Státy a jejich seskupení Společné znaky všech států: Území Vlastní zákony Úřední jazyk Vláda Současné státy vznikly v průběhu let a jsou vymezeny státními hranicemi.
Kritéria charakteristiky států Tvar a velikost (Rusko, Kanada, USA, Čína) Počet obyvatel (Čína (1,35 mld.), Indie (1,27 mld.), USA (300 mil.), Indonésie (250 mil.) Poloha (vnitrozemská, přímořská, ostrovní) Politický systém (demokratický, diktátorský) Státní zřízení (republika, monarchie) Průběh státních hranic
Státní hranice Čára oddělující území dvou států Hranice přirozené (řeky, hory) umělé (vytyčené člověkem) V moři 12 námořních mil od pobřeží.
Stát Dříve v pravěku rody nebo kmeny (náčelníci) Ve starověku městské státy v Řecku (Athény), římská říše byla již republikou později císařstvím Ve středověku království a císařství STÁT – instituce, která v zemi vládne (vláda, ministerstva), vytváří zákony (parlament), soudí (soudy), chrání obyvatele (policie, armáda) Státní suverenita – jiný stát se nevměšuje do politiky daného státu Mezinárodní uznání – umožňuje mezinárodní vztahy
Typy států podle suverenity Svrchované státy – nejsou podřízené jiné státní moci Závislá území – podřízené domovskému státu (např. Grónsko Dánsku) Druhy závislých území: Kolonie (Francouzská Guyana, Reunion) Protektoráty Zámořská území (Nová Kaledonie, Falklandy)
Typy států podle hlavy státu Republika – v čele stojí prezident 1) republika parlamentní (prezident je formální, za vládnutí je odpovědná vláda) 2) republika prezidentská – prezident je hlavou vlády (např. USA, Rusko) B) Monarchie – v čele stojí panovník (král, kníže, velkovévoda) s dědičným titulem 1) absolutistická monarchie – moc není omezena ústavou (Katar, Saúdská Arábie) 2) konstituční monarchie – moc je omezena ústavou (Evropské země – Švédsko, Španělsko,..) 3) teokratická monarchie – moc v rukou církve (Vatikán)
Typy států podle způsobu vlády Demokratické státy – státní moc vykonává lid (zatím nejdokonalejší forma řízení státu) Přímá demokracie – lidé hlasují přímo v referendu (v ČR prezident) Zastupitelská demokracie – lidé volí zástupce do zastupitelstev a parlamentu, kteří za ně hlasují (v ČR poslanci) Totalitní státy – nedemokratická forma vláda moc v rukou většinou jedné osoby; potlačování lidských práv a svobod, diskriminace, perzekuce politických odpůrců a hrozba vězení (dříve SSSR, ČSSR, dnes KLDR, Kuba, Čína, Bělorusko)
Formy vlády ve světě
Typy států podle správního členění Unitární stát – jedna ústava, společný parlament a vláda – vše je jednotné, ale kraje i autonomní oblasti mohou existovat (ČR, Francie) Federace – stát složený z několika zemí, republik, kantonů. Každá země má svou ústavu, vládu a parlament. Centrální a zemská vláda (USA – 50 států, SRN – 16 spolkových zemí, Československo) Konfederace – členy jsou samostatné státy, které se sdruží podle mezinárodní smlouvy (Evropská unie)
SRN - federace
Národní a mnohonárodnostní stát Národní stát – počet obyvatel hlásící se k jednomu národu je větší než 95 % (Polsko, Portugalsko) – vznik: jazyk – národ - stát Mnohonárodnostní stát – v důsledku migrací, kolonialismu dochází k míšení národů (USA, Velká Británie, Francie, Nizozemsko) Naopak jsou národy které nemají svůj stát (Kurdové) Jako národnostní menšiny žijí v ČR? Najděte hlavní migrační proudy ve světě (str.26-27 atlas)
Kolonialismus Kolonie = nově objevené země Evropany díky rozvoji námořnictví v 15. – 16. století Kolonie – zdroj levných surovin a pracovní síly Kolonie – odbytiště zboží z centra Koloniální mocnosti: Velká Británie, Francie, Španělsko, Portugalsko, Nizozemsko, Belgie Kolonie – mluví většinou jazykem centra
Kolonie 1800
Kolonie 1914
Historie kolonialismu 16. Století – Španělsko, Portugalsko 17. Století – Velká Británie, Francie Velká Británie kolonizovala v 18. století – Indii, Pákistán, Bangladéš a rovněž část Afriky Francie kolonizovala část Afriky, Vietnam, Kambodžu a Laos
Historie kolonialismu 1776 získaly nezávislost na Velké Británii USA V 19. století začal osvobozenecký boj v jižní Americe Ve zbytku světa panovala 19.-20. století nadvláda evropských mocností díky převaze dané průmyslovou revolucí (vojenství) 20. století boje o nezávislost Největší dekolonizace a vznik samostatných států proběhla po druhé světové válce dnes mnoho závislých území jako pozůstatek kolonialismu Řada mocností má významný ekonomický vliv v koloniích a migrace probíhá z kolonie do domovského státu
Společenství národů = Commonwealth Organizace sdružující bývalé kolonie a závislá území Velké Británie 53 členů Formální hlavou státu je britský panovník, zastoupený v jednotlivé zemi guvernérem Členem je např. Kanada, Austrálie a další
Ozbrojené konflikty a zóny napětí 1991 – konec studené války mezi západním demokratickým světem a východním komunistickým světem V 1991 - 95 se válčilo v Evropě při rozdělení Jugoslávie Africké státy – problém diktátorských režimů, chudoby, malárie, HIV, ozbrojené a válečné střety Asie – konflikt arabských států a Izraele, KLDR x Jižní Korea, Kašmír (Indie x Pákistán), Írák (svržen diktátorský režim Saddáma Husajna)
Terorismus Násilná a nepředvídatelná akce zaměřená proti politickým nebo náboženským odpůrcům. Vysoké počty civilních obětí Teroristické skupiny: Hizballáh (Libanon), Hamas (Palestina), al-Káida (Afgánistán, Pákistán – útok na New York 2001)
Politické a vojenské organizace Státy se seskupují do různých organizací z důvodu lepšího hospodářského rozvoje a vojenské obrany: Organizace spojených národů Severoatlantická aliance (NATO) Další politické organizace (OECD, SNS,..) Nevládní organizace
Organizace spojených národů (OSN) Usiluje o zachování míru, bezpečnosti a spolupráce mezi národy Výkonný orgán je Rada bezpečnosti (15 členů z toho 5 stálých, kteří mají právo veta – Čína, Francie, Rusko, USA, VB) Součástí OSN: WHO, UNESCO, UNICEF, IMF Cíl: snížení chudoby, zlepšení vzdělání, snížení dětské úmrtnosti, boj s nemocemi, udržování míru Součástí je Mezinárodní soudní dvůr v Haagu Sídlo v New Yorku a v Ženevě
Severoatlantická aliance - NATO Největší vojenské seskupení Pokud dojde k útoku na jakýkoliv členský stát, bude to považováno za útok na všechny státy Státy, které nejsou členy žádného vojenského seskupení označujeme jako neutrální
Další politické organizace OECD – organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (nejrozvinutější státy) SNS – Společenství nezávislých států (státy bývalého Sovětského svazu) LAS – Liga arabských států (Libye, Egypt,…) OAS – organizace amerických států
Nevládní organizace Nestátní neziskové organizace sloužící k určité prospěšné myšlence Mezinárodní červený kříž – pomoc při přírodních katastrofách (zemětřesení) Amnesty International – pomoc osobám pronásledovaným z politických nebo náboženských důvodů Greenpeace – ochrana ŽP