ÚVOD DO SPECIALIZACE AKTIVITY PODPORUJÍCÍ ZDRAVÍ 5. Pohybové aktivity - zdatnost - životní styl Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem Hlavního města Prahy.

Životní styl Životní styl, kvalita života, pohyb - stále častěji diskutovaná témata současné společnosti. Pohybová aktivita, především na kondiční úrovni (fyzické zatížení) se stává kompenzací nedostatku pohybového zatížení a psychického tlaku jako důsledku současného způsobu života. V současném životním stylu zaujímají nezastupitelné místo pravidelně prováděné pohybové aktivity. Pravidelně prováděná pohybová aktivita je označována jako hlavní prvek zdravého životního stylu. Životní styl determinuje tělesnou zdatnost, tělesné složení a motorickou výkonnost sledovaných jedinců.

Všeobecně je uznávána převaha pozitivních vlivů pravidelné pohybové aktivity (PA) nad vlivy negativními → PA má zásadní preventivní i léčebný vliv v celém populačním spektru. Zdraví - životní styl - pohybové aktivity - zdatnost vzájemné propojení, které je současným problémem ve všech civilizovaných zemích. Redukce tělesného pohybu a celkového hypokinetického režimu je zřejmá již u žáků základní školy a prohlubuje se s vzrůstajícím věkem. Všeobecně je uznávána převaha pozitivních vlivů pravidelné pohybové aktivity (PA) nad vlivy negativními → PA má zásadní preventivní i léčebný vliv v celém populačním spektru. Pozitivně je hodnocen sociální a emotivní vliv PA na životní styl a kvalitu života. Vztah k pohybové aktivitě se formuje a utváří v období školní docházky → klíčová orientace na toto období.

Hypokineze a její příčiny Hypokineze - nedostatek pohybu s negativním dopadem na zdraví a tělesnou zdatnost populace Příčiny hypokineze: Odstranění fyzické práce v zaměstnání Omezení pohybu v zaměstnání Vědeckotechnický pokrok Pokles energetického výdeje v zaměstnání na 1/4 během posledních 100 let; 5MJ (5000 kJ) za 8 hod.pracovní dobu. Omezení pohybu v mimopracovní době Rozvoj dopravy, služeb, modernizace domácností – výtah, ústřední vytápění, pojízdné schody, automatické pračky, rozvoj veřejného stravování, omezení pohybové činnosti ve volném čase, rozvoj masové kultury – televize, cca 12 hod týdně; hry na PC a práce na PC, činnosti v sedě - např. průměrný Američan ujde 300 m denně (např. od TV k lednici).

Stěžejní cíle v oblasti zdravého životního stylu a zdravého stárnutí: - podpora a rozvíjení opatření, programů a postupů, které vedou ke zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva, omezují růst počtu závislých seniorů a podporují aktivní život.

Životní styl - pohybová aktivita Současný hektický způsob života - důraz se klade na maximální výkon - méně času na pravidelné pohybové aktivity - fyzická inaktivita + psychický stres → nadváha, obezita → hlavní faktory podporující vznik civilizačních onemocnění (srdeční onemocnění - hypertenze - IM, ICHS; diabetes mellitus; alergie; onkologická onemocnění; apod.). Pravidelná pohybová aktivita je důležitá pro udržování tělesných funkcí a struktur.

Životní styl - pohybová aktivita Pohybová aktivita - představuje jeden ze základních fenoménů lidského bytí. Blahutková, Řehulka, Dvořáková (2005) - termín sportovně pohybová aktivita. Pohyb - Prožitek Jako součást pohybového režimu přitom nepředstavuje pouze biologický rozměr životního stylu, ale staví na bio-psycho- sociálním principu existence a fungování lidského organismu. Tento princip zdůrazňuje celostní nahlížení při řešení otázek spojených s životem jedince jak ve vztahu k němu samému, tak i v rámci sociálních skupin, k nimž během života náleží.

Tělesná zdatnost důležitý parametr ovlivňující životní styl součástí obecné zdatnosti člověka nezbytný předpoklad pro účelné fungování lidského organismu. zdravotně-preventivní působení a její pozitivní vliv na celkovou výkonnost řada studií jednoznačně dokládá, že vyšší úroveň tělesné zdatnosti, jako důsledek pravidelně prováděných pohybových aktivit, redukuje některé rizikové faktory civilizačních chorob (např. AACPR, 1991; Blair a kol., 1989; Paffenbarger a kol., 1986 aj.) Zdatnost chápeme jako rozvinutou schopnost organismu odolávat vnějšímu stresu. Je to připravenost organismu konat práci, bez specifikace o jakou formu práce se jedná (např. běh, skok, ale i duševní práce) → určitá úroveň tělesné zdatnosti → vazba na pracovní výkonnost Rovněž tak lze zdatnost chápat jako soubor předpokladů pro danou konkrétní činnost. Aktuální zdatnost je částečně určována genetickými předpoklady a z části dosavadním jednáním nebo pohybovým tréninkem.

Zdravotně - orientovaná tělesná zdatnost a pohybový trénink pravidelně prováděné pohybové činnosti mají nezastupitelné místo v současném životním stylu, o jejich realizaci rozhoduje každý sám → aktuální zdravotní stav jedince je do značné míry výsledkem našeho chování vůči sobě samým a svému okolí, vůči životnímu prostředí, jehož jsme nedílnou součástí. zdravotně orientovaná tělesná zdatnost se může projevovat jako stav dobrého bytí tzv. well-being, který dovoluje lidem vykonávat kvalitně a s vysokým nasazením nezbytné každodenní aktivity, pomáhá zvládat náročné činnosti nerealizovatelné bez dostatečné zdatnosti, může redukovat výskyt některých zdravotních problémů, může výrazně ovlivňovat psychiku jedince a tak obecně přispět k plnějšímu prožití života a tedy zlepšit kvalitu jeho života (Bunc, 1995).

Zdravotně - orientovaná tělesná zdatnost a pohybový trénink ke zdravotně orientované zdatnosti vedou dvě neustále se protínající cesty: a) objektivní - zajímá se o objem a intenzitu pohybové činnosti b) subjektivní - přináší potěšení z pohybu, lepší náladu, chuť pokračovat v tréninku, pocit objevování své výkonnosti, napětí z očekávání změny výkonu nebo snížení hmotnosti.

Složky zdravotně orientované zdatnosti Dělíme je podle jejich dopadu na organismus do tří skupin: 1. skupina: proměnné charakterizující tělesné složení, tzn. morfologické parametry (TBW, LBM, ECW, ICW, ECM, BCM), které mají vztah k tělesné hmotnosti. 2. skupina: parametry hodnotící funkční stav nebo předpoklady realizace pohybové činnosti; patří sem ty proměnné charakterizující stav svalového aparátu - svalovou zdatnost - z pohledu realizace pohybových aktivit; tzn. svalová síla, svalová vytrvalost, pohyblivost (flexibilita) jednotlivých částí těla. 3. skupina: funkční proměnné aerobní zdatnosti vztažené ke spotřebě kyslíku; často je používán termín kardiovaskulární zdatnost, která charakterizuje výkonnost srdečně-cévního systému a příp. zdatnost dýchacího ústrojí.

Tělesné složení Vhodnou nebo nevhodnou tělesnou hmotnost hodnotíme podle množství tělesného tuku. Podpůrným parametrem k určení tělesného složení je koeficient tělesné hmotnosti → BMI (Body Mass Index): BMI = hmotnost (kg) výška 2 (m)

Body Mass Index Index tělesné hmotnosti - body mass index (BMI) je označován jako kritérium pro kvantitativní definici obezity (Dlouhá, 1998). Je nezávislý na velikosti a objemu těla. BMI je orientačním parametrem tělesného složení. U dětí ve věku do 14 let, pak jsou normální hodnoty o 3 jednotky nižší (Bunc, 2006). Je třeba připomenout, že BMI počítá s celkovou hmotností. U jedinců s velkou svalovou hmotou (tvrdě pracující, sportovci) je výsledek zkreslený. Aktivní svalová hmota váží více než tuková! Proto je vždy přesnější stanovit procento tělesného tuku, např. kaliperací, bioimpedancí, apod. Přesnou hodnotu optimální váhy lze určit pomocí normativu - Ústav tělovýchovného lékařství (Bláha, 1990) viz. graf. Hmotnost BMI MužiŽeny Ideální hmotnost Podváha  20  19 Nadváha mírná střední extrémní  40 mírná střední extrémní  40

Změny hmotnosti a BMI (Bláha, 1990)

Pohyb, výživa, otylost, obezita Zvýšený příjem energie a její nedostatečný výdej (nepoměr mezi energetickou spotřebou a výdejem) → přejídání, nadváha, obezita → nejen negativní zdravotní dopad (zatěžuje klouby, celý kosterní a svalový aparát, zvýšené riziko kardiovaskulárních chorob), ale také nemotivuje k realizaci pravidelné pohybové aktivity. Související faktory: - poválečný vzrůst produkce potravin - spotřeba potravin s nízkou biologickou hodnotou („levnější“ potraviny) - „fast food“ - sedavý životní styl - psychická labilita - stresové situace Nadměrnou hmotnost má v ČR 1/3 dospělých mužů a 1/2 dospělých žen a 10% mládeže. Ve třetím až šestém deceniu přibývá počet osob s nadváhou týmž tempem, jakým klesá účast na pravidelné sportovní činnosti. Obezita - jeden z rizikových faktorů ICHS, hypertenze, cukrovky).

Svalová zdatnost Další významná součást zdravotně orientované zdatnosti Lze ji rozdělit na maximální svalovou sílu (vyprodukovanou jednorázově) a svalovou vytrvalost (opakovaný projev síly po určitou dobu) Svalová zdatnost přiměřená věku je jedním z důležitých kritérií pro posouzení tělesné zdatnosti Svalová síla a stupeň rozvoje svalstva se stává limitujícím faktorem umožňujícím pohybovou činnost Cca po 50. roce věku - snižování podílu tuku části svalové hmoty, zajišťující pohyb, ve prospěch nárůstu procent tělesného tuku. Péče o svalový aparát - tělesná cvičení

Svalová zdatnost Zvyšování nebo udržování optimální úrovně svalové zdatnosti působí na: - držení těla v základních polohách - kvalitu základních pohybových stereotypů - prevenci svalové nerovnováhy - předcházení vzniku svalové atrofie - zvětšení síly svalových skupin - regulace klidového svalového tonu - zvýšení svalové vytrvalosti - zlepšení kloubní stability - funkční podpora páteře - posílení pevnosti kostí (prevence osteoporózy), apod.

Svalová zdatnost Svalová rovnováha - svaly posturální - svaly fázické Svalové dysbalance

Aerobní zdatnost (kardiovaskulární zdatnost) Souvisí s výskytem ischemické choroby srdeční – ICHS, která je nejvíce ovlivnitelná v ranných stádiích. Rozhodujícím faktorem pro eliminaci ICHS je prevence vytvářením pozitivních návyků a životního stylu. Jedinci s nízkou úrovní aerobní zdatnosti jsou vystaveni většímu riziku ICHS než osoby tělesně zdatné. Avšak ne každá pohybová činnost povede ke snížení rizika ICHS. Musí jít o takové pohybové aktivity, kde se zapojují velké svalové skupiny a kde je pohybová aktivita vykonávána s dostatečnou intenzitou srdeční frekvence – přibližně 70 % aerobní kapacity a trvající 20 – 60 minut nejméně každý druhý den.

Použitá literatura BLAHUTKOVÁ, M., ŘEHULKA, E., DVOŘÁKOVÁ, Š. Pohyb a duševní zdraví. Brno: Paido, BLAIR, SN. Et al. Physical fitness and all-cause mortality: A prospective study of healthy men and women. J Am Med Ass, 262 (17), BUNC, V. Pojetí tělesné zdatnosti a jejich složek. Těl Vých Sport Mlád, 61 (5), BUNC, V. Zvláštnosti kondiční přípravy žen. In: NOVOTNÁ, V., ČECHOVSKÁ, I., BUNC, V.: Fit programy pro ženy. Grada Publishing, Praha, DLOUHÁ, R. Výživa : přehled základní problematiky. Praha: Karolinum, KUČERA, M. AJ. Pohyb v prevenci a terapii : kapitoly z tělovýchovného lékařství pro studenty fyzioterapie. Praha: Karolinum, PAFFENBARGER, RS., HYDE, RT., ALVIN, M. et al. Physical activity, all-cause mortality, and longevity of college alumni. N Engl J Med, 314, 1986.