7/ Etiketa v diplomacii I

Etiketa v diplomacii – prokazování úcty, … Guth-Jarkovský: „Zdvořilost a dobrý mrav žádá, abychom se k neznámým chovali vždy tak, aby naše přítomnost jim byla ne-li příjemnou, též aspoň co nejméně na obtíž.“ -etiketa = společenské zvyklosti a pravidla chování -v diplomacii všudypřítomná Prokazování úcty a dávání přednosti se uplatňuje v mnoha situacích společenského chování. Vychází ze tří obecných společenských vztahů, a to: muž - žena mladší - starší níže postavený/podřízený - výše postavený/nadřízený pozdravy -v principu zdraví muž ženu, mladší staršího, podřízený nadřízeného -někdy nejasné, a proto neublíží, zdravíme-li jako první -pozdrav je zdvořilost, odpovědět na pozdrav je povinnost -při pozdravu se na zdraveného přímo díváme, ne černé brýle -decentnost (hlasitost) -zdraví se verbálně (slovy) nebo neverbálně (gestem, úklonou) -specifická zdravení: smeknutí klobouku; „políbení“ na tvář – národní odlišnosti; „políbení“ ruky (Polsko); poplácání po zádech; …

představování -v principu podle stejného scénáře jako pozdravy -ženy ve společnosti se představují pouze ženám -u stolu sousedům – nejdříve vpravo -neuvádět akademický titul -důležitost používání křestního jména -můžeme být také představování zprostředkovatelem -nebo sami plníme funkci zprostředkovatele -představovací fráze -po představení vhodné podat si ruce -užitečnost vizitky -hromadná představování podávání ruky -v principu opačně než pozdrav a představování -přiměřenost (síla stisku) -nepřijetí ruku nepřípustné -nenabízíme ruku personálu -protokolární pořadí (podle funkčního postavení) -uplatňuje se v mnoha situacích (rozmístění u stolu, do aut, při ubytování, …) -u cizí delegace musí být odsouhlaseno druhou stranou

Etiketa v diplomacii – oslovování, …, vizitky oslovování/titulování, tykání - vykání -povinnost znát správné oslovení (Vaše Veličenstvo, Vaše Výsosti, Excelence, …) -odlišnosti podle zemí -neoslovovat zároveň titulem/funkcí a příjmením umění (nezávazného) rozhovoru -„small talk“ – citlivost pro ukončení -téma rozhovoru udává obvykle hostitel -závisí hodně na národních a kulturních odlišnostech -o sobě mluvit minimálně Dávání přednosti během chůze, při vstupování do budovy, do místností (pracovní prostředí x veřejné/restaurační), … Vizitky -nezbytné -běžné: s adresami, telefony apod., v cizích jazycích se vyhnout používání akademických titulů -„diplomatické“: s minimem informací (jméno + event. postavení, země), zkratky do dolního levého rohu: p.r. (pour remercier, P.F. (pour féliciter), p.p.c. (pour prendre congé), p.c. (pour condoléance) -kartičky „With compliments/Avec les compliments“ -vizitkové obálky