Co je to BLACKOUT? Totální výpadek dodávky elektrické energie z přenosové nebo distribuční soustavy nebo rozsáhlé systémové poruchy těchto soustav. Důsledkem jsou vysoké ekonomické ztráty, ohrožení zdraví, života a majetku obyvatel, chaos způsobený kolapsem dopravy a nárůst kriminality, prudce vzrůstající s dobou trvání výpadku. Obnova provozu po rozsáhlé systémové poruše může být obtížná.

ŠEVĚTÍN VEPŘEK LIPNO RUSOVÁ VRANÉ ORLÍK DLOUHÉ STRÁNĚ tepelné elektrárny rozvodny fotovoltaické elektrárny vodní elektrárny RALSKO VEPŘEK DALEŠICE větrné elektrárny ANDĚLKA PETROVICE VRBICE KOPŘIVNÁ Energetická soustava ČR v provozu simulace BLACKOUTu Elektrizační soustava ČR je mimo provoz

27. března 2015 postihl rozsáhlý výpadek proudu Amsterdam, zasáhl cca 2,7 mil. osob. 3. dubna 2015 zasáhla BLACKOUT Istambul a dalších 25 tureckých měst. Podle průzkumu skupiny PricewaterhouseCoopers International Limited „The shape of power to come“ z roku 2012 se v Evropě a Severní Americe do roku 2030 zvýší pravděpodobnost blackoutu oproti současnosti o 46 procent. Dříve či později BLACKOUT ochromí i Prahu. BLACKOUT ve světě v letošním roce:

VE MODŘANY VE ŠTVANICE TP HOLEŠOVICE TP MALEŠICE VELESLAVÍN TP MICHLE TR CHODOV TR ŘEPORYJE TR PRAHA SEVER PRAHA tepelné elektrárny vodní elektrárny transformovny PRAHA STŘED TR PRAHA ZÁPAD MALEŠICE TR ČERVENÝ VRCH TR TŘEBORADICE PRAHA JIH linky 110 kV simulace BLACKOUTu Praha je bez elektřiny

Co by v Praze po vzniku BLACKOUTu přestalo fungovat IHNED: přerušení provozu tramvají, metra a příměstské železniční dopravy vyřazením dopravní signalizace blokováním dopravních cest tramvajemi (často i křižovatek) dojde k dopravnímu chaosu uvíznutí lidí ve výtazích výpadek čerpacích stanic pohonných hmot zhasnutí plynových spotřebičů, jejichž řízení vyžaduje elektřinu (zejména např. plynových kotlů), při obnovení dodávky elektřiny hrozí nebezpečí výbuchu plynu, který se mezitím v prostoru nahromadil, pokud zároveň s výpadkem dodávky elektřiny nedošlo i k výpadku dodávky plynu Po několika hodinách výpadku: bude ochromeno zásobování vodou, teplem a plynem výpadek mobilní telefonní sítě, kabelové televize, internetu, může být překročena kapacita linek tísňového volání, postupně dojde k vybití baterií mobilních telefonů, přenosných počítačů přestanou fungovat bezpečnostní zařízení a požární hlásiče bude ochromena ambulantní péče, péče ve zdravotnických zařízeních a lékárnické služby budou vznikat požáry v důsledku používání svíček a používání mobilních elektrocentrál (přetížení, nesprávné zapojení), hasiči se budou problematicky kvůli dopravnímu chaosu dostávat k místům požárů, hašení požárů bude ohroženo nedostatkem vody, nebudou fungovat hydranty dojde ke zvýšené kriminalitě a násilí

Jak je možné se na BLACKOUT připravit? zvyšováním odolnosti přenosové soustavy proti poruchám a výpadkům zkvalitněním právního rámce pro zajištění bezpečnosti a kontinuity provozu prvků energetické infrastruktury vybudováním ostrovních provozů pro řešení nouzových stavů a udržení dostatečné výše regulačního výkonu, zejména ve velkých městských aglomeracích

Jaké je tedy řešení déletrvajícího výpadku elektrické energie v hl. m. Praze? Z pohledu vládou ČR schválené Státní energetické koncepce (SEK) je jediným možným řešením orgánů krizového řízení pro případ BLACKOUTu v Praze ostrovní provoz nebo ostrovní provozy, v rámci distribuční soustavy spravované společností PREdistribuce a.s. a osvětová činnost zaměřená na budování lokálních ostrovních provozů odpojených od distribuční soustavy. Co je „lokální ostrovní provoz“? Lokální výroba elektrické energie, její lokální rozvod a její lokální spotřeba mimo elektrizační soustavu. Může jít o rodinný dům, zemědělskou usedlost, továrnu, či malou osadu.

Co je „ostrovní provoz“? Je to provozní režim přesně vymezené části distribuce elektrické energie na napěťové úrovni 110 kV realizovaný krizovými ostrovními zdroji elektrické energie, tj. umístěných ve vybraných transformovnách PREdi 110/22 kV, vybranými distribučními transformovnami PREdi 22/0,4 kV, vybranými odběrnými místy, centrální řídící jednotkou ostrovního provozu a prostředky rozpadové a bilanční automatiky na všech transformovnách 110/22 kV zapojených do ostrovního provozu.

Co je „krizový ostrovní zdroj“? Zdroj elektrické energie splňující požadavky pro nasazení do režimu krizového ostrovního provozu: druh paliva nezávislý na dodávkách el. energie malá velikost vlastní spotřeby výkon zdroje odpovídající přenosovým schopnostem vybraných distribučních vedení napětí krizového zdroje umožňující připojení do distribuční sítě (110 kV, 22 kV, 35 kV) schopnost zdroje najetí ze tmy schopnost zdroje pracovat v ostrovním provozu

VE MODŘANY VE ŠTVANICE TP HOLEŠOVICE TP MALEŠICE VELESLAVÍN TP MICHLE TR CHODOV TR ŘEPORYJE 2. KRIZOVÝ ZDROJ 1. KRIZOVÝ ZDROJ 3. KRIZOVÝ ZDROJ TR PRAHA SEVER PRAHA tepelné elektrárny vodní elektrárny transformovny PRAHA STŘED TR PRAHA ZÁPAD MALEŠICE TR ČERVENÝ VRCH TR TŘEBORADICE PRAHA JIH linky 110 kV 1. KRIZOVÝ OSTROVNÍ PROVOZ 2. KRIZOVÝ OSTROVNÍ PROVOZ 3. KRIZOVÝ OSTROVNÍ PROVOZ ZAPNOUT KRIZOVÉ ZDROJE

Co bude v Praze fungovat v případě dodávek 300 MW z krizových ostrovních provozů dodávky vody a kanalizace dodávky tepla Pražské teplárenské, a.s. všechny nemocnice na území HMP budou plně zásobeny elektrickou energií nebude omezen provoz tramvají a metra v centru města nedojde k omezení služeb včetně fungování bankomatů elektrickou energií budou zásobeni jak mobilní operátoři, tak i České radiokomunikace

Lze krizové ostrovní provozy použít i na jiných místech ČR? Krizové ostrovní provozy mohou být použity všude, kde lze zajistit krizový zdroj splňující předepsané požadavky, zejména dodávku paliva nezávislou na dodávkách el. energie, a jsou připojitelné do distribuční soustavy. Takové zdroje mohou být např. u tepelných elektráren a tepláren přímo navázaných na těžbu uhlí nebo paroplynové turbíny na vysokotlakém přívodu plynu.

Podmínky pro vytvoření ostrovních provozů v ČR Podmínky pro vytvoření ostrovních provozů v působnosti jednotlivých distribučních společností v případě výpadku dodávek elektřiny z přenosové soustavy ČR jsou diametrálně odlišné. Zatímco ČEZ Distribuce a.s. ve Středočeském, Ústeckém, Libereckém, Moravskoslezském a Olomouckém kraji má zdrojovou základnu na vytvoření ostrovních provozů s dodávkami elektřiny přesahující 100 % celkové spotřeby, v Královéhradeckém a Pardubickém kraji má zdrojovou základnu na vytvoření ostrovních provozů s dodávkami elektřiny v rozsahu 50 až 90 % celkové spotřeby, nejméně příznivá situace je v Plzeňském a Karlovarském kraji, kde zdrojová základna pro vytvoření ostrovních provozů činí 25 až 40 % spotřeby elektrické energie v uvedených regionech. E.ON Distribuce, a.s. má pro vytvoření ostrovních provozů v Jihomoravském, Zlínském, Jihočeském kraji a Kraji Vysočina zdrojovou základnu v rozsahu 50 až 90 % celkové spotřeby elektřiny. Nejhůře je na tom PREdistribuce, a.s. provozující distribuční soustavu na území hl. m. Prahy a Roztok u Prahy, kde jsou sice rozptýlené zdroje elektrické energie o celkovém instalovaném výkonu 160,6 MW, žádné z nich nemají společnou schopnost „startu ze tmy“ a „ostrovního provozu“, a proto hl. m. Praha nemá pro vytvoření ostrovního provozu žádnou zdrojovou základnu.

KRIZOVÝ ZDROJ ETU II KRIZOVÝ OSTROVNÍ PROVOZ ETU II ZAPNOUT KRIZOVÉ ZDROJE Umístění alternativních krizových ostrovních provozů v ČR

Děkuji za pozornost