Více než miliarda lidí na světě nemá přístup ke kvalitnímu zdroji pitné vody. Nejhorší je situace v subsaharské Africe, kde má přístup k nezávadné pitné vodě pouze 56% obyvatel. Nekvalitní voda má spolu s nedostatečným hygienickým zázemím zásadní dopady na zdraví lidí v rozvojových zemích. Výrazně se podepisuje na vysoké dětské úmrtnosti

Ne všude je všudypřítomnost pitné vody samozřejmostí (Upozornění na toaletě v Bulharsku, že voda z tohoto kohoutku není pitná) Ne všude je všudypřítomnost pitné vody samozřejmostí (Upozornění na toaletě v Bulharsku, že voda z tohoto kohoutku není pitná) Pitná voda se stává vzácností

K omezování zdrojů pitné vody stále více přispívá znečišťování povrchových a podzemních vod a rovněž trvale stoupá spotřeba vody. Mezi jednotlivými zeměmi však jsou ve spotřebě vody značné rozdíly. V některých nejchudších zemích musí lidé vystačit s několikanásobně menším množstvím vody než ve vyspělých státech. Více než 2 mil. lidí ročně umírá jenom proto, že pijí znečištěnou vodu. Nedostatek nezávadné vody vede jednak k tomu, že lidé onemocní, ale rovněž je odsuzuje k chudobě. A to proto, že dlouhé hodiny, které by mohli věnovat práci nebo vzdělávání, musí shánět pitnou vodu. K omezování zdrojů pitné vody stále více přispívá znečišťování povrchových a podzemních vod a rovněž trvale stoupá spotřeba vody. Mezi jednotlivými zeměmi však jsou ve spotřebě vody značné rozdíly. V některých nejchudších zemích musí lidé vystačit s několikanásobně menším množstvím vody než ve vyspělých státech. Více než 2 mil. lidí ročně umírá jenom proto, že pijí znečištěnou vodu. Nedostatek nezávadné vody vede jednak k tomu, že lidé onemocní, ale rovněž je odsuzuje k chudobě. A to proto, že dlouhé hodiny, které by mohli věnovat práci nebo vzdělávání, musí shánět pitnou vodu.

Klesající zásoby vody mohou vést až k napětí ve světě. Může se projevit hlavně na Blízkém a Středním východě v povodí řek Jordánu, Nilu, Tigridu a Eufratu, v jižní Asii v povodí Gangy a v oblasti kdysi čtvrtého největšího vnitrozemského moře - Aralského jezera, které se vinou člověka zmenšilo na méně než polovinu své původní rozlohy. Rovněž Čadské jezero, které leží na hranici čtyř zemí (Niger, Kamerun, Nigérie a Čad) a je zdrojem života miliónů lidí v Africe, vysychá. Jezero dnes pokrývá plochu 1350 km2, ale ještě v roce 1963 to bylo 25 tisíc km2. Příčinou vysychání je globální oteplování a klimatický jev zvaný El Nińo, v jejichž důsledku se vyprahlý pás pod Saharou neúprosně rozšiřuje. Klesající zásoby vody mohou vést až k napětí ve světě. Může se projevit hlavně na Blízkém a Středním východě v povodí řek Jordánu, Nilu, Tigridu a Eufratu, v jižní Asii v povodí Gangy a v oblasti kdysi čtvrtého největšího vnitrozemského moře - Aralského jezera, které se vinou člověka zmenšilo na méně než polovinu své původní rozlohy. Rovněž Čadské jezero, které leží na hranici čtyř zemí (Niger, Kamerun, Nigérie a Čad) a je zdrojem života miliónů lidí v Africe, vysychá. Jezero dnes pokrývá plochu 1350 km2, ale ještě v roce 1963 to bylo 25 tisíc km2. Příčinou vysychání je globální oteplování a klimatický jev zvaný El Nińo, v jejichž důsledku se vyprahlý pás pod Saharou neúprosně rozšiřuje.

Vysychání Čadského jezera od roku 1982

Zpracovali : Miroslav Brázdil Martin Vojtek Tomáš Bílek