Přehled psychologických směrů 20. století Mgr. Kateřina Juklová, Ph.D.

Sigmund Freud (1856 – 1939) „Není divu, že trpěl nočními děsy, enurézou a halucinacemi! Není divu, že oidipovské vztahy byly tak nápadně vykresleny či vryty ve vnímání tohoto silně citově prožívajícího, rozhodného, úžasně nadaného, mimořádného dítěte. Člověka jímá hrůza pomyslit na to, co vše by bylo ztraceno, kdyby byl Sigmund Freud měl jen normální osobnost, normální rodinné vztahy.“ (Apel, 1957, s )

narozen v Příboře na Moravě v židovské rodině s mnoha sourozenci starší a přísný otec x mladší, láskyplná matka většinu života strávil ve Vídni záporný vztah k náboženství nikdy nebyl zcela přijat svými kolegy (Adler, Jung, Rank, Fliess), nedokázal s nimi udržovat dlouhodobé vztahy oddanost k manželce Martě, otec 6 dětí r odchází do Anglie, kde o rok později umírá

S. Freud puzení fyziologickými silami, které podmiňují vývoj osobnosti duševní energie má sexuální povahu (libido) osobnost jako ledovec vědomí x předvědomí x nevědomí struktura osobnosti 3 subsystémy s rozdílnými principy a cíli: id, ego, superego

S. Freud interpersonální konflikty id vs. ego id vs. superego ego vs. superego Pudy = vrozené síly, které způsobují napětí; somatické požadavky na mentální život; patří i id – Erós – pud života (princip slasti); plození – Thanatos – pud smrti (princip nirvány); destriktivita

Obranné mechanismy obrana ega před ohrožujícími úzkostnými myšlenkami působí na nevědomé úrovni přínos Anny Freudové (dcera) vytěsnění, sublimace, regrese a fixace Dnes popsáno mnoho dalších: agrese, racionalizace, intelektualizace, reaktivní výtvor atd.

Význam snů „královská cesta do nevědomí“ splněním nevědomých přání zjevný a skrytý význam kniha Výklad snů

Vývoj osobnosti 1.Orální stadium (narození – 1. rok) 2.Anální stadium (2. – 3. rok) 3.Falické stadium (4. – 6. rok) 4.Latentní stadium ( rok) 5. Genitální stadium (dospívání – dospělost)

S. Freud - zhodnocení popis nevědomé dimenze, zavedení pojmu nevědomí do psychologie důraz na dynamiku duševních procesů, vývoje osobnosti kritizován za sexuální povahu osobnosti, za pesimistický pohled na její vývoj

Opakování I. 1.Kterého směru v psychologii je S. Freud zástupcem? 2.Zkuste vysvětlit 8-letému dítěti, v čem spočívá podstata psychoanalýzy. 3.Co je podstatou duševní energie dle Freuda? Čím je člověk poháněn? 4.Vyjmenujte co nejvíce obranných mechanismů? Který považujete za společensky nejvíce přijatelný? 5. Ve kterém stadiu ve vývoji libida došlo podle Freuda k fixaci u člověka, který v dospělosti trpí poruchou příjmu potravy typu mentální anorexie?

Carl Gustav Jung (1875 – 1961) zakladatel analytické psychologie Švýcar (individualismus, důkladnost, vysoká pracovní morálka) všestranně vzdělaný originalita (na břehu curyšského jezera postavil neobvyklý dům, tzv. bollingenskou věž), podnikal cesty do jiných světadílů, navštěvoval domorodce v Africe, Indii a na Ceylonu

Osobnost (psyché) jako samostatný systém  Kolektivní nevědomí - zděděné  Osobní nevědomí  Ego (vědomé já)  Bytostné Já

Archetypy jádra životních zkušeností přejatá od předků pomáhají k rozpoznání událostí a osob v konkrétním životě Persona – maska Animus a anima Stín Drak Stařec

Komplexy psychické prvky, které se vymkly kontrole vznikají v významných traumatických zážitků „neukončené záležitosti“ jejich vyřešením dojde k novým náhledům na život, k vyléčení cesta k nim – výklad snů, asociační experiment

Typologie osobnosti Introverze x extraverze 4 psychické funkce: Myšlení Cítění Smyslové vnímání Intuice Sebeuskutečnění a celistvost

Vývoj osobnosti uvědomovat si své povolání obrat ve vývoji – vztah ega a bytostného já přesouvání duševní energie – z nevědomí do ega symbolizace jako způsob přesunu energie

Zhodnocení obohatil dynamiku osobnosti o další myšlenky obohatil přístupy k nevědomí tvůrce typologie uznáván až na sklonku života a posmrtně

A. Adler (1870 – 1937) zakladatel individuální psychologie žil ve Vídni jako dítě trpěl křivicí a cítil se znevýhodněný vůči svým vrstevníkům, přesto byl jimi přijat nejprve pracoval jako oční lékař, posléze psychiatr několik let spolupracoval s Freudem, později se rozešli v názorech

Komplex méněcennosti a jeho důsledky úsilí o nadřazenost – Sociální vs. antisociální zaměření cílevědomost sourozenecké konstelace

Vývoj osobnosti kompenzace orgánové méněcennosti usilování o nadřazenost cílem: sociální cit – dobře přizpůsobená osoba

Zhodnocení obohacení teorie o sociální složky práce v poradenství důraz na cíle, na budoucnost teorie o sourozeneckých pořadích

Opakování II. 1.C. G. Jung rozšířil Freudovo pojetí nevědomí o ……………….. nevědomí. Jeho obsahem jsou jádra životních zkušeností získaná v průběhu vývoje lidstva a živých bytostí zvané……………………. 2.Které archetypy znáte? 3.Autorem které známé typologie je C.G. Jung? 4.Které pojmy jsou klíčové pro Adlerovu teorii individuální psychologie? 5.Co znamenají pojmy komplex méněcennosti a sourozenecká konstelace?

Behaviorismus a neobehaviorismum

Behaviorismus - nauka o chování, jeho pozorování a analýza; - objektivní experimentální přírodní věda - cílem: předvídání a ovládání chování J. B. Watson „Dejte mi na výchovu tucet zdravých dětí a já vám zaručím, že z každého z nich vychovám specialistu, jakého náhodně zvolím – lékaře, právníka, umělce, obchodníka, dokonce i žebráka, zloděje bez ohledu na jeho talent, sklony i bez ohledu na vlastnosti jeho předků“ kritizující introspekci (člověk který pozoruje sám sebe je subjektivní), oproti tomu se stavěl na stranu extrospekce. Ta říká, že vnější pozorování je objektivní, dá se tedy změřit. Prováděl pokusy na zvířatech i lidech – zkoumal jejich metody učení. Chování vysvětloval vzorcem CH = S = R (CH – chování, S – stimul, R – reakce), tzv. S – R model, který byl dále rozšiřován dalšími behavioristy a neobehavioristy mezi něž patřil i E. L. Thorndike či B. F. Skinner. Za přispěvatele do těchto teorií lze považovat i ruskou školu I. P. Pavlova. Čím více je stimulů (podnětů), tím větší je i odpovídající reakce..

Behaviorismus - Watson vědomí neexistuje – není vidět svobodná vůle – iluze chování- určeno zejména prostředím S-R teorie

Behaviorální teorie učení I.P. PAVLOV: Klasické podmiňování (vznik nepodmíněných reflexů) E.L. THORNDIKE: Instrumentální podmiňování (zákon efektu) B.F. SKINNER: Operantní podmiňování (programované učení)

Behaviorismus - zhodnocení základy experimentální psychologie rozpracoval teorie učení redukcionistický v přístupu k člověku (pokusy na zvířatech, zaměřenost na chování, problémy s etikou)

Humanistická psychologie třetí proud psychologického myšlení (po psychoanalýze a behaviorismu) Společnost pro humanistickou psychologii v USA (Abraham Maslow) nechtějí být psychology považujícími člověka za velkou, bílou krysu, pomalý počítač nebo uzlíček pudů důraz na jedinečnost, kapacitu potencialitu, aktivitu k rozvoji osobnosti

Humanistická psychologie základem: existencialismus (čl. si tvoří svou víru), fenomenologie (vztah dějů navenek s myslí) a gestalt psychologie (možnost volby) hlavní cíl – ne léčit nemoci, ale pomáhat normálním lidem udržovat a rozvíjet své psychické zdraví zaměřena více terapeuticky, poradensky a výchovně Představitelé: Rogers, Maslow, Frankl, May

C. R. Rogers (1902 – 1987) Člověk jako neustále vyvíjející se proces

C. R. Rogers čl. se vyvíjí dle obrazu sebe sama (self-image), vnímá své ideální a reálné já důraz na individualitu a svobodu svázanou s normami terapeut – základní vztahová nabídka: autenticita, akceptace, empatie

Trénink empatie

Jak naslouchat vstřícně ? Nemluvte, aniž byste požádali o dovolení. Poslouchejte soustředěně a aktivně Poskytujte zpětnou vazbu. Používejte otevřené otázky. Neřešte problém. Klient si jej vyřeší sám. Poskytujte podporu. Akceptujte pocity druhého. „Naslouchejte pocitům.“ Vyvarujte se komunikačních bloků.

Přehled komunikačních bloků odmítání pocitů filozofování rady vyptávání obhajování druhých utěšování a litování „psychologická analýza“ zesměšnění a sarkasmus

Rozhovor orientovaného na žáka (klienta) Znepokojivý výrok klienta: (doplňte) ………………………………………………………………… ………………………………………………………………… První nápad (často brzdící reakce učitele): Naladění na prožitky žáka: Podpůrná reakce učitele:

Abraham Maslow (1908 – 1970) duševní choroby pochopíme za předpokladu, že pochopíme duševní zdraví hierarchizace lidských potřeb studium seberealizovaných jedinců

A. Maslow – pyramida potřeb Potřeby D (deficitní) - nedostatkové B (being) – růstové Láska D (deficitní) – z potřeby něčeho, co nám chybí (sebeúcta, sex, obava ze samoty) B (jsoucí) – navzdory nedokonalosti druhého; stimuluje vývoj

Potřeba seberealizace „Čím člověk může být, tím také musí být. Musí být věrný své přirozenosti… Na této úrovni jsou rozdíly mezi jednotlivci největší.“ A.Maslow "A dokud se nestaneš tím, čím po smrti můžeš se stát, budeš v nostalgii žít a nocí putovat." Goethe - z básně Posvátná touha

Vlastnosti seberealizujících se lidí vítají fakta a skutečnosti místo aby se jim vyhýbali jsou spontánní jejich motivace vyrůstá z jejich potřeby růstu a uskutečnění svého potenciálu nejsou konformní, ale ani nekonformní jsou tvořiví a originální cítí blízkost k druhým lidem a váží si života prožívají hluboké lidské vztahy mají potřebu samoty jsou otevřeni hlubokým mystickým zážitkům neobávají se neznáma

Výzkumy seberealizace dnes průměrný čl. vyhovuje svých potřebám: 85% fyz., 70% jistoty, 50% lásky, 40% sebeúcty, 10% seberealizace největší pociťované deficity: v sociální rovině - v potřebě lásky a sounáležitosti (37%), v pocitu uznání a ocenění (25%) a v uspokojení růstových potřeb (21%)

Zhodnocení přínosu obrat k pozitivnímu, k individualitě, k lidskému potenciálu a svobodě volby víra v přirozenou dobrotu člověka Kritika humanistických přístupů přecenění lidské svobody, nevědeckost (introspekce), výhrady k platnosti pyramidy potřeb zaměření na ambiciózní muže západního světa (Gilliganová, Plháková)

Tvarová psychologie (gestalt ps.)

Gestalt psychologie představitelé: W. Köhler, M. Wertheimer, K. Koffka vystupuje proti elementové psychologii elementy – výsledkem umělé abstrakce a konstrukce vše živé směřuje k tvarům, celkům, formám a touto tendencí se řídí i lidské vnímání, myšlení a vůle

„Celek je víc než suma částí a celky nelze vždy vykládat z částí. “ Köhler - pokusy na šimpanzích v uzavřené místnosti

Učení vhledem

Gestalty ve vnímání - Gestalt zákony Zákon blízkosti - podobné objekty jako skupiny nebo série Zákon podobnosti - smíšené skupiny podobných a odlišných objektů vidíme po skupinách Zákon pokračování/směru - v obrazcích hledáme čáry s nepřerušeným pokračováním Zákon výstižnosti (Prägnanz) - tendence vidět nejjednodušší tvar Zákon dobrého tvaru - tendence doplňovat obrazce Vnímání figury a pozadí - schopnost mysli zaměřit pozornost na smysluplný tvar a ignorovat zbytek Konstantnost velikosti - schopnost vnímání perspektivy

Důsledky? neustále se rozhodujeme, co je pro nás důležité a co ne tato diferenciace (vydělování z celku) nám dává svobodu volby své chování můžeme reflektovat a rozhodnout se je změnit život je neustálá improvizace