Název SŠ: SOU Uherský Brod Autor:Mgr. Dana Zajíčková Název prezentace (DUMu)Příbuznost jazyků: Jazykové rodiny Tematická oblast:Česky jazyk a literatura pro 1. ročník oboru Krajinář Ročník: 1. ročník Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Datum vzniku: říjen 2012 Uvedení autoři, není-li uvedeno jinak, jsou autory tohoto výukového materiálu a všech jeho částí. Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR

Anotace Cílem vyučovacího předmětu ČESKÝ JAZYK je rozvíjet komunikační kompetence žáků a naučit je užívat jazyk jako prostředek k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací na základě jazykových a slohových znalostí. Žáci chápou jazyk jako systém, rozlišují spisovný jazyk a nespisovné útvary. Tématem této prezentace je příbuznost jazyků - jazykové rodiny.

Příbuznost jazyků Jazykové rodiny

JAZYK ustálená podoba řeči příslušníků určitého společenství, jednoho národa vznikl přirozeným vývojem z potřeby lidí dorozumět se (tzv. přirozené jazyky) systém znaků užívaných podle konkrétních pravidel, který má zvukovou podobu a zpravidla i grafickou podobu

Tzv. umělé jazyky byly vytvořeny lidmi hlavně ze snahy umožnit příslušníkům mnoha národů dorozumění, šíření vzdělaností a informací pomocí společného jazyka Esperanto (L. Zamenhof, 1887; asi 2 miliony uživatelů)

Indoevropský jazyk „prajazyk“ - společný jazykový základ většiny jazyků Evropy a velké části jazyků Asie v novověku přistěhovalci rozšířen do Ameriky, Austrálie, Oceánie a Afriky tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young

Teorie „meče a koně“ tato teorie předpokládá původ indoevropských jazyků mezi nomádskými kmeny v oblasti dnešní Ukrajiny a jihozápadního Ruska před 6000 lety.UkrajinyRuska této teorii se podle předpokládaného způsobu šíření jazyka říká teorie „meče a koně“

Teorií „anatolských farmářů podle této teorie prapůvodní jazyk, z něhož vznikly všechny indoevropské jazyky, pochází z oblasti Anatolie u Kaspického moře, v dnešním Turecku, v době před až letyKaspického moře Turecku tuto teorii podporují výsledky analýzy větvení jazykového stromu provedené R. D. Grayem (2003)

Rozšíření indoevropskými jazyky mluví více než 3 miliardy lidí zhruba 250 jazyků (443 včetně dialektů) mezi 20 v současné době nejpoužívanějšími jazyky je 12 jazyků indoevropských: španělština, angličtina, hindština, portugalština, bengálština, ruština, němčina, maráthština, francouzština, italština, paňdžábština a urdština (dohromady mají více než 1,6 miliardy rodilých mluvčích)španělština angličtinahindštinaportugalštinabengálština ruštinaněmčinamaráthštinafrancouzština italštinapaňdžábštinaurdština

žlutá barva – helénské (řečtina), hnědá - indo-íranské, modrá – italické, červená - germánské, skořicově žlutá – keltské, fialová – arménské, světle modrá – albánské, světle zelená – baltické, tmavě zelená - slovanské

Dělení indoevropské rodiny anatolské jazyky – nejstarší známá větev, záznamy z 18. stol př. n. l, dnes vymřelá anatolské jazyky indoíránské jazyky – nejstarší záznamy z poloviny 2. tisíciletí př. n. l. (sanskrt) indoíránské jazykysanskrt řečtina (tvoří samostatnou skupinu) – nejstarší záznamy ze 14. stol. př. n. l. řečtina italické jazyky – nejstarší záznamy ze 7. stol př. n. l. (latina) italické jazykylatina – románské jazyky – vznikly z latiny románské jazykylatiny keltské jazyky – nejstarší záznamy ze 6. stol př. n. l. (galština) keltské jazyky germánské jazyky – nejstarší záznamy z 2. stol. n. l. (nejstarší runové nápisy) germánské jazyky arménština – nejstarší záznamy z 5. stol. n. l. arménština tocharské jazyky – vymřelé, záznamy z asi 6. stol n. l. tocharské jazyky balto-slovanské jazyky slovanské jazykyslovanské jazyky – nejstarší záznamy z 9. století (staroslověnština)staroslověnština baltské jazykybaltské jazyky – nejstarší záznamy ze 14. stol. (dnes vymřelá baltská pruština, litevština a lotyština až ze 16. stol.)pruštinalitevštinalotyština albánština – nejstarší záznamy z 15. stol. albánština

Kontrolní otázky: Co mají společného čeština a albánština? Co spojuje češtinu s ruštinou? Které jazyky jsou češtině podobné?

Seznam obrázků ZIKO. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:. ROBBOT. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:. DBACHMANN. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:. HAYDEN120. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:.

Seznam zdrojů Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: