ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚSTÍ NAD LABEM, HLAVNÍ 193, Tel.: , Tel. řed./fax: , VÝUKOVÝ MATERIÁL ZPRACOVANÝ V RÁMCI PROJEKTU MODERNÍ ŠKOLA Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.400/

Číslo klíčové aktivity: III/2 Název klíčové aktivity: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Radka Krausová Vytvořeno: Ročník: 4. ročník Vzdělávací oblast: Člověk a společnost – Vlastivěda - Jan Lucemburský - skrývačka Anotace: Žáci se formou hry seznámí s životem a vládou Jana Lucemburského.

1. otázka Díky komu se stal Jan Lucemburský českým králem?

1. odpověď díky otci – římskému císaři Jindřichu VII.

2. otázka Proč se Janovi nelíbilo na Pražském hradě?

2. odpověď Z Francie byl zvyklý na větší blahobyt a uctivější chování šlechty k panovníkovi.

3. otázka Uměl Jan Lucemburský mluvit česky?

3. odpověď neuměl česky ani slovo

4. otázka Vycházel Jan Lucemburský s českou šlechtou? Uveďte na příkladu.

4. odpověď Ne, česká šlechta proti němu kula pikle.

5. otázka V kolika letech se poprvé oženil a koho si vzal za ženu?

5. odpověď Ve 14 letech se oženil s Eliškou Přemyslovnou.

6. otázka Jaké bylo jejich manželství?

6. odpověď nešťastné – Jan Elišce nedůvěřoval

7. otázka Jak se jmenovala Janova druhá manželka?

7. odpověď Podruhé se oženil s Beatricí Bourbonskou.

8. otázka Který sport Jan miloval a sám se mu dokonce věnoval?

8. odpověď Jan byl milovníkem rytířských soubojů.

9. otázka Která nemoc se mu stala osudnou a jak ho poznamenala?

9. odpověď Onemocněl na obě oči zeleným zákalem a poté oslepl.

10. otázka Jakou smlouvu uzavřel se svým synem Václavem?

10. odpověď Slíbil, že se dva roky nevrátí do české země - za to bude dostávat ročně hřiven.

11. otázka Jak zněla památná slova, která pronesl ke své družině?

11. odpověď „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!“

Kdo se skrýval na obrázku?

Správná odpověď Přemysl Oráč

Použité zdroje Použité zdroje: Text o J. Lucemburském - JAROLÍMKOVÁ, Stanislava. Co v učebnicích nebývá, aneb, Čeští panovníci, jak je (možná) neznáte. 1. díl, (Od Sáma k Ludvíku Jagellonskému). Vyd. 1. Praha: Motto, s. ISBN Obrázek Jana: JAROLÍMKOVÁ, Stanislava. Co v učebnicích nebývá, aneb, Čeští panovníci, jak je (možná) neznáte. 1. díl, (Od Sáma k Ludvíku Jagellonskému). Vyd. 1. Praha: Motto, s. ISBN

Metodika práce: Nejprve žáky rozdělte do skupin a dejte jim nakopírovaný text – viz poslední snímek. Buď si ho žáci přečtou před hrou nebo je nechejte správné odpovědi hledat až přímo při hře tzn., že nebudou text znát dopředu. Cílem hry je uhádnout, kdo se skrývá na obrázku. Žáci budou odpovídat na otázky, pokud odpoví správně, odkryje se jim políčko. Skupiny by se měly hlásit – za správnou odpověď počítejte bod. Skupina, která nakonec uhodne osobu si zaslouží 3 body do celkového skóre.

„král cizinec“ Českým králem se stal díky otci, římskému císaři Jindřichu VII. České království dostal darem a přijal nabídku české šlechty, aby usedl na trůn. Na Pražském hradě, královském sídle, se mu ale nelíbilo – z Francie byl zvyklý na větší blahobyt a uctivější chování šlechty k panovníkovi. Bohužel také neuměl ani slovo česky. Snažil se to změnit, ale česká šlechta byla silným protivníkem a začala proti králi kout pikle. Tyto spory vyústily v boj, a i když Jan vyhrál, přestaly ho tyto dohady bavit. Pro České království zvolil správce a sám se často vydával na dlouhé zahraniční cesty. Poprvé se oženil ve 14 letech s o 4 roky starší Eliškou Přemyslovnou. Toto manželství nebylo šťastné. Janovi se nelíbily rady, které mu Eliška udílela. Dokonce uvěřil zlým našeptávačům, že je mu Eliška nevěrná a chce ho sesadit z trůnu, na který chtěla dosadit jejich syna – Václava (budoucího Karla IV.). Ji vyhostil a sedmiletého Václava poslal na výchovu k francouzským příbuzným. Aniž by Eliška svého syna ještě viděla, zemřela na tuberkulózu, a tak se Jan oženil podruhé s Beatricí Bourbonskou. Jan byl milovníkem rytířských soubojů. Utrpěl během několik zranění. Po neúspěšné léčbě zeleného zákalu oslepl na pravé oko (lékaře nechal zašít do pytle a utopit v Odře). O dva roky později oslepl i na druhé oko – bylo 44 let. Přesto ale dokázal předstírat, že vidí, a mnohé lidi dokonce oklamal. V tomto stavu si uvědomil, že nadále nemůže vést zemi, která upadala, a propukaly v ní nepokoje, a tak vyhlásil syna Václava za následníka. Odjel do ciziny a slíbil, že se do země dva roky nevrátí. Dostával za to ročně hřiven. Jan Lucemburský padl v bitvě u Kresčaku, kde bojoval jako spojenec Francouzů v tzv. stoleté válce. Pověstná jsou jeho slova, která pronesl ke své družině: „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!“