genetických pojmů EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Rostlinné orgány – IV. část – květ Číslo vzdělávacího materiálu: ICT5/11 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název sady vzdělávacích materiálů: Botanika Autor: Jakub Siegl Datum vytvoření: Garant (kontrola): Mgr. Šárka Kirchnerová Ročník: vyšší gymnázium, zejména 1. ročník čtyřletého gymnázia (kvinta) Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Biologie Téma: Rostlinné orgány Metodika/anotace: Hlavní funkcí tohoto materiálu je srozumitelně a názorně popsat význam rostlinných orgánů – jejich tvary, stavbu a funkce. Tato část popisuje stavbu a funkce květu pro rostlinu. Materiál může dobře sloužit také jako příprava a opakování k maturitě z biologie. Časový rozvrh: 45 min Gymnázium Františka Křižíka a základní škola, s.r.o.

Rostlinné orgány u rostlin cévnatých ucelené útvary tvořené souborem pletiv, které vykonávají konkrétní funkce pro rostlinu obdoba živočišných orgánů nižší pestrost oproti živočišným orgánům je dána množstvím pletiv (nízký počet typů je dán přítomností buněčné stěny) Organologie – věda zabývající se studiem orgánů

Dělení dle vzniku 1.homologické – orgány mají stejný základ ale vypadají (anatomicky i morfologicky) a fungují ve finále odlišně – př. metamorfózy stonku: ostny x šlahouny 2.analogické – mají odlišný původ ale funkcí a tvarem jsou si podobné – kořenová x oddenková hlíza

Dělení dle funkce 1.vegetativní – jejich úkolem je zprostředkovat látkovou výměnu s prostředím (příjem živin, fotosyntéza, dýchání, výdej zplodin metabolismu), nést generativní orgány a umožňovat nepohlavní (vegetativní) rozmnožování –Kořen –Stonek –List 2.generativní – podílejí se na pohlavním rozmnožování – tvoří pohlavní buňky (gamety), a umožňují rozšiřovat zárodky do prostředí –Květ –Semeno –Plod

Květ  Rostlinný útvar krytosemenných rostlin, jehož výsadní funkcí je pohlavní rozmnožování  Útvar tvořený metamorfovanými listy a částečně stonkem (květní lůžko) Obr. 1:

Stavba květu 1.Tvořen metamorfovanými listy se schopností tvorby pohlavních buněk a.Tyčinky – samčí pohlavní orgány a.Tyčinky – samčí pohlavní orgány (andreceum – A) »tvorba pylových zrn – samčí pohlavní buňky »složené z nitky a prašníku, který se skládá ze dvou prašných váčků a ty zase ze dvou prašných pouzder »mocnost tyčinek kolik tyčinek převyšuje délkou nitky zbylé (dvoumocné, čtyřmocné) »Někdy srůst tyčinek v nitkách – bratrstva (dvoubratré – dva svazečky tyčinek apod.) a podobně souprašnost při srůstu prašníků »otevírají se prasklinou Obr. 2:

Obr. 3: Obr. 4: Obr. 5: Obr. 6: Pylová zrna

Stavba květu 1.Tvořen metamorfovanými listy se schopností tvorby pohlavních buněk a.Plodolisty – samičí pohlavní orgány a.Plodolisty – samičí pohlavní orgány (gyneceum – G) »tvorba vajíček – samičí pohlavní buňky »srůstem jednoho (apokarpní) a více (cenokarpní) plodolistů vzniká pestík (obr. 7) »pestík složen ze semeníku (uložené vajíčko – svrchní, polospodní, spodní), čnělky a blizny (lepkavý útvar v horní části orgánu umožňující zachycení pylového zrna) Obr. 7: Obr. 8: Semeník svrchní (I), polospodní (II) a spodní (III) Obr. 9:

Stavba květu 2.Metamorfované listy mající ochranné a další podpůrné funkce, které však nesouvisí s produkcí pohlavních buněk – květní obaly a.Rozlišené a.Rozlišené – rozdělujeme na kalich (K), jehož hlavní funkcí je ochrana květu a který je většinou zelený, a korunu (C) mající většinou pestřejší barvu a její fce spočívá v lákání opylovačů – jak kalich, tak koruna mohou srůstat b.Nerozlišené b.Nerozlišené – tvořené jedním typem listů, většinou barevně výrazných, který nazýváme okvětí (P) – možnost srůstu c.Mohou zcela chybět nebo býti redukovány c.Mohou zcela chybět nebo býti redukovány – to v případě, že by bránily strategii opylení – týká se hydro a anemogamních druhů Obr. 10:

Tvar a symetrie tvar květu je výsledkem spolupůsobení mnoha faktorů –závislost na typu opylovače –podmínky prostředí (množství vody, teplota…) –koevoluce –čas všechny tyto faktory mají dopad na celkovou stavbu květu, jeho barevnost, typ květních obalů, nebo jejich absenci, obsah nektarií či tvorbu silic z hlediska uspořádání květu můžeme sledovat jeho symetrii: pravidelný květ 1.radiální = paprsčitá – květ obsahuje několik rovin souměrnosti – pravidelný květ (hvězdnicovité, růžovité) souměrný květ 2.bilaterální – jen jedna rovina souměrnosti – souměrný květ (bobovité, hluchavkovité) květy nepravidelné nebo asymetrické 3.absence symetrie – květy nelze rozdělit na dvě zrcadlově shodné poloviny květy nepravidelné nebo asymetrické (kozlíkovité)

Obr. 14: Obr. 11: Obr. 13: Obr. 12: Květy pravidelné Květ souměrný Květ asymetrický

Postavení pohlavních orgánů na květním lůžku v závislosti na evolučním vývoji skupiny –vývojově staré – květ spirálovitě utvářen na vyklenutém květním lůžku (magnolie) – obr. 15 –mladší – dochází k postupnému potlačování spiralizace ve prospěch cyklizace (pryskyřníkovité) – květ hemicyklický – obr. 16 –nejmladší – květ cyklický (růžovité) – obr. 17 –v rámci toho se také postupně výrazně redukoval počet pohlavních orgánů Obr. 15: hrizeni-rizkovani-pestovani-ze-semen/ Obr. 16: Obr. 17: ntific-name=potentilla+alba

Květy a rostliny dle pohlavnosti květy dělíme v závislosti na obsahu pohlavních orgánů na 1.jednopohlavné – nesoucí buďto samčí anebo samičí pohlavní orgány (obr.18) 2.oboupohlavné – obsaženy oba typy pohlavních orgánů → také podle toho, jaké květy se vyskytují na rostlině, resp. jaké typy pohlavních orgánů, rozlišujeme a.rostliny jednodomé – nesoucí pohlavní orgány samčí i samičí (růže, smrk, pampeliška) b.rostliny dvoudomé – kde rozdělujeme zástupce na samičí a samčí rostlinu podle toho, jaké nese pohlavní orgány (konopí, tis, kopřiva) Obr. 18: Obr. 19: zahrada/zkuste-pestovat-lilie-ze-semen/

Květenství v některých případech je pro rostlinu výhodnější z důvodů větší efektivity rozmnožování utvářet útvary tvořené větším počtem květů rozlišujeme na dva základní typy: 1.hroznovitá – hlavní vřeteno není přerůstáno postranními – monopodiální větvení - květy rozkvétají nejčastěji odspodu nahoru (divizna, náprstník, kokoška pastuší tobolka) 2.vrcholičnatá – naopak boční větve přerůstají hlavní vřeteno a přebírají jeho funkci – sympodiální větvení – květy rozkvétají obyčejně shora dolů v květenství (pomněnka, tužebník, kosatec)

Květenství hroznovitá Obr. 20:

Květenství vrcholičnatá Obr. 21:

Složená květenství složená z více jednoduchých květenství pokud jsou tvořená v rámci jednoho typu květenství – homotaktická –příkladem může být lata z hroznů (réva vinná – obr. 22), okolík z okolíčků (mrkev) v případě, že se uplatňují květenství hroznovitá společně s vrcholičnatými, mluvíme pak o květenstvích heterotaktických –hrozen vijanů (jírovec maďal – obr. 24), vrcholík úborů (jestřábník oranžový - 25) Obr. 25: nik/heslo.php?781 Obr. 22: 23: view.php?cisloclanku= Obr. 24: C2-jirovec-madal/

Hospodářský význam květu většinou jako potrava – brokolice, květák, romanesco, lichořeřišnice také dužnatá poupata – kapary, artyčoky koření – šafrán, hřebíček bylinné čaje – lípa výroba léčiv a kosmetiky – silice šeříku, bezu černého a jasmínu, alkaloidy náprstníku

Zdroje: (k ) Obr. 1: Obr. 2 a 3: Obr. 4: Obr. 5: Obr. 6: Obr. 7: Obr. 8: Obr. 9: Obr. 10: Obr. 11:

Zdroje: (k ) Obr. 12: Obr. 13: Obr. 14: Obr. 15: Obr. 16: Obr. 17: Obr. 18: Obr. 19: Obr. 20: Obr. 21:

Zdroje: (k ) Obr. 22: Obr. 23: Obr. 24: Obr. 25: