Mgr. Štěpánka Kozlerová 24. května 2011 Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné.
Advertisements

Kariérové poradenství
Zákon o sociálních službách
Příprava koncepce kvality zdravotnických zařízení –aktuální stav
Projekt „Rozvoj procesu plánování dostupnosti sociálních služeb v Olomouci“ 3. KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA OLOMOUCE 2013 – 2015 Tato akce je.
Plánovaný rozvoj služeb
RYTMUS, o.p.s – od klienta k občanovi
PRESENTACE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A SOCIÁLNÍ PRÁCE V O.S. ESTER PRO ROK ČLENĚNÍ PROGRAMŮ: PROGRAMY SE ZÁKONA Č. 108/2006 SB. (SOCIÁLNÍ SLUŽBY)
Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice
Role nelékařů v českém zdravotnictví
KLÍČOVÉ KOMPETENCE Lucie Hučínová Výzkumný ústav pedagogický v Praze
Sociální událost Mgr. Terezie Pemová.
„Když pomáháme rodině, uzdravujeme svět“ (Virginie Satirová) Zavedení supervize pro pracovníky oddělení sociálně-právní ochrany dítěte, kontraktování.
Péče o osoby s afázií.
Mgr. Vendula Baboučková. A – akce R – rehabilitace P – pomoc I – integrace D – dobrovolnost A – agapé (-láska pečující), křesťanská láska, sounáležitost,
Fakultní nemocnice Ostrava
PORADENSKÝ SYSTÉM v České republice
Domácí péče Home care.
Terénní sociální práce v sociálně vyloučených lokalitách Mgr.Kateřina Dosoudilová, DiS.
Koncepce ošetřovatelství
Poradenství pro zdravotně postižené Pojetí a přínos kurzu Anna Kučerová.
INVALIDITA JAKO SOCIÁLNÍ UDÁLOST
Vzdělávání sociálních pracovníků
Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu „Podpora vzdělávání a supervize v sociální.
Návrh legislativních změn v oblasti náhradní rodinné péče (výstupy projektu) PhDr. Miloslav Macela Praha, 16. června 2015.
Školní speciální pedagog. Diagnostika speciálních vzdělávacích potřeb žáka Provádění, event. zajištění krátkodobé i dlouhodobé individuální práce se žákem.
Petr Kopečný Katedra speciální pedagogiky PdF MU Prešov,
„Problémy rodinné péče o osoby se zdravotním postižením“ Projekt „Nejsme chudinky, jsme hrdinky“ V Praze 30. září 2014.
Mgr. Zuzana Jentschke - Stőcklová náměstkyně ministryně Sekce pro sociální a rodinnou politiku 10. dubna 2014.
Poradenství v sociálních službách. Sociální poradenství Základní Odborné.
Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Klíčové aktivity realizované v Pardubickém kraji Pardubice, dne
Krásná Lípa projekt Aktivizace rodin Volfová Hana (ASZ) Kolář Jan (místostarosta Krásné Lípy) Praha,
1 Mgr. David Pospíšil Mgr. David Pospíšil, ředitel odboru sociálních služeb MPSV seminář „Zdravotně postižení – příspěvek na péči - jak dál?” Poslanecká.
Zkušenosti s transformací sociálních služeb v Maďarsku Miklós Szentkatolnay Deinstitucionalizace: cesty vpřed 14. – , Praha.
1 PRIORITY SEKCE NÁMĚSTKYNĚ MINISTRA PRO SOCIÁLNÍ A RODINNOU POLITIKU.
Národní politika BOZP a příprava Národního akčního programu BOZP pro období konference Společně bezpečně v EU – Partnerství v prevenci rizik.
KOORDINOVANÁ REHABILITACE Z POHLEDU ERGOTERAPIE Mgr. Kateřina Svěcená Ergoterapeut Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze.
Sociální prostředky rehabilitace zdravotně postižených JUDr. Pavel Ptáčník, MPSV.
Mgr. Jana Hanzlíková náměstkyně ministryně Sekce pro ochranu práv dětí a sociálního začleňování 10. dubna 2014.
„Podpora zaměstnanosti Litoměřicka“ CZ.1.04/3.3.05/ Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a.
D LUHOVÁ PORADNA – D IECÉZNÍ CHARITA P LZEŇ Mgr. et. Bc. Ondřej Špendlíček Individuální projekt města Chebu na změnu situace sociálně vyloučených.
Leoš Heger Konference „Zdraví seniorů“ , PSP ČR Praha programové body TOP 09 zdravotnictví x senioři.
Platforma pro sociální bydlení: Prevence ztráty bydlení a potřeby lidí bez domova 27. leden 2015 Jan Milota.
Zdravotně znevýhodnění jako cílová skupina sociálních služeb.
REHABILITAČNÍ DÍLNA - PŘÍPRAVA NA PRÁCI. C ÍLOVÁ SKUPINA Služba je určena osobám s mentálním postižením, které mají vážný zájem o začlenění do pracovního.
Sociální práce v roce 2012 Bc. Ivana Vedralová. Od Úřad práce ČR převezme:  Činnosti, které přímo souvisejí s řízením, rozhodováním a výplatou.
Evropské strukturální a investiční fondy Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání P-KAP: Kariérové poradenství prezentace pro Olomoucký kraj Mgr. Miroslav.
PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Prameny, mezinárodní organizace, vztah ČR a EU JUDr. Petr Čechák, Ph.D.
Kariérové poradenství v českém středním školství
Projekt na podporu neformální péče v ORP Hodonín
Mezinárodní den sester květen 2009
Doc. PhDr. Kateřina Ivanová, Ph.D.
Koncepce rozvoje sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením poskytovaných příspěvkovými organizacemi Zlínského kraje na období Luhačovice.
Důležitost propojování zdravotního a sociálního systému
Zdravotní péče, odborné činnosti, zdravotní služby
Spolupráce MŠ se školskými poradenskými zařízeními
ÚLOHA STÁTU VE ZDRAVOTNÍ POLITICE
Reforma psychiatrické péče
Sociální šetření a legislativa
Péče o osoby s afázií.
DISKRIMINACE Z POHLEDU PEČUJÍCÍ RODINY
Mezioborový přístup v SP východiska, podmínky, metody
Ing. Stanislava Správková
Obor zdravotních služeb MZ
8. Spolupráce MŠ se školskými poradenskými zařízeními
§ 49 Domovy pro seniory. V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž.
3. Krizová pomoc Sociální rehabilitace
PORADENSKÝ SYSTÉM v České republice
Středisko rané péče SPRP, pobočka Brno
Budoucnost domácí péče
Transkript prezentace:

Mgr. Štěpánka Kozlerová 24. května 2011 Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

Rehabilitace nezávislého a plnohodnotného tělesného a duševního života osob po úrazu či nemoci zmírnění trvalých následků nemoci nebo úrazu pro život a práci člověka plynulé a koordinované využití léčebných, sociálních, pedagogických a pracovních prostředků k dosažení co nejvyšší funkční schopnosti člověka

Koordinovaná rehabilitace ucelená, komprehenzívní činnost všech složek společnosti (státu, institucí, organizací a jednotlivců) cílem – zařazení člověka s disabilitou znovu do aktivního společenského života na úrovni zdravotnické, sociální, kulturní, pedagogické, pracovní, technické, legislativní, ekonomické, organizační a politické celospolečenský proces, který se dotýká téměř všech aspektů společenského života

realizována prostřednictvím: –posilování zachovalých funkcí organismu –využitím a rozvojem vědomostí a kompetencí jednotlivce –nácvikem dovedností a soběstačnosti –vykonáváním činností jiným, náhradním způsobem

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením v ČR platná od 10/2010 chrání osoby s disabilitou před všemi druhy diskriminace a pokrývá občanská, politická, ekonomická, sociální a kulturní práva článek 26 - Habilitace a rehabilitace

Článek 26 - Habilitace a rehabilitace dosáhnout a udržet si co nejvyšší úroveň samostatnosti, uplatnit v plné míře tělesné, duševní, sociální a profesní schopnosti a dosáhnout plného začlenění a zapojení do všech aspektů života společnosti

organizují, posilují a rozšiřují komplexní habilitační a rehabilitační služby a programy, především v oblasti zdravotní péče, zaměstnanosti, vzdělávání a sociálních služeb, takovým způsobem, aby tyto služby a programy: –začínaly pokud možno co nejdříve a byly založeny na multidisciplinárním posouzení individuálních potřeb a předností –podporovaly zapojení a začlenění do společnosti a všech oblastí jejího života, byly dobrovolné a dostupné pro osoby se zdravotním postižením co nejblíže místu jejich bydliště, a to včetně venkovských oblastí

rozvoj vstupního a soustavného vzdělávání odborníků a pracovníků habilitačních a rehabilitačních služeb dostupnost, znalost a využívání kompenzačních pomůcek a technologií určených pro osoby se zdravotním postižením, které usnadňují habilitaci a rehabilitaci

Cíl rehabilitace minimalizovat přímé důsledky trvalého nebo dlouhodobého zdravotního postižení zajistit včasnost poskytnutí, návaznosti jednotlivých složek rehabilitace (léčebné, sociální, pedagogické a pracovní) v průběhu ucelené rehabilitace a za součinnosti všech jejích složek se osoba s disabilitou stane méně závislou na pomoci okolí a další podpoře státu

Základní principy individuální posouzení potřeb včasnost komplexnost, návaznost a koordinovanost dostupnost efektivita

Sociální pracovník zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a prováděcí vyhláška tohoto zákona č. 505/2006 Sb. způsobilost k právním úkonům trestní bezúhonnost zdravotní způsobilost

odborná způsobilost –VOŠ - sociální práce, sociální pedagogika, humanitární práce, sociálně právní činnost, charitní činnost –VŠ - sociální práce, sociální politika, sociální pedagogika, sociální péče, speciální pedagogika

Činnost sociálního pracovníka předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka se vztahují na sociální pracovníky vykonávající činnost: –v sociálních službách a při pomoci v hmotné nouzi –v sociálně-právní ochraně dětí, ve školách a školských zařízeních –ve zdravotnických zařízeních –ve věznicích –v azylových zařízeních

Sociální pracovník – náplň práce sociální šetření posuzování životní situace pacienta, analýza sociální situace sociální agendy (řešení hmotné nouze či sociálně právních problémů) sociálně právní poradenství analytická, metodická a koncepční činnost v sociální oblasti

odborná činnost v zařízeních poskytujících služby sociální prevence depistážní činnost poskytování krizové pomoci sociální poradenství sociální rehabilitaci

poradenství adekvátní k onemocnění nebo následkům úrazu pacienta komunikace s pacienty, rodinnými příslušníky komunikace s poskytovateli sociálních služeb, úřady práce, institucemi domácí návštěvy společně s ergoterapeutem spoluvytváření krátkodobého a dlouhodobého rehabilitačního plánu pacienta

Koordinovaná rehabilitace a sociální pracovník součást multidisciplinárního týmu návaznost služeb včasný kontakt s pacientem/rodinou sociálně právní poradenství

hledá vhodné služby, které splňují požadavky pacienta společně volí nejefektivnější způsoby řešení služby jsou zaměřeny na pacienta a jeho potřeby

Přínos multidisciplinárního týmu víceoborové posouzení individuální přístup k pacientům vyjádření týmu je významným podkladem pro stanovení odpovídajících prostředků rehabilitace

provádět diagnostiku navrhovat dlouhodobý a krátkodobý rehabilitační plán spolupracovat s odborníky dalších profesí Úloha multidisciplinárního týmu

Case management pojem se v ČR dosud neustálil – tzv. případové vedení efektivnější řešení situace case manager – klíčová osoba pro pacienta a pro celý systém poskytované péče a služeb –koordinátor práce týmu, zodpovídá za vytvoření, aktualizaci a provádění plánu péče

Základní prvky case managementu přehled o potřebách a schopnostech pacienta plánování a stanovení jasně definovaného cíle realizace plánu společně s pacientem a jeho sociálním okolím monitorování celého průběhu rehabilitace vyhodnocování

Case manager koordinátor, organizátor procesu role se liší v různých modelech –osoba, která klienty vyhledává a kontaktuje –terapeut, poradce –osoba, která hájí zájmy klienta –zprostředkovatel služeb poskytovaných někým dalším –průvodce pacienta a rodiny systémem služeb a péče

Přínos case managementu dostupnost kontinuita koordinace přizpůsobivost výkonnost – efektivita minimalizace chybných rozhodnutí

Přínos case managementu komplexní posouzení případu různými profesemi cílená, účelná podpora a koordinace služeb finanční úspora – prevence překrývání služeb časová úspora – rychlejší řešení celého případu aktivizace pacienta – je aktivně vtažen do řešení své situace a do procesu plánování služeb (zodpovědný za realizaci)

Vztah case managementu k systému služeb

Principy case managementu zaměření na zdravé stránky klienta ohled na přání klienta podpora pozitivní změny využívání možností podpory i mimo tradiční služby

Fáze koordinované rehabilitace

Mezery v procesu koordinované rehabilitace nedostatek ve vzájemné propojenosti a spolupráce všech složek nižší efektivita celého procesu chybí: –koordinace celého procesu –včasná intervence, zahájení a realizace rehabilitace s konkrétně stanovenými cíli –schopnost jedince s disabilitou navrátit se co nejdřív do aktivního společenského života –přehlednost a vstřícnost systémů vůči pacientům a rodinným příslušníkům

Důsledky důsledek: zvýšené nároky a požadavky na systém dávek a služeb zásadní faktory podporující proces koordinované rehabilitace: –včasná intervence –komplexnost a spolupráce všech institucí –provázanost a dostupnost služeb a poskytovatelů –individuální přístup –možnost multidisciplinárního posuzování

Zdroje Duba, P. Koordinace ucelené rehabilitace osob se ZP, MPSV Praha 2010 Sbírka mezinárodních smluv – Úmluva o právech osob se ZP; Stuchlík, J. Asertivní komunitní léčba a case management. Fokus Praha