UČENÍ A PAMĚŤ UČENÍ A PAMĚŤ Marek Lipenský Josef Srnec

UČENÍ 1.NEASOCIATIVNÍ  Habituace  Senzibilizace 2.ASOCIATIVNÍ  Klasické podmiňování  Operantní podmiňování → změna chování a prožívání na základě získaných zkušeností.

Habituace nejjednodušší forma učení schopnost ignorovat biologicky nevýznamné podněty a soustředit se na významnější jevy útlum až zánik reakce na opakované působení (zvíře se poprvé na zvuk zvonku ulekne,ale při opakovaném působení úlek vymizí) = nástup habituace

Sensibilizace opačný proces opakovaný podnět začne vyvolávat větší odpověď, když je to spojeno s nepříjemným nebo příjemným podnětem (živější reakce zvířete na taktilní podnět poté, co bylo bolestivě píchnuto na totéž nebo jiné místo těla) Spící matku rámus neprobudí, ale slabý pláč dítěte ano)

Klasické podmiňování - podmíněné reflexy Současné působení dvou rozdílných podnětů – organismus se učí, jaký je mezi nimi vztah. Odpověď na podnět, který původně vyvolával malou nebo žádnou reakci. Pavlovi psi Vzniká opakovaným spojováním nepodmíněného podnětu (zvuk zvonku) a podmíněného podnětu(žrádlo), který pravidelně vyvolává odpověď(slinění). Podrážděním sliznice rtů a vpravením kapek mléka do úst novorozence -> nepodmíněný sací reflex. Později novorozenec reaguje sacím reflexem již při přikládání k prsu (zrakový podmíněný reflex). Opakuje-li se PP bez NP,dojde k VYHASNUTÍ podmíněného reflexu.

Operantní (instrumentální) podmiňování Jedinec se učí, že jedna z činností, kterou vykonává, je odměněna. Snaží se,aby byl odměněn (apetitivní) nebo aby nebyl potrestán (aversní). Krysa v kleci - když zmáčkne tlačítko,tak dostane žrádlo (apetitivní) nebo když zmáčkne tlačítko,tak nedostane el.ránu (aversní).

PAMĚŤ  Schopnost ukládání, uchování a vybavování informace v centrálním nervovém systému.

PAMĚŤ EXPLICITNÍ (rozpoznávací) Spojena s vědomím. Uchovávání stop závisí na hipokampu. Zpočátku nutná pro návyky (jízda na kole,začátečník v autě,...) - po zažití se to dostane do implicitní paměti.  Dějová  Dějová (umožňuje orientaci v čase a prostoru)  Sémantická  Sémantická (abstraktní informace-jména osob,věcí),její kapacita je velká IMPLICITNÍ (reflexní) Pamťové stopy se vytvoří mnohonásobným opakováním. Informace v ní si většinou neuvědomujeme. Fylogeneticky stará - již u bezobratlých.  Neasociativní učení  Asociativní učení  Zručnost a návyky  Odhad

Sensorická paměť Smyslová informace v příslušné sensorické oblasti po dobu několika stovek milisekund – z toho vyberou mozkové okruhy důležité údaje a dají je do krátkodobé paměti.

Krátkodobá paměť Pracuje jako zásobník-nové podněty vytlačují staré vjemy. Kapacita je velmi omezená(6-10 položek). Pro přepis do dlouhodobé paměti je nezbytný hipokampus. Přechod inf. z krát. do dlouhodobé paměti vyžaduje min., max. hodinu i déle. Vyžaduje to dostatečné opakování! Tento proces je velmi zranitelný - může být porušeno náhlou ztrátou vědomí nebo při anestezii. Retrográdní amnésie – člověk si pamatuje pouze události z dřívější doby, ty které předcházely ztrátě vědomí ne.

Dlouhodobá paměť Kapacita prakticky neomezená. Informace jsou řazeny v okruzích podle podobnosti a vzájemných logických vazeb.Vybavují se různě rychle v závislosti na frekvenci používání a době od uložení. Může být vybavena řadou různých asociací- vzpomínka,vůně,čich,… Ke každé paměťové stopě vedou různé cesty. Paměťové stopy s vysokou stabilitou - vznikají mnohonásobným opakováním a jsou snadno a okamžitě vybavovány ( jména osob, věcí, schopnost číst a psát,…)

Neuronální mechanismy učení a paměti Krátkodobá paměť – funkční změny na synapsích (dočasná změna množství vylévaného transmiteru, citlivosti receptoru,… = USNADNĚNÍ PŘENOSU VZRUCHU. Dlouhodobá paměť - změny v presynaptickém (ovlivnění trvání nebo amplitudy akčního potenciálu - tím ovlivnění množství uvolněného mediátoru) i postsynaptickém oddílu (vytvoření nových receptorů pro mediátor,…) Plastické změny synapsí jsou indikovány činností druhých poslů (látky,které zprostředkovávají přenos informací z povrchu buňky k nitobuněčným elementům) ->vápenaté ionty, cAMP, cGMP, inositoltrifosfát,…

„Chytré drogy“ pro lepší učení Pracují na principu lepšího zásobování mozku kyslíkem, výživa nervových buněk,…(zelený čaj, guarana, ginko biloba, káva,… NOOTROPIKA Zlepšují práci mozku, odsrtaňují únavu,depresi a zvyšují sexuální výkonost = ideální pomůcka pro zkouškové období PIRACETAM