Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Marcela Koubová. Dostupné z Metodického portálu ISSN Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV). SLITINY ŽELEZA NA ODLITKY vypracovala: I ng. Marcela Koubová Gymnázium a Střední odborná škola, Podbořany, příspěvková organizace

Slitiny železa jsou slitiny, jejichž základní složkou je železo. Mezi slitiny železa na odlitky patří: – Oceli na odlitky – Litiny s lupínkovým grafitem (šedé litiny) – Litiny s kuličkovým grafitem (tvárné litiny) – Litiny s červíčkovitým grafitem (vermikulární litiny) – Litiny s vločkovým grafitem (temperované litiny)

Podle obsahu legovacích prvků se slitiny železa na odlitky rozdělují na: – Nelegované – Nízkolegované – Středně legované – Vysokolegované Přidanými prvky (legurami), manganem, křemíkem, chromem, niklem, molybdenem, vanadem, wolframem aj., se dosahuje speciálních vlastností, např. odolnosti proti opotřebení. Lze vytvořit slitiny otěruvzdorné, žáropevné, žárovzdorné, popř. korozivzdorné.

Oceli na odlitky = slitiny železa s uhlíkem, křemíkem, manganem a jinými prvky, které všeobecně obsahují méně než 2 % uhlíku a ve struktuře neobsahují eutektickou fázi Vlastnosti: Velká smrštivost, odlitky jsou hrubé, málo houževnaté, vlastnosti lze zlepšit tepelným zpracováním Použití: – Např. části turbín, spalovacích motorů, ložiska vozidel, ozubená kola – V instalatérské praxi: armatury, části kotlů

Litiny s lupínkovým grafitem (šedé litiny) = slitiny železa s uhlíkem, křemíkem, manganem a jinými prvky, které obsahují více než 2 % uhlíku, převážná část uhlíku je vyloučena jako lupínkový grafit Vyrábí se: ze surového železa, litinového a ocelového odpadu v tavící peci (kuplovně) při pomalém ochlazování taveniny (při rychlém ochlazování vzniká bílá litina).

Vlastnosti: Dobře se odlévá, má dobrou zatékavost do forem, vysokou schopnost tlumit chvění a rázy, velkou pevnost v tlaku, malou pevnost v tahu, malou houževnatost, dobrou odolnost proti korozi, je dobře obrobitelná. Použití: – Např. skříně rozvaděčů, sloupy, odlitky pro stavební průmysl, odlitky vystavené působení spalin – V instalatérské praxi: otopná tělesa, části kotlů, krbů, kamen, poklopy, sanitní a smaltované zboží, tělesa čerpadel, kanalizační potrubí, armatury

Litiny s kuličkovým grafitem (tvárné litiny) = slitiny železa s uhlíkem, křemíkem, manganem a jinými prvky, které obsahují více než 2 % uhlíku, převážná část uhlíku je vyloučena jako zrnitý (kuličkový) grafit Vyrábí se: očkováním roztavené šedé litiny (přidáním hořčíku do pánve před odlitím).

Vlastnosti: Je dobře obrobitelná, odolná proti opotřebení, má vysokou pevnost, pružnost, tvrdost, tažnost, může se přizpůsobit extrémnímu namáhán í. Použití: – Např. součásti silničních vozidel, zemědělských strojů, hřídele, ozubená kola – V instalatérské praxi: tělesa armatur, části čerpadel, hrdlové trouby a tvarovky pro pitnou i odpadní vodu uložené v zemi

Litiny s červíčkovitým grafitem (vermikulární litiny) Druh litiny mezi šedou a tvárnou, grafit je vyloučen ve formě vermikulární (červíkovité) Vyrábí se: z roztavené litiny přidáním hořčíku, titanu a ceru nebo slitin ceru a dalších prvků, poté následuje očkování taveniny ferosiliciem. Vlastnosti: Slévatelnost stejná jako u šedé litiny, větší pevnost v tahu, větší tažnost Použití: – Např. automobilový průmysl

Litiny s vločkovým grafitem (temperované litiny) = slitiny železa s uhlíkem, křemíkem, manganem a jinými prvky, uhlík je zčásti nebo úplně vyloučen v zrnité nebo vločkovité formě jako temperovaný grafit Vyrábí se: tepelným zpracováním (temperováním – dlouhodobým žíháním v temperovacích pecích, ne v kuplovnách) odlitků z výchozí bílé litiny. Bílá litina vzniká v kuplovně ze surového železa, litinového a ocelového odpadu rychlým ochlazováním taveniny. Je velmi tvrdá, křehká, obtížně obrobitelná, není vhodná pro svařování.

Vlastnosti: Je tvrdší než šedá litina, houževnatá, pevná, snadno obrobitelná, odolná proti korozi. Použití: – Např. součásti pro automobily, zemědělské stroje, lokomotivy – V instalatérské praxi – fitinky, armatury

Zdroj HLUCHÝ, Miroslav a Jan KOLOUCH. Strojírenská technologie 1. 3., přeprac. vyd. Praha: Scientia, 2002, 266 s. ISBN