Z HISTORIE LIPNICKÉHO SOKOLA Obr. 1. znak sokola

Z HISTORIE LIPNICKÉHO SOKOLA Sokolská organizace v Lipnici nad Sázavou byla založena Prvním jednatelem lipnického Sokola byl pan J. Štolc, který zaslal zakládající dopis do Župy Havlíčkovy v Čáslavi. Obr. 2. Sokolové v uniformě, ilustrační foto

Z HISTORIE LIPNICKÉHO SOKOLA Organizace měla na počátku 29 členů. Starostou byl zvolen pan Josef Raidl. Obr. 3. Sokolská mládež ve cvičebním úboru, Ilustrační foto

Z HISTORIE LIPNICKÉHO SOKOLA 30. srpna 1919 se konala mimořádná valná hromada k výročí 10 let trvání lipnického Sokola. Starosta p. Jar. Štolc ve svém proslovu shrnul činnost sokolů. Kromě cvičení, přednášek a výletů organizovali také plesy a pouti. V r financovali sokolové za přispění dalších „sponzorů“ postavení pomníku mistra Jana Husa (bronzový reliéf daroval bratr Gabriel z Prahy v r. 1921). Obr. 4. pomník mistra J. Husa

Z HISTORIE LIPNICKÉHO SOKOLA Nejdůležitější událostí sokolů v r byla příprava na VII. všesokolský slet do Prahy. Z Lipnické jednoty se ho zúčastnilo 44 členů. Obr. 5. odznak VII. Všesokolského sletu

VII. VŠESOKOLSKÝ SLET V PRAZE VII. slet 1920 se konal jako poslední na letenské pláni. Vystřídalo se zde přes cvičenců, které sledovalo přes diváků, přítomen byl i prezident Masaryk. Obr. 6. Česká obec sokolská na sletu

Obr. 7. Masaryk na všesokolském sletu

VII. VŠESOKOLSKÝ SLET V PRAZE Obr. 7. cvičenci na letenské pláni

Z HISTORIE LIPNICKÉHO SOKOLA V r se lipničtí sokolové nejen zúčastnili 7. Všesokolského sletu v Praze, ale pořádali na Lipnici i pouť. V zápisu z Pamětní knihy stojí: „Činnost našich bratří ani po sletu neutuchla pořádali ve hradě Staročeskou pouť. Pouť zahájena byla průvodem od Kateřinky. V předu šli hudebníci, pak dívky v krojích, žactvo, komedianti, za nimi jel cikánský povoz s vlastní kapelou, pak šli biřici s halapartnami a konečně staročeský rychtář s karabáčem. Pak teprve se ubíralo ostatní obecenstvo. U vchodu do nádvoří vybírali dva kolovrátkáři. Hudebníci usedli na připravené pódium a nastala veselice…. Účast byla značná a finanční výtěžek byl skvělý. Vybralo se přes 9000 Kč.“

Obr. 8. Staročeská pouť na hradě

Z HISTORIE LIPNICKÉHO SOKOLA Ve dvacátých letech se lipničtí sokolové scházeli v hostinci U Nováků. Zde cvičili v sále, který se používal také k zábavám a divadelním představením. Z hostince se později stalo kino. Obr. 9. a 10. budova zájezdního hostince tehdy a dnes

Z HISTORIE LIPNICKÉHO SOKOLA Pokud se pořádala veřejná cvičení, které navštěvovali obyvatelé obce, sokolové cvičili na nádvoří hradu. Obr. 11. Sokolové cvičí na nádvoří lipnického hradu

Z HISTORIE LIPNICKÉHO SOKOLA Protože počet členů Sokola vzrostl, cvičenci se již do sálu hostince U Nováků nevešli. Začalo se uvažovat o vybudování nového cvičiště. Problémem bylo nalézt vhodnou větší a přitom rovnou plochu. Nakonec byl zvolen mírnější svah pod hradem (na místě dnešního amfiteátru). Majitel velkostatku hrabě Trautmansdorf tento pozemek o rozloze 53 arů sokolské jednotě daroval.

Z HISTORIE LIPNICKÉHO SOKOLA 15. června 1922 se začalo pracovat na srovnání pozemku. Na jedné straně se kopalo až 2 metry do hloubky, materiál se přemísťoval na druhou stranu a tím vznikala tolik potřebná rovná plocha. Nejdříve byl materiál převážen na kárách, a později ve vozících na kolejničkách. Veškerá práce byla vykonávána zdarma. Každý člen měl odpracovat 20 hodin, někteří tuto normu ale několikanásobně překročili. Při budování cvičiště bylo odpracováno 5500 hodin. Celkové náklady byly vyčísleny na ,75 Kč. Starostou Sokola byl v této době p. Josef Rajdl.

Z HISTORIE LIPNICKÉHO SOKOLA 31. května 1925 bylo cvičiště slavnostně otevřeno slavnostním cvičením. Počet členů Sokola byl 168. Obr. 12. plocha cvičiště pod hradem

Z HISTORIE LIPNICKÉHO SOKOLA Citace z Pamětního listu: „Nemajíce své Sokolovny, máme zato své cvičiště, které bude dalším podkladem k podepření našich snah a cílů. Skoro po tříleté namáhavé práci vytvořili jsme vlastní silou novou základnu k výchově a povznesení mravních sil lidu československého, kterou dnes odevzdáváme veřejnosti s přáním, aby nám na ní vyrostli z nových bratříčků muži jiskrných zraků a přesilných paží! Vlastní silou k výchově národa!“

Z HISTORIE LIPNICKÉHO SOKOLA Po výstavbě cvičiště, začali sokolové pomýšlet na vlastní sokolovnu. Mezi hlavní organizátory této myšlenky patřili zejména Jaroslav Štolc, dále Josef Plíhal, či Josef Dočkal. Mnoho členů Sokola na výstavbu sokolovny přispělo značnými finančními částkami. Byla uspořádána sbírka a dobrovolníci pracovali zadarmo. 8. srpna 1937 byl slavnostně položen základní kámen sokolovny. Slavnost byla zahájena v předvečer slavnostním osvětlením hradu a městečka.

Z HISTORIE LIPNICKÉHO SOKOLA Pan Hanzlík ve svém článku popisuje slavnost takto: „Ráno se v 9 hodin sešel průvod tradičně u Kateřinky, kde byli uvítání četní hosté. Pak průvod prošel městem na cvičiště. Hosté a zpěváci odešli na tribunu a ostatní se shromáždili na cvičišti. Slavnost byla zahájena fanfárami z opery Libuše a byla vztyčena státní vlajka a zahrána hymna. Starosta Sokola uvítal všechny přítomné, zpěváci zazpívali „Věno“ a byl zahájen štafetový běh se zakládací listinou. Pak byly proneseny proslovy a hosté se zapisovali do pamětní knihy. Při ceremoniálních poklepech na základní kámen byla pronášena hesla: Budiž pevnou baštou, Vzdorné a nebojácné Lipnici Zdar, Vychovej pevné charaktery či Bratři lipničtí vždy ve stopách Tyršových. Po poklepech následoval tělocvičný pořad.“

Obr. 13. a 14. stavba Sokolovny

Obr. 15. Sokolovna dnes

Z HISTORIE LIPNICKÉHO SOKOLA Další činnost sokolů byla přerušena německou okupací a 2. světovou válkou.

Zdroje: Hanzlík, Marek, Dočkal, Karel. Z historie lipnického Sokola Znak sokola: Sokolové na hradě: Sokolové v uniformě: Sokolská mládež ve cvičebních úborech: Pomník mistra J. Husa: _Svetla_n.S._,Chrenovice,_Hnevkovice,Kozli,_Bojiste,Melechov,Loukov,D.Mesto,Stary_lom,Lipnice_ n.S.,Volichov,_Babica,Okrouhlice,_Svetla_n.S._-38_km/?order=create&src=1http://tuzr1.rajce.idnes.cz/ VYSOCINOU- _Svetla_n.S._,Chrenovice,_Hnevkovice,Kozli,_Bojiste,Melechov,Loukov,D.Mesto,Stary_lom,Lipnice_ n.S.,Volichov,_Babica,Okrouhlice,_Svetla_n.S._-38_km/?order=create&src=1 VII. slet, odznak: Česká obec sokolská na sletu: Masaryk na všesokolském sletu: jpg jpg Cvičenci na letenské pláni: