milá přítelkyně, za pomoc při povídání o barvách.“ „Chval přítele veřejně a kárej ho mezi čtyřma očima,“ to jsou moje slova.