Ke kontrastu dvou pedagogických světů v současnosti Karel Rýdl

Cíl a smysl sdělení Představit nejobecnější charakteristiky zdrojů pedagogických snah současnosti. Představit nejobecnější charakteristiky zdrojů pedagogických snah současnosti. Ukázat, zda jde o hodnotově nesmiřitelné pedagogické světy, či je lze chápat podle principu existence „jing a jang“, či jinak? Ukázat, zda jde o hodnotově nesmiřitelné pedagogické světy, či je lze chápat podle principu existence „jing a jang“, či jinak? Odraz principů pedagogických světů v běžné společenské praxi vzdělávání a vzdělávací politiky. Odraz principů pedagogických světů v běžné společenské praxi vzdělávání a vzdělávací politiky. Vymezení možných směrů pedagogicko- psychologických výzkumů. Vymezení možných směrů pedagogicko- psychologických výzkumů.

Charakteristika principů dvou světů Výchova a vzdělávání jako humanizace a socializace. Cíle určuje stav společnosti. Dítě se přizpůsobuje hotové nabídce. Ceněna je paměť a loajalita. Sumativní hodnocení úspěšnosti podle externích kritérií. Interní možnosti člověka nejsou primárně zohledňovány. Motivace odměnami a tresty. Vše zaměřeno na splnění daných úkolů. Kvalifikace jedince. Transmise. Východiskem není obsah, ale osobnostní rysy jedince. Výchova a vzdělávání podřízeno možnostem dítěte. Ceněn je prožitek. Formativní hodnocení úspěšnosti dle interních kritérií. Uplatnění poznatků o člověku z jiných disciplín. Posilování vnitřní motivace člověka. Zaměření na všelidské hodnoty. Kultivace osobnosti. Konstruktivismus (z nabídky?)

Odraz v institucionalizaci Pevná struktura škol včetně kurikula. Podrobné předpisy. Mocenský nástroj pro ukáznění jedince. Intelektuální segregace dle úspěšnosti přizpůsobení se. Kvalifikační – profesní úroveň učitelů. Prostředí se dotváří dle potřeb jedince. Rámcové předpisy a normy. Cesta k odpovědnosti za sebe sama. Přirozená integrace a inkluze. Osobnostní kvality učitelů.

Co nám ukazuje vývoj společnosti ? Od Locka přes Herbarta k reformně pedagogickým teoriím. Od Locka přes Herbarta k reformně pedagogickým teoriím. Dvojí směr reformní pedagogiky: Dvojí směr reformní pedagogiky: a) zlepšování tradičního systému vzdělávání (Kerschensteiner, Otto, Petersen, Dewey, Chlup, Příhoda, Meighan), a) zlepšování tradičního systému vzdělávání (Kerschensteiner, Otto, Petersen, Dewey, Chlup, Příhoda, Meighan), b) hledání nových možností mimo tradiční systém (Steiner, Montessori, Illich, Gerver) b) hledání nových možností mimo tradiční systém (Steiner, Montessori, Illich, Gerver) Zarputilé lpění na tradičním systému s cílem řídit školství jako mocenský nástroj (Lunačarskij, Kalinin, Mao Ce- tung, Kim Ir-Sen, Amy Chua (?)) – ne ovšem Krupská!! Zarputilé lpění na tradičním systému s cílem řídit školství jako mocenský nástroj (Lunačarskij, Kalinin, Mao Ce- tung, Kim Ir-Sen, Amy Chua (?)) – ne ovšem Krupská!!

Kdo určuje životní zaměření dítěte? Rodiče dle svých představ intuitivně podle vlastních aspirací a pragmatických požadavků doby (autoritativní přístup). Rodiče dle svých představ intuitivně podle vlastních aspirací a pragmatických požadavků doby (autoritativní přístup). Společnost prostřednictvím pevné struktury nabídky s řadou lákadel – např. bezplatnost, pohodlnost (pragmaticky sociální přístup). Společnost prostřednictvím pevné struktury nabídky s řadou lákadel – např. bezplatnost, pohodlnost (pragmaticky sociální přístup). Dítě samo v rámcově připraveném prostředí na základě poznávání osobnosti dítěte (liberálně zodpovědný přístup). Dítě samo v rámcově připraveném prostředí na základě poznávání osobnosti dítěte (liberálně zodpovědný přístup). Odraz výše uvedených vlivů v chování dítěte? Krátkodobost či dlouhodobost kritérií úspěšnosti?

Pedagogika v současné společnosti Role pedagogiky jako určovatele principů humanizace společnosti kultivací jedinců (principy eticko filozofické). Role pedagogiky jako znalce (a majitele) (ne)funkčních zkušeností pro současnost (principy sociologicko historické). Role pedagogiky jen jako obhájkyně požadavků mocenské elity (principy utilitárně účelové). Role pedagogiky jako dodavatele argumentů dle požadavků zadavatele - stakeholders (principy vědecko- výzkumné a projektové). Role pedagogiky jako zbytečného (luxusního) balastu.

Princip konfrontace nebo soužití? Smysl má jen přísně historiografický přístup. Žádný z obou světů není lékem na všechny výchovné a vzdělávací problémy různých jedinců ve společnosti. Gnoseologicky má lepší portfolio koncepce respektující osobnost dítěte (Helus, Šmelová). Hledejme v obou světech řešení pro různě orientované jedince, kteří jsou cílem pedagogického snažení. Jing a jang se nevylučují, samostatně nemají smysl. Kontinuita, ne revoluce z netrpělivosti.

Možná zaměření pedagogicko psychologických výzkumů Vliv podoby prostředí na rozvoj jedince. Vliv podoby prostředí na rozvoj jedince. Kořeny myšlení „obětí“ sociálních vztahů a pedagogika odrazu ode dna pohodlného živoření. Kořeny myšlení „obětí“ sociálních vztahů a pedagogika odrazu ode dna pohodlného živoření. Vztahy mezi poruchami učení a chování a manipulačním přístupem ve vzdělávání a výchově. Vztahy mezi poruchami učení a chování a manipulačním přístupem ve vzdělávání a výchově. Zohlednění neuropedagogických a neurofyziologických poznatků (psychologie a medicína) v obecné i oborové didaktice. Zohlednění neuropedagogických a neurofyziologických poznatků (psychologie a medicína) v obecné i oborové didaktice. Vliv strachu na charakter výkonu jedince v různých věkových kategoriích. Vliv strachu na charakter výkonu jedince v různých věkových kategoriích. Charakter „kvality“ výchovy a vzdělávání pod vlivem primárně ekonomických kritérií. Charakter „kvality“ výchovy a vzdělávání pod vlivem primárně ekonomických kritérií. Postupující absence výchovy v kurikulu, Proč? Postupující absence výchovy v kurikulu, Proč?

Literatura Richard Gerver: Change. London 2013

Amy Chua: Battle Hymn of the Tiger Mother. London 2011

G.Tulley: 50 Dangerous Things. New York 2011

R. Gever: Creating Tomorrow´s Schools Today. London 2010

R.Meighan: 1988 a 1993

Problémy a limity pedagogiky Tlak na silnou politizaci (řízení) a kvalitu (pragmatičnost kritérií) s cílem udržet reprodukovatelnost lidských zdrojů (ne člověka). Tlak na silnou politizaci (řízení) a kvalitu (pragmatičnost kritérií) s cílem udržet reprodukovatelnost lidských zdrojů (ne člověka). Okrajové zkušenosti s praxí „pedagogiky podporující osobnost dítěte“ – „pedagogika rozmanitosti“(Rýdl), „pedagogika obratu“ (Helus), „pedagogika nevzdělanosti“ (Liesmann) Okrajové zkušenosti s praxí „pedagogiky podporující osobnost dítěte“ – „pedagogika rozmanitosti“(Rýdl), „pedagogika obratu“ (Helus), „pedagogika nevzdělanosti“ (Liesmann)

Děkuji za pozornost a trpělivost.