Ústav technologie vody a prostředí Jan Bartáček D ECENTRALIZOVANÉ ZPRACOVÁNÍ.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD
Advertisements

Celková přestavba a rozšíření ÚČOV Praha na Císařském ostrově
Pro úvod bych se rád podíval na koloběh vody
Instalace pilotní jednotky zplyňování kontaminované biomasy a TAP
PROGRAM SLOVSEFF II. PROSTŘEDKY NA FINANCOVÁNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE NA SLOVENSKU Jan PEJTER ENVIROS, s.r.o.
Energetický management budov Jiří Karásek Fakulta stavební, ČVUT v Praze K126.
Klimatizační zařízení
Tepelné čerpadlo 1.
Prof. Ing. Pavel Jeníček, CSc.
ZNEČIŠŤOVÁNÍ VODY A VYČERPÁNÍ ZDROJŮ PITNÉ VODY
Čistička odpadních vod
Čistička odpadních vod
ČOV (čistírna odpadních vod)
Čističky odpadních vod ČOV
Systémy chovu ryb.
Energetický management jako nízkonákladové opatření k dosažení úspor
Moderní zařízení pro energetické využití odpadů (EVO) malých kapacit
Komunální odpadní vody a kaly
Zásobování pitné vody.
Ing. Jiří Štochl, technický ředitel, TEDOM-VKS s.r.o
Užitečnost BPS Ing. Jiří Zima, obchodní manažer
JADERNÁ ELEKTRÁRNA.
Váš dodavatel technických plynů a souvisejících technologií
technologie využití biomasy
Čistírna odpadních vod
Sub-projekt BRIE Potštát 12. října Praktické využití obnovitelných zdrojů energie v rodinných domech Ing. Libor Lenža Regionální energetické centrum,
Prof. Ing. Pavel Jeníček, CSc.
Voda.
Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Šablona/číslo materiálu:III/2 VY_32_INOVACE_BI614 Jméno autora:Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník3. ročník.
HYDROLOGIE věda, která se systematicky zabývá poznáváním zákonů výskytu a oběhu vody v přírodě Voda - nejrozšířenější látka v přírodě. Vyskytuje se trvale.
Základní problémy přípravy a provozu bioplynových stanic v ČR CZ Biom – České sdružení pro biomasu Ing. Tomáš Dvořáček Bioprofit s.r.o.
Jak se čistí odpadní voda
Odpadní voda Mgr. Helena Roubalová
MOŽNOSTI POUŽITI MEMBRÁNOVÝCH PROCESŮ PRO ZPRACOVÁNÍ SKLÁDKOVÝCH VÝLUHOVÝCH VOD Hlavní řešitel: Savchuk Nataliya Membrain 2013.
Drtič.
Tepelné čerpadlo 2.
Modelování čištění komunálních odpadních vod
Odvětví průmyslu Česka
Využití energie Slunce
Čištění OV Způsoby – i v kombinaci –Fyzikální –Chemické –Biologické (biochemické) Typy biochemických procesů –Aerobní –anaerobní.
Biochemie a odpady Problémy –Ovlivnění rovnovážného stavu –Vyčerpávání zdrojů –Produkce odpadů –Možné následky – poškozování ŽP Řešení –Prevence – technologická.
Jaderná elektrárna.
Opakování: Co je to SWOT analýza? Z jakých prvků se skládá SWOT analýzy? Co je to krajinný prvek?
Obnovitelné zdroje energie. Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ OAJL - inovace výuky Příjemce: Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola pro tělesně.
Recyklace vod a energie z vody Ing. Karel Plotěný, Ing. Vladimír Jirmus TVIP 2016, 15. – , Hustopeče.
Ústav technologie vody a prostředí Jan Bartáček D ECENTRALIZOVANÉ ZPRACOVÁNÍ.
Ústav technologie vody a prostředí Jan Bartáček D ECENTRALIZOVANÉ ZPRACOVÁNÍ.
Životní prostředí a jeho ochrana. Co je životní prostředí? Prostor, ve kterém žijeme. ŽP – přírodní (louka, les, hory, řeky…) – umělé = vytvořené člověkem.
Voda Zbožíznalství 1. ročník Voda - nejrozšířenější sloučenina - zároveň velmi vzácný zdroj, kterého ubývá.
Využití odpadů potravinářského průmyslu pro výrobu bioplynu - biochemicko-technologické základy Pavel Jeníček VŠCHT Praha Ústav technologie vody a prostředí.
KOMUNÁLNÍ ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD ČOV Bubeneč. Zákony v ČR Hospodaření a nakládání s vodou se v ČR řídí těmito zákony: o Zákon č. 254/2001 Sb., Vodní zákon.
VN PLUMLOV a POVODÍ prezentace výsledků studie RNDr. Jindřich Duras, Ph.D.
Čistota vody je obecný pojem, vyjadřující obsah cizích látek ve vodě Skutečně chemicky čistou vodu H 2 O lze připravit pouze laboratorně!H 2 O.
PRŮMYSLOVÁ CHEMIE Doc. Ing. Jaromír Lederer, CSc..
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Marcela Koubová. Dostupné z Metodického portálu ISSN Provozuje.
Reaktor na odstranění organických plynných látek D. Jecha
Ústav technologie vody a prostředí Jan Bartáček D ECENTRALIZOVANÉ ZPRACOVÁNÍ.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64 Název materiálu VY_52_INOVACE_PR_03_.
Zahušťování průmyslových odpadních vod s využitím odpadního tepla
prezentace výsledků studie RNDr. Jindřich Duras, Ph.D.
Průmyslové kompostování: dostupné technologie a jejich vlastnosti
Tepelné čerpadlo 2.
Odpadní voda ČOV Praha Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
Vysoká škola technická a ekonomická Ústav technicko-technologický
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
Vytápění Dálkové vytápění
Digitální učební materiál
Voda hydrosféra základní podmínka života (tělo člověka – 60 – 70%vody)
Čištění OV Způsoby – i v kombinaci Typy biochemických procesů
Záměr bioplynové stanice pro Prahu
Transkript prezentace:

Ústav technologie vody a prostředí Jan Bartáček D ECENTRALIZOVANÉ ZPRACOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD Cenné látky v odpadní vodě / Separované čištění proudů vod

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí C O LZE RECYKLOVAT Z ODPADNÍCH VOD ( SPLAŠKOVÝCH ) Energie Tepelná Kinetická/Potenciální Chemická Nutrienty Voda 5-2

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí O DPADNÍ VODA JAKO ZDROJ Zdroj Energie Zdroj Nutrientů Zdroj Vody „Použitá voda (Used Water)“

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí E NERGIE OBSAŽENÁ V ODPADNÍCH VODÁCH Tepelná energie Kinetická a potenciální energie Chemická energie

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí T EPELNÁ ENERGIE Možnost použít tepelná čerpadla a výměníky Důležité umístění Za čistírnou – vhodné, pokud je OV dostatečně teplá, nicméně většinou je problematická doprava ke spotřebiteli Před čistírnou – Může být problém s ochlazováním vody a následné pomalé biol. procesy U spotřebitele (decentralizovaně) - nejlepší Nejlépe šedé vody (teplé a zředěné)

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí T EPELNÁ ENERGIE Možnost použít tepelná čerpadla a výměníky Důležité umístění

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí T EPELNÁ ENERGIE

Penzion (Harrachov) Průměrná teplota vstupní vody: 6 °C Byla zvýšena na 25 °C

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí T EPELNÁ ENERGIE Umístění ve stoce Schéma zapojení předizolovaného kanalizačního potrubí s integrovaným výměníkem tepla – gravitační systém 1 – vnější plášť z polyetylenu, 2 – tepelná izolace, 3 – kanalizační potrubí (výměník tepla), 4 – odpadní voda, 5 – výstup ohřáté vody z výměníku, 6 – rozdělovací potrubí, 7 – přívod studené vody do výměníku, 8 – tepelné čerpadlo, 9 – výparník, 10 – kondenzátor, 11 – expanzní ventil, 12 – kompresor, 13 – systém vytápění v budově, 14 – oběhové čerpadlo

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí P OTENCIÁLNÍ ENERGIE V kanalizaci Na čistírně Potřeba spádu Potřeba velkého průtoku (stovky tisíc EO) V ČR ne příliš využívané

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí C HEMICKÁ ENERGIE V ODPADNÍ VODĚ Energie obsažená v organických látkách obsažených v odpadní vodě Nejčastěji vyjadřovaná ve formě chemické spotřeby kyslíku (ChSK v mg/L) Možné zhodnotit převedením na metan 1 kg ChSK ~ 13 MJ (18 kW/1000 EO)

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí T OK ENERGIE NA ČOV ČOV EO Vstupující voda 1.8 MW Mechanicky předčištěná 0.9 MW Primární kal 0.9 MW Odtok 0.1 MW Přebytečný AK 0.4 MW Primární kal 0.9 MW Tepelné ztráty 0.4 MW Vyhnilý kal 0.7 MW Primární kal 0.6 MW El. energie, 0.2 MW Teplo, 0.2 MW Ztráty, 0.2 MW Spotřeba energie na typické ČOV ( EO) ~ 0.35 MW Odtok 0.1 MW Tepelné ztráty 0.4 MW Vyhnilý kal 0.7 MW Odtok 0.1 MW Tepelné ztráty 0.4 MW Je možné dosáhnout el. soběstačnosti? Usazování Aktivace Anaerobní fermentace Kogenerace

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí 5-13

S POTŘEBA ENERGIE NA ČOV Kde je možné šetřit?

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí S POTŘEBA ENERGIE NA ČOV Spotřeba energie na velkých evropských čistírnách odpadních vod

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí S POTŘEBA ENERGIE NA ČOV Kde lze šetřit? Menendez a Veatch, 2010

R ECYKLACE ENERGIE NA ČOV Kde je možné získat více?

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí Z VÝŠENÍ PRODUKCE BIOPLYNU Zvýšení separace org. NL na přítoku Vyšší rozložitelnost než AK Možné s koagulací Nedostatek org. látek pro denitrifikaci (?) Optimalizace anaerobní fermentace Optimalizace míchání Termofilní stabilizace Předúprava (dezintegrace)

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí R ECYKLACE ENERGIE Hnědá voda Vakuové toalety (malé naředění) Kuchyňský odpad Složité separovat kuchyňskou OV a světle šedou OV Jednoduché separovat tuhý bio-odpad 5-19

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí R ECYKLACE ENERGIE ( HNĚDÁ / ČERNÁ VODA ) Anaerobní fermentace Přeměna organických látek na bioplyn (CH 4 + CO 2 ) Produkce energie Teplo Elektřina (kogenerační jednotky) Pokud možno vyhřívané reaktory (35 °C) Typický zástupce: UASB reaktor

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí R ECYKLACE ENERGIE ( HNĚDÁ / ČERNÁ VODA ) Anaerobní fermentace - princip 5-21

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí R ECYKLACE ENERGIE ( HNĚDÁ / ČERNÁ VODA ) Anaerobní fermentace - reaktory

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí R ECYKLACE ENERGIE ( HNĚDÁ / ČERNÁ VODA ) Anaerobní fermentace x Aerobní čištění 5-23

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí R ECYKLACE ENERGIE (BIO- ODPAD ) Anaerobní fermentace Stejný princip jako u OV Potřeba určitá centralizace Především pro menší farmy (30 mil. Aplikací v Číně) 5-24

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí R ECYKLACE ENERGIE (BIO- ODPAD ) 5-25

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí S NEEK, THE N ETHERLANDS 32 family houses Separation of toilet wastewater

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí S NEEK, THE N ETHERLANDS

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí R ECYKLACE NUTRIENTŮ (P, N) V centralizovaných systémech Jeden z největších současných problémů (extrémně zvyšuje investiční i provozní náklady) Recyklace se realizuje se pouze prostřednictvím kalů N % P 90 % 5-28

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí R ECYKLACE NUTRIENTŮ (P, N) Možnost využít jako hnojivo Většina obyvatelstva je koncentrována ve městech produkce OV s nutrienty Většinu potravin produkuje venkov spotřeba nutrientů 5-29

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí F OSFOR Odhadované světové zásoby fosforu: max. 50 let Cena fosforu rychle stoupá V odpadních vodách: většina jako orthofosforečnany 5-30

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí D USÍK 80 % vyrobeného amoniaku – hnojiva 1 % veškeré energie vyrobené lidstvem - výroba NH 3 V odpadních vodách - většina v močovině: Velmi dobře přijatelné rostlinami 5-31

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí R ECYKLACE N A P – CENTRÁLNÍ ČOV Problém centralizovaného čištění – naředění Lepší použít oddílnou kanalizaci (bez naředění srážkovou vodou) Akumulace moči a separátní čištění na ČOV (vypouštění v noci, svoz cisternami) Kapalný zahuštěný nebo sušený kal z čištění OV obohacený fosforem je přímo aplikován na pole z biologického nebo chemického odstraňování fosforu Nevýhody: kal může obsahovat i nežádoucí látky cena za transport je vysoká potřeba velkých skladovacích prostor nízká recyklace dusíku požadovaná hygienizace kalu zvyšuje náklady 5-32

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí R ECYKLACE N A P – PLNĚ DECENTRALIZOVANÉ KONCEPTY Malý uzavřený koloběh nutrientů lze realizovat jen ve venkovských oblastech při finálním zemědělském použití Potřebná plocha zemědělské půdy : 200 – 500 m 2 /osobu 5-33

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí R ECYKLACE N A P A. Z koncentrovaných vod Srážení fosforečnanu vápenatého Přídavek vápna, sedimentace PO Ca(OH) 2 + H 2 O → CaHPO OH - Srážení struvitu Přídavek Mg 2+ (MgCl 2 ), sedimentace NH PO Mg H 2 O → MgNH 4 PO 4. 6 H 2 O Destilace/stripování amoniakálního dusíku Prohánění proudem plynu (vzduch, spaliny, …) Energeticky náročné 5-34

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí R ECYKLACE N A P B. Z naředěných, předčištěných vod Iontová výměna anex:PO 4 3- ↔ 3 OH - katex (např. přírodní zeolit): NH 4+ ↔ Na + regenerace ionexu – zakoncentrování – např. srážení Membránové technologie (separační) Mikrofiltrace – separace NL, biomasy Ultrafiltrace – separace NL, biomasy Nanofiltrace – separace makromolekul Reversní osmóza – separace iontů Zatím záležitost výzkumu 5-35

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí R ECYKLACE N A P B. Z naředěných, předčištěných vod Přenos nutrientů do rostlin Vegetační/kořenové čistírny: mají obvykle malou účinnost N cca 9 %, P cca 7 % Okřehek (duckweed) V sušině % proteinů Lze využít ke krmení ryb, domácích zvířat 5-36

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí P ŘÍMÉ POUŽITÍ VOD K ZÁVLAHÁM Rozvojové země nečištěné OV, po mechanickém předčištění, po anaerobním čištění Rozvinuté země s nedostatkem vody Vyčištěné vody Např.: 5-37

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí P ŘÍMÉ POUŽITÍ VOD K ZÁVLAHÁM Pro Možnost snížit deficit vody, zvýšit zemědělskou produkci, resp. kvalitu krajiny Možnost využití N,P,K Proti Riziko zasolení půd (Na, Se, B) Riziko zbytků léčiv a kosmetických produktů 5-38

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí P ŘÍMÉ POUŽITÍ VOD K ZÁVLAHÁM Většina zemí legislativně upravuje pravidla použití OV k závlahám – minimalizace rizik Kvalitativní limity (BSK 5, NL, konc. koliformních baktérií, rozpuštěný kyslík apod.) Agrotechnická pravidla – typy plodin, doba (jak dlouho před sklizní), způsob (povrchové x podpovrchové závlahy) Způsob zabezpečení, skladování vod 5-39

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí V YUŽITÍ VYČIŠTĚNÉ ODPADNÍ VODY Užitková voda – požární nádrže, čištění vozovek, splachování WC Infiltrace – doplňování podzemních vod Průmyslové využití – chladicí vody, výroba betonu, … Použití pro rekreaci – rybníky pro vodní sporty, výroba sněhu V budoucnu nevyhnutelný alternativní zdroj pitné vody 4-40

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí V YUŽITÍ VYČIŠTĚNÉ ODPADNÍ VODY JAKO PITNÉ VODY Již realita (např. Singapore) Projekt NEWater 4-41

Jan Bartáček – Decentralizované zpracování odpadních vod Ústav technologie vody a prostředí K ZAPAMATOVÁNÍ Pro účinnou recyklaci cenných látek je nutná separace proudů OV Hlavní recyklovatelné složky splaškových OV: Energie, Dusík Fosfor Voda 2-42