MUDr. Ivan Macek KNTB Zlín
Tularémie = „zaječí nemoc, zaječí mor“ 1910 – McCoy v Kalifornii v okolí jezera Tulare zjistil při průzkumu morového ohniska „moru podobné“ onemocnění syslů 1912 – spolu s Chapinem izolovali původce = Bacterium tularense 1914 – Wherry a Lamb poprvé prokázali onemocnění u člověka a souvislost s onemocněním zajíců
kolem r – u farmářů v Utahu horečka /deer-fly fever/ přenášená bodavou mouchou – několik případů vyšetřil Francis, izoloval z krve a lymf. uzlin Bacterium tularense a nemoc nazval „tularémií“ Francis se zasloužil o výzkum tularémie, položil základy bakteriologické a serologické diagnostiky, upozornil na intracelulární parazitismus původce nemoci.
1924 – v Japonsku se objevuje podobné onemocnění nazvané podle zdroje „yato-byo“ /zaječí nemoc/ či „Oharova choroba“ podle objevitele od r – popsány epidemie v Evropě /Rusko, Norsko, Švédsko, Rakousko…/ 1936 – epidemie na jižní Moravě, 417 nemocných 1938 – připravena očkovací látka z usmrcených i živých mikrobů 1962 – největší epidemie u nás – jižní Morava /okres Znojmo a Třebíč/, 739 nemocných – pracovníci v zemědělské živočišné výrobě.
Francisella tularensis – zpočátku Bacterium tularense, později zařazena mezi pasteurely a brucely, od r nazvána podle Francise polymorfní mikrob, fakultativně intracelulární patogen, schopen se množit ve fagocytujících buňkách v přirozených podmínkách odolná – vydrží ve vysušeném stavu 25 dnů, ve vodě 3 měsíce, v prachu obilí plně virulentní až 5 měsíců.
tularémie = přírodně-ohnisková nákaza rezervoár – hlodavci /zajíc, králík, myš, hraboš, veverka…/ hostitelé – reagují na infekci různou vnímavostí /infekční dávka/ a citlivostí /letální dávka/: - vysoce vnímavá a citlivá zvířata - zajíc, hraboš, myš, vodní hryzec, ondatra… - málo vnímavá zvířata – inaparentní infekce - lasička, liška, domácí zvířata, rezistentní jsou ptáci.
Cesty přenosu : - kožní oděrky, sliznice spojivky, dutiny ústní, nosohltanu, žaludku a střeva, respirační epitel plic, není vyloučena neporušená kůže - požití kontaminované potravy a vody - členovci – mezi zvířaty i na člověka /klíště, komár, ovád, veš/ Člověk je posledním článkem v koloběhu nákazy.
v místě postižení vzniká granulomatosní zánět, tvořený mononukleární infiltrací. Centrum ložiska propadá kolikvaci, která se rozšiřuje k periferii, kolem se shromažďují nerozpadlé buňky, které ohraničují oblast infekce. Zde mohou několik týdnů přežívat vitální bakterie a způsobit relaps onemocnění. jindy může být nekrotický obsah ložiska již sterilní.
Inkubační doba : 2-5 dní /resp. 1-10dní/ Začátek onemocnění : náhlý, teploty /trvají bez léčby dní/, zimnice, bolesti svalů a kloubů, bolesti hlavy na distální části horních končetin – často papuly až vesikuly, někdy exsudativní /tularemické rukavičky/ v závislosti na vstupní bráně infekce existuje několik forem onemocnění.
1. ulceroglandulární – na kůži primární infekt = papulka, vesikula s tekutinou, po vyprázdnění eroze, hojí se jizvou. Reg. uzliny jsou tuhé, citlivé několik týdnů až měsíců. Kolikvují asi za 3 týdny, spont. perforace zanechá píštěle. 2. glandulární /bubonická/ – chybí vstupní ložisko, zduří jen uzliny 3. okuloglandulární – konjunktivitida s bolestivým otokem dolního víčka, na sliznici žlutá tečkovitá ložiska, až absces slzného aparátu, zduření preaurikulárních uzlin.
4. oroglandulární – požitím nebo inhalací aero- solových částic zachycených v nosohltanu - angína s povlaky unilaterálně, stomatitis, gingivitis, zduření reg. uzlin – připomíná diftérii 5. abdominální /tyfoidní/ – vysoká infekční dávka v potravinách nebo vodě - průjem, bolesti břicha, splenomegalie 6. plicní /torakální/ - vdechnutím infikovaného prachu - intersticiální pneumonie, zduření hilových uzlin 7. generalizovaná - vzácně.
klinický obraz, epidemiologické souvislosti kultivace obtížná, punktáty sterilní přímá diagnostika: imunofluorescence serologie: - aglutinace - průkaz protilátek nejdříve ve 2. týdnu onemocnění, nejvyšší hladiny ve týdnu – nutné opakované vyšetření. Signifikantní titr: 1:80 a více - ELISA - detekuje protilátky dříve než aglutinace, ale je ekonomicky neefektivní histologie neurčí etiologii.
závisí na stadiu onemocnění, celkových příznacích, stavu uzlin zahájení nejpozději ve 2. týdnu gentamycin, makrolidy, tetracykliny, chloramfenikol, fluorochinolony lék volby: kombinace gentamycin+fluorochinolon gentamycin+tetracyklin děti: gentamycin+azitromycin
délka léčby: 2 týdny, delší léčba nemá oprávnění kolikvace uzlin – chirurgická extirpace, není to relaps onemocnění při spontánní perforaci uzliny se tvoří špatně se hojící píštěl mortalita u neléčené formy: 8%.
muž, 55 let, bydliště: Hrachovec, okr. Vsetín hospitalizace na infekčním oddělení Vsetín od do přeložen z chirurgie Valašské Meziříčí, kde hospitalizován 2 dny Dg: Abscedující lymfadenitis levé axilly Susp. zoonotická bakteriální nemoc
RA: matka hypertenze, otec zemřel na ICHS AA: negat. EA: koncem března stahoval zajíce, kterého našel mrtvého na zahradě, maso dal psovi, při stahování se neporanil, ale měl na rukou oděrky. V té době byl na PN pro exacerbaci chronické bronchitidy. OA: chronická bronchitis, jinak negativní, léky trvale neužívá, nekuřák
od – hnisavá oděrka na levé ruce od – zduření uzliny v levé axille, kašel, dušnost, pocit tlaku na hrudníku, vysoké teploty a zimnice – léčen v terénu ATB - Doxybene, Amoclen, Lekoklar – neznámá dávka a délka léčby od 1.4. do – TRN odd. V.M. – Zinacef i.v. – – chirurgie V.M. – Unasyn i.v., v CA incize uzliny o velikosti asi 5 cm v levé axille, drenáž. Sono levé axilly: abscedující lymfadenitis či hidradenitis Rtg plic: dilatace srdce oběma směry I. st., na plicích zmnožená kresba. Biochemie: zvýšení jaterních enzymů, glykémie, CRP 102,2
pacient febrilní, teplota 38,5 st. C, eupnoický, spojivky klidné, skléry bílé, jazyk sušší, povleklý, tonsilly klidné, uzliny podčelistní a šíjní drobné, ameningeální, akce srdeční pravidelná, bez šelestu, poslechově na plicích vpravo bazálně oj. chrůpky, břicho - hepar +2- 3, slezina nezvětšena, v levé axille incidovaná uzlina, okolí incize zarudlé, tuhý infiltrát o průměru asi 10 cm, bez sekrece, jinde bez lymfadenitidy, na IV. prstu LHK oděrka s hnisavou sekrecí, na palci afekce zhojena. P 80/min., TK 130/80
FW 92/100 KO: Hb 120, Htk 0,34, leuko 10,4, trombo 434, dif. KO: seg. 0,57, tyče 0,03, mono 0,08, lymfo 0,32 urea 3,3, kreatinin 72, Na 145, K 4,4, Cl 98, CRP 141,9…70,3 IgA 6,57, IgM 1,62, IgE 50,9, CIK 70 j. moč: chem. bílk. stopa, krev stopa, sed.: 16 leu, 20 ery, válce 0, bakt. 0 sekret na BV: mikroskopicky žádná bakter. flora, polynukl.+, ery ++, kultivačně sterilní - z drénu i prstu LHK sekret na BK: negativní, acidorezistentní tyčky nenalezeny hemokultury: sterilní
Rtg plic kontrolní: srdeční stín velikostí v normě, oběhově komp., v.s. zcela minimální fluidothorax vpravo Echokardiografie: bez nápadností Plicní vyšetření : negativní.
Sono axill: vpravo jeden hypoechogenní, ne zcela ostře ohraničený útvar 24x12 mm a v jeho okolí dva dosti dobře ohraničené útvary hypoechogenní do 10 mm. Vlevo dva velké útvary až 24x14 mm, stejného charakteru jako vpravo a v okolí asi 4 drobné hypoechogenity do 10 mm. Útvary jsou lokalizovány v podkoží a poblíž velkých cév.
/byly k dispozici až po propuštění/ Yersinia enterocolitica 03, 09: 1:40 pseudotuberculosis : 1:20 Listerie: negativní Toxoplasmóza: negativní Larvální toxokaróza: negativní Brucelóza: KFR, aglutinace: méně než 1:20 Tularémie: K : 40 K :320
pacient při překladu z chirurgie febrilní, 3. den vypuštěn reziduální hematom z infiltrátu v l. axille s drenáží, potom pokles teploty na subfebrilní hodnoty, 6. a 7. den opět teplota do 38,4, dále subfebrilie celkově pacient bez alterace, eupnoický zjišťujeme mírné zduření uzlin i v pravé axille, při propuštění lymfadenitis v regresi – vlevo asi vel. 3 cm, vpravo 1 cm 7. den prchavý exantém na hrudníku odstraněny stehy po extirpaci uzliny v l. axille – přetrvává sekrece.
Unasyn i.v. do 2.dne od l. dne: kombinace: Gentamycin 240 mg i.v. 9 dní, dále pacient odmítl + Ciphin á 500 mg 2x1 tbl. 7 dní od 9. dne: Doxybene á 100 mg 2x1 cps. do 25.5., celkem 4 týdny
Abscedující lymfadenitis levé axilly V.s. zoonóza /v dif. dg rozvaze na l. místě uvedena tularémie, i když v našem okrese není ohnisko nákazy/. Ambulantní kontroly 3 x ambulantní kontrola, poslední /tj. měsíc po propuštění/ Klinicky zhojeno, v axillách bez lymfadenitidy Laboratorně: FW 15/33, CRP 11,7, jaterní enzymy v normě doporučeno ukončení PN.
tularémie na severní Moravě není častým one- mocněním je třeba na něj myslet u nejasných febrilních stavů s lymfadenitidou, nereagujících na běžnou léčbu nejsnadnější dg je u ulceroglandulární formy důležitá je důkladná epidemiologická anamnéza serologická diagnostika je důležitá, ale pozdní !, vyšetření je nutno opakovat!