Jan Moudrý

Globalizace zemědělského trhu Z historického hlediska byl v zemědělství princip regionality více dodržován až do dvacátého století Faktory přispívající ke globalizaci zemědělství: ◦ Rozvoj usnadnění dopravy na velké vzdálenosti ◦ Rozvoj skladovacích a konzervačních technologií ◦ Růst mezinárodního obchodu ◦ Propojení trhů

Globalizace zemědělského trhu V důsledku změn se v 90. letech ustavil nový „food regime“ Charakteristika:  určitá deregulace národních zemědělských systémů  větší otevřenost světového trhu (což v jeho rámci zvyšuje dominanci nadnárodních korporací)  Vazba producentů na nadnárodní obchodní řetězce

Výhody prodeje prostřednictvím supermarketů Z pohledu zákazníka: pohodlný nákup výhodné ceny oslovuje nové zákazníky není nutné měnit nákupní zvyklosti důvěrné prostředí pro konvenční spotřebitele Z pohledu producenta: velké objemy oslovení nových spotřebitelů

Nevýhody vyplývající z vazeb producenta potravin na obchodní řetězce  malá flexibilita  zájem jen o omezený sortiment, ale ve velkém množství  náklady na speciální balení  nejistota odběrů v okamžiku levnější nabídky  velký tlak na ceny  dlouhé lhůty splatnosti faktur  logistické náklady na závoz do centrálních skladů  horší komunikace s konečným spotřebitelem

Globalizace trhu zasáhla také potraviny Bitva mezi globálními hráči zvyšuje riziko zdravotní závadnosti, zkázy produktů, šíření patogénů riziko nejakosti riziko zdravotní závadnosti riziko rozdílné legislativy ve světě riziko nepovolených technologií

Změny v trendech globálního zemědělského obchodu S rostoucí informovaností části spotřebitelů se vymezuje nový trend odmítající či omezující průmyslové globální zemědělství Preference šetrné a regionální produkce Podpora obnovy agrobiodiverzity a diverzity produkce Navazující státní podpora směřující k ochraně národního zemědělství

Přímé distribuční cesty příklady : ◦ Prodej na tržnicích ◦ Zásilkové služby (bio-bedýnky), internetové obchody ◦ Prodej ze dvora ◦ Vlastní sběr ◦ Nákupní společenství

Nevýhody přímé distribuce : časová náročnost (čas věnovaný prodeji a komunikaci se zákazníkem nemůže být využit pro vlastní produkci) náklady spojené s prodejem spotřebiteli (např. vybavení vlastního obchůdku, pronájem stánku na tržišti, atd.) náklady na další zušlechťování produktu (loupání, omývání, balení...) přímá zodpovědnost za přilákání a udržení koncového odběratele

10 důvodů, proč podnikat na regionálním trhu Peníze zůstávají v regionu Lepší přístup k zákazníkům, možnost si je „vychovat" Možnost nabídnout výrobek s vysokou přidanou hodnotou Podpora turistiky v regionu Udržení regionální tradice Regionální výroba/zpracování nebo pěstování zeleniny/ovoce pomáhá životnímu prostředí, výrobky necestují tisíce kilometrů

10 důvodů, proč podnikat na regionálním trhu Cena výrobku může být vyšší a je odolnější vůči cenovým výkyvům, pokud zákazník vnímá výrobek jako jedinečný a zvláštní Maximální čerstvost potravin Výroba pro regionální trh si žádá menší kapacitu, tím však přispívá k jedinečnosti výrobku Národní trh nebo zahraniční trh zůstává stále otevřený, a pokud je region známý a značka výrobku/výrobce zákazníkům dobře „podána", může být expanze velice úspěšná - výrobek si s sebou ponese stále svoji jedinečnost

Výrobky nabízené přímým prodejem

Příjmy rakouských zemědělců z prodeje ze dvora (1000 EUR)

Příjmy rakouských zemědělců z prodeje na farmářských trzích (1000 EUR)

Příčiny zájmu o regionální produkty

Bariéry bránící nákupu regionálních produktů v Rakousku

Šance v trvale udržitelném prodeji Udržitelnost potravin Výrobek/značkaPodnikání VzdálenostPřirozenostOdpovědnost RegionálníPřírodníOchrana přírodních zdrojů RakouskéBezpečné/ověřenéVzájemný respekt Krátké cestyBioFérové ceny pro výrobce Tradiční postupyGMO prostéVýběr dodavatelů Sezónní nabídkaBez přísadFairtrade obchod Čerstvé produktyOchrana přírodySpolupráce s NGO

Efektivnost přímého prodeje

„Gutes vom Bauernhof“ Před r. 1998: založení svazů s vlastními logy 1998: založení „Gutes vom Bauernhof“odlišení podniků od obchodů a živností za účelem posílení přímého zemědělského prodeje 2002: jednotná zastřešující značka v jednotlivých spolkových zemích Horní Rakousko, Dolní Rakousko, Burgenland, Štýrsko, Korutansko Vlastník značky: Zemědělská komora Rakousko Celkem ca podniků „Dobré ze statku“

Nové trendy prodeje potravin v Rakousku růst diskontního prodeje v maloobchodě od roku 2002 přibývá ročně o 9-11% diskontních ploch rostoucí význam privátních značek a ochranných známek získávají pozitivní image, 83% kupujících je akceptuje rychlý vzestup online nakupování, od roku 2003 se tento podíl zvýšil téměř čtyřnásobně. Nyní pořizuje 41% kupujících zboží nebo služby na internetu. Online nakupování potravin činí 11%.

Hier finden sie alle Produkte aus Oberösterreich Inhalte Alpines Steinschaf Apfelstrudel, Milchrahmstrudel, Topfenstrudel Augsburger Beugel, pikant und süß Beuschel und andere Innerei-Spezialitäten Bier Blutwurst (Blunzn)

Regionální produkce v ČR Tvorba značek zaručujících původ produktu: Klasa - pro kvalitní potraviny z ČR Různé značky pro regionální produkty (Pardubický mls, Chutná hezky jihočesky, Zlatý hrnek Jižní Moravy…) Potřeba unifikace systému udělování regionálních značek a stanovení pravidel pro jejich získání Jednotná pravidla pro novou značku zpracovala Potravinářská komora ČR, Agrární komora ČR a Asociace krajů

Loga českých regionálních výrobců:

Regionální potraviny do veřejných stravovacích zařízení Zdroj: ČRR

Struktura jídelníčků vybraných stravovacích zařízení

Podíl regionální produkce ve školním stravování

Děkuji za pozornost

František Špatný Bílsko Bavorov Czech Republic Phone: Mobile phone:

Podpora a rozvoj místní produkce v Rakousku prof. Ing. Jan Moudrý, CSc., Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích, Zemědělská fakulta

Biopotraviny ve školním stravování Pouze zhruba 1,5-3% škol v České republice využívá biopotraviny ve významnějším objemu. Výrazně zaostáváme za zeměmi západní Evropy, kde se podíl biopotravin ve školním stravování pohybuje v desítkách procent: ◦ Rakousko 30% (regionálně i více – vídeňské školky 50%) ◦ Německo přes 50% ◦ Švédsko 25% ◦ Dánsko 60%

Co potřebujete vědět o trhu? Vyhodnoťte vaši konkurenci. Nastavte cenu svých produktů podle produkce, konkurence a hodnoty. Umístěte váš produkt do správné prodejny Vytvářejte dlouhodobé marketingové vztahy.

Proč prodejny nechtějí místní výrobky? Nevyrovnaný sortiment. Stojí více času a peněz. Nedostatečný objem. Riziko práce s nováčkem. Méně spolehlivá nabídka a dodávka. Omezení na centrální dodavatele. Nemají na vás čas.

Český trh s bioprodukty 2005: Podíl prodejců na trhu Prodejce podíl v % Supermarkety 57% Menší prodejny potravin 2% Obchody se zdravou výživou a biopotravinami 37% Ostatní (Prodej ze dvora, tržnice, Internet) 4% Celkem 100%

Trendy přímého prodeje biopotravin Potřeba změny Přání individuality Odstranění anonymity Potřeba úspory času Pohodlnost Velikost balení Konzumace mimo domov Regionální nabídka Vliv dětí Rozdílné nákupní chování muže a ženy „Mladí senioři“ „Nákup a požitek“ Rostoucí požadavky zákazníků Dodávky domů

Přímé distribuční cesty Přímá forma distribuce může být realizována různými způsoby, přičemž příklady distribučních cest mohou být: ◦ Prodej na tržnicích ◦ Zásilkové služby (bio-bedýnky), internetové obchody ◦ Prodej ze dvora ◦ Vlastní sběr ◦ Nákupní společenství

Výhody přímé distribuce ◦ vytváření přímé vazby se zákazníky ◦ z dlouhodobého hlediska vybudování loajality zákazníka ◦ možnost prodej lépe organizovat ◦ nesvěřování zodpovědnosti za úspěch a jednání se zákazníkem do cizích rukou ◦ možnost vyššího zisku při udržení relativně nízké ceny ◦ odstranění nákladů a marží vytvářených dalšími články obchodního řetězce ◦ lepší možnost propojení prodeje s nabídkou dalších služeb (agroturistika)

Přímý prodej ze dvora a na tržnici (Rakousko 2011)