15. Architektura v Čechách a na Moravě v první polovině 20. století Secese, moderna, kubismus, poetismus, racionalismus, plasticismus, konstruktivismus, dekorativismus, funkcionalismus,který se postupně proměnil v tzv. mezinárodní styl, ale také tradicionalismus, socialistický realismus,panelová výstavba, betonový brutalismus, postmodernismus a nakonec vysoká technologie, dekonstruktivismus, civilismus, regionalismus, minimalismus.........

Secese - hlavní znak ornamentálnost Přelom 19 a20 stol. s architekty - Jan Kotěra, Josef Franta, Antonín Balšánek, Osvald Polívka Secese - hlavní znak ornamentálnost Jan Kotěra 1871 Brno – 1923 Praha - studuje ve Vídni u Otto Wagnera, kde se seznamuje s Jože Plečnikem, Josefem Hoffmannem i s Adolfem Loosem - následně učí na Pražské umělecko-průmyslové Josefa Gočára a také na Pražské AVU např. Bohuslav Fuchs, František Gahura. 1899-1900 Peterkův dům na Václavském náměstí v Praze 1905 – 1907 Národní dům v Prostějově – ztrácí se dekorativní zdobnost

česká moderna, již svým názvem, jehož základem je slovo moderní, napovídá, že usiluje o to, být slohem novým, odpovídajícím současnému vkusu i potřebám života. Moderna zahajuje novou éru, rozchází se se zásadami secese a předchozích slohů a pokládá základy moderní architektuře. Jejím tvůrcem v Čechách je architekt Jan Kotěra, žák vídeňského profesora Otto Wagnera. Jeho příchod do Prahy roku 1898 lze pokládat za mezník v dějinách našeho stavebního umění. Kotěra přichází nezatížen tradicí historismu a třebaže zprvu přejímá názor svého učitele, že ornament je pro architekturu nezbytný, brzy nachází vlastní cestu. Jeho první stavby, uvnitř účelně řešené, např. Peterkův dům na Václavském náměstí z roku 1899 nebo ještě i Národní dům v Prostějově, projektovaný roku 1905 a postavený v letech 1906-1907, používají secesního dekoru a detailů, ale již Kotěrova rodinná vila v Praze na Vinohradech z let 1908-1909 znamená naprostý přelom a zamítnutí veškeré ornamentiky a samoúčelné výzdoby i sochařských doplňků.

1906-1907Michelská vodárenská věž v Praze 1908-1909 Kotěrova vila na Vinohradech v Praze 1909-1913 Muzeum východních Čech V Hradci Králové 1926 – 29 Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

1911 –Přestavba vily T. Bati ve Zlíně http://www.zlin.estranky.cz/clanky/spolupracovnici/jan-kotera-a-zlin.html

Dušan Jurkovič 1968 – 1947 Slovenský secesní architekt, návrhář nábytku a etnograf s osobitým stylem ovlivněný lidovou architekturou inspirovaný také anglickým hnutím Arts and Crafts 1898 – Libušín a Maměnka, Pustevny o vánocích 2014 Libušín 2014 V Jurkovičově lázeňském domě 2011 1906 Jurkovičova vila v Brně 1902 Jurkovičův lázeňský dům v Luhačovicích

Kubismus Kubistická architektura představuje českou specialitu. V tvorbě architektů znamená dočasnou epizodu, kubismus se projevuje zejména v tvaroslovném detailu. Ostré hrany, průniky ploch, krystalické struktury – typické prvky českého kubismu, světově unikátního hnutí, které se zrodilo v Praze okolo roku 1910, kdy skupina mladých avantgardních architektů a umělců aplikovala převratné kubistické principy malířů Picassa a Braqua v architektuře a užitém umění. Josef Gočár 1880-1945 Architekt a urbanista ( pracuje s městským celkem) - Dům u Černé matky Boží (Celetná) moderní stavba citlivě zasazená do historického prostředí - po roce 1925 uplatňuje purismus a funkcionalismus - ukázněný praktik zatímco Janák teoretizoval Gočár stavěl 1911-12 Dům u černé matky boží v Praze 1912-13 Lázeňský dům v Bohdanči

Dekorativní sloh – Art deco 1925-27 Gymnázium J.K. Tyla v Hradci Králové se sochou ,,Vítěz“ od Jana Štursy 1921-1931 Budova Legiobanky v praze Zde vytvořen tzv. obloučkový styl = rondokubismus Dekorativní sloh – Art deco 1909 – 1911 Wenkeův dům v Jaroměři

Pavel Janák 1882-1954 patřil mezi zakladatele SVU, nejvýraznější teoretik architektury kubistické generace - architektura – polarita horizontál a vertikál je narušena třetí tvůrčí silou – šikmý pohyb - rondokubismus: Palác Adrie, krystal – v řadě architektonických návrhů - po Plečnikovi se stal architektem Pražského hradu, po r. 1945 se zabývá památkářstvím – rekonstruje Míčovnu Pražského hradu Rondokubistický kiosek v Praze 1913 kubistická rekonstrukce fasády barokního domu v Pelhřimově 1912 Hlávkův most v Praze 1921-23 Krematorium v Pardubicích Zde se také natáčel film Juraje Herze – Spalovač mrtvol 1924-25 Palác Adria v Praze - rondokubismus – národní dekorativní styl 1921-

Josef Chochol 1880-1956 - studoval v letech 1904 až 1907 ve Vídni u Otto Wagnera; styl svého učitele však brzy opustil a stal se jedním z protagonistů české kubistické architektury - kubistické vily  pod Vyšehradem; dramaticky modelovaná fasáda - ačkoli Chochol tvořil v kubistickém stylu pouze čtyři roky, zůstalo za ním z tohoto období nepřehlédnutelné dílo; zdi jeho domů pod pražským Vyšehradem zdobí nejvýrazněji trojrozměrné fasády jaké ve fázi raného kubismu v Čechách vznikly - po roce 1914 se Chochol vydal cestou hledání čistých forem, nejdříve v architektonického purismu a později funkcionalismu Kovařovicova vila v Libušině ul. v Praze, 1912–13 činžovní dům v Neklanově ulici v Praze, 1913–14

Nábytek, design - jednou z unikátních stránek českého kubismu je přesah do nejvšednějších užitných předmětů - Hofman, Janák, Gočár – nábytek jako zářící krystal - 1912 – založení Pražských uměleckých dílen – výroba bytového zařízení - 1908 – Artěl – kubistický design; obchod se smíšeným zbožím výtvarníků z různých oborů Josef Chochol Pavel Janák Vlastislav Hofman Josef Gočár

1911-12 Dům u černé matky boží v Praze, interiér kavárny věšáky

Josip Plečnik Původem Slovinec z Lublaně – klasicizující funkční stavby inspirované Antikou Hlavní architekt Pražského hradu 20-30 léta ( Býčí schodiště, Rajské zahrady, zahrady na Valech ) 1929-31 Baldachýn Býčího schodiště Sloupová síň Pražského hradu 1928 – 32 Chrám nejsvětějšího srdce Páně na nám. Jiřího z Poděbrad v Praze

Adolf Loos V článku Ornament a zločin se ostře postavil proti dekoraci architektury v secesi a pozdní historizujících směrech Cukerní rafinerie v Hrušovanech u Brna, 1916 1930 Mullerova vila , Praha – teorie ,, Raumplanu“ Prostor není členěný na jednotlivá patra, ale do kubusů a jednotlivé místnosti se prolínají v různých úrovních

Funkcionalismus – forma následuje funkci Dom-ino Le Cobrusier stanovil proslulých „Pět bodů moderní architektury (funkcionalismu)“. Sloupy: stavět domy na sloupech, čímž se uvolní přízemí pro zeleň a volný pohyb. Střešní zahrady: technika plochých střech umožňuje budovat na střechách zahrady. Nahrazují zeleň, kterou dům místu odebral. Volný půdorys: sloupy nesou síly všech podlaží, což umožňuje volné členění prostoru nenosnými příčkami. Pásová okna: systém sloupů umožňuje vést dlouhá okna mezi sloupy. Volné průčelí: konzolovitě vyvedené stropy uvolňují průčelí pro řešení oken bez přímé návaznosti na vnitřní dělení.

- Hlavní středisko v Praze Česká funkcionalistická architektura 20 let vznikla ze zahraničních podnětů, jako opozice proti akademismu, ale brzy našla vlastní řešení a výraz a svou kvalitou se řadí k vrcholným dílům evropské architektury Nejpřesnější formulace ortodoxního funkcionalismu u nás ve svých vystoupeních a publikacích formuloval Karel Teige. V teoretických úvahách dospěl až k vizi typizovaného bytu, který by si lidé ani nezařizovali sami. - Hlavní středisko v Praze 1926-29 Dům odborových svazů na Žiškově Josef Havlíček a Karel Honzík 1925-28 Veletržní palác v Holešovicích – Fuchs a Oldřich Tyl 1939 Obchodní dům Bílá Labuť Josef Hrubý a Josef Kittrich 1935 Dům uměleckého průmyslu, Oldřich Starý

a v Brně se funkcionalismus naplno prosadil při výstavbě brněnského zemského výstaviště a Výstavě soudobé kultury v roce 1928, jejíž součástí byla i kolonie Nový dům, první výstava moderního bydlení v Československu. Od roku 1923 v Brně natrvalo působil Bohuslav Fuchs, jeden z předních brněnských architektů své doby Stavba brněnského výstaviště byla započata 1927 a trvala 14 měsíců. Jednotlivé pavilony byly dílem Známých architektů. Např. Bohuslav Fuchs 1895 -1972 navrhl několik pavilonů – zachoval se z nich jediný Pavilon města Brna, dnes známý jako budova výstavní pošty Za války se stal učitelem na legendární „Baťově“ umělecké škole a ihned po válce potom, po obnově vysokých škol profesorem urbanismu na Vysoké škole technické v Brně Otevřené točivé schodiště 1927-28 Pavilon města Brna, Bohuslav Fuchs 1927 Dům v kolonii Nový dům, Bohuslav Fuchs

1927Moravská banka na nám. Svobody v Brně, Fuchs, Wiesner 1927 Hotel Avion v Brně, Bohuslav Fuchs Obřadní síň na ústředním hřbitově v Brně, Bohuslav Fuchs

Stiassny Ernsta Wiesnera brněnské krematorium Moravskou zemskou životní pojišťovnu Dům v kolonii Nový dům Vila Stiassni

Le Corbusier o Zlíně řekl: “Zlín je fenomén.” ve Zlíně Le Corbusier o Zlíně řekl: “Zlín je fenomén.” Řešení regulačního plánu prošlo v letech 1915-1922 několika vývojovými fázemi. V roce 1916 dokončil a předal Kotěra první část úkolu – „Regulační plán pro výstavbu dělnické kolonie firmy T. a A. Baťa ve Zlíně“. Nejlepší informaci o tomto dokumentu podává regulační plán města Zlína, vytvořený v roce 1921 tehdejším Kotěrovým žákem, zlínským rodákem Františkem Gahurou.   Učitelovo řešení z roku 1916 je převzato do plánu celého města beze změn. Kotěrovy zastavovací principy jsou navíc aplikovány i v jiných částech města. regulační plán 1921 - F.L.Gahura Půdorys města Zlína (1927)

Baťův mrakodrap z roku 1938 od Vladimíra Karfíka ve Zlíně, svojí výškou 77,5m byl svého času druhou největší budovou v Evropě

Památník T. Bati (dnešní Dům umění) byla určena k presentaci vývoje Baťových závodů a k propagaci tohoto mohutnějícího průmyslového koncernu. Novostavba nesla výraznou pečeť autora projektu – architekta Františka Lydie Gahury, který pro ni navrhl pozoruhodné řešení s železobetonovou nosnou konstrukcí a oceloskleněným pláštěm. Lapidární architektonická forma této budovy výrazně představovala principy konstruktivistické a funkcionalistické architektury tehdejšího Zlína; sám Gahura se vyjádřil: „Budova, která slouží k uložení sbírek, je vlastně velkou vitrínou.“ Výstavba započala v březnu 1933 a v červenci téhož roku byla nová budova předána do užívání.

Baťovy domky ve Zlíně

ale také v Hradci Králové Poprvé tomu bylo na samém počátku dvacátého století, když osvícený starosta František Ulrich tehdy zaměstnal mladého architekta Jana Kotěru. Podruhé se do dějin naší stavební kultury zapsal ve dvacátých letech, když tentýž starosta získal pro systematickou spolupráci s městem Josefa Gočára. Architekt městu nedal jen vynikající regulační plán, díky němuž je dodnes městem s nejlepšími podmínkami pro život, nýbrž i početný soubor vysoce hodnotných staveb. 1909-1913 Muzeum východních Čech V Hradci Králové, Jan Kotěra 1925-27 Gymnázium v Hradci Králové ,Josef Gočár Josef Gočár (13. března 1880 Semín – 10. září 1945 Jičín) byl český architekt. Gočárova díla patří k vrcholům české moderní architektury a jeho podíl na urbanistické koncepci Hradce Králové je zásadní. Od počátku dvacátých let minulého století zde postupně zpracoval územní plán města, vytvořil regulační plán nábřeží, výstavbu v Labské kotlině, školní bloky (Gymnázium J. K. Tyla) a střed města (dnešní Ulrichovo náměstí). Plány výstavby zahrnovaly rovněž systém vnějšího dopravního okruhu s radiálami směřujícími do centra města, mezi nimiž se střídají obytné čtvrti s plochami zeleně.