1. Aktuální situace českých nemocnic a jejich managementu 1. Aktuální situace českých nemocnic a jejich managementu Petr Fiala Asociace českých a moravských nemocnic Září 2012

Makroekonomický kontext Celkové výdaje na zdravotnictví v ČR oscilují dlouhodobě kolem 7% Celkové výdaje na zdravotnictví v ČR oscilují dlouhodobě kolem 7% (při poklesu HDP paradoxně procenta stoupají!). Ve srovnání s vyspělými zeměmi EU s podobnou věkovou strukturou je to málo (EU-15 průměr 9-11% i více % HDP, v USA 16-17%). Měřeno v absolutních částkách je to v ČR stále jen 1/3 - 1/2, v „následné péči“ jen 1/10 – 1/6. Roční výdaje v ČR téměř 300 mld. Kč (12 mld. Euro) Roční výdaje na 1 obyvatele v průměru 20 – 30 tis. Kč (0,8-1,2 tis. Euro), existují výrazné regionální rozdíly. Současná krize bez vlivu na výběr pojistného, viz dále. Efektivita zdrav. rel. vysoká - nízké mzdové náklady(!)

Vývoj výběru pojistného v mld. Kč RokVýběrZměna v mld.v % , ,8099, ,7+ 3,9101, ,6+ 2,8101, ,5-221,2+ 2,0 - 5,7100,9-102,50 Růst mezd v r (předběžná čísla) : + 2,2% Prognóza růstu objemu mezd v r. 2012: % Odhad vývoje nezaměstnanosti v r. 2012: 6,4 - 7% (6,1 mil. stát. poj.) Výběr 2012 (odhad): mld. Kč Za státní pojištěnce 2012 (odhad): 53 – 56 mld. Kč (v SR = 52,9) Plus pacienti cca 49 mld mld. veřejné zdroje Celkový odhad pro r. 2012: 293,5-297,5 mld. Kč (cca 12 mld. Euro)

Vývoj výběru pojistného v r MěsícVýběr v mld. KčZměna k 2011 v mld.2012/11 v % 1.24,4+ 8,1149,5 2.44,4+ 9,6127,7 3.60,9+ 8,3115,9 4.79,0+ 9,5113,7 5.98,4+ 10,6112, ,2+7,8107, ,2+10,6108, ,5+12,0108,4 Pozn.: 1. Jedná se o kumulativní součty výběru ke 22. dnu měsíce. 2. „Předsunutá platba“ za státní pojištěnce cca o 6 mld. Kč více než v r byla uskutečněna v lednu 2012, což zvyšuje celkový výběr v systému. 3. Spor o výši výběru – pojišťovny versus nemocnice

Zůstatky na účtech ZP Zůstatky ZP k a (v mld. Kč): 3,4160,600  VZP 3,4160,600 5,2315,108  ZPMV 5,2315,108 2,8552,456  ČPZP 2,8552,456 1,3151,348  OZP 1,3151,348 0,9020,793  VoZP 0,9020,793 2,2802,097  RBP 2,2802,097 2,1711,866  ZP M-A 2,1711,866 0,5840,496  ZPŠ 0,5840,496 Celkem 18,757 14,762 Pozn.: Přirozený úbytek nastává vždy ve 2.Q., který se nyní opět zvyšuje; jinak je pohyb zůstatků ZP cca 2 roky bez podstatných změn v rozmezí mld.

Vývoj výběru daní v ČR

Nemocnice v ČR 62,2 tis. lůžek (5,86/tis.obyv.) V ČR bylo v r cca 62,2 tis. lůžek (5,86/tis.obyv.) ve 189 nemocnicích. Využití lůžek cca 70%. 52,5 tis. akutních(5,25/tis.obyv.) Z toho bylo 52,5 tis. akutních, tj. 84,5% (5,25/tis.obyv.). To je evropský průměr. 4,6 lůžek v GB už přímo ohrožuje dostupnost péče („čekací seznamy“) Více mají např. v Rakousku, Německu, Francii, Švýcarsku, méně např. ve Španělsku, Británii. Má se za to, že 4,6 lůžek v GB už přímo ohrožuje dostupnost péče („čekací seznamy“). Francie – po vedrech v r – zřizuje nově cca 20 tis.lůžek. V ČR ze 189 nemocnic zřizuje MZ ČR 19 (27,2% lůžek), kraje 24 (15,2%), města a obce 25 (6,8%) a 121 (48,5%) je soukromých vč. a.s. v majetku krajů atp. Nemocnice ve 3 asociacích – AČMN, AN ČR, AKN. Neexistuje žádný racionální důvod rušit akutní lůžka. (!), přesto v r dále ubylo dle ČSÚ přes 1600 lůžek.

K financování nemocnic v ČR v následujících tabulkách Nemocnice AČMN – tvoří asi 72,8% veškeré nemocniční péče, nemocnice MZ asi 27,2 %. Nemocnice AČMN – tvoří asi 72,8% veškeré nemocniční péče, nemocnice MZ asi 27,2 %. Následující rozdělení na nemocnice MZ a AČM je podle metodiky ÚZIS a ČSÚ. Časová řada sleduje data od r Neexistují přesné podrobnější údaje úhrad od ZP individuálně i dle skupin (podle IČO či IČZ).

Výnosy a náklady v nemocnicích zřizovaných MZ ČR Nem. MZ Náklady/1 OD Výnosy/ 1 OD Rozdíl Marže+ 20,6%+25,1%+30,5%+28,9%+29,4%+39,8% +36% Údaje v tabulce jsou Kč na 1 ošetřovací den Výnosy (úhrady od ZP) nemocnic MZ ČR jdou vysoko nad jejich náklady (+1736 Kč/1 den). Situaci navíc „rozmělňují“ následná lůžka, zejm. psychiatrická, rhb. atp. V minulosti byly FN státem vícekrát oddlužovány.

Graf: výnosy a náklady v nemocnicích zřizovaných MZ ČR

Výnosy a náklady v regionálních nemocnicích (AČMN) Nem. AČMN Náklady/ 1OD Výnosy/ 1 OD Rozdíl Marže - 3,2%- 0,4%+ 2,6%+ 2,2%+ 0,1%- 0,5%+ 0,9% V nemocnicích AČMN oscilují náklady a výnosy i rentabilita kolem nuly. Na akutních lůžkách je bilance zpravidla lehce pozitivní, na následných lůžkách často negativní. V zařízeních AČMN nejsou žádné rezervy pro pokrytí inflace, DPH a zvyšování mezd na úroveň slíbenou vládou v r Závěr: V zařízeních AČMN nejsou žádné rezervy pro pokrytí inflace, DPH a zvyšování mezd na úroveň slíbenou vládou v r Údaje jsou v Kč na 1 oš. den

Výnosy a náklady v regionálních nemocnicích AČMN

Vývoj nákladů na lůžkovou péči Pozn.: Stagnace úhrad v podfinancované následné péči je neudržitelná.

K financování nemocnic v ČR 46,2% Výdaje na lůžkovou péči klesly v ČR na 46,2% z celkových nákladů na zdravotnictví. Současný model financování nemocnic v ČR preferuje velké nemocnice, Současný model financování nemocnic v ČR preferuje velké nemocnice, zejména FN. Jejich náklady tvoří až násobky regionálních zařízení a následné péče. Financování je velmi komplikované Financování je velmi komplikované – skládá se z více složek: paušály, „balíčky“ (indiv. cena – TEP, kardio-, čočky, laparo-, kyretáž atp.), „DRG“ – dle případového paušálu (viz dále), ambulance, centra. Nerovnosti: Nerovnosti: Zákl. sazba DRG=29,5 tis. Kč, ale lze sjednat také „individuální“ sazbu (rozpětí 20 – 50 tis. Kč). (!) Následná péče dostává jen zlomky Následná péče dostává jen zlomky (den před překladem za její pacienty „akutní“ lůžko dostávalo vícenásobky).

In margo DRG Tzv. DRG (Diagnosis Related Group/s) je klasifikační systém Tzv. DRG (Diagnosis Related Group/s) je klasifikační systém pro zařazení pac. do podobných skupin dle dg. a klinické složitosti. prof. Fetter (Yale) – sledování kvality Autor: prof. Fetter (Yale) – sledování kvality v programu Medicare, testováno od r Prvně použito pro financování 1982 – New Jersey Prvně použito pro financování 1982 – New Jersey (zcela změnilo mapu diagnóz směrem k navýšení úhrad). Relativní váhy udávaly míru spotřeby zdrojů. Později v dalších státech USA a ve světě (Victoria v Austrálii, Maďarsko, Německo, Švédsko aj.). Systém velmi citlivý na vstupní data, jejich zkreslování či falšování, na kontrolu. V „následné péči“ se neujal. Systém velmi citlivý na vstupní data, jejich zkreslování či falšování, na kontrolu. V „následné péči“ se neujal.

Zkušenosti s DRG zlepšilo kvalitu péče Neprokázalo se, že by DRG zlepšilo kvalitu péče. zhoršení kvality Neprokázalo se zhoršení kvality péče v rámci DRG (resp. LKF v Rakousku); do systému ale vnášejí dyskomfort – pro pacienty, zdravotníky i plátce. snížily náklady Neprokázalo se, že by DRG snížily náklady na financování nemocnic a zdravotnictví. Náklady na zdravotnictví rostou ve všech zemích s DRG Náklady na zdravotnictví rostou ve všech zemích s DRG stejně jako dřív… Vnitřní náklady na systém jsou značné. Vnitřní náklady na systém jsou značné. V dlouhodobé a chron. péči se DRG či LKF neujaly. V dlouhodobé a chron. péči se DRG či LKF neujaly.

Deset mýtů o českých nemocnicích 1. V ČR je nadbytek nemocničních lůžek. 1. V ČR je nadbytek nemocničních lůžek. Nezakládá se na pravdě, viz historický kontext a viz dále. 2. Je třeba optimalizovat lůžkový fond. 2. Je třeba optimalizovat lůžkový fond. Za poslední 4 roky se snížil počet lůžek o 5,2 tis. Jejich počet je v někt. profesích kritický. Ve FN se počet lůžek nesnižuje. 3. Akutní lůžka se mají přeměnit na následná. Následná lůžka sama ubývají (v r o dalších 300 lůžek). Na vině je financování – lůžka produkují čistou ztrátu. 4. Snížením počtu lůžek se sníží náklady ZP. Náklady ZP neustále rostou, i když lůžek ubývá. Nemocnice nebyly nikdy placeny za počet lůžek, ale za péči (nyní DRG). 5. Rušení lůžek se týká všech nemocnic. 5. Rušení lůžek se týká všech nemocnic. Netýká – viz např. kritéria (500 porodů, interna spád pod 100 tis., chirurgie pod 45 tis. atd.).

Deset mýtů o českých nemocnicích 6. Nemocnice mají odrážet potřeby „trhu“. V EU-15 není zdravotnictví tržní, ale veřejná, nezisková služba. I kdyby u nás mělo být, pak se lůžka nesmí rušit administrativně. 7. Je třeba používat právních cest, ne stávek. Samo MZ ani ZP je nedodržují. Neexistují zákonné podmínky „optimalizace“ sítě, analýzy, objektivní kritéria atd. 8. Redukci lůžek podporují odborné společnosti. Třebaže to tvrdí ZP, OS (s 1 výjimkou) žádná čísla nevydala! 9. Kritéria jsou objektivní. Žádná objektivní kritéria nikdy nebyla zveřejněna ani diskutována. Nikdo se neptal pacientů, nemocnic, zdravotníků. 10. AČMN se brání přeměně lůžek. AČMN není proti analýze, diskusi a koncepčních krocích. Současné změny se dějí bez pravidel, jen dle vůle ZP. Některé kroky jsou nevratné!

Lidské zdroje: (plané) sliby sestrám a lékařům Zdravotníci („lidské zdroje“) jsou nejcennějším kapitálem českého zdravotnictví. Zdravotníci („lidské zdroje“) jsou nejcennějším kapitálem českého zdravotnictví. Jejich kvalifikace je srovnatelná s vyspělou EU. Jejich mzdy tvoří ve srovnání s vyspělými zeměmi EU výrazně nižší podíl na nákladech ve zdravotnictví. V EU je jejich podíl kolem 70%, nezřídka už i 80% - a jen 20-30% tvoří režie. V EU je jejich podíl kolem 70%, nezřídka už i 80% - a jen 20-30% tvoří režie. V ČR je podíl mzdových nákladů ve velkých nemocnicích obvykle do 40%, v menších nemocnicích a v následné péči 50 – 70%. Proto je v českém (slovenském) zdravotnictví dobře pochopitelný tlak na mzdy. Proto je v českém (slovenském) zdravotnictví dobře pochopitelný tlak na mzdy.

Podíl platů zdravotníků na celkových zdravotnických výdajích v ČR a) Platy sester a) Platy sester – 24 mld. Kč (8,4%) b) Platy lékařů b) Platy lékařů – 26 mld. Kč (9,1%) (z toho lékaři v nemocnicích - 9 mld. Kč, tj. 3,1%) c) Ostatní personál c) Ostatní personál – 14 mld. Kč (4,9%) Celkem - cca 64 mld. Kč (22,4%) Z toho cca 20 mld. Kč jde zpět do státního rozpočtu jako odvody a daně. Pozn.: Jedná se o kvalifikovaný odhad z veřejných stat. zdrojů. Rakousko, Německo: začínající lékař kolem 100 tis. Kč hrubého, lékař s 10 lety praxe cca 150 tis. Kč; sestra s plnou kvalifikací – tis. Kč.

Úhrady ZP nemocnicím v r Vláda ČR schválila dne a PSP ČR dne zdravotně pojistné plány ZP s násl. parametry úhrad ve srovnání s r. 2011: Nemocnice: 98,6 % OLÚ: 97,0 % LDN:97,1 % Oš. lůžka:99,1 % Hospic: 97,0 % Pozn.: Podle aktuálních údajů nemocnic AČMN tato čísla odpovídají skutečným úhradám od ZP v průběhu roku VZP (režijní náklady: 99 %, fond odměn: 115%...) 2. VZP (režijní náklady: 99 %, fond odměn: 115%...) (V r reálný pokles úhrad na 93-94% roku 2011)

Závěr: možnosti navýšení platů dle „Memoranda“ z února 2011 úhrady jsou výrazně vyšší než náklady Navýšení připadá v úvahu ve velkých, přímo řízených nemocnicích MZ, jejichž úhrady jsou výrazně vyšší než náklady (v průměru o 36%). I zde jsou ale výrazné rozdíly. V regionálním zdravotnictví je dle všech dostupných analýz nereálné navyšovat platy V regionálním zdravotnictví je dle všech dostupných analýz nereálné navyšovat platy – viz vliv inflace, zvýšené DPH v r a dlouhodobě nízké marži. nominálně cca jen 98%, reálně jen cca 93-94%. Podle materiálů MZ ČR přidávají ZP nemocnicím AČMN v r % proti referenčnímu období, dle údajů nemocnic je to nominálně cca jen 98%, reálně jen cca 93-94%.

Děkuji Vám za pozornost

2. Zdravotnictví v zemích „Visegrádské čtyřky“ (Úvod do problematiky) Petr Fiala Asociace českých a moravských nemocnic Září 2012

Visegrád – Stoličný Vyšehrad Visegrád: Historický hrad a město, položené na vysokém ostrohu nad Dunajem, cca 30 km severně od Budapešti, známé a využívané už v římských dobách.

Symbolická setkání 1335 – Schůzka králů z Čech (Jan Lucemburský), Polska (Kazimír III. Veliký) a Maďarska (Karel Robert), kteří uzavřeli spojenectví proti Habsburkům – symbolické místo sejití prezidentů 3 států – Československa (Václav Havel), Polska (Lech Walensa) a Maďarska (József Antal) deklarující společný postup a podporu vstupu do EU a NATO a spol.

„Visegrádská čtyřka“ Země „V 4“ – Polsko, ČR, Maďarsko, Slovensko. Mají mnoho společného v historickém vývoji (vč. Rak.- Uherska) i v nových dějinách („socialismus“; a ve zdravotnictví „Semaškův model“), dále v kultuře, způsobu života („středoevropská mentalita“) atd. Dnes – nejzřetelněji vyprofilovaná iniciativa ve Střední Evropě a katalyzátor integračních procesů. Pokojné rozdělení Československa a další spolupráce ČR a Slovenska bráno jako přijatelná, kultivovaná varianta. Image „V 4“ – vnímána jako relativně stabilní část EU, na rozdíl od pokračující nestability na Balkáně.

Základní demografická data ZeměPočet obyv. v mil.Rozloha v tis. km2 CZ10,678,9 PL38,7312, 7 H10,193,0 SK5,449,0 Celkem64,8533,6 Poznámka: Obdobná velikost zemí v EU: Francie 63 mil. obyv. a 544 tis. km2, Španělsko 505 tis. km2a 41 mil. obyv., Německo 357 tis. km2 a 84 mil. obyv. Co do velikosti jim může konkurovat samotné jen Polsko (oblíbený partner EU i NATO), jako celek patří země V4 k největším útvarům Evropy,

Základní indikátory (výstupy) zdraví ZeměKojenecká úmrtnost Prům. délka života muži Prům. délka života ženy CZ2,873,880,3 PL5,671,680,2 H5,670,378,5 SK5,971,378,7 Průměr EU-15: Kojenecká úmrtnost je 3,2/1000 živě narozených. Prům. délka života 80,2 (PL: 75,6; CZ: 77,3; H: 73,8 ; SK: 74,8)

Výdaje na zdravotnictví ve „V 4“ v r ZeměPodíl na HDP v %Absolutně v US dol. dle PPP CZ6, PL7, H7, SK7, Poznámka: V EU-15 je průměrný podíl z HDP 9,7% (9-11%) a průměrné absolutní částky v dolarech dle PPP (A-3836, F-3778, D-3692). Země V4 dávají na zdrav. sotva 1/3-1/2 zemí EU-15.

Maďarsko – zákl. char. systému Povinný pojišťovenský systém („Fond zdravotního pojištění“) Hlavní a nejsilnější roli ve zdrav. hraje stát (příjmy, výdaje) Ministerstvo Národních Zdrojů – a v jeho rámci „Státní sekretář pro zdravotnictví“ Roste „spoluúčast“ (out-of-pocket-payment: 23,7%) Rozšířené „úplatky“ („neformální platby“, až 11% zdrojů ve zdrav.) Platby: rodinní lékaři kapitace (gatekeeping), ambulance za výkon, DRG (HDG) v nemocnicích. Celkem 175 nemocnic – velmi zastaralý fond i vybavení 3,3 aktivních lékařů na 1000 obyv. – nízké platy, odchody lékařů do zahraničí Žádné reformy dosud nevedly k cíli, všeobecná nespokojenost obyvatel i zdravotníků se stavem zdravotnictví.

Nemocnice v Maďarsku Počet nemocnic v r. 2009: 177 Počet lůžek: 72,2 tis. (44 tis. akutních a 27 tis. chronických?) Převažující velikost: do 250 lůžek 41%, lůžek 29%. Velké rozdíly v distribuci lůžek, největší počet v Budapešti (26%). Základní sazby v maďarském DRG (HDG) v přepočtu na Kč: - Fakultní nemocnice: – Kč - Okresní nemocnice: – Kč - Městské nemocnice: – Kč

Maďarsko – lékaři a sestry Počet lékařů v nemocnicích: 10,7 tis. úvazků Počet sester v celém Maďarsku cca 62 tis. Průměrné hrubé platy v nemocnicích v r (v přepočtu na Kč, v kursu 1 Kč = cca 11,50 forintů, 100 forintů 8,7 Kč): Lékaři: 31,7 tis. Kč (z toho zákl. plat cca 20,9 tis. Kč) Sestry: 14,6 tis. Kč (z toho zákl. plat cca 9,9 tis. Kč) Ostatní zdrav. prac.: 12,3 tis. Kč (z toho zákl. plat cca 9,2 tis. Kč) Průměrný plat ve zdr.: 15,8 tis. Kč (z toho zákl. plat cca 10,9) Základní plat tvoří v průměru cca 69 % z celk. platu (lékaři: 66%)

Polsko – zákl. char. systému Povinné pojištění pro všechny obyvatele, platí jen zaměstnanci, a stát za „zranitelné skupiny obyvatel“. Národní fond zdraví – výhradní plátce a sml. partner systému, systém je v celkovém deficitu, pokusy o oddlužování. Ministerstvo zdravotnictví + řada poradních organizací Nerovnoměrná distribuce péče (velká města: +) Platby kapitací (rodinní lékaři), výkonové (amb.) a DRG v nemocnicích. Vysoká míra korupce (šedá ekonomika) a nespokojenost občanů i zdravotníků se zdravotnictvím (8-12% občanů v případě potřeby nevyhledá péči kvůli nedostatku peněz!) „Spoluúčast“ – 22,4% – zákroky i léky Dále platby za „laskavé ošetření“ 1,5-2% HDP (neformální platby) Dosavadní reformy bez efektu. Nejnižší výdaje na zdr. z V4.

Polsko: nemocnice a zdravotníci Počet nemocnic v r. 2009: 754 Počet lůžek: přes 180 tis, 90% ve veřejných nemocnicích Velikost nemocnic: do 150 lůžek 22%, do %, do 500 – 32% Obložnost: 69,7% (CZ-75,3, H-74,3, SK-67,3, F-74,4, D-76,2) Řada nemocnic silně podvybavena a zadlužena. Z pojištění hrazen jen provoz, nikoliv investice (to je ponecháno na státu, vojvodstvích a městech). Celkově je zdravotnický systém zadlužen. Počet lékařů celkem: 132,8 tis. – počet se stále snižuje (do ciziny) Počet sester: 278,2 tis. (+ porodních asistentek 33,9 tis.) Platy zdravotníků neuvedeny.

Slovensko – zákl. char. systému Po rozpadu Československa přejat jeho pojišťovenský systém. Povinné všeobecné pojištění pro všechny obyvatele. Rezort vede Ministerstvo zdravotnictví. Stát – platby za „státní pojištěnce“ (pokles ze 4,4% z vyměřovacího základu na 4,1%, bylo by třeba cca 5,5%) V současnosti 4 zdrav. pojišťovny; největší z nich vlastní MZd., ostatní (ziskové) privatizovány silnými finančními skupinami. Celý systém je silně zadlužen, pravidelné oddlužování ZP i nemocnic převodem dluhů na „Konsolidační agenturu“. Úhrady: PL – kapitací, ambulance – výkonově, nemocnice – kombinace (případové, paušály, příprava na DRG). „Spoluúčast“ pacientů (211 Euro, 23,6%) na samé hranici únosnosti, pro některé skupiny platby mimo jejich možnosti (průměrný důchod Kč, tj. 374 Euro).

Slovensko – nemocnice a zdravotníci Počet nemocnic: 138 Počet lůžek: 26,5 tis. akutních, 4,4 tis. psych, 4,4 tis. chronických Nemocniční fond značně zastaralý a podvybavený. Počet lékařů v nemocnicích: Počet sester v nemocnicích: Průměrný hrubý plat lékaře (2009): 37,6 tis. Kč (1506 Euro) Průměrný hrubý plat sestry (2009): 18,4 tis. Kč (737 Euro) (dle jiných zdrojů 15,8 -17,1 tis. Kč; 633 – 684 Euro)

Česká republika – základní charakteristiky systému Po r. 89 pojišťovenský systém (dnes 8 zdrav. pojišťoven) Povinné pojištění pro všechny, za „státní pojištěnce“ platí stát ze SR (pro r schváleno 52,9 mld. Kč). Saldo ZP v přebytku (zůstatky ZP v posl. letech mld. Kč) V r v ČR 189 nemocnic s 62,2 tis. lůžky (56 tis. akutních) Relativně rovnoměrná distribuce zdravotnických služeb. Pracovníci ve zdravotnictví: 240,3 tis. úvazků (z toho 43,7 tis. lékařů, 105,4 ostatních zdrav. pracovníků). Platby: PL – kapitace, ambulance – za výkony, nemocnice – složitý systém, část i DRG (4-5 složek). Násl. péče – výkony. Prům. plat ve zdravotnictví v r. 2012: 25,4 tis. Kč. „Spoluúčast“ 2011 kolem 50 mld. Kč (přes 20% celk. výdajů) Celkově převládá spokojenost obyvatel s úrovní zdravotnictví a vysoká nespokojenost zdravotníků se systémem i platy.

Struktura lůžkové péče v ČR a v Rakousku Velikost nem. Počet nem. Počet lůžek %Počet nem. Počet lůžek % Do % % % % % % % % Celkem % % ČR (10 mil. obyv.) Rakousko (8 mil. obyv.) ČR má 62,5 tis. lůžek ve 189 nemocnicích. Rakousko jich má 67 tis. v 272 nemocnicích. Z toho má Rakousko 62% nemocnic do 200 lůžek (89% do 500 lůžek). Těžiště spočívá v malých nemocnicích. U nás je tomu opačně – těžiště je ve velkých a drahých ústavech.

Vývoj počtu akutních lůžek v EU v r. 2008

Závěry k „V4“ 1. Zdravotnictví v zemích V4 nedosahuje parametrů zemí EU-15 ani ve výdajích (1/2–1/3) ani v indikátorech zdraví. 2. Zdravotnické systémy zemí V4 nezvolily optimální cestu neziskových systémů veřejného zdravotnictví EU-15 a dostávají se pod vliv silných finančních skupin. 3. S výjimkou ČR jsou občané V4 většinou nespokojeni se svým zdravotnictvím. Ve všech zemích bují korupce, je vysoká „spoluúčast“ a navíc „neformální platby“ („obálky“). 4. Systém úhrad nemocnicím je často neprůhledný, výše úhrad nedostatečná. Nemocnice jsou většinou zastaralé,vč. výbavy. 5. Zdravotníci jsou nespokojeni s absolutní i relativní výší svých platů a ze všech zemí bez výjimky odcházejí do zahraničí. 6. Země Visegrádu tvoří mohutný celek podobný Francii. Společný postup zdravotníků, pacientů a dalších skupin má vysokou šanci na úspěch.

Děkuji Vám za pozornost