1 Souhrnné výsledky 11. ročníku dotazníku k cenám elektřiny, problematika OZE, aktuality z činnosti SVSE Praha Asociace Energetických Manažerů Ortenovo nám. 15, Praha 7 Sdružení velkých spotřebitelů energie (SVSE) Luděk Piskač – tajemník SVSE

2 1)Výsledky 11. ročníku cenového průzkumu (říjen 2011) 2)Důsledky OZE na průmysl - aktualizováno k )Pracovní skupina při MPO - diferenciace plateb a OZE 4)Ústavní stížnost fyzické osoby 5)Co se hodí vědět... Obsah

3 Souhrnná prezentace zásobník dat k toto je krácená verze

4 Dotazník SVSE - stav k ročník, poprvé v r Děkuji všem, kteří dotazník vyplnili!!! Zdroj dat (1)

5 Zdroj dat (5) Původ cen: Všechny ceny roku 2012 – aktualizované z dotazníku říjen 2012 Ceny roku 2013:  silová elektřina – z dotazníku říjen 2012  Dopočet celkové ceny pro rok 2013: celková - předpoklad růstu regulované složky cen pro 2013: 19% z toho: 18% = vliv OZE při 583 Kč/MWh + 1% zbytek

6 Meziroční nárůst/pokles ceny elektřiny OZE 583 Kč/MWh vvn + vn 2013/2012 Pokles ceny silové: -4,24% Nárůst ceny celkové: 4,74% vvn: Pokles ceny silové: -3,82% Nárůst ceny celkové: 4,66% vn: Pokles ceny silové: -4,38% Nárůst ceny celkové: 5,55%

7 Průměrné ceny (3)

8 Nákup v pásmech (1) vvn vn

9 Nákup v pásmech (2) vvn vn

10 Nákup v pásmech (3)

11 Procentuální nárůsty (19.1)

12 Průměrné ceny – dopad na průmysl (1) minimální varianta (z 2011) průměrná cena vvn - celková průměrná cena vn - celková průměrná cena vn i vvn - celková průměrná cena vvn - silová průměrná cena vn - silová průměrná cena vn i vvn - silová celková spotřeba průmyslových VO Náklady průmyslu na silovou elektřinu Celkové náklady průmyslu - VO Nárůst/pokles oproti roku předchozímu - silová Nárůst/pokles oproti roku předchozímu - celkem Nárůst oproti roku celkem Nárůst/pokles oproti roku předchozímu - silová - 9% 3%3%-4% 7%7% Nárůst/pokles oproti roku předchozímu - celkem 7%7% 3%5%5% 6%6% Nárůst oproti roku celkem 63% 68%76%76% 73% Nárůst oproti roku silová 42% 46%40% 51% Cena liberalizace - Kumulované náklady průmyslu navíc do roku:

13 Porovnání s EU (ceny ČR z dotazníku)

14 Porovnání s EU (ceny ČR z Eurostatu)

15 ČR – EUR a CZK

16 Vliv politiky klimatických změn

17 Politika klimatických změn - vliv na cenu (5)

18 Politika klimatických změn - vliv na cenu (5.1)

19 Politika klimatických změn - vliv na cenu (7)

20 Politika klimatických změn - vliv na cenu (8)

21 Trend od 2010: Nárůst podílu regulované části ceny, pokles podílu silové elektřiny Příspěvek na OZE: cca - 25% - 29% - riziko dalšího růstu Rozhodující složka ceny z hlediska konkurenceschopnosti! Přenos + Distribuce + Sys + OTE + ERÚ: (cca - 21% - 20%) Provozovatelé OZE: Distribuční poplatky jsou v ČR nejvyšší v EU Ceny z Eurostatu (2012) ale ničemu takovému nenasvědčují: -průmysl - ceny nejvyšší, ale rozdíl spočívá v OZE - ostatní státy mají úlevy -domácnosti - 20% pod průměrem EU i přes druhý nejvyšší příspěvek na OZE Důvod těchto tvrzení? Politika klimatických změn - vliv na cenu (9)

22 Výchozí situace (Eurostat) (6)

23 Výchozí situace (Eurostat) (8)

24 Výchozí situace (Eurostat) (9)

25 Důsledky podpory OZE (1) ročník dotazníku vliv platby na OZE na hospodaření průmyslových společností Kritérium hodnocení - podíl: meziročně (v grafech modře) Nárůst nákladů z titulu platby za OZE (2013/2012) Zisk před zdaněním za rok 2012 (2011) absolutně (v grafech červeně) Celková platba za OZE Fiktivní zisk před zdaněním za rok 2012 (2011) Fiktivní zisk 2012 = zisk platba na OZE 2012 (jakoby platba OZE byla v roce 2013 poprvé)

Důsledky podpory OZE (2) meziročně 26 Vliv zvýšení příspěvku na OZE mezi lety 2013 a 2012 na hospodářský výsledek průmyslových společností Výsledky: Počet respondentů 44 Celková spotřeba (MWh) Platba na OZE 2012 (Kč) Předpokládaná výše příspěvku pro rok 2013 (Kč/MWh) 583 Platba na OZE 2013 (Kč) Navýšení platby mezi lety 2013 a 2012 (Kč) Navýšení příspěvku na OZE mezi lety 2013 a 2012 (%) 39% Podíl podniků, kterým zvýšení příspěvku vyvolá ztrátu 5% Podíl bezprostředně ohroženého průmyslu z titulu OZE (odebráno více než 20% zisku před zdaněním)23% Procento odebraného zisku 9,59% Podíl podniků, kterým zvýšení příspěvku prohloubí ztrátu9% Ohrožený průmysl celkem (OZE + podniky v současné době ve ztrátě)32% Nárůst celkové ceny elektřiny z titulu OZE (ostatní položky bez změny), průměr vvn + vn 7,01% Nárůst celkové ceny elektřiny z titulu OZE (ostatní položky bez změny), vvn7,55% Podíl odebraného zisku (navýšení příspěvku/zisk před zdaněním za 2012 (2011)) Podíl odebraného zisku (navýšení příspěvku/zisk před zdaněním za 2011 (2010)) Zvýšení ztráty od 0%10%20%50%100%200% do 10%20%50%100%200%a více Počet případů %48%20%11%7%5%0%9%

Energeticky intenzivní průmysl Důsledky podpory OZE (6) meziročně

Důsledky podpory OZE (4) meziročně 28

Důsledky podpory OZE (7) absolutně 29 Vliv př í spěvku na OZE v roce 2013 na hospod á řský výsledek průmyslových společnost í Výsledky: Počet respondentů 44 Celkov á spotřeba (MWh) Předpokl á dan á vý š e př í spěvku pro rok 2013 (Kč/MWh) 583,00 Platba na OZE 2013 (Kč) Pod í l podniků, kterým př í spěvek na OZE vyvol á v á ztr á tu 5% Pod í l bezprostředně ohrožen é ho průmyslu z titulu OZE (odebr á no v í ce než 20% zisku před zdaněn í m)52% Procento odebran é ho zisku - suma 27,46% Pod í l podniků, kterým př í spěvek na OZE prohlubuje ztr á tu 9% Ohrožený průmysl celkem (OZE + podniky v současn é době ve ztr á tě) 61% N á růst celkov é ceny elektřiny z titulu OZE (ostatn í položky bez změny), průměr vvn + vn 30,42% N á růst celkov é ceny elektřiny z titulu OZE (ostatn í položky bez změny), vvn 33,30% Pod í l př í spěvku na OZE z celkov é ceny elektřiny, průměr vvn + vn 23,32% Pod í l př í spěvku na OZE z celkov é ceny elektřiny, vvn 24,98% Pod í l odebran é ho zisku vlivem př í spěvku na OZE (př í spěvek na OZE/zisk před zdaněn í m za 2012 (2011)) Pod í l odebran é ho zisku (navý š en í př í spěvku/zisk před zdaněn í m za 2011 (2010)) Zvý š en í ztr á ty od0%10%20%50%100%200% do10%20%50%100%200%a v í ce Počet př í padů %18%20%30%18%5%0%9%

Důsledky podpory OZE (11) absolutně Energeticky intenzivní průmysl

31 Důsledky podpory OZE (9) absolutně

32 Důsledky podpory OZE (22) meziročně

33 Důsledky podpory OZE (23) absolutně

Důsledky podpory OZE na českou ekonomiku (25) 34 Ztráta SR na dani podnikatelských subjektů Rok 2013 Předpokládaná výše příspěvku na OZE (Kč/MWh) 583,00 Ztráta SR na 1 MWh 101,91 Kč Spotřeba ČR (MWh) Procento podnikatelské spotřeby 71,79% Spotřeba podnikatelských subjektů (MWh) Ztráta SR (mld. Kč) 4,129 Příjem SR od domácností (mld. Kč) 0,143 Celková daňová ztráta SR (mld. Kč) 3,986 Dotace OZE (mld. Kč) 11,7 Zatížení SR celkem 15,686 Přepočteno na 1 MWh (Kč/MWh) 273,

Důsledky podpory OZE na českou ekonomiku (26) 35 Celkové náklady (tis. Kč) Rok 2011 až až až 2030 Vodn í energie Slunečn í energie Větrn á energie Geoterm á ln í energie Bioplyn Biomasa Celkem OZE Kogenerace Druhotn é zdroje Korekčn í faktor Odchylky Celkem

36 Politika klimatických změn po česku Odhad celkových n á kladů "boje s klimatickými změnami" jednot kov á tis. Kč jednot kov á tis. Kč jednot kov á tis. Kč HDP St á tn í rozpočet Spotřeba ČR (pro EU ETS; MWh) Podpora OZE N á růst Sys Posilov á n í s í t í EU ETS (windfall profit, od 2006/2007 v ceně silov é elektřiny) 349, , , Spotřebn í daně Podpora biosložky motorových paliv Daňov é pr á zdniny OZE Celkem N á klady % HDP 1,59% 1,69% 1,92% N á klady % rozpočtu 5,14% 5,41% 6,15%

Pracovní skupina při MPO (řešení od 2014) - návrhy SVSE (1) Úkol: Diferenciace poplatků na OZE Preferované řešení: Pokrytí nákladů na OZE ze státního rozpočtu. Zásadní: Účelem skupiny je vytvořit řešení, které zmírní snižování konkurenceschopnosti průmyslu vlivem plateb na OZE. Všechny návrhy je proto třeba posuzovat z hlediska celkové zátěže průmyslu. Návrhy, které by sice snížily platbu na OZE, ale jen vzaly peníze "z druhé kapsy", jsou nepřijatelné. Možnost přesunutí části poplatku na plyn: SVSE: Nesouhlasné stanovisko k možnosti financování poplatku v ceně plynu.

Pracovní skupina při MPO - návrhy SVSE (2) Rekapitulace základní myšlenky technického řešení: Stanovení kritérií - současná představa: - poměr nákladů na elektřinu ku GVA - Na tomto základě stanovit ohrožená odvětví a pododvětví dle klasifikace ČSÚ. Odběratel patřící do odvětví by měl nárok (při splnění dalších podmínek) automaticky. Odběratel mimo ohrožená odvětví by měl možnost prokázat splnění kritérií individuálně. - spotřeba vyšší než 10 GWh - měření typu A a B Následné uplatnění modelu odstupňování plateb podle spotřeby Vysoká pravděpodobnost tohoto řešení

Pracovní skupina při MPO - návrhy SVSE (3) Návrh SVSE na změnu způsobu úhrad plateb na OZE: Změnou zákona stanovit celkovou sumu, která by byla hrazena odběrateli, např. 20 mld. Kč/rok. Zbývající část by byla hrazena ze státního rozpočtu. Strop (celková suma) by měl odpovídat 15-leté návratnosti při podílu 13,5 % spotřeby z obnovitelných zdrojů. Pokud udělali zákonodárci chybu při schvalování zákonů v roce 2005 a v pozdějších změnách, musí si ji vyřešit v rozpočtu. Další možný postup uvnitř skupiny: V rámci této částky uplatnit diferenciaci plateb, např. následujícími kroky: - obyvatelstvo 619 Kč/MWh - úlevy pro ohrožený průmysl ze základu 420 Kč/MWh - zbývající část průmyslu by platila zbytek, tj. něco mezi, patrně jen o trochu více, než 419 Kč/MWh.

Pracovní skupina při MPO - návrhy SVSE (4) Z dalších možností dáváme k diskusi: Pokračovat v uplatnění srážkové daně na FVE i po roce Ústavní soud má k projednání stížnost fyzické osoby, která správně trvá na 15-leté návratnosti FVE. Jiné řešení v daňové oblasti mimo energetiku: a) DPH z platby na OZE nesanovat SR, ale použít na podporu OZE. Hrubý odhad: Ve státním rozpočtu skončí cca 1/4 DPH z OZE (část od neplátců DPH). V roce 2013 by to mělo být něco přes 2 mld. Kč. Navrhujeme provést přesný výpočet a tuto částku snížit platbu na OZE již v roce b) Zavedení "fotovoltaické pětisetkoruny". Výnos "povodňové stokoruny" byl v roce 2011 cca 4 mld. Kč c) Úprava daně z příjmu právnických osob. Pokud by tato daň byla zvýšena o 2% a výnos byl použit ve prospěch velkoodběratelů, bylo by možno snížit základní platbu pod 400 Kč/MWh. Poznámka: 2% zvýšení pro všechny je minimální v porovnání s tím, že energointenzivní průmysl nyní na OZE odvádí více než 50% zisku před zdaněním.

Ústavní stížnost pana Svobody (1) Zákon 180/2005 Sb. - základní princip: Podpora tak, aby "bylo při podpoře výkupními cenami dosaženo patnáctileté doby návratnosti investic " ale i "Výkupní ceny stanovené Úřadem pro následující kalendářní rok nesmí být nižší než 95 % hodnoty výkupních cen platných v roce, v němž se o novém stanovení rozhoduje." Novela z 2010: "Ustanovení věty první se nepoužije pro stanovení výkupních cen pro následující kalendářní rok pro ty druhy obnovitelných zdrojů, u kterých je v roce, v němž se o novém stanovení výkupních cen rozhoduje, dosaženo návratnosti investic kratší než 11 let; Úřad při stanovení výkupních cen postupuje podle odstavců 1 až 3." Obě omezení jsou v rozporu se základním principem

Základní problém: Výklad „bylo při podpoře výkupními cenami dosaženo patnáctileté doby návratnosti investic“ z ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) bodu 1. Vyjádření ombudsmana JUDr. Otakara Motejla z 5. ledna 2010 K dotazu, zda podle mého mínění napadené cenové rozhodnutí odporuje ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) bodu 1. zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, sděluji, že nemám k dispozici přesné výpočty aktuální návratnosti investic ve fotovoltaice. Domnívám se však, že uvedené ustanovení nelze vykládat jinak, než že výkupní ceny musejí (při splnění technických a ekonomických parametrů stanovených prováděcím předpisem) zajišťovat návratnost investic (právě) v patnácti letech, tedy že stanovení výkupních cen zajišťujících jinou (zde rychlejší) návratnost odporuje ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) bodu 1. zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Přihlížím přitom také k pravidlu zachování výše výnosů za jednotku elektřiny z obnovitelných zdrojů po dobu 15 let ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) bodu 2. zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Ústavní stížnost pana Svobody (2)

Možná praktická řešení: Pro libovolně vysoké výkupní ceny lze náklady navýšit třeba odvody do státního rozpočtu v takové výši, aby bylo právě dosaženo kritéria 15-leté návratnosti. Technicky tedy není žádný problém podmínku 15-leté návratnosti splnit. Druhá možnost: pokud je podpora OZE nastavena příliš vysoko v rozporu se zákonem, jde o bezdůvodné obohacení – musí být vydáno. Ústavní stížnost pana Svobody (3)

Poškození: celá společnost (občané + podnikatelé) kromě provozovatelů OZE v částce cca 200 mld. Kč (!) Mělo by být prozkoumáno ze strany: MPO MF ERÚ Právních oddělení průmyslových společností Narušeno podnikatelské prostředí ÚOHS? Arbitráže ze strany poškozeného průmyslu? Ústavní stížnost pana Svobody - komentář

Co se hodí vědět (1) Celková cena pro průmysl narostla od roku 2004 o: 140% - vyjádřeno v € 76% - vyjádřeno v Kč Ceny 2012 (Eurostat 11/2012) - porovnání s průměrem EU Průmysl - o 11% vyšší Domácnosti - o 20% nižší OZE při platbě 583 Kč/MWh: Meziročně: Odebraný zisk 9,6%, nárůst ceny o 7% Absolutně: Odebraný zisk 27,5%, nárůst ceny o 30%, OZE = 23,3% z ceny Povinný meziroční eskalačního faktor OZE = 2% (tj. v %) Náklady na POZE v roce: 2013: 44,6 mld. Kč 2030: 55 mld. Kč; celkem do 2030 cca 940 mld. Kč

Co se hodí vědět (2) Cena pro průmysl (Kč/MWh): : silová 1360, celková : silová 1308 (-4,24%), celková 2271 (+4,74%) 1 mld. Kč v elektroenergetice = cca 18 Kč/MWh Průměrné osobní náklady na zaměstnance = cca Kč/rok tj. 1 mld. Kč odebraná z průmyslu potenciálně ohrožuje cca 2000 pracovních míst Častý názor: Průmysl požaduje zvýhodnění a podporu Skutečnost: Nechceme podporu, pouze odstranění diskriminace! Průmysl je zcela soběstačný, nepotřebuje dotace, platí daně do SR. Nelze mu ale sebrat úplně všechno a učinit z něj jediného plátce politických rozhodnutí (podpora OZE, EU ETS, REACH,...)

Jak pokračovat? Aktivita všech postižených: Velké průmyslové firmy Svazy, sdružení a asociace: - SCHP, HŽ, skláři, výrobci cementu,... - SVSE - vlastní aktivita + podklady pro argumentaci Rozhodující role: SP ČR + HK ČR Nutno spojit síly!

48 Děkuji za pozornost! Asociace Energetických Manažerů Sdružení velkých spotřebitelů energie Ing. Luděk Piskač ;